Sledujeme pro Vás vše podstatné z oblasti účetníctví a daní!

Dlouhý výpis všech aktualit, nejnovější první

30.10.2020

Aktuálně

30. 10. 202020:01

Vláda prodloužila nouzový stav a s ním i všechna dosud platná krizová opatření do 20. listopadu

Nouzový stav v České republice potrvá do 20. listopadu. Na základě předchozího souhlasu Poslanecké sněmovny o jeho prodloužení o tři týdny rozhodla vláda na mimořádné schůzi 30. října 2020. Současně k témuž datu s drobnými změnami a doplněními prodloužila i všechna krizová opatření, která měla vypršet v úterý 3. listopadu.

S platností od 31. října vláda schválila výjimku ze zákazu provozovat svou provozovnu či živnost v souvislosti s blížící se Památkou zesnulých pro prodejny pietního zboží, např. věnců, květinové výzdoby na hroby, pietních svíček apod., a to včetně stánkařů a pojízdných prodejen. Tyto provozovny navíc dostaly výjimku i ze zákazu nedělního prodeje. Dále dostali výjimku ze zákazu maloobchodního prodeje a služeb i kameníci a další provozy zabývající se zpracováním kamene.

Až do 20. listopadu mohou platit v České republice krizová opatření, která vláda přijala v rámci nouzového stavu jako kroky, jež mají pomoci zastavit šíření pandemie nemoci covid-19. Umožnil to souhlas Poslanecké sněmovny s pokračováním nouzového stavu, na jehož základě vláda mohla svá opatření prodloužit o další tři týdny. Dosud platná nařízení vlády přitom doznala jen drobných změn.

Do krizového opatření, které nařizuje hejtmanům a pražskému primátorovi zajistit péči pro děti od 3 do 10 let zaměstnanců vybraných profesí a institucí, jejichž činnost je nezbytná pro zvládnutí pandemické krize, nově přibyly i děti zaměstnanců škol a dalších školských zařízení, České pošty a Finanční správy.

Prodlouženo je od 2. listopadu i omezení provozu škol s tím, že toto opatření bude přinejmenším pro vybrané ročníky zrušeno, jakmile to epidemická situace umožní. Omezení bude ale nově rozšířeno i na speciální školy, bude od pondělí probíhat výuka distančně.

U omezení volného pohybu osob byly mezi výjimky nově zařazeny cesty na vzdělávání a zkoušky a cesty k volbám do orgánů pojišťoven, u omezení práva shromažďovacího bylo upřesněno, že povolena budou shromáždění pouze ve venkovních prostorách.

U omezení maloobchodního prodeje a prodeje a poskytování služeb v provozovnách se omezení provozu lázní změní tak, aby lázně mohly přijímat pacienty z nemocnic, a nově jsou ve výjimkách také praxe a zkoušky u zdravotníků a nelékařských zdravotnických povolání.

Vláda projednala a přijala i několik nových opatření. Rozhodla o tom, že po dobu nouzového stavu nebude provozovateli informačního systému datových schránek náležet odměna vyplývající ze zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, tedy že používání datových schránek bude dočasně zdarma.

Vláda vzala na vědomí také rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, které s účinností od 4. listopadu nařizuje provozovatelům léčeben dlouhodobě nemocných, domovů pro seniory, domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů se zvláštním režimem a poskytovatelům sociálních služeb poskytujícím odlehčovací služby v pobytové formě, že musí do sedmi dnů preventivně otestovat všechny pacienty a klienty novými antigenními testy na přítomnost viru SARS-CoV-2. Tyto testy pak budou muset každých sedm dnů opakovat a na základě výsledků přijmout příslušná opatření.

Vláda schválila také krizové opatření, které se týká zajištění a organizace vyčlenění prostor s lůžkovou kapacitou pro izolaci osob, u nichž se prokázala nákaza koronavirem. Krajští hejtmani a pražský primátor mají za úkol s účinností od 9. listopadu 2020 vyčlenit nebo zřídit na území každého kraje a hlavního města Prahy prostory s lůžkovou kapacitou pro izolaci osob, u kterých se prokázala nákaza koronavirem a jejich zdravotní stav nevyžaduje poskytování zdravotní péče, alespoň v rozsahu 80 lůžek na 550 000 obyvatel kraje nebo hlavního města Prahy a dalších 80 lůžek u regionů nad 550 000 obyvatel. Tato zařízení musí mít odpovídající personální zabezpečení. Zároveň musí být kraje a hlavní město Praha připraveny v případě akutní potřeby tuto kapacitu navýšit na 200 lůžek.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-30--rijna-2020-184590/.

Vytištěno: 30.října 2020 v 22.07

09.10.2020

Po dobu trvání krizového opatření jsou aktivity SUOL omezeny, to znamená od pondělí 12.10. do 25.10.2020, viz. Usnesení vlády č.996,

https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/tiskove-zpravy/uv201008-0996.pdf

Usnesení vlády

02.10.2020

Ročník 2020
SBÍRKA ZÁKONŮ
ČESKÁ REPUBLIKA
Částka 158 Rozeslána dne 30. září 2020 Cena Kč 37,–
O B S A H:
391. Usnesení vlády České republiky o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví
v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky na dobu
od 00:00 hodin dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů
392. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření
391
USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 30. září 2020 č. 957
vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky,
vyhlašuje
pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru
/označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky
NOUZOVÝ STAV
na dobu od 00:00 hodin dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů.
Vláda
I. nařizuje ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně
některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů pro řešení vzniklé krizové situace krizová
opatření, jejichž konkrétní provedení stanoví vláda samostatným usnesením vlády;
II. ukládá
1. předsedovi vlády řídit a koordinovat úkoly podle bodu I.,
2. členům vlády požádat vládu o předchozí souhlas k opatřením souvisejícím s vyhlášeným nouzovým
stavem, která člen vlády nebo jím řízené ministerstvo činí v rámci svých pravomocí, a to před jejich uplatněním;
III. stanoví, že subjekty kritické infrastruktury mohou určit kritické zaměstnance, jejichž přítomnost
na pracovišti je nezbytná pro zajištění funkce příslušného prvku kritické infrastruktury, na něž se budou
vztahovat zákazy a povinnosti;
IV. dosavadní vydaná a platná ochranná a mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví nejsou tímto
vyhlášením nouzového stavu dotčena;
V. pověřuje předsedu vlády informovat neprodleně Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České
republiky o vyhlášení nouzového stavu podle bodu I. tohoto usnesení;
VI. toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem 5. října 2020 v 00:00 hodin a jeho platnost končí uplynutím
30 dnů od nabytí jeho účinnosti.
Provedou:
ministři,
vedoucí ostatních ústředních
orgánů státní správy
Na vědomí:
hejtmani,
primátor hlavního města Prahy
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Strana 3986 Sbírka zákonů č. 391 / 2020 Částka 158
392
USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 30. září 2020 č. 958
o přijetí krizového opatření
V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního
zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu
ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS-CoV-2/ na území
České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení
a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové
situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. c) až e) a § 6 odst. 1
písm. b) krizového zákona.
Vláda s účinností ode dne 5. října 2020 od 00:00 hod. do dne 18. října 2020 do 23:59 hod.
I. zakazuje
1. hromadné akce konané v počtu vyšším než deset osob ve vnitřních prostorech staveb a v počtu vyšším
než dvacet osob ve vnějších prostorech, s výjimkou členů domácnosti, výkonu povolání, podnikatelské
nebo jiné obdobné činnosti, účasti na svatbě, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného
partnerství, a pohřbu, a odstup od jiných osob menší než 2 metry; tento zákaz se nevztahuje na hromadné
akce uvedené v bodě II. a na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci,
soudů a jiných veřejných osob, které se konají na základě zákona, s účastí veřejnosti nepřevyšující
sto osob s tím, že mezi jednotlivými zástupci veřejnosti je rozestup alespoň 2 metry a každý z nich
má určeno místo k sezení, na kterém se převážně zdržuje,
2. koncerty, divadelní představení a jiná umělecká představení a slavnosti, při kterých se převážně zpívá,
včetně zkoušek;
II. omezuje
1. divadelní, filmová a jiná umělecká představení, při kterých se převážně nezpívá, tak, že
a) se jich může účastnit nejvýše 500 diváků, resp. účastníků s tím, že musí být dodržena vzdálenost
2 metry mezi účastníky a účinkujícími osobami (např. herci, hudebníci), případně musí být účinkující
osoby od účastníků odděleny nepropustnou zábranou bránící šíření kapének (např. plexisklo),
b) každý účastník akce má určeno místo k sezení, na kterém se převážně zdržuje; pokud je zpoplatněn
vstup, nelze vstup prodat jinak než na konkrétní místo k sezení; organizátor akce je povinen písemně
evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro účastníky akce,
c) v prostorech, kde se tyto akce konají, se zakazuje podávat nebo prodávat potraviny včetně pokrmů
a nápojů,
d) účastníci jsou povinni dodržovat rozestupy od jiných účastníků alespoň 2 metry, nejde-li o členy
domácnosti, ledaže se zdržují na určeném místě k sezení,
2. sportovní akce v rámci soutěží organizovaných sportovními svazy tak, že se jich účastní pouze sportovci
a nezbytné osoby zabezpečující organizační a technické zázemí včetně rozhodčích a osob zajišťujících
zpravodajství v počtu nepřevyšujícím 130 osob v rámci vnitřního i vnějšího sportoviště; stejné omezení
se vztahuje i na přípravu sportovců pro sportovní akce v rámci soutěží organizovaných sportovními
svazy,
3. účast na bohoslužbě tak, že se jí účastní nejvýše tolik osob, kolik je míst k sezení, nejvýše však 100 osob,
a osoby, které se bohoslužby účastní, se převážně zdržují na místě k sezení, a to s výjimkou osob
vedoucích bohoslužbu a jejich pomocníků, a v průběhu bohoslužby se nezpívá,
Částka 158 Sbírka zákonů č. 392 / 2020 Strana 3987
4. provoz provozovny stravovacích služeb tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla:
a) zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb v čase mezi 22:00 hod. a 06:00 hod.,
s výjimkou provozoven, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování
poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních); tento zákaz se nevztahuje
na prodej mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení
s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou bez vstupu do provozovny),
b) zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících
u jednoho stolu,
c) u jednoho stolu sedí nejvýše šest zákazníků,
d) v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb mimo její vnitřní postory (např. výdejové
okénko) jsou osoby, které v bezprostředním okolí provozovny konzumují potraviny a pokrmy včetně
nápojů zde zakoupených, povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nejde-li
o členy domácnosti, ledaže se zdržují na místě k sezení ve venkovních prostorech provozovny
(např. zahrádka),
e) provozovatel nepřipustí ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je ve vnitřních
prostorech provozovny míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat
celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Strana 3988 Sbírka zákonů č. 392 / 2020 Částka 158
Částka 158 Sbírka zákonů 2020 Strana 3989
Strana 3990 Sbírka zákonů 2020 Částka 158
Částka 158 Sbírka zákonů 2020 Strana 3991
Sbírka zákonů 2020
Vydává a tiskne: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., Bartůňkova 4, pošt. schr. 10, 149 01 Praha 415, telefon: 272 927 011, fax: 974 887 395 – Redakce:
Ministerstvo vnitra, nám. Hrdinů 1634/3, pošt. schr. 155/SB, 140 21 Praha 4, telefon: 974 817 289, fax: 974 816 871 – Administrace: písemné
objednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtisků – Walstead Moraviapress s. r. o., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, tel.: 516 205 175,
e-mail: sbirky@walstead-moraviapress.com. Roční předplatné se stanovuje za dodávku kompletního ročníku včetně rejstříku z předcházejícího
roku a je od předplatitelů vybíráno formou záloh ve výši oznámené ve Sbírce zákonů. Závěrečné vyúčtování se provádí po dodání kompletního
ročníku na základě počtu skutečně vydaných částek (první záloha na rok 2020 činí 6 000,– Kč, druhá záloha na rok 2020 činí 7 000,– Kč) – Vychází podle
potřeby – Distribuce: Walstead Moraviapress s. r. o., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, celoroční předplatné a objednávky jednotlivých částek (dobírky) –
516 205 175, objednávky – knihkupci – 516 205 175, e-mail – sbirky@walstead-moraviapress.com. Internetová prodejna: www.sbirkyzakonu.cz –
Drobný prodej – Brno: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Obchodní galerie IBC (2. patro), Příkop 6; Cheb: EFREX, s. r. o., Karlova 31;
Chomutov: DDD Knihkupectví – Antikvariát, Ruská 85; Kadaň: Knihařství – Přibíková, J. Švermy 14; Liberec: Podještědské knihkupectví, Moskevská
28; Pardubice: ABONO s. r. o., Sportovců 1121; Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, nám. Českých bratří 8; Praha 3: Vydavatelství
a nakladatelství Aleš Čeněk, Řipská 23, BMSS START, s. r. o., Olšanská 3; Praha 4: Tiskárna Ministerstva vnitra, Bartůňkova 4; Praha 6: DOVOZ
TISKU SUWECO CZ, s. r. o., Sestupná 153/11; Praha 10: MONITOR CZ, s. r. o., Třebohostická 5, tel.: 283 872 605; Ústí nad Labem: KARTOON,
s. r. o., Klíšská 3392/37 – vazby sbírek tel. a fax: 475 501 773, e-mail: kartoon@kartoon.cz; Zábřeh: Mgr. Ivana Patková, Žižkova 45. Distribuční
podmínky předplatného: jednotlivé částky jsou expedovány neprodleně po dodání z tiskárny. Objednávky nového předplatného jsou vyřizovány
do 15 dnů a pravidelné dodávky jsou zahajovány od nejbližší částky po ověření úhrady předplatného nebo jeho zálohy. Částky vyšlé v době od
zaevidování předplatného do jeho úhrady jsou doposílány jednorázově. Změny adres a počtu odebíraných výtisků jsou prováděny do 15 dnů.
Reklamace: informace na tel. čísle 516 205 175. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., Odštěpný závod Jižní Morava Ředitelství
v Brně č. j. P/2-4463/95 ze dne 8. 11. 1995.
Strana 3992 Částka 158
8591449 158015
20
ISSN 1211-1244

Kompenzační bonus – zákon 159/2020, komentář k vybraným ustanovením Ing. Jiří Klíma, 15. 4. 2020

17.04.2020

1
Kompenzační bonus – zákon 159/2020, komentář k vybraným ustanovením Ing. Jiří Klíma, 15. 4. 2020
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení (dále jen „kompenzační bonus“).
V § 1 je použit termín „daňový bonus“, termín „kompenzační bonus“ je tedy legislativní zkratka. Z termínu daňový bonus plyne, že přijetí této částky je osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob, a to podle § 4 odst. 1 písm. zj) zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen ZDP).
Na osvobozené příjmy za jistých okolností navazuje úprava nedaňových nákladů, v tomto případě by se mohlo jednat od § 25 odst. 1 písm. i) ZDP. Tam se uvádí, že nedaňovým výdajem jsou výdaje vynaložené na dosažení mj. osvobozeného příjmu. To v daném případě ale nebude mít žádný dopad, výdaje vynaložené NA DOSAŽENÍ kompenzačního bonusu budou prakticky nulové. Dále se v tomto ustanovení uvádí, že nedaňovým nákladem jsou i náklady HRAZENÉ Z PROSTŘEDKŮ, jejichž zdrojem byl u poplatníka mj. osvobozený příjem. Toto pravidlo se ale podle výslovného znění § 25 odst. 1 písm. i) ZDP použije pouze u poplatníka – právnické osoby. Vzhledem k tomu, že kompenzační bonus je věcí výlučně fyzických osob, ani toto omezení nebude mít tedy na náklady u fyzické osoby žádný vliv.
Shrnuto – přijetí kompenzačního bonusu je u fyzické osoby příjmem osvobozeným od daně, a to (v současnosti) bez negativních dopadů do daně z příjmů.
§ 2
Subjekt kompenzačního bonusu
(1) Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, pokud nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.
Subjektem, tedy potenciálním příjemcem bonusu, je OSVČ podle zákona upravujícího důchodové pojištění – jde o zákon 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. OSVČ je v tomto zákoně definována v § 9, odstavce 2 a 3:
„(2) Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely pojištění považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let a
2
a) vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo
b) spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.
(3) Výkonem samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 2 písm. a) se rozumí
a) podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona,
b) provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona,
c) činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost,
d) výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně,
e) výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů, která není uvedena v písmenech a) až d), a výkon činnosti příkazníka konané na základě příkazní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku; podmínkou zde je, že tyto činnosti jsou konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, a jde-li o činnost příkazníka, též to, že příkazní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti. Za výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů se vždy považuje činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce podle zvláštních právních předpisů a insolvenčního správce, popřípadě dalšího správce,
f) výkon činností neuvedených v písmenech a) až e) a vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu; za výkon těchto činností se však nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí,
pokud se příjmy dosažené výkonem činností uvedených v písmenech a) až f) považují podle zákona o daních z příjmů za příjmy ze samostatné činnosti.“
Takže subjektem kompenzačního bonusu je v principu OSVČ jak v rámci hlavní, tak i rámci vedlejší činnosti1, stejně tak i spolupracující osoba2. Mohli bychom si to zjednodušit tak, že potenciálním příjemcem bonusu je jakákoliv OSVČ, která má příjmy podle § 7 ZDP, ovšem s dále uvedenými výjimkami. Příjemcem tedy může být kromě živnostníků a tzv. jiného podnikání např. i společník v.o.s., nezávislý umělec či sportovec, autor s příjmy podle autorského zákona apod. Subjektem kompenzačního bonusu naopak není např. neregistrovaný zemědělec, který zdaňuje svoje příjmy podle § 10 ZDP, ani pronajímatel s příjmy podle § 9 ZDP.
1 Zákon 155/1995 Sb. § 9 odst. 6 a 7
2 Zákon 155/1995 Sb. § 9 odst. 5 a zákon 586/1992 Sb. § 13
3
Zároveň je ale nutno zdůraznit, že jiné příjmy, které má OSVČ kromě příjmů podle § 7 ZDP (např. dividendy § 8, nájmy § 9, neregistrovaný zemědělec § 10) nijak nebrání tomu, aby OSVČ byla subjektem kompenzačního bonusu. Stejně tak pobírání starobního či invalidního důchodu při souběžném podnikání nemá na subjekt žádný vliv. Výjimku tvoří příjmy ze zaměstnání – viz níže. Příklady k uvedeným souběhům příjmů zde:
https://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/media-a-verejnost/nouzovy-stav/kompenzace-osvc/dotazy_odpovedi/dotazy_a_odpovedi_ke_kompenzacnimu_bonusu-10613
Subjekt kompenzačního bonusu
(1) Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, pokud nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.
Poté, co jsme vymezili základní pravidlo pro stanovení subjektu kompenzačního bonusu, je třeba se podívat také na základní výjimku, která z okruhu příjemců bonusu vylučuje „zaměstnance“. Jde o situaci, kdy OSVČ, která by v principu splňovala podmínky pro bonus, je současně účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, což ji automaticky z nároku na bonus (a přímo z definice subjektu) vyřadí.
Osoby účastné nemocenského pojištění jako zaměstnanci jsou definovány v zákoně 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, konkrétně v §§ 5 až 10 tohoto zákona. Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí samozřejmě zaměstnanec v pracovním poměru, ale zdaleka nejen ten. V § 5 jsou jako zaměstnanci vymezeni např. také společníci a jednatelé společností s ručením omezeným, likvidátoři, uvolnění členové zastupitelstva, členové kolektivních orgánů právnických osob, prokuristé či osoby činné na základě dohod o pracovní činnosti nebo na základě dohod o provedení práce.
Aby všichni výše uvedení zaměstnanci byli účastni na nemocenském pojištění, musí jim ovšem plynout z této činnosti příjem, ve smyslu § 6 zákona 187/2006 Sb. tzv. rozhodný příjem. Tento rozhodný příjem činí od 1. 1. 2019 3.000,- Kč za kalendářní měsíc. Částka 3.000,- se ovšem netýká činnosti na základě dohod o provedení práce, kde platí limit 10.000,- Kč3.
Takže jestliže OSVČ je kromě svého podnikání např. jednatelem s.r.o. a z tohoto titulu pobírá odměnu za výkon funkce 4.000,- Kč měsíčně, není subjektem kompenzačního bonusu, protože ve smyslu nemocenského pojištění je považována za zaměstnance účastného tohoto pojištění. Obdobně OSVČ likvidátor, prokurista apod. Naproti tomu OSVČ, která je společníkem a jednatelem s.r.o. a nepobírá za tuto činnost žádnou odměnu (nebo pobírá odměnu nižší než 3.000,- měsíčně), subjektem kompenzačního bonusu je, protože není účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.
3 § 7a zákona 187/2006 - Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce
4
§ 2 (2) Subjektem kompenzačního bonusu může být pouze ten, kdo ke dni 12. března 2020 byl
a) osobou podle odstavce 1, nebo
b) osobou, jejíž samostatná výdělečná činnost je přerušena ode dne, který nastal po 31. srpnu 2019.
Dne 12. 3. 2020 byl na území ČR vyhlášen nouzový stav. Aby OSVČ mohla principiálně být subjektem kompenzačního bonusu, musí k tomuto datu BÝT OSVČ, tedy vykonávat činnost, nebo mít činnost přerušenou, ovšem od 1. 9. 2019. Pokud OSVČ přerušila činnost před 1. 9. 2019, je automaticky vyloučena z okruhu příjemců bonusu. Pozor ovšem na to, že i při přerušení činnosti po 31. 8. 2019 může nastat situace, kdy OSVČ nebude mít na žádný kompenzační bonus nárok – viz dále.
§ 3
Předmět kompenzačního bonusu
(1) Předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud subjekt kompenzačního bonusu nemohl tuto činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1, a to zejména z důvodu
a) nutnosti uzavřít provozovnu subjektu kompenzačního bonusu či omezit její provoz,
b) karantény subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,
c) péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,
d) omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo
e) omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu.
Z formulace, že předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti, plyne, že za dny, kdy byl výkon této činnosti přerušen, jej nelze nárokovat. Níže je uvedeno tzv. bonusové období (§ 5) od 12. 3. 2020 do 30. 4. 2020. Pokud např. po celé toto období bude mít OSVČ přerušenu činnost, přičemž k přerušení došlo dejme tomu 1. 3. 2020, potom nemá nárok na žádný bonus, i když technicky subjektem bonusu ve smyslu § 2 je (k přerušení činnosti došlo po 31. 8. 2019).
Z hlediska věcného nároku na bonus platí podmínka, že činnost OSVČ byla zcela nebo zčásti omezena či znemožněna v důsledku krizových opatření. V § 3 jsou uvedeny příklady, jako je karanténa, péče o dítě, ale i omezení poptávky či dodávek ze strany dodavatelů. Do zákona se nakonec nedostala podmínka poklesu příjmů (tržeb) o 10 % oproti shodnému období minulého roku, jak bylo původně navrženo. Fyzická osoba by ale měla pamatovat na to, že může být po čase vyzvána, ať už v rámci
5
daňové kontroly nebo postupu k odstranění pochybností, aby prokázala, jakým způsobem se jí krizová opatření dotkla, jaký konkrétní vliv na její činnost měla apod. Netřeba připomínat, že důkazní břemeno je stále na poplatníkovi, resp. na daňovém subjektu. A ve smyslu § 2 odst. 3 je subjekt kompenzačního bonusu daňovým subjektem.
(2) Kompenzační bonus je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu.
(3) Subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na
a) podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní den, za který obdržel kompenzační bonus,
b) kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost.
Podpora v nezaměstnanosti a kompenzační bonus se vzájemně vylučují, OSVČ může mít nárok pouze na jedno nebo na druhé. Jak je uvedeno i na webových stránkách Finanční správy – „nárok na kompenzační bonus nevzniká za ty dny bonusového období, kdy žadatel obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost“.
Na webových stránkách Ministerstva financí v odpovědích na dotazy jsou uvedeny následující možnosti, s jakými příspěvky či dávkami je možnost kompenzační bonus kombinovat:
„7. S jakými dalšími programy a dávkami lze Pětadvacítku kombinovat? Má na kompenzační bonus nárok ten, kdo pobírá dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu apod.?
Pobírání jakýchkoli dávek není překážkou pro vznik nároku na kompenzační bonus, ale v určitých situacích může být výplata kompenzačního bonusu důvodem pro snížení či nepřiznání sociální dávky či podpory (bonus je pro potřeby výpočtu těchto dávek započitatelným příjmem).
 6 měsíční prázdniny na sociální a zdravotní pojištění – ANO, lze kombinovat
 Nemocenská – ANO, lze kombinovat
 Ošetřovné pro OSVČ – ANO, lze kombinovat
 Starobní důchod, invalidní důchod, rodičovský příspěvek, mateřská či dávka pěstounské péče - ANO, lze kombinovat
 Dávky v hmotné nouzi – zákon to explicitně nevylučuje, vyplacení kompenzačního bonusu nicméně bude zohledněno jako příjem při posouzení nároku na danou dávku
 Podpora v nezaměstnanosti – NE, nelze kombinovat. Tuto dávku není možné podle zákona vyplatit při současném čerpání bonusu, resp. kompenzační bonus nelze vyplatit při současném čerpání podpory v nezaměstnanosti (posuzuje se ke každému kalendářnímu dni samostatně)
 Příspěvek na bydlení - zákon to explicitně nevylučuje, vyplacení kompenzačního bonusu nicméně bude zohledněno jako příjem při posouzení nároku na danou dávku“
6
§ 4
Výše kompenzačního bonusu
Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období.
§ 5
Bonusové období
Bonusovým obdobím je období od 12. března do 30. dubna 2020.
Konečná částka kompenzačního bonusu bude výsledkem součinu částky 500 Kč a počtu dní bonusového období, po které je vykonávána samostatná výdělečná činnost. Dny jsou tu chápány jako dny kalendářní (nikoliv pracovní) a maximum je tedy 500 Kč x 50 dní, tudíž 25.000,- Kč. Na částku v maximální výši vznikne ovšem nárok pouze tehdy, jestliže OSVČ provozovala činnost po celé bonusové období při splnění všech podmínek. Tedy např. jestliže po část bonusového období byla činnost přerušena, nárok se adekvátně pokrátí. Totéž pokud po část bonusového období byla OSVČ současně zaměstnána a vznikla jí z tohoto zaměstnání účast na nemocenském pojištění (a tedy nesplňovala po tuto dobu definice subjektu kompenzačního bonusu) – viz výše.
Výběr z procesních ustanovení zákona – Správa kompenzačního bonusu
§ 6 (3) Správcem kompenzačního bonusu je finanční úřad místně příslušný ke správě daně z příjmů daňového subjektu, který podal žádost o kompenzační bonus (dále jen „správce bonusu“).
§ 7
Žádost o kompenzační bonus
(1) Kompenzační bonus se vyměřuje na základě žádosti o kompenzační bonus, která kromě obecných náležitostí podání obsahuje také
a) čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus,
b) účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen.
(2) Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období. Není-li tato žádost v této lhůtě podána, nárok na kompenzační bonus zaniká.
7
(3) Potvrzení podání podle § 71 odst. 3 daňového řádu lze v případě žádosti o kompenzační bonus učinit také pomocí elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, zaslané na elektronickou adresu zveřejněnou správcem bonusu.
(4) Pokud je žádost o kompenzační bonus podána ve formě elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, považuje se za potvrzenou podle § 71 odst. 3 daňového řádu.
Podmínkou přiznání nároku na bonus je podání žádosti. Žádost je podávána na místně příslušný finanční úřad, nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období, tedy do 29. 6. 2020. Zajímavé jsou možnosti, jak lze žádost podat, tedy jakou formou. Z webových stránek Finanční správy plyne, že možnosti jsou:
 prostřednictvím e-mailu, kdy zaslána bude kopie žádosti opatřené vlastnoručním podpisem (scan dokumentu či fotografie, pořízená např. mobilem), zaslaná na e-mail podatelny územního pracoviště příslušného finančního úřadu,
 datovou schránkou,
 prostřednictvím aplikace EPO na Daňovém portálu Finanční správy (interaktivní formulář žádosti o kompenzační bonus bude přílohou Obecné písemnosti určené pro podání orgánům Finanční správy ČR); zaslán může být scan žádosti opatřené vlastnoručním podpisem, případně i fotografie takto podepsané žádosti, pořízená např. mobilem,
 prostřednictvím provozovatele poštovních služeb,
 osobně na podatelnu územního pracoviště příslušného finančního úřadu (v rámci úředních hodin) nebo prostřednictvím sběrného boxu, který je na územním pracovišti umístěn.
Tedy osobně na FÚ, poštou, datovou schránkou (bez podpisu – datová schránka nahrazuje vlastnoruční podpis), přes EPO nebo dokonce e-mailem. Poslední možnost je patrně unikátní, protože v praxi znamená, že OSVČ si vytiskne formulář žádosti, vyplní, podepíše a potom vyfotí či naskenuje vyplněnou a podepsanou žádost, a e-mailem odešle správci daně. Takové podání by standardně mělo být do pěti dnů potvrzeno podáním podle § 71 odst. 3 daňového řádu, nicméně v tomto případě (dle § 7 odst. 4 – viz výše) platí fikce, kdy toto e-mailové podání se považuje za potvrzené. Notářské ověření či jakékoliv jiné ověření podpisu není vyžadováno.
Formulář žádosti o bonus je k dispozici na stránkách Finanční správy: https://ouc.financnisprava.cz/osvc25/Zadost_o_bonus_pro_OSVC_bez_zastupce.pdf
Pokyny k vyplnění žádosti jsou dostupné na:
https://ouc.financnisprava.cz/osvc25/Pokyny_k_vyplneni_zadosti_KB_FIN_DS.pdf
Finanční správa zveřejnila i e-mailové adresy, na které lze žádost posílat, v případě podání žádosti touto cestou:
https://ouc.financnisprava.cz/osvc25/e-mailove_adresy_uzp_final.pdf
8
V případě podání žádosti zmocněnou osobou (např. daňovým poradcem na základě plné moci) je formulář žádosti k dispozici zde:
https://ouc.financnisprava.cz/osvc25/Zadost_o_bonus_pro_OSVC_s_dolozkou.pdf
Připomínám, že výše uvedené formuláře jsou nepovinné, žádost může být podána i jinou formou (prostá písemnost), budou-li splněny náležitosti podle § 7, tedy zejména čestné prohlášení OSVČ.
V současné době se mezi odbornou veřejností diskutuje otázka, kdy lze žádost podat nejdříve tak, aby mohla zahrnovat celé bonusové období. Jestliže např. subjekt podá žádost 14. 4. 2020 a uvede v ní plný počet dní, tedy 50, pak de facto podává žádost ještě před koncem bonusového období. Zároveň součástí žádosti je čestné prohlášení, kterým subjekt prohlašuje, že splňuje podmínky pro přiznání bonusu za každý jednotlivý den bonusového období. To je minimálně zvláštní situace. (Připomínám, že se může jednat např. o varianty, kdy OSVČ v průběhu dubna přeruší činnost nebo se stane zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění.)
Teoreticky je možných několik řešení.
1. Asi nejjednodušší by bylo podat žádost až po uplynutí celého bonusového období, tedy až po 30. 4. 2020. V tu chvíli už OSVČ ví zcela jistě, zda splňovala podmínky, případně za kolik dní ano a za kolik dní ne. Na podání žádosti je po skončení bonusového období 60 dní, takže jistě dostatek času.
2. Další varianta by byla podat žádosti dvě. Jednu např. od 12. 3. do 13. 4. 2020 (podáno 14. 4. 2020) a druhou od 14. 4. do 30. 4. 2020 (podáno 2. 5. 2020). I v tomto případě by subjekt podával žádosti za období, za která si je zcela jist, že splňuje podmínky. Nicméně ani zákon ani formulář žádosti se nejeví na tuto možnost připraveny, proto bych tuto cestu v současnosti nedoporučoval. (Předpokládám ale, že finanční správa bude případně nakonec tuto variantu také akceptovat.)
3. A konečně je možnost zkrátka podat např. 14. 4. 2020 žádost s uvedením celého období (12. 3. až 30. 4.) a počkat, co se bude dít. Velmi pravděpodobně se nestane nic špatného, alespoň pokud budou podmínky ze strany subjektu nakonec splněny pro celé období. Pokud by podmínky např. po část bonusového období nakonec splněny nebyly, uplatní se podle mého názoru postup dle § 8 zákona – viz níže.
§ 8
Stanovení kompenzačního bonusu
(1) Kompenzační bonus se považuje za vyměřený dnem podání žádosti o kompenzační bonus, a to ve výši odpovídající součinu výše kompenzačního bonusu a počtu dní bonusového období.
(2) Zjistí-li správce bonusu na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus a kompenzační bonus nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné.
9
(3) Ve lhůtě podle § 7 odst. 2 lze žádost o kompenzační bonus změnit. Dojde-li ke změně žádosti ještě před předepsáním vyměřeného kompenzačního bonusu do evidence daní, správce bonusu změnu zohlední v rámci tohoto předepsání. Dojde-li k pozdější změně žádosti, správce bonusu může na jejím základě doměřit daň nebo kompenzační bonus.
(4) Povinnost uhradit penále z částky doměřené daně nevzniká.
V § 8 zákon zavádí tzv. samovyměření kompenzačního bonusu, což není věc v daních zcela běžná, ale současně není ani úplně ojedinělá. Podstatou je, že bonus je vyměřen již samotným podáním žádosti, bez nutnosti správce daně vystavovat platební výměr. Cílem je zajisté zejména rychlost a spravovatelnost celého institutu.
Správce ale zároveň musí mít možnost korekce v případě, že by se domníval, ať už při podání žádosti nebo později, že subjekt uvedl nesprávné informace, a že tedy bonus má být vyměřen jinak. Tento postup je upraven v §8 odst. 2 a jde v zásadě o klasické doměření daně, buď na základě daňové kontroly, nebo na základě postupu k odstranění pochybností. Podle odstavce 4 nevzniká z doměřené částky penále, nicméně úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu bude uplatněn.
Jestliže by subjekt sám zjistil, ve lhůtě do 29. 6. 2020, že uvedl v žádosti nesprávné údaje, má možnost (resp. spíše povinnost) je změnit na základě § 8 odst. 3. Tato situace může nastat asi zejména v případě podání žádosti ještě před uplynutím celého bonusového období (viz komentář k § 7, in fine). Tím, že bonus je tzv. samovyměřen již podáním žádosti, odpovídá v daném případě subjekt za správnost uvedených informací tím spíše. Jak je uvedeno v důvodové zprávě4:
„K samovyměření dojde dnem podání žádosti o kompenzační bonus i v případě,
že byla žádost podána ještě před konce bonusového období. Žadatel v tomto případě nese
odpovědnost za případné dodatečné nenaplnění podmínek poskytnutí kompenzačního bonusu
ve zbývající části bonusového období.“
§ 9
Placení kompenzačního bonusu
(1) Vyměřený kompenzační bonus správce bonusu předepíše do evidence daní. Kompenzační bonus se eviduje na samostatném osobním daňovém účtu daňového subjektu.
(2) Přeplatek vzniklý předepsáním vyměřeného kompenzačního bonusu je vratitelným přeplatkem a správce bonusu jej vrátí daňovému subjektu bez zbytečného odkladu ode dne vyměření kompenzačního bonusu; úrok z vratitelného přeplatku v případě kompenzačního bonusu nevzniká.
(3) Vrácení přeplatku podle odstavce 2 se provede bezhotovostně na účet u poskytovatele platebních služeb vedený v české měně uvedený v žádosti o kompenzační bonus.
4 www.psp.cz, Sněmovní tisk 808/0, Návrh zákona včetně důvodové zprávy
10
(4) Kompenzační bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci.
Jak z § 9 vyplývá, platba bonusu může být provedena pouze bezhotovostně na bankovní účet vedený v Kč. Výplata v hotovosti nebo prostřednictvím pošty není ze zákona možná. Číslo účtu, na který má být bonus vyplacen, je také součástí formuláře žádosti. Pro výplatu bonusu není zákonem stanovena žádná lhůta, zákon říká „bez zbytečného odkladu“.
Podstatná informace je uvedena v § 9 odst. 2, tedy že kompenzační bonus po připsání na osobní daňový účet poplatníka vytvoří tzv. vratitelný přeplatek. Tento přeplatek bude vyplacen poplatníkovi i v případě, že by tento měl jiné splatné dluhy u správce daně, ať už na dani z příjmů nebo na jiných daních. Nedojde proto a ze zákona ani nemůže dojít ke kompenzaci bonusu a jiných dluhů daňového subjektu. Vcelku jednoznačně je to konstatováno i v důvodové zprávě k návrhu zákona:
„Po předepsání kompenzačního bonusu vznikne podle odstavce 2 na osobním daňovém účtu
přeplatek, který nebude podroben tzv. testu vratitelnosti, tj. nebude použit na úhradu
případných nedoplatků daňového subjektu ani u správce kompenzačního bonusu, ani u jiného
správce daně. Naopak na základě speciální normy, která jej ex lege prohlašuje za vratitelný,
bude bez žádosti vrácen daňovému subjektu bez zbytečného odkladu ode dne vyměření
kompenzačního bonusu.“

Odpovědi na dotazy - dr. Beránek

08.04.2020

Odpovědi na dotazy - Refundace mezd, dr. Beránek

moc děkuji za zasílané informace. Mohu Vás požádat o upřesnění konkrétní situace? Nezastávám s klienty stejný názor.

Jedná se o refundaci mezd státem.

1.      OSVČ - květinářství - z nařízení vlády - prodejna uzavřena 2 dny a pak byl prodej obnoven. Zaměstnankyně chodí do práce a má minimální mzdu 100%. Dodávky i odbyt je omezen.

a)      mají vůbec (kromě nařízeného uzavření) nárok na refundaci

[PB:] Za ty dva dny, kdy dostali od zaměstnavatele náhradu 100 %, má zaměstnavatel nárok na náhradu od státu a může o ni požádat hned (režim A).

b) mají nárok 60% ze 100% SHM

c) mají nárok 60% ze 60% SHM 

[PB:] Pokud z výše uvedených důvod zaměstnanci nepracovali a na základě vnitřního předpisu byli poslání domů, a dostali od zaměstnavatele náhradu mzdy ve výši 60 %, pak zaměstnavatel může žádat o 60 % z této vyplacené náhrady (60 % z 60 % SHM). Pokud z vnitřních předpisů plyne, že zaměstnanci mají nárok na vyšší náhradu než 60 % (a zákoník práce toto umožňuje), může zaměstnavatel žádat 60 % z této vyšší částky (ale jistý si v tomto bodě nejsem). Žádat se bude za březen zvlášť a za duben zvlášť (režim B).

Pokud zaměstnanci pracovali, žádná náhrada od státu nabízena není.

 

s.r.o. nestátní zdravotní zařízení - rehabilitace, provozovna uzavřena z důvodu toho, že neměli ochranné pomůcky. Pak otevřeli, ale poskytování služeb je minimální.

[PB:] totéž, akorát si nejsem jist výší náhrady, kterou měli zaměstnanci dostat. Jestli to bylo 100 % nebo jen 80%. Pokud dostali na základě vnitřního předpisu 100 %, přesto, že ze zákona náleží 80 %, platí totéž, co v minulém bodě.

 

2.      Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, syn má 25 let a nyní pracuje brigádně, začal v době krize, jinak od prosince nebyl nikde zaměstnán, jen dohody o práci a zdravotní pojištění si platí sám. Má nárok na příspěvek od státu?

[PB:] v souvislosti s covidem mně žádný nenapadá, ale pokud se přihlásí na pracovní úřad nebo požádá o sociální dávky, tak podmínky jsou stejné jako před covidem (takže nárok asi nemá, ale mohli by za něj zaplatit zdravotní).

3.      Dobrý den,

obracím se na Vás , jako členka SÚ Olomouc s prosbou o informaci, zda platí a od 1.5.2020 je účinná Novela o elektronické evidenci tržeb , zákon 256/2019 z října 2019, který mění zákon č.112/2016 Sb., o evidenci tržeb a také zákon o DPH č. 235/2004 Sb ., o dani z přidané hodnoty.  Jedná se o změnu stravovacích služeb z první snížené sazby  (15%) do druhé snížené sazby  (10%), změna v příloze 2a, zákona č. 112/2016Sb - změna má platit od 1.5.2020

 

Jsme organizace , plátce DPH, která má stravovací služby. Již jsme na tuto změnu nachystáni, ale zaregistrovala jsem informaci o posunutí, nic oficiálního k tomu zatím nemám. Byla bych Vám moc vděčná o nějaké zprávě, zda ji tato změna od 1.5. účinná.

[PB:] novela platí a je účinná od 1.5. Nic se v tomto směru nezměnilo. Pouze na dobu „do určitého okamžiku“ není nutné odesílat EET a vydávat zákazníkům účtenky. Tudíž pro Ty, kdo s tím ještě nezačali, není nutné do tohoto určitého okamžiku začínat. Ten určitý okamžik bude asi 11., 12. nebo 13.7 (ač jsem matfyzák tak neumím spočítat, jak dlouho je pro právníky 3 měsíce), pokud nebude prodloužen nouzový stav. Pokud bude prodloužen tak o to později.

 

4.      Dobrý den, ještě jeden dotaz, mám jako jednatel se smlouvou podobnou zaměstnavatelské/usnesení valné hromady/ platí sociální i zdravotní pojištění, nárok na „dotace“

[PB:] pokud myslíte refundaci, kterou obdrží zaměstnavatel, když z důvodů související s momentálním nouzovým stavem pošle zaměstnance domů a ze zákoníku práce má povinnost jim přesto proplácet náhradu ušlého výdělku ve výši 60 %, 80 % nebo 100 %, pak nikoliv. Jako jednatel musíte pracovat dál a společnost vám vyplatí odměnu za výkon funkce v plné výši (nikoliv náhradu).

 

 

5.      Dobrý den, prosím o názor. Jsme malá úklidová firma se 4 stál.zaměstnanci  se smlouvou na úklid kina. Vztahuje se na nás uzavření provozu /úklidovém práce nezavřely/ ale v provozu kina 4 zaměstnanci zůstali doma.

Myslíte, že pro ně patří Režim A 100% náhrady za překážku v práci zaměstnavatelem tudíž 80% „dotace“?  Nebo režim B a kolik % vyplácet?

 

[PB:] pravděpodobně mělo být „nevztahuje se na nás uzavření provozu…“. Pak rozhodně režim B. Kolik máte vyplácet zaměstnancům záleží na vašich vnitřních směrnicích a důvodu, proč zůstali doma. Pokud proto, že kino přestalo od vás odebírat služby, tak 60 %. Lze i více, ale nejsem si jist, zda jak dobrovolně vyšší náhrada pro účely dotace bude klasifikována. Z vyplacené částky můžete žádat o 60 %.

 

Pro všechny:

 

Dá se předpokládat, že při formálně správné žádosti bude příspěvek bez kontroly v plné žádané výši poskytnut. Dá se předpokládat, že vysoké procento příspěvků bude dodatečně kontrolováno. Dejte si do pořádku vnitřní směrnice na základě kterých byli zaměstnanci posláni domů z důvodů překážky na straně zaměstnavatele, veškeré doklady v rámci zpracování mezd a zaplaťte včas mzdu i příslušné odvody.

 

07.04.2020

Refundace mezd státem

Formální záležitosti

-          nejedná se o zákon, který by dával právo zaměstnavatelům na příspěvek, jde jen o využití možnosti příspěvku MPSV (konkrétně Úřadů práce) přispět zaměstnavatelům na mzdy – tudíž není právní nárok, ale lze žádat a je nutné žádat (je to postaveno na stejném principu jako dotace),

-          z důvodů, že to není zákon, mohou být některé formulace vágnější, nepřesné a může být kdykoliv změněno – obdobně jako u dotací, kde často přesné podmínky nezná ani příjemce, ale někdy ani poskytovatel,

-          z textu mně vyplývá, že bude poskytnuto všem žadatelům, pokud se neobjeví chyba v žádosti nebo nesrovnalost s údaji evidence správy sociálního zabezpečení – pokud se objeví má šanci žadatel chyby odstranit, vysvětlit a podat žádost znovu,

-          cílem je poskytnout příspěvek rychle a teprve následně s přísnými sankcemi postihovat neoprávněné čerpání,

-          postup má dva kroky:

o   1. obecná žádost bez vyčíslení nároku,

o   2. konkrétní nárok za měsíc březen a

o   2. konkrétní nárok za měsíc duben,

-          od 6.4. lze podávat 1. krok žádosti, není omezení do kdy (ale z právního hlediska může být legálně kdykoli bez výstrahy s okamžitou platností zastaveno),

-          žádosti je nutné podat webovou aplikací, která bude zřízena na https://www.uradprace.cz/ , pro podání je nutná datová schránka nebo elektronický podpis (jiná forma nebude),

-          přílohou k žádosti je smlouva o bankovním účtu, na který mají být prostředky zaslány,

-          pokud žádost nepodává statutár, musí být doplněna plnou mocí (vzhledem k elektronickému způsobu podání není zřejmé, jak formou, ale asi opatřenou elektronickým podpisem),

-          v případě chyb v žádosti bude žadatel upozorněn a podává žádost znovu (nedoplňuje, neopravuje původní žádost),

-          v případě schválení žádosti (z právního hlediska tím dojde k uzavření smlouvy mezi zaměstnavatelem a MPSV, kterou již nelze jednostranně změnit) podá zaměstnavatel opět přes formulář vyčíslený nárok, a to za každý režim (viz dále) a každý měsíc prostřednictvím zvláštního formulářem (podání formálně obdobně jako žádost),

-          není omezení, do kdy je potřeba nárok vyčíslit (pokud by došlo k soudnímu sporu, asi by se uplatnily obecné promlčecí lhůty),

-          ve vyčíslení uvádí zaměstnavatel všechny údaje formou čestného prohlášení, prokazující doklady bude předkládat až při kontrole,

-          refundované mzdy budou za období od 12.3 do 30.3. 2020 a za období od 1.4. do 30.4 2020,

-          týká se pouze zaměstnanců zaměstnaných dle českého zákoníku práce (nikoliv smluv podle zákonů jiné země, smluv o výkonu funkce apod.) a za které se sociální pojištění odvádí v ČR,

-          netýká se a nelze žádat u zaměstnanců, kteří:

o   dostávají místo mzdy plat,

o   odvádějí sociální pojištění v zahraničí,

o   pracují na dohody mimo pracovní poměr (DPP a DPČ),

o   jsou ve výpovědní lhůtě,

o   ukončili v dané době do 30.4. z jakéhokoli důvodu pracovní poměr (s výjimkou okamžité výpovědi pro zvláště hrubé porušení povinnosti), tedy pokud se za zaměstnance bude žádat náhrada za březen, nelze s ním v dubnu uzavřít dohodu o okamžitém ukončení pracovního poměru,

o   mají hrazenou mzdu z příspěvků úřadu práce nebo

o   mají hrazenou mzdu z jakékoli dotace,

-          nemohou žádat zaměstnavatelé, kteří:

o   jsou v konkurzním řízení nebo v likvidaci nebo

o   obdrželi v době tří let před žádostí pokutu za švarc systém nebo nelegální zaměstnávání (cizinců),

-          podmínkou je skutečné vyplacení mzdy a řádné (tj. i včasné) odvedení ZP a SP z této mzdy (včasný odvod daně se nezkoumá, ale vzhledem k nutné bezdlužnosti je zatím rovněž potřeba),

-          podmínkou je bezdlužnost vůči:

o   správě sociálního zabezpečení,

o   zdravotním pojišťovnám,

o   finančním úřadům a

o   celním úřadům.

-          MPSV chce tuto podmínku zrušit, ale to může pouze parlament změnou zákona o zaměstnanosti (bude se projednávat v parlamentu 7.4.),

-          dle mého přesvědčení (pokud parlament nezruší podmínku):

o   žádost může podat i poplatník, který dluhy má,

o   úřady práce by měly posoudit bezdlužnost v okamžiku odesílání příspěvku (nikoliv v okamžiku podání žádosti) a

o   pokud se následně zjistí dluh, je to důvod k odejmutí příspěvku, ale nikoliv k sankcím, maximálně k úrokům, ale i to je sporné,

-          příspěvek je na mzdu zaměstnanců, kteří z důvodů opatření nevykonávali práci podrobněji viz dále) a zaměstnavatel postupoval striktně v souladu se zákoníkem práce,

-          pokyn explicitně neříká, ale dle mého názoru se to týká případů, kdy zaměstnancům byla z uvedených důvodů placena náhrada za překážky zaměstnavatele pouze po část dne (zkrácení pracovní doby), ale každopádně bude nutné takový případ správně podepřít právní konstrukcí o překážkách na straně zaměstnavatele.

Příspěvek v režimu A

Vztahuje se na:

-          nucené omezení nebo uzavření provozu vládním nařízením (překážka na straně zaměstnavatele – zaměstnavatel má povinnost vyplácet 100 % mzdy; do žádosti uvádí číslo opatření) a to dle:

o   č. 194 ze dne 12. března (o nouzovém stavu),

o   opatřením MZdr (asi 60 jich je na https://koronavirus.mzcr.cz/category/mimoradna-opatreni/ ale pouze pár jich omezuje činnosti) nebo

o   opatřením místní hygienické stance (lokální uzavírky);

-          zaměstnance v karanténě (překážka na straně zaměstnance – zaměstnavatel má povinnost vyplácet 14 dní náhrady) tj.:

o   nemocné Covidem-19,

o   v nařízení karantény z důvodu Covid-19 standardní papírovou formou,

o   v nařízení karantény z důvodu Covid-19 eNeschopenkou,

o   v nařízení karantény zahraničním orgánem

-          nevztahuje se na proplacení prvních 14 dní ošetřovného, tedy ani případů, kdy rodič zůstává s dítětem doma vzhledem k uzavření škol, ale vztahuje se na případy, kdy by byl z důvodů nemoci dítěte nebo podezření z nemoci rodič v karanténě.

Příspěvek činí 80 % vyplacené mzdy nebo náhrady mzdy včetně odvodů, nejvýše však 39 000 Kč měsíčně za jednoho zaměstnance

-          není žádné ustanovení, že by se tato částka krátila, pokud se žádá za kratší než měsíční období.

Příspěvek v režimu B

Vztahuje se na případy, kdy:

-          práce zaměstnanců byla znemožněna absencí ostatních zaměstnanců (ostatní zaměstnanci jsou v karanténě, pečují o děti či jsou nemoci (příspěvek je na zaměstnance, kteří y mohli pracovat, ale je tu překážka na straně zaměstnavatele – zaměstnavatel má povinnost vyplácet 100 % mzdy),

-          byla z jiného důvodu znemožněna zaměstnanci doprava do zaměstnání … (zcela nejasné a podle mne i pochybné – dle mého názoru asi použitelné pouze:) … pokud bylo oprávněně klasifikováno jako překážka na straně zaměstnavatele s povinností vyplácet náhradu 100 % mzdy),

-          byly sníženy nebo zastaveny dod

07.04.2020

Ošetřovné v době nouzového stavu

 

Usnesením vlády č. 194 ze dne 12. března 2020 vláda České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky nouzový stav.  V souvislosti s tím přijala mnohá opatření ke zmírnění  negativních dopadů šíření onemocnění COVID-19 na zaměstnavatele, zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné a další osoby. Jedním z důležitých opatření jsou dočasné změny v poskytování ošetřovného.

1. Podmínky nároku na ošetřovné v době nouzového stavu při  uzavření školského nebo dětského zařízení

Nárok na ošetřovné má pečující osoba, která je účastna nemocenského pojištění. Další podmínkou pro nárok na ošetřovné z důvodu uzavření dětského/školního zařízení je, aby bylo dítě v den, od kterého rodič  začíná pečovat, mladší 13 let. V případě, že v průběhu  ošetřovného dosáhne  dítě 13 let,   nárok na ošetřovné se neztrácí.  O dítě s nárokem na ošetřovné  může pečovat  jeden z rodičů nebo  i jiná nemocensky pojištěná osoba, pokud  žije s dítětem ve společné domácnosti. Stejně se postupuje i v případě, jedná-li se o  rodiče osamělého. Osamělým rodičem se rozumí osoba svobodná, ovdovělá nebo rozvedená, pokud nežije s družkou (druhem) nebo v registrovaném partnerství.

Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu PPM nebo má nárok na rodičovský příspěvek. Toto omezení neplatí v případě, kdy tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Některé skupiny pojištěnců nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na ošetřovné nárok (např. zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, zaměstnanci zaměstnaní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, domáčtí zaměstnanci). Nárok na výplatu ošetřovného nemá zaměstnanec v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti.

Ošetřovné se poskytuje  po celou dobu, po kterou je potřeba o dítě pečovat, bylo-li školské nebo dětské zařízení z důvody šíření koronaviru uzavřeno.

Ochranná lhůta  pro ošetřovné  neplyne. Znamená to, že pokud  pracovní poměr zaměstnance skončil v době před uzavřením školského zařízení,  nárok na ošetřovné nemá.

2.Žádost o ošetřovné

Zaměstnanec žádá o výplatu ošetřovného na formuláři „Žádost o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření školského/dětského zařízení (školy)“, který mu vydá ve 2 vyhotoveních výchovné zařízení (škola), které dítě navštěvuje. Vzhledem  k tomu, že z časových důvodů nebylo možné zajistit  formuláře adekvátní dočasné  právní úpravě platné  jen v době nouzového stavu, bude  použit  formulář ČSSZ 89 628 5 II/2020, který je uveden v příloze.

Dle výkladu MPSV ze dne 11. 3. 2020, týkajícího se počátku běhu podpůrčí doby u ošetřovného v případě uzavření školy bude počátek běhu podpůrčí doby vázán na den, který si rodič po uzavření školy nebo dětského zařízení  individuálně určí. Běh podpůrčí doby pak již nelze přerušit.

3.  Vyplnění formuláře ČSSZ 89 628 5 II/2020.

Část A. tiskopisu vyplňuje školské/dětské zařízení, které má  k dispozici elektronický formulář na ePortálu ČSSZ, z nějž lze exportovat *.pdf soubor, dále je distribuován tiskopis žádosti v elektronicky vyplnitelné podobě (otevřený dokument *.doc a dokument *.pdf vyplnitelný běžnou verzí kancelářského SW nástroje). 

V tomto tiskopisu vyplní školské/dětské zařízení část A. elektronicky, dokument uloží (v případě ePortálu ČSSZ vyexportuje a uloží) a zašle příslušnému rodiči e-mailem (optimálně s elektronickým podpisem příslušného zaměstnance školy, pokud jím škola nedisponuje, zašle tiskopis rodiči e-mailem bez elektronického podpisu), v části „do“ je přitom možno uvést údaj i slovně, kupř. „do odvolání“,

Část B. tiskopisu vyplňuje rodič.

Elektronicky obdržený tiskopis od školského/dětského zařízení by měl  rodič bez zbytečného odkladu  zaslat e-mailem  svému zaměstnavateli jako doklad o  své nepřítomnosti v práci z důvodu  péče o dítě.

Pro uplatnění žádosti o dávku ošetřovného je  třeba, aby rodič školou zaslaný elektronický tiskopis vyplnil, podepsal a odeslal, a to buď:  

elektronicky, má-li elektronický podpis nebo datovou schránku. Pokud však rodič  tyto technické prostředky nemá, může tiskopis vytisknout, vyplnit, podepsat, naskenovat (ofotit) a poslat elektronicky zaměstnavateli e-mailem,

anebo může tiskopis vytisknout, vyplnit, podepsat a zaměstnavateli předat fyzicky  (poštou).

 

Část C. tiskopisu vyplňuje zaměstnavatel.

Elektronicky doručený tiskopis od zaměstnance předá  zaměstnavatel spolu s přílohou k žádosti o dávku  příslušné OSSZ zaručeným způsobem elektronicky na OSSZ, tj. buď s elektronickým podpisem, nebo datovou schránkou.

Fyzicky doručený a podepsaný tiskopis od zaměstnance předá spolu s přílohou k žádosti o dávku  příslušné OSSZ fyzicky (poštou), případně jej naskenuje a společně s přílohou k žádosti o dávku  zašle příslušné OSSZ zaručeným způsobem elektronicky, tj. buď s elektronickým podpisem, nebo datovou schránkou.

3. Rozšířený nárok na ošetřovné  při péči o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby   dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

V době nouzového stavu vzniká nárok na ošetřovné i osobám, které se starají o zdravotně  závislé  osoby alespoň v I. stupni, a to bez věkového omezení hendikepované osoby,   tj.  nárok na ošetřovné se  vztahuje i na péči o  zdravotně závislé  osoby, které jsou starší třinácti let a s nimiž  pečující osoba žije   ve společné domácnosti.

4. Podpůrčí doba ošetřovného v době nouzového stavu

Ošetřovné se  v době nouzového stavu  poskytuje po celou dobu trvání mimořádných opatření, tzn. do ukončení uzavření školních a dětských zařízení. Změny jsou platné pouze po dobu trvání mimořádných opatření vlády pro boj s epidemií COVID-19.

V případě, že  doba péče o dítěte  z důvodu  uzavření školního nebo dětského  zařízení končí (doklad byl vystaven již na počátku mimořádných událostí),  není  třeba  žádat o prodloužení  dokladu.  Pečující osoba může    nadále  o  dítě pečovat, dokud škola nebo dětské zařízení  nebude otevřeno.  Schválená právní úprava   zajišťuje,  aby ošetřovné obdržely  pečující osoby i zpětně, a to po celou dobu, po kterou bylo školské /dětské zařízení  uzavřeno a o dítě bylo pečováno.

Dojde-li  v průběhu  ošetřování  dítěte k  ukončení pracovního  poměru zaměstnance,   poskytuje se  dávka  nadále až do skončení mimořádných opatření.

Nárok na ošetřovné se týká též  případů, kdy o uzavření školního nebo dětského zařízení rozhodl sám zřizovatel.

5. Střídání  pečujících osob  v rámci ošetřování

Nárok na ošetřovné může uplatnit i druhá osoba (rodič, či jiná pečující osoba, která žije ve společné domácnosti s dítětem), nikoliv však souběžně.  Jde o střídání v péči  o dítě v průběhu  kalendářního  měsíce, a to bez  omezení četnosti střídání.  Střídání v péči  však není možné v průběhu dne.  V průběhu pobírání ošetřovného se mohou v ošetřování střídat nejvýše dvě osoby.

Každá pečující osoba  získává nárok na ošetřovné za kalendářní dny, kdy  o dítě pečovala. Evidence o  dnech péče   se po skončení měsíce uvede na tiskopise „Výkaz péče o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení“, který je uveden v příloze.

6. Přerušení doby ošetřování

Ošetřovné   nelze přerušit,  ale v průběhu podpůrčí doby může  pečující osoba pracovat.  V době, kdy vykonává práci, obdrží mzdu a neobdrží ošetřovné.  Jde o situace, kdy rodič zajistí hlídání dítěte jinou osobou, která nesplňuje podmínky pro nárok na ošetřovné (sousedka, kamarád, atd. )

V těchto případech je zaměstnavatel povinen  sdělit okresní správě sociálního zabezpečení, ve kterých dnech zaměstnanec pracoval. Pro úplnost ještě doplňujeme, že právní úprava vylučuje výplatu ošetřovného, pokud by měla být poskytnuta pouze za dny, ve kterých zaměstnanec  neměl pracovat. Z pohledu pracovního práva  jde o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu.

Příklad:

Zaměstnanec má směny od  pondělí do pátku, kdy pracuje. Žádá o ošetřovné za dny sobotu a neděli. Nárok na ošetřovné  v tomto případě nevzniká.

7. Lhůty pro výplatu  ošetřovného 

I v době nouzového stavu platí zákonem stanovené lhůty pro  výplatu dávky. Ošetřovné  vyplácí příslušná OSSZ prostřednictvím účtu ČSSZ, a to nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni, v němž jí byl  řádně vyplněný doklad pro nárok na výplatu dávky včetně příslušných podkladů doručen.

            Dávky se pojištěnci poukazují na jeho účet u peněžního ústavu v ČR nebo se vyplácejí v hotovosti poštovní poukázkou. V případě výplaty dávky v hotovosti poštovní poukázkou hradí náklady na její doručení příjemce, tzn. že vyplacená dávka bude o tyto náklady snížena. Základní poukázečné činí 30 Kč, při dávce ve výši od 5 001 do 50 000 Kč poukázečné činí 40 Kč a za každých dalších započatých 10 000 Kč se poukázečné navyšuje o 7 Kč.

            Současně s dávkou obdrží příjemce písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a období, za které byla dávka vyplacena. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce).

K žádosti o ošetřovné je nově třeba vždy po skončení kalendářního měsíce předat zaměstnavateli tiskopis „Výkaz péče o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení“. Zaměstnavatel pak doplní další informace a předá podklady pro rozhodnutí o dávce příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, která dávku vyplácí.

8. Výše ošetřovného

Výše ošetřovného  činí od prvního kalendářního dne  péče nebo ošetřování  60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Orientační výši dávky lze  zjistit pomocí kalkulačky pro výpočet ošetřovného, která je zveřejněna  na internetových stránkách MPSV.

 

9. Nárok na „ošetřovné“  u osob samostatně výdělečně činných

Dle schválené právní úpravy bude OSVČ vyplácena peněžní podpora,  kterou realizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu,  a to po celou dobu trvání mimořádných opatření.  Finanční příspěvek pro OSVČ  činí  424 Kč za každý den při péči o dítě nebo  osobu zdravotně postiženou alespoň v I.  stupni  závislosti, pokud  v souvislosti s karanténou musely OSVČ přerušit své podnikání a pečovat o děti nebo hendikepované osoby.  Ministerstvo průmyslu a obchodu  bude na základě čestného prohlášení podaného prostřednictvím obecního živnostenského úřadu  tyto částky vyplácet. O  „ošetřovné“ pro OSVČ je možné žádat od 1.dubna 2020 prostřednictvím obecního živnostenského úřadu. OSVČ  požádají o dotaci („ošetřovné“) za každý kalendářní měsíc tak, aby peníze obdržely co nejdříve na svůj účet, který uvedou v žádosti. Žádost bude možné podávat i prostřednictvím  datových schránek.

O „ošetřovné“ bude moci požádat OSVČ pečující o dítě nebo děti mladší 13 let, které navštěvují školy i jiná dětská zařízení nyní uzavřená kvůli koronaviru, pokud na stejné děti nečerpá tuto dotaci nebo jiný kompenzační příspěvek žádná jiná osoba. Dítě nebo děti musejí být v den podání žádosti o dotaci mladší 13 let.

Na podporu ve formě dotace bude mít nárok také OSVČ pečující o nezaopatřené dítě do 26 let věku, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu uzavřenou kvůli koronaviru.

Podpora se vztahuje i na OSVČ, která pečuje o osobu zdravotně postiženou aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách.

Příloha č. 1 - Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření školského/dětského zařízení (školy)

Příloha   č.  2   -  Výkaz péče o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení

 

 

Formuláře

07.04.2020

https://www.cssz.cz/documents/20143/157311/89_628_5.pdf

https://eportal.cssz.cz/web/portal/tiskopisy-vpduvz


07.04.2020

Komentář k promíjecímu pokyn MF (FZ 4/2020).

Ministerstvo Financí vydalo 16. 3. 2020 ve Finančním zpravodaji takzvaný promíjecí pokyn, který je ve veřejných sdělovacích prostředcích občas nepřesně označován jako posunutí termínu k podání přiznání.

Je dobré si uvědomit některé zádrhele a úskalí tohoto Pokynu a nenechat se ovlivnit výkladem novinářů.

K odložení povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob na 1. 7. 2020:

Pokyn neposouvá termín k podání přiznání, ten stále zůstává takový, jaký byl. Tedy pokud má někdo povinnost podat přiznání 1. 4. tato povinnost stále zůstává.

Pokyn pouze promíjí finanční sankce za pozdní podání v případě, že prodlení nebude delší než do 1.7. Neboli pokud přiznání, které mělo být podáno do 1. 4., bude podáno do 1. 7. nebude vyměřena ani pokuta za pozdní podání, ani úrok z prodlení platby.

To však neznamená, že přiznání bylo podáno včas. Pokud by například poplatník žádal o snížení jiných sankcí, nemůže tvrdit, že si všechny své povinnosti plnil řádně a včas.

Pokud bude přiznání podáno a zaplaceno 2. 7. bude poplatník 91 dní v prodlení se všemi důsledky a nebude v 5 denní toleranční lhůtě, ale bude mu vyměřen úrok a pokuta za pozdní podání.

Pokud fyzická osoba změní mezi rokem 2018 a 2019 způsob vykazování výdajů (z paušálních výdajů na skutečné nebo naopak, z vedení účetnictví na daňovou evidenci apod.) a vznikne jí povinnost podat dodatečné přiznání za rok 2018, pak na toto dodatečné přiznání se Pokyn nevztahuje, tj. pokud bude podáno po 1. 4. a daň doplacena po 1. 4., bude poplatník 12 měsíců s prodlením platby a bude mu vyměřen příslušný úrok.

Pokyn se celkově zabývá pouze daní z příjmu. Sankce za pozdní podání přehledů sociálního a zdravotního pojištění a pozdní doplatky nepromíjí.

K odložení povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob na 1. 7. 2020:

Prominutí sankcí se týká i na podání přiznání a doplatky daně právnických osob, ale pouze účtujících v kalendářním roce. Právnická osoba s hospodářským rokem např. od 1. 2. 2018 do 31. 1. 2019 má povinnost podat přiznání do 2. 5. 2020.

K prominutí pokuty 1000 Kč za pozdě podané kontrolní hlášení:

Prominutí sankce je vázáno na termín "povinnosti k její úhradě", tedy splatnosti sankce a prominuty budou sankce, které již byly vyměřeny a jsou splatné do 31. 7. i když se týkají starších období. Naopak pokud sankce dosud vyměřena nebyla, např. za porušení povinnosti podat kontrolní hlášení 25. 3., může jí finanční úřad vyměřit až v srpnu a prominuta nebude. Jedná se tedy o odložení platby pokuty, nikoliv její prominutí.

K prominutí pokuty za pozdní podaní přiznání k DPH a dalších povinností:

Ostatní prominutí pokut za pozdní podání jsou vázána na individuální prominutí (nebo částečné prominutí) úroků z prodlení z pozdní platby. Tedy pokud nevznikne úrok z prodlení (např. proto, že přiznání k DPH je na nadměrný odpočet, na přiznání je sice daňová povinnost, ale vzhledem zálohám nebo přeplatkům nevznikne nedoplatek nebo pokud k pozdní platbě dojde pouze s takovým prodlením, že úrok je nižší než 200 Kč a nevyměří se), pak nelze žádat o jeho prominutí a pokuta za pozdní podání souvisejícího přiznání nemůže být prominuta.

Závěr:

Vzhledem k tomu, že Komora daňových poradců si nemyslí, že by výše uvedené nesrovnalosti byly úmyslem Ministerstva Financí, ale pouze nedomyšleností při sestavování Pokynu, vyvolal jednání s Ministerstvem Financí o možnosti změny Pokynu.

Petr Beránek

daňový poradce 803

 

 

 

 

 

Odpovědi na dotazy

07.04.2020

Dotazy: 

      moc děkujeme za cenné informace. Bylo by možné zjistit  jak je to v případě, že školka není uzavřená, ale z důvody karantény rodinného příslušníka odmítla docházku dítěte? Školka za tímto účelem vydala písemné prohlášení, že dítě na dané období odmítla.

Vláda rozhodla o   uzavření všech školních a předškolních zařízení.  Jen na počátku března   mohla tato situace nastat. Od 12.3.2020 musí být vše uzavřeno.  Otázka karantény je jiná věc. Pokud byla nařízena karanténa rodiči, který z tohoto důvodu nemůže o dítě   pečovat,     má nárok na ošetřovné však nemá nárok v době prvních čtrnácti kalendářních dnů trvání karantény.  

2.      jen malý dotaz na upřesnění pro paní Klímovou,

co když na mladší dítě čerpá ošetřovné manželka-zaměstnankyně v nějaké firmě

a na druhé starší dítě by chtěl čerpat manžel OSVČ.

V zásadě je jedno jestli je jeden nebo druhý zaměstnanec nebo OSVČ

 

Zákonná úprava nevylučuje poskytování ošetřovného   každému z rodičů, pokud každý pečuje o jiné dítě. Není podstatné, zda jde o   zaměstnance  či  OSVČ.

U zaměstnance půjde o ošetřovné, u OSVČ půjde o finanční podporu vyplácenou jako „ošetřovné“ ve výši 412 Kč za den. 

 

           

3.      Dotaz je, jestli může každý rodič čerpat ošetřovné na jedno dítě, když mají dvě. Viz. výše odpověď č. 2.

4.       

měla bych dotaz ke změně, podle které společnost, která je vlastněna jediným společníkem nemůže zaměstnávat tohoto společníka jako zaměstnance.

Co dělat se stávajícímí pracovními smlouvami, které mají jednatelé uzavřeny ? A co vyplývá pro s.r.o., když pracovní smlouvy s jednatelem zůstanou uzavřeny?

Mohla byste mi k tomu sdělit podrobnější informace?

Jedná-li se o zaměstnance, pak   záleží na tom, zda  s.r.o. může nadále činnost vykonávat. Pokud nevykonává činnost z důvodů mimoř. opatření,  osoba jako zaměstnanec má dostávat náhradu mzdy ve výši 100% prům. výdělku.  Dle opatření, která vláda  stále precizuje a  mění,  se dá očekávat   finanční výpomoc ve  výši  80% vyplacených  náhrad. Poznamenávám, že  jednatel mám uzavřenou pracovní smlouvu a je též zaměstnancem.  Dá se předpokládat , že sám zaměstnanec na svou firmu nepodá soudní žalobu, nebo snad ano?

 

5.      Jsem OSVČ , v současné době z důvodů opatření nemohu podnikat - jsem pořadatelem a organizátorem kulturních akcí, které jsme teď museli všechny zrušit, popř. přesunout na podzim, ale jsem v důchodu (dostávám starobní důchod), ale jsem tedy bez přivýdělku z podnikání, a pečuji o své dvě nezaopatřené děti ( 3 a 6 let), na něž nikdo jiný ošetřovné nečerpá. Týká se mne v nějakém směru ošetřovné nebo jednorázový příspěvek ?  Děkuji za odpověď, řešení této problematiky jsem nikde nenašel.

Předpokládám, že jste účasten důchodového pojištění.   Pokud jste si hlídal příjmy tak , aby nebyla založena účast na  důchodovém pojištění, pak  je otázkou, jak budou tyto mimořádné výjimečné situace řešeny.  Předpokládejme, že jste platil zálohy na důchodové pojištění.  Pak v případě, že na tyto děti nečerpá matka dětí  ošetřovné z titulu její účasti na nemocenském pojištění, pak Vám vznikne nárok na  finanční podporu ve výši 412 Kč za každý den  péče o dítě (děti), pokud bylo   předškolní  zařízení, které děti navštěvovaly,   uzavřeno.  V případě, že matka dětí je účastna nemocenského pojištění, pak jistě již předložila zaměstnavateli doklad – žádost o ošetřování/ péči o dítě, a vznikne nárok na ošetřovné dle zákona č.187/2006 Sb.   V takových případech pak nemůže být poskytována finanční podpora OSVČ ve výši 412 Kč za kalendářní den. 

            Další finanční podpora ve výši 15 000 Kč měsíčně, která by měla být poskytována OSVČ,  byla  vládou slíbena a podmínky se  zatím precizují.  Nelze tedy poskytnout odpověď, zda se Vás, jako poživatele důchodu, bude  tato podpora týkat, neboť jste z hlediska charakteru podnikání  z hlediska zákona o důchodovém pojištění osobou samostatně výdělečně činnou vedlejší.  A dnes je již situace jiná.  Vláda rozhodla o výši jednorázové 25 000 Kč, a  má se týkat i OSVČ vedlejší.  

7.4.2020

1.      Chci se zeptat na situaci, která je u jedné z našich zaměstnankyň. Paní porodila 6. března 2020 po 3 klucích konečně dceru.  Na tu bere PPM

Tatínek je osvč, takže předpokládám, že bere očr na jednoho z chlapců. Podle mě by ale měla mít i matka nárok na očr na jednoho z těch 2 zbývajících chlapců, i když je na PMM.

Říkám to správně, nebo jsem to až moc překombinoval?

(RK):Pojištěnka  má nárok jen  na jednu dávku, kterou je v dané situaci  peněžitá pomoc v mateřství.

OSVČ nemá podle zákona o  nemocenském pojištění nárok na ošetřovné.  Ovšem  od 12.3.2020, kdy je vyhlášen nouzový stav, je  situace jiná.    OSVČ má za určitých  okolností nárok na   příspěvek  ve formě ošetřovného od   MPOČR za každý den 412 Kč.   Dle  dotazů  a odpovědí zveřejněných na stránkách  MPOČR   se uvádí, že  pokud druhý z rodičů pobírá jinou dávku či  příspěvek  (třeba i na jiné dítě), pak  nárok na  ošetřovné   pro OSVČ  nevzniká.

2.      Chtěla bych vas poprosit, zda by mi pani klimova dokázala poradit, jedna se o prekazku na strane zamestnance, který §, zamestnanec k nam prisel po vykonu trestu a donesl mi v mesici breznu propustku,ze byl v probacnim a mediačním stredisku, zrejme tam musí se nejak hlasit, ještě jsem se s tim v praxi nesetkala, tak nevim, jestli je to prekazka s náhradou mzdy nebo nikoliv.

(RK):Pokud byl odsouzený propuštěn z vazební věznice,  má obvykle povinnost  komunikovat s probačním a mediačním střediskem. V žádném případě se nejedná o placenou překážku, ale jen o omluvenou nepřítomnost v práci bez náhrady příjmu.

3.       

1.    

Vážení členové, milí kolegové,

V souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, viz informace níže, rušíme všechny vypsané akce, které měly proběhnout v březnu 2020. O náhradních termínech Vás budeme průběžně informovat. Dle nařízení bychom se mohli vidět po Velikonocích 14.4.2020 na semináři DPH s Ing. Langerovou. Budeme, zřejmě společně, sledovat situaci, pokud možno v naprostém zdraví. Prosím, abyste se opatrovali a neriskovali a zůstali v bezpečí domova. Teprve dnes oceňuji elektronickou komunikaci, snad budeme mít i větší klid na práci.

Přeji Vám všem pevné zdraví a o to víc se na Vás budu těšit!

Za výbor SÚ, Daniela Vláčilová

 

VLÁDA ČR VYHLÁSILA NA ÚZEMÍ STÁTU NOUZOVÝ STAV

Hygienická stanice hlavního města Prahy aktuálně informuje o důležitém rozhodnutí Vlády České republiky:


Vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlašuje pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republiky nouzový stav na dobu od 14.00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30. dnů.

 


USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY O VYHLÁŠENÍ NOUZOVÉHO STAVU NA ÚZEMÍ STÁTU - KE STAŽENÍ ZDE

 


 

Od soboty 14. března 00.00 hodin platí i mimořádná opatření v mezinárodní dopravě.


Vládou vyhlášené mimořádné opatření v souvislosti s vyhlášením stavu nouze se dotýká i Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Ministerstvo zveřejnilo informace k připatým opatřením

 


 

Výběr opatření v Česku v souvislosti s výskytem koronaviru (potvrzeno je 96 případů ve všech krajích):

 

Nová opatření:

 

- Vláda kvůli výskytu koronaviru dnes vyhlásila na 30 dnů nouzový stav na celém území České republiky.

 

- Kabinet vyhlásil také zákaz vstupu do ČR cizincům z rizikových zemí, českým občanům se zakazuje cestovat do těchto zemí.

 

- Stát zakázal akce nad 30 účastníků.

 

- Od pátku 13. března 6:00 zakázal vstup na sportoviště, do wellness zařízení, do knihoven.

 

- Od pátku budou muset být mezi 20:00 a 06:00 uzavřeny restaurace.

 

- Vláda nařídila znovuzavedení kontrol na německých a rakouských hranicích. Od páteční půlnoci bude zakázáno přecházet hranice jinde než na 11 hraničních přechodech. Mimořádná opatření na některých přechodech byla zavedena již od 9. března. Při namátkových kontrolách pomáhá hasičům, policistům a celníkům i armáda.

 

- Zákaz vstupu bude platit od soboty. Podle premiéra vlády ČR se týká občanů Číny, Koreje a Íránu. Z evropských států to jsou Itálie, Španělsko, Rakousko, Německo, Švýcarsko, Švédsko, Nizozemsko, Belgie, Británie, Norsko, Dánsko a Francie.

 

- Vláda vyhlásila zákaz vstupu do ČR cizincům z 15 rizikových zemí. Českým občanům vláda zakázala cestovat do těchto zemí. Češi ze zahraničí se vrátit mohou, při cestě z rizikových oblastí budou muset podstoupit karanténu. Zákaz vstupu bude platit od soboty. Zákaz vstupu se z evropských států týká Itálie, Španělska, Rakouska, Německa, Švýcarska, Švédska, Nizozemska, Belgie, Británie, Norska, Dánska a Francie, z mimoevropských zemí Číny, Koreje a Íránu.

 

Opatření v letecké dopravě:

 

- Již koncem ledna ministerstvo zahraničí (MZV) doporučilo občanům ČR necestovat do některých oblastí v Číně, kde se koronavirus objevil. Vláda 3. února schválila zákaz přímých letů mezi Čínou a ČR (s platností od 9. února). S účinností od 5. března pak Česko zastavilo letecké spojení s Jižní Koreou a se severoitalskými regiony (Lombardie, Piemont, Emilia Romagna a Veneto-Benátsko).

 

Opatření na letištích, nádražích a státních hranicích:
 

- Informační kampaň a cílený screening cestujících z rizikových oblastí se koncem ledna rozšířil na všechna letiště v Česku. Od 25. února pražské letiště vyhradilo speciální brány pro přílety z Itálie, platí v nich zvýšená hygienická opatření a cílený screening pasažérů.


- Také na nádražích byla zavedena zvýšená hygienická opatření a spuštěna informační kampaň. Ministerstvo dopravy spolu s dopravci zavedlo desinfekci nádraží a mezinárodních spojů.

 

Vízová politika:

 

- MZV 30. ledna pozastavilo vydávání víz pro čínské občany a přestalo přijímat v Číně nové žádosti o víza. Česko přestalo vydávat víza i na zastupitelském úřadu v íránském Teheránu, kde je vysoký výskyt koronaviru.

 

Opatření v souvislosti s Itálií:

 

- Koncem února MZV doporučilo Čechům, aby se vyhnuli regionům v severní Itálii, kde se objevila nákaza. Zpočátku se nedoporučovaly jen cesty do regionů Lombardie a Veneto (Benátsko). Premiér Andrej Babiš (ANO) 6. března vyzval Čechy, aby nejezdili nikam do Itálie.


- Lidé, kteří se odtud budou vracet, mají zůstat dva týdny v izolaci. Opatření bylo zmírněno pro řidiče kamionů, zdravotní služby a piloty. V sobotu ministerstvo zdravotnictví nařídilo dvoutýdenní karanténu po návratu z Itálie i cizincům, kteří v ČR trvale či přechodně žijí.


- MZV oznámilo, že čeští občané se mohou z Itálie vrátit do Česka, přestože na celém území Itálie platí od 10. března karanténa.

 

Opatření ministerstva zdravotnictví:

 

- Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) koncem února požádal Správu státních hmotných rezerv (SSHR), aby nakoupila desetitisíce kusů roušek za desítky milionů korun. Ministerstvo zároveň od 4. března zakázalo vývoz respirátorů třídy FFP3 mimo ČR.


- Resort 5. března rozhodl, že na základě doporučení lékaře a hygienika budou testy na koronavirus pro všechny, nejen pro lidi po návratu z rizikových oblastí. V některých krajích začaly domácí odběry vzorků od pacientů s podezřením na nákazu. Ministr Vojtěch od 6. března zakázal vývoz dezinfekčních přípravků na ruce.


- Stát od 10. března zakázal s určitými výjimkami návštěvy v lůžkových odděleních nemocnic či v domovech seniorů. Také bylo rozhodnuto o nákupu většího objemu testů na koronavirus, které mají odhalit infekci do 29 minut. Ministerstvo rovněž rozšíří síť testujících laboratoří, jedná se stovkou nových.


- Ministerstvo 11. března rozhodlo, že do karantény musí také vojáci po návratu z oblastí s koronavirem (opatření se kromě Itálie, Číny či Íránu týká také Německa, Španělska či Francie).

 

Opatření v souvislosti s hromadnými akcemi:
 

- Stát zakázal akce nad 30 účastníků. Doposud platil zákaz akcí nad 100 účastníků. Opatření se vztahuje na kulturní, sportovní, náboženské akce, slavnosti, poutě, přehlídky, trhy a další akce, veřejné i soukromé. Zákaz se nevztahuje na schůze a zasedání ústavních orgánů, orgánů veřejné moci či soudů a na pohřby.

 

Opatření ve školství:

03.12.2019

Povinnosti zaměstnavatelů spojené se zavedením eNeschopenky

6. 11. 2019

Od 1. ledna 2020 zahájí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ostrý provoz kompletního, plně funkčního a povinného systému eNeschopenky. Elektronické zpracování přinese zjednodušení v předávání informací mezi nemocnými (pojištěnci v dočasné pracovní neschopnosti), ČSSZ, lékaři a zaměstnavateli. Zásadně se tak zjednoduší tok informací, protože eNeschopenka propojí povinně elektronicky hned tři dotčené subjekty, lékaře, zaměstnavatele a ČSSZ.

Postupy spojené s vystavením rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti se zcela zásadním způsobem změní. Změní se i způsob, jak se zaměstnavatel dozví o dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance. Pojištěnec už nebude muset předávat doklady zaměstnavateli, náhrada mzdy i nemocenské mu přijde automaticky. Nemocnému dál zůstane v papírové podobě jen průkaz práce neschopného.

Neschopenky vystavené na stávajícím pětidílném tiskopisu do 31. 12. 2019 budou nadále dokladovány „postaru“, tzn. stejně jako nyní, prostřednictvím papírových tiskopisů.
 

Hlavní změny a nové povinnosti týkající se zaměstnavatele

Zaměstnavatel již nebude přijímat doklady potřebné k výplatě dávky nemocenského od pojištěnce, kterému je předával ošetřující lékař, a dále je předávat Okresní správě sociálního zabezpečení.

Po 14 dnech trvání neschopnosti je zaměstnavatel povinen zaslat ČSSZ přílohu k žádosti o dávku, a to v elektronické formě (papírový tiskopis bude možno použít pouze v případě technického výpadku, tiskopis bude distribuován stejně, jako tomu bylo doposud).

Do přílohy k žádosti o dávku bude zaměstnavatel nově uvádět informaci, kam je zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat (stejným způsobem se zpravidla bude zaměstnanci vyplácet nemocenské).

Při skončení dočasné pracovní neschopnosti bude zaměstnavatel zasílat hlášení s údaji potřebnými pro výplatu poslední dávky nemocenského.
 

Možnosti zaměstnavatele pro zjištění dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance

Pro zaměstnavatele se již nebude vystavovat žádný díl rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. I nadále zůstane povinností pojištěnce, aby o své dočasné pracovní neschopnosti neprodleně informoval svého zaměstnavatele (např. telefonicky, mailem).

Zaměstnavatel bude mít také k dispozici služby pro ověření či stažení údajů o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců a na vyžádání mu o nich budou z ČSSZ odesílány notifikace.
 

Služby pro zaměstnavatele k ověření dočasných pracovních neschopností svých zaměstnanců

Zaměstnavatel bude mít k dispozici po přihlášení na ePortálu ČSSZ služby, které mu poskytnou detailní informace k dočasné pracovní neschopnosti každého zaměstnance i souhrnný přehled všech práce neschopných zaměstnanců. Výstup s detailními informacemi o jednotlivém případu dočasné pracovní neschopnosti bude možné uložit jako PDF soubor podepsaný elektronickou pečetí.

Ke službám ePortálu ČSSZ se lze přihlásit buď pomocí systému datových schránek, nebo prostřednictvím některého z prostředků v rámci Národní identitní autority (NIA), tzn. elektronickým občanským průkazem nebo uživatelským účtem NIA, který lze zřídit bezplatně postupem uvedeným na portálu eidentita.cz (zde). K využívání služeb ePortálu může rovněž zaměstnavatel pověřit svého zaměstnance či jinou fyzickou nebo právnickou osobu. Učinit tak může za pomocí k tomu určených služeb ePortálu (pro přihlášené klienty), případně interaktivních tiskopisů. Pověřené fyzické osoby pak mohou ke službám přistupovat prostřednictvím svých přihlašovacích údajů ke své datové schránce nebo prostřednictvím NIA. V případě pověření právnické osoby je třeba, aby tato sdělila ČSSZ fyzickou osobu, která za ni bude jednat. Důvodem je to, že služby ePortálu může za jiný subjekt využívat výhradně fyzická osoba (nikoliv právnická).
 

Možnost zasílání notifikací s informacemi o pracovní neschopnosti svých zaměstnanců

Zaměstnavatel bude mít možnost prostřednictvím ePortálu ČSSZ podat žádost o zasílání notifikací o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců. Notifikace o vzniku, trvání a ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance budou zasílány do určených datových schránek a/nebo na určené e-mailové adresy, které zaměstnavatel uvede ve své žádosti.

Notifikace zasílané do datové schránky budou obsahovat údaje o zaměstnanci a jeho dočasné pracovní neschopnosti ve formě PDF souboru i XML souboru pro případné automatizované zpracování.

Notifikace zasílané do e-mailové schránky budou obsahovat pouze obecné upozornění, že prostřednictvím služeb ePortálu jsou pro zaměstnavatele dostupné nové informace.

Prvotní notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance bude zaměstnavateli zasílána do datové schránky v okamžiku doručení hlášení ošetřujícího lékaře ČSSZ. Půjde o informativní zprávu zatím neověřenou v systémech ČSSZ, že u zaměstnance dotyčného zaměstnavatele lékař uznal pracovní neschopnost. Cílem je co nejrychlejší upozornění zaměstnavatele, zaslání ověřené notifikace pak bude následovat po zpracování podání na straně ČSSZ.
 

Služby pro zaměstnavatele, který chce s eNeschopenkami pracovat přímo ve svém softwaru

Bude zřízena nová služba „Data zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti“ typu dotaz – odpověď, která bude fungovat přes kanál VREP (APEP), tj. kanál provozovaný již v současnosti pro příjem elektronických podání od zaměstnavatelů. Tato služba umožní si průběžně automatizovaně stahovat do mzdového či personálního softwaru informace o dočasných pracovních neschopnostech zaměstnanců. Obdobně bude možné tyto informace stahovat i prostřednictvím systému datových schránek. Způsob zapracování do SW zaměstnavatele pak záleží na jeho dodavateli. ČSSZ poskytuje dodavatelům SW pro zaměstnavatele podporu a spolupráci.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení


12.11.2019

Povinnosti zaměstnavatelů spojené se zavedením eNeschopenky

Od 1. ledna 2020 zahájí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ostrý provoz kompletního, plně funkčního a povinného systému eNeschopenky. Elektronické zpracování přinese zjednodušení v předávání informací mezi nemocnými (pojištěnci v dočasné pracovní neschopnosti), ČSSZ, lékaři a zaměstnavateli. Zásadně se tak zjednoduší tok informací, protože eNeschopenka propojí povinně elektronicky hned tři dotčené subjekty, lékaře, zaměstnavatele a ČSSZ.

Postupy spojené s vystavením rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti se zcela zásadním způsobem změní. Změní se i způsob, jak se zaměstnavatel dozví o dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance. Pojištěnec už nebude muset předávat doklady zaměstnavateli, náhrada mzdy i nemocenské mu přijde automaticky. Nemocnému dál zůstane v papírové podobě jen průkaz práce neschopného.

Neschopenky vystavené na stávajícím pětidílném tiskopisu do 31. 12. 2019 budou nadále dokladovány „postaru“, tzn. stejně jako nyní, prostřednictvím papírových tiskopisů.

Hlavní změny a nové povinnosti týkající se zaměstnavatele

Zaměstnavatel již nebude přijímat doklady potřebné k výplatě dávky nemocenského od pojištěnce, kterému je předával ošetřující lékař, a dále je předávat Okresní správě sociálního zabezpečení.

Po 14 dnech trvání neschopnosti je zaměstnavatel povinen zaslat ČSSZ přílohu k žádosti o dávku, a to v elektronické formě (papírový tiskopis bude možno použít pouze v případě technického výpadku, tiskopis bude distribuován stejně, jako tomu bylo doposud). Do přílohy k žádosti o dávku bude zaměstnavatel nově uvádět informaci, kam je zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat (stejným způsobem se zpravidla bude zaměstnanci vyplácet nemocenské).

Při skončení dočasné pracovní neschopnosti bude zaměstnavatel zasílat hlášení s údaji potřebnými pro výplatu poslední dávky nemocenského.

Možnosti zaměstnavatele pro zjištění dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance

Pro zaměstnavatele se již nebude vystavovat žádný díl rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. I nadále zůstane povinností pojištěnce, aby o své dočasné pracovní neschopnosti neprodleně informoval svého zaměstnavatele (např. telefonicky, mailem).

Zaměstnavatel bude mít také k dispozici služby pro ověření či stažení údajů o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců a na vyžádání mu o nich budou z ČSSZ odesílány notifikace.
 

Služby pro zaměstnavatele k ověření dočasných pracovních neschopností svých zaměstnanců

Zaměstnavatel bude mít k dispozici po přihlášení na ePortálu ČSSZ služby, které mu poskytnou detailní informace k dočasné pracovní neschopnosti každého zaměstnance i souhrnný přehled všech práce neschopných zaměstnanců. Výstup s detailními informacemi o jednotlivém případu dočasné pracovní neschopnosti bude možné uložit jako PDF soubor podepsaný elektronickou pečetí.

Ke službám ePortálu ČSSZ se lze přihlásit buď pomocí systému datových schránek, nebo prostřednictvím některého z prostředků v rámci Národní identitní autority (NIA), tzn. elektronickým občanským průkazem nebo uživatelským účtem NIA, který lze zřídit bezplatně postupem uvedeným na portálu eidentita.cz (zde). K využívání služeb ePortálu může rovněž zaměstnavatel pověřit svého zaměstnance či jinou fyzickou nebo právnickou osobu. Učinit tak může za pomocí k tomu určených služeb ePortálu (pro přihlášené klienty), případně interaktivních tiskopisů. Pověřené fyzické osoby pak mohou ke službám přistupovat prostřednictvím svých přihlašovacích údajů ke své datové schránce nebo prostřednictvím NIA. V případě pověření právnické osoby je třeba, aby tato sdělila ČSSZ fyzickou osobu, která za ni bude jednat. Důvodem je to, že služby ePortálu může za jiný subjekt využívat výhradně fyzická osoba (nikoliv právnická).

Možnost zasílání notifikací s informacemi o pracovní neschopnosti svých zaměstnanců

Zaměstnavatel bude mít možnost prostřednictvím ePortálu ČSSZ podat žádost o zasílání notifikací o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců. Notifikace o vzniku, trvání a ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance budou zasílány do určených datových schránek a/nebo na určené e-mailové adresy, které zaměstnavatel uvede ve své žádosti. Notifikace zasílané do datové schránky budou obsahovat údaje o zaměstnanci a jeho dočasné pracovní neschopnosti ve formě PDF souboru i XML souboru pro případné automatizované zpracování. Notifikace zasílané do e-mailové schránky budou obsahovat pouze obecné upozornění, že prostřednictvím služeb ePortálu jsou pro zaměstnavatele dostupné nové informace.

Prvotní notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance bude zaměstnavateli zasílána do datové schránky v okamžiku doručení hlášení ošetřujícího lékaře ČSSZ. Půjde o informativní zprávu zatím neověřenou v systémech ČSSZ, že u zaměstnance dotyčného zaměstnavatele lékař uznal pracovní neschopnost. Cílem je co nejrychlejší upozornění zaměstnavatele, zaslání ověřené notifikace pak bude následovat po zpracování podání na straně ČSSZ.

Služby pro zaměstnavatele, který chce s eNeschopenkami pracovat přímo ve svém softwaru

Bude zřízena nová služba „Data zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti“ typu dotaz – odpověď, která bude fungovat přes kanál VREP (APEP), tj. kanál provozovaný již v současnosti pro příjem elektronických podání od zaměstnavatelů. Tato služba umožní si průběžně automatizovaně stahovat do mzdového či personálního softwaru informace o dočasných pracovních neschopnostech zaměstnanců. Obdobně bude možné tyto informace stahovat i prostřednictvím systému datových schránek. Způsob zapracování do SW zaměstnavatele pak záleží na jeho dodavateli. ČSSZ poskytuje dodavatelům SW pro zaměstnavatele podporu a spolupráci.
 Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

 

10.10.2019

 

 

Poslední vlna EET od 1.5.2020

 

 

Včera, 9.10.2019, byla ve Sbírce zákonů pod č. 256/2019 Sb. vyhlášena novela zákona o evidence tržeb a zákona o DPH. Od 1.5.2020 tak bude spuštěna poslední vlna evidence tržeb a dojde k přeřazení některých plnění do 10% sazby DPH (např. u stravovacích služeb a u podávání točeného piva). Více informací získáte na semináři 26.11. a také na seminářích

 

EET - třetí fáze v roce 2020

VS: 79033 Datum: 26.11.2019, 9-14
Přednáší: RNDr. Petr Beránek, daňový poradce
Místo: WELLNET, Wellnerova 7, Olomouc
Cena: 1500Kč pro členy SÚ, 1700 Kč ostatní, včetně 21% DPH
Více na www.suol.cz/?id=1637

Seminář je určen pro širokou veřejnost, zejména fyzické a právnické osoby, ekonomy, účetní, daňové poradce a další subjekty, kterým vzniká v roce 2020 povinnost vést elektronickou evidenci tržeb. V rámci semináře získají účastníci informace, kdo je povinen vést elektronickou evidenci tržeb, od kdy a také jakým způsobem.

Program semináře:

  • princip evidence aneb jak to celé bude fungovat
  • princip evidence aneb jak to celé vlastně funguje
  • příjmy podléhající evidenci a tržby vyloučené z evidence aneb, na které příjmy netřeba vystavovat účtenky ani po zavedení 3 vlny
  • co se změní pro ty, kdo již povinně evidují
  • registrace, získání autentizační údaje a certifikátu
  • náležitosti účtenky a potřebná zařízení
  • informační cedule pro zákazníky
  • zvláštní režim elektronické evidence: papírové účtenky – kdo jej může využít
  • účtenková loterie
  • sankce za porušení zákona
  • zkušenosti z dosavadních kontrol
  • dotazy posluchačů, diskuse

 

Pozor na změny od 1.11.2019 :

 

Některé změny, které novela přináší, nabývají účinnosti již od 1.11.2019. Tyto změny se pochopitelně zatím (do konce dubna 2019) netýkají plateb z činností dočasně vyjmutých z evidence tržeb, od 1.11.2019 se tedy týkají pouze tržeb ze stravování, ubytování, maloobchodu a velkoobchodu.

 

Ani po novele evidenci tržeb nebudou podléhat platby uskutečněné platebními kartami – ať se jedná o platbu u obchodníka prostřednictvím terminálu v dané provozovně anebo o platbu prostřednictvím platební brány.

 

Od 1.11.2019 novela rozšiřuje tzv. „formální“ znak evidované tržby o platby uskutečněné tzv. platebními prostředky pro omezenou síť – slovy novely se jedná o platby uskutečněné prostřednictvím prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku nebo zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb.

 

„Formální“ znak evidované tržby je po doplnění novelou např. naplněn u provozovatele stravovacího zařízení, který umožňuje „nabití“ peněz do elektronické peněženky a následně platbu za stravovací službu touto elektronickou peněženkou (v tomto případě je evidováno jak „nabití“, tak následná úhrada za stravovací službu touto elektronickou peněženkou). Nutno podotknout, že v uvedeném případě metodika Finanční správy doporučuje evidovat tržby i v současné době.

 

Uvedený „formální“ znak evidované tržby se po spuštění poslední vlny, tedy od 1.5.2020, uplatní např. u provozovatele atrakce, kde je u pokladny zakoupen žeton pro jednu jízdu (platba za žeton bude evidovanou tržbou) a následně je tento žeton použit k úhradě jedné jízdy na atrakci (toto použití žetonu již evidovanou tržbou nebude).

 

Od 1.11.2019 podléhají evidenci tržeb jen tržby na území ČR a také je opět náležitostí účtenky DIČ, ale jen pokud není tvořeno rodným číslem – jedná se ovšem pouze o náležitost účtenky pro účely evidence tržeb; daňový doklady pro účely DPH pochopitelně musí DIČ obsahovat i v případě plátce – fyzické osoby, u kterého je tvořeno rodným číslem.

 

Výjimky z evidence tržeb

 

Evidenci tržeb nadále obecně podléhají tržby, u kterých je naplněn „formální“ znak (typicky jde o tržbu v hotovosti) a současně i znak „materiální“ (musí se jednat o příjem z podnikání, proto se evidence tržeb nebude týkat příjmu v hotovosti, který bude fyzická osoba zdaňovat jako příjem z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů).

 

Pokud jsou uvedené znaky u příslušné úplaty naplněny, tak je povinnost ji evidovat, ledaže se jedná o výjimku. Novela s účinností k 1.5.2020 ruší přechodnou výjimku, která do konce dubna 2020 dočasně vylučuje z evidence tržby ze všech dalších oborů podnikatelské činnosti (kromě ubytování, stravování, maloobchodu a velkoobchodu).

 

Výjimky, kdy ani od 1.5.2020, nebudou tržby podléhat evidenci nadále upravuje § 12 zákona o evidenci tržeb, a to podle 3 odstavců:

podle odst. 1 se nadále povinnost evidovat tržby nevztahuje na tržby státu, územního samosprávného celku či příspěvkové organizace; např. příspěvková organizace může mít hotovostní tržby z podnikání a na tyto tržby se bez dalších podmínek vztahuje výjimka

podle odst. 2 nadále není např. tržba z podnikání v energetických odvětvích na základě licence udělené podle energetického zákona nebo z podnikání na základě povolení krajského úřadu podle zákona o vodovodech a kanalizacích

novela odst. 2 rozšířila o řadu výjimek, které se týkají sociální péče, sociálních služeb, sociální prevence a sociální rehabilitace

podle odst. 3 nadále není např. ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem (např. příjmy za prodej vyřazeného majetku zaměstnancům), z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků (podle současné metodiky Finanční správy je tato podmínka splněna, pokud příjem resp. výnos z podnikatelské činnosti za předchozí kalendářní rok činí nejvýše 300 000 Kč nebo 5 % z celkových příjmů resp. výnosů)

novela výjimky v odst. 3 rozšířila o tržby z telekomunikačních služeb a služeb s nimi souvisejících jako např. čerpání kreditu, nákup jízdenky na MHD přes SMS, tržby ze všech druhů hazardních her, tržby z obchodní letecké dopravy a služeb poskytovaných v přímé souvislosti s ní (např. výběr sedadla), tržby nevidomých či hluchoslepých poplatníků a o tržby z předvánočního prodeje sladkovodních ryb (v období 18. prosince do 24. prosince, a to jen v provozovnách zabývajících se v tomto období jen prodejem sladkovodních ryb a souvisejícími činnostmi) – tato výjimka se uplatní v případě maloobchodního popř. i velkoobchodního prodeje sladkovodních ryb o letošních vánocích.

 

02.10.2019

Zkontrolujte včas platnost certifikátu v pokladním zařízení pro EET

 NOVÉ   1. 10. 2019

Finanční správa upozorňuje poplatníky, kteří si vygenerovali pokladní certifikát pro zařízení elektronické evidence tržeb před třemi lety, aby zkontrolovali jeho platnost. Do konce letošního roku a začátkem roku 2020 bude docházet k ukončení platnosti pokladních certifikátů, které byly generovány v počátcích zavádění elektronické evidence tržeb.

Pokladní certifikát je nezbytný pro elektronickou evidenci tržeb, a pokud nedojde včas k jeho výměně za nový, nebudou tyto tržby evidované. Není třeba čekat na vypršení platnosti certifikátu, protože nový lze získat kdykoli dříve. Po expiraci nebo zneplatnění certifikátu nelze již certifikát obnovit ani prodloužit. Přenos pokladního certifikátu do pokladny nebo do pokladní aplikace si musí zajistit poplatník obvykle ve spolupráci s dodavatelem pokladny nebo pokladního software. Vydání certifikátu je zdarma.

Činnosti spojené s generováním pokladních certifikátů se provádějí ve webové aplikaci EET, ke je též možné ověřit dobu platnosti pokladního certifikátu, případně využít službu upozornění na konec jeho platnosti, a to formou zaslání e-mailu na zadanou adresu.

Přesný postup a odpovědi na často kladené otázky v souvislosti s výměnou pokladního certifikátu naleznete na stránkách www.etrzby.cz/cs/Vymena-certifikatu nebo epodpora.mfcr.cz.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

04.09.2019

Upozornění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob podávajících daňové přiznání za část zdaňovacího období 2019

2. 8. 2019

Finanční správa upozorňuje poplatníky, jimž vznikne povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za část zdaňovacího období započatého v roce 2019 již v průběhu roku 2019, nejpozději však do 31. prosince 2019, že tak mohou učinit na tiskopise daňového přiznání pro zdaňovací období 2018 č. 25 5405 MFin 5405 - vzor č. 25 (vč. jeho příloh) nebo na tiskopise č. 25 5405/D MFin 5405/D – vzor č. 2.

Pomocí aplikace Elektronické podání pro finanční správu (EPO) učinit takovéto podání nelze, neboť v aplikaci EPO není zveřejněna struktura pro podání daňových přiznání za části zdaňovacích období.
 

Finanční správa dále upozorňuje na odchylky v daňovém přiznání za zdaňovací období 2019, a to v základní části daňového přiznání:

  • k ř. 59 (ř. 34) Solidární zvýšení daně podle § 16a zákona o daních z příjmů
    Pro rok 2019 je 48násobek průměrné mzdy podle nařízení vlády č. 213/2018 Sb. ve výši 1 569 552 Kč.
     
  • k ř. 69a (ř. 43) Sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení 
    Slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení lze uplatnit za každé vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti maximálně do výše minimální mzdy, tj. do výše 13 350 Kč.
     

Dne 1. 4. 2019 nabyl účinnost zákon č. 80/2019 Sb., kterým došlo mimo jiné k novelizaci ustanovení § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Danou novelou byl zvýšen limit výdajových paušálů pro živnostníky, a to na dvojnásobek stavu platného pro zdaňovací období 2018. Zatímco pro zdaňovací období 2018 byl maximální limit výdajů, které si podnikatel mohl uplatnit paušálem, vypočítáván z částky 1 mil. Kč, nově se vypočítává z částky 2 mil. Kč. Maximální limity výdajových paušálů se tak zdvojnásobily. Velikost uplatnitelných paušálů v procentuálním vyjádření v rozmezí 40 % až 80 % dle jednotlivých profesí zůstává nezměněná. Zvýšení těchto limitů je použitelné již za zdaňovací období roku 2019, popř. za části zdaňovacího období roku 2019.


Uplatňují výdaje procentem z příjmů

Maximální částka uplatnitelného výdaje pro zdaňovací období 2018

Maximální částka uplatnitelného výdaje pro zdaňovací období 2019

Podnikatelé v zemědělské výrobě, lesním a vodním hospodářství a řemeslné živnosti

80 %

800 tis. Kč

1,6 mil. Kč

Ostatní živnostníci

60 %

600 tis. Kč

1,2 mil. Kč

Podnikatelé s jinými příjmy ze samostatné činnosti

40 %

400 tis. Kč

800 tis. Kč

Poplatníci s příjmy z nájmu

30 %

300 tis. Kč

600 tis. Kč

 

Zdroj: Finanční správa ČR

16.01.2019

Uplatňování vybraných ustanovení zákona o DPH od 1. 1. 2019

3. 1. 2019

S ohledem na prodlevy v legislativním procesu přijetí návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (sněmovní tisk č. 206), se od 1. 1. 2019 do nabytí účinnosti tohoto zákona uplatní přímý účinek směrnice Rady (EU) 2017/2455 a směrnice Rady (EU) 2016/1065.

Jedná se zejména o změny v ustanoveních, která upravují místo plnění při poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb vysílání a elektronicky poskytovaných služeb pro osoby nepovinné k dani a registraci do zvláštního režimu jednoho správního místa (režimu mimo EU) pro osoby povinné k dani ze třetích zemí a poukazů.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (sněmovní tisk č. 206), obsahuje i změny vybraných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále „zákon o DPH“), které je České republika povinna transponovat do národního právního řádu s účinností od 1. 1. 2019.

Jedná se o změny ustanovení vycházející z článku 1 směrnice Rady (EU) 2017/2455, a to změna ustanovení:

  • § 10i zákona o DPH, který upravuje stanovení místa plnění při poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb vysílání a elektronicky poskytovaných služeb pro osoby nepovinné k dani,
  • § 27 zákona o DPH, ve kterém je navrženo doplnění nového odstavce 3 upravujícího vystavování daňových dokladů u osob registrovaných k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa,
  • § 110g zákona o DPH, který upravuje registraci do zvláštního režimu jednoho správního místa (režimu mimo Evropskou unii) pro osoby povinné k dani ze třetích zemí.

Osobě povinné k dani splňující podmínky použití zvláštního režimu jednoho správního místa (režimu mimo Evropskou unii) podle čl. 358a směrnice Rady 2006/112/ES, který se mění směrnicí Rady (EU) 2017/2455, bude současně umožněna registrace do zvláštního režimu rovněž na základě přímého účinku.

Zároveň se povinná transpozice také týká i směrnice Rady (EU) 2016/1065, pokud jde o zacházení s poukazy.

Na základě toho, že Česká republika nestihne přijmout změny obsažené ve výše uvedených směrnicích EU do zákona o DPH k 1. 1. 2019, uplatní se přímý účinek těchto směrnic EU a osoby povinné k dani podle nich mohou postupovat až do nabytí účinnosti zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (sněmovní tisk č. 206).
 

Zdroj: Finanční správa ČR

29.10.2018

Elektronická fakturace – základní informace

3. 10. 2018

Co je to elektronická faktura/ce

Elektronická faktura (e-faktura) je dokumentem v digitální podobě (elektronickým dokumentem) podle ustanovení § 2 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, a nařízení eIDAS. Může být doručena ve strukturovaném nebo nestrukturovaném datovém formátu. Může být účetním záznamem podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, daňovým dokladem podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, může sloužit i pro jiné účely (např. jako dodací list, záruční list, důkazní prostředek apod.).

E-faktura je dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU , o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek, taková faktura, která byla vystavena, předána a přijata ve strukturovaném elektronickém formátu, jenž umožňuje její automatizované a elektronické zpracování, a je v souladu s evropskou normou pro elektronickou fakturaci EN 16931-1:2017.

E-faktura je dle usnesení vlády č. 347/2017 a vyhlášky č. 194/2009 Sb. , o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, elektronická faktura ve formátech, které předepisuje evropská směrnice 2014/55/EU, a elektronická faktura ve formátu isdoc/isdocx (Information System Document) verze 5.2 a vyšší.
 

Formáty e-faktury a normy

  1. Evropská norma pro elektronickou fakturaci EN 16931-1:2017.
  2. Formáty / syntaxe dle čl. 3 odst. 2 evropské směrnice 2014/55/EU:
    - formát / syntax UBL 2.1 ISO/IEC 19845:2015,
    - formát / syntax UN/CEFACT CII (Cross Industry Invoice).
  3. Formát isdoc/isdocx (Information System Document) verze 5.2 a vyšší (dle usnesení vlády č. 347/2017 a vyhlášky č. 194/2009 Sb.).
     

Důležité termíny/důležitá data

31. 12. 2018
Povinnost ústředních orgánů státní správy a jimi podřízených organizačních složkami státu stanovená usnesením vlády č. 347/2017 přijímat elektronické faktury ve formátech stanovených evropskou směrnicí 2014/55/EU a dále ve formátu isdoc/isdocx (Information System Document) verze 5.2 a vyšší.

1. 4. 2019
Povinnost zadavatelů veřejných zakázek v kategorii Česká republika a Česká národní banka přijímat a zpracovávat elektronické faktury odpovídající evropské normě pro elektronickou fakturaci EN 16931-1:2017.

1. 4. 2020
Povinnost zadavatelů veřejných zakázek v kategorii Ostatní zadavatelé přijímat a zpracovávat elektronické faktury odpovídající evropské normě pro elektronickou fakturaci EN 16931-1:2017.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

05.09.2018

Změna podmínek podpory zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením

2. 7. 2018

Dne 30. června 2018 skončilo přechodné období, během kterého se zaměstnavatelé zaměstnávající osoby se zdravotním postižením (OZP) mohli připravit na přechod od vymezování či zřizování chráněného pracovního místa (CHPM) k tzv. „uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce“. Chtějí-li tito zaměstnavatelé žádat o příspěvky na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce, musí mít s Úřadem práce České republiky (ÚP ČR) uzavřenou „Dohodu o uznání za zaměstnavatele osob se zdravotním postižením“ (dohoda o uznání). To platí stejně i pro nové zaměstnavatelé OZP, kteří příspěvek dosud nepobírali, ale hodlají o něj požádat.

Do konce června 2018 jsou podle nové právní úpravy za uznané zaměstnavatele považovány ty firmy, kterým ÚP ČR od 1. 1. 2018 poskytoval příspěvek podle § 78 zákona o zaměstnanosti ve znění účinném do 31. 12. 2017 a zároveň splňují zákonem stanovené podmínky.

Splnění podmínek pro uzavření dohody o uznání ověřuje ÚP ČR, a to i provedením místního šetření přímo na pracovištích zaměstnavatele. Jednou z těchto podmínek je bezhotovostní výplata mzdy nebo platu nejméně 80 % zaměstnanců se zdravotním postižením. Tato podmínka platí od roku 2012. Změna právní úpravy od 1. 1. 2018 vymezila období, ve kterém se splnění této podmínky sleduje, a to na 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání.
 

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

05.09.2018

Pojistné na sociální zabezpečení po ukončení studia

20. 7. 2018

Studium a jeho ukončení

Pokud student či absolvent nenastoupí do zaměstnání či nezačne podnikat, odvádět pojistné na sociální zabezpečení nemusí. Doba studia v období od 1. 1. 2010 ale není dobou důchodového pojištění ani tzv. dobou náhradní a nezapočítává se pro budoucí starobní důchod. Samotným ukončením studia tedy povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení též nevzniká. Rozhodujícím mezníkem pro odvod pojistného na sociální zabezpečení je podle zákona zahájení výdělečné činnosti, která založí účast na pojištění.
 

Student si může sám dobrovolně platit důchodové pojištění

Od dovršení 18. roku má však student či absolvent možnost přihlásit se na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění, pokud si chce zajistit, aby se mu tato doba v budoucnu počítala pro starobní důchod. Měsíční pojistné hrazené v roce 2018 u osoby dobrovolně důchodově pojištěné činí minimálně 2 099 Kč. Za období studia je možné si dobrovolné důchodové pojištění doplatit zpětně i kdykoliv v budoucnu.
 

Nástup do zaměstnání

Když absolvent po ukončení studia nastoupí do zaměstnání, je povinen odvádět za něj pojistné na sociální zabezpečení jeho zaměstnavatel, který za zaměstnance plní i další povinnosti v sociálním zabezpečení (např. zasílá OSSZ evidenční list důchodového pojištění či podklady pro dávky nemocenského pojištění).

Zaměstnavatel však neodvádí pojistné na sociální zabezpečení, pokud jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu (jestliže příjem nebyl sjednán ve výši alespoň 2 500 Kč za kalendářní měsíc a ani takové výše nedosáhl), a činnost vykonávanou na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 Kč. Toto období se pak nepočítá do doby potřebné pro důchod a zaměstnanec není ani účasten nemocenského pojištění.
 

Zahájení podnikání

Když se absolvent po ukončení studia rozhodne podnikat, tedy zahájit samostatnou výdělečnou činnost, je třeba tuto skutečnost oznámit příslušné OSSZ podle místa bydliště, která mu sdělí i všechny potřebné informace, včetně údajů k placení pojistného a záloh na pojistné na důchodové pojištění. Pokud je podnikání hlavní činností, je placení záloh na důchodové pojištění povinné již v prvním roce podnikání. Měsíční záloha na pojistné se platí alespoň v minimální výši a pro rok 2018 je stanovena částkou 2 189 Kč.

Je-li podnikání vedlejší činností, což může být např. při zaměstnání nebo při pobírání rodičovského příspěvku, je povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění závislá na výši dosažených příjmů. Takzvaná „rozhodná“ částka podmiňující povinnost platit pojistné na důchodové pojištění je proměnlivá a v roce 2018 činí 71 950 Kč při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok.
 

Vycestování do zahraničí

Studenti, kteří po ukončení studia v ČR vycestují do zahraničí, kde např. absolvují stáž či dále studují, taktéž pojistné na sociální zabezpečení neplatí. Pokud však budou v zahraničí pracovat, je třeba vědět, že v rámci EU platí pro sociální zabezpečení evropská koordinační pravidla, která určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se z příjmu bude platit pojistné. Obvykle se platí do systému toho státu, kde je práce vykonávána. Obdobná pravidla platí při výdělečné činnosti v zemích, s nimiž má ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení. O povinnostech v konkrétním státě je třeba se informovat u příslušné instituce daného státu. Pokud by student s bydlištěm v ČR vykonával práci na území dvou nebo více členských států EU, má oznamovací povinnost vůči OSSZ podle svého trvalého nebo hlášeného pobytu.
 

Nezaměstnanost a evidence u úřadu práce

Pokud absolvent zůstane po ukončení studia nezaměstnaný, bez ohledu na to, zda se zaeviduje či nezaeviduje na úřadu práce, pojistné na sociální zabezpečení odvádět nemusí. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je náhradní dobou důchodového pojištění. Ale pozor: pro budoucí důchod (starobní, invalidní, pozůstalostní) se však započítává pouze v omezeném rozsahu. Z doby evidence bez pobírání podpory v nezaměstnanosti či rekvalifikaci před 55. rokem věku se pro potřeby důchodového pojištění započítává maximálně 1 rok. Zejména při dlouhodobé nezaměstnanosti lze doporučit přihlásit se k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, aby se tato doba v budoucnu mohla zohlednit při stanovení důchodu.
 

Jiné situace, např. dobrovolnictví či specifické druhy výdělečné činnosti

Mohou nastat i další situace, při kterých nevzniká povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Např. výkon dlouhodobé dobrovolnické služby nebo vykonávání zvláštních druhů činnosti, které nezakládají účast na pojištění. Jde o (výše zmíněné) zaměstnání malého rozsahu, kdy příjem nebyl sjednán ve výši alespoň 2 500 Kč za kalendářní měsíc a ani takové výše nedosáhl, činnost vykonávanou na základě dohody o provedení práce, pokud odměna z ní nepřesahuje částku 10 000 Kč v měsíci, ale také např. činnost konanou v určitých případech na základě příkazní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku, je-li vykonávána bezúplatně (v opačném případě jde již o samostatnou výdělečnou činnost). Také v těchto uvedených případech, kdy se pojistné na sociální zabezpečení neodvádí, je možné se za splnění zákonných podmínek přihlásit k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. Ta sice nezajistí nárok na dávky nemocenského pojištění (v sociálních situacích jako je dočasná pracovní neschopnost, mateřství či potřeba ošetřování), ale má význam pro nárok na důchod.
 

Pojistné na sociální zabezpečení není totéž co zdravotní pojištění

Lidé se mnohdy nesprávně domnívají, že stát za studenty platí jak pojistné na zdravotní pojištění, tak pojistné na sociální zabezpečení. Jde o omyl. V systému sociálního zabezpečení stát plátcem pojistného u vybraných skupin osob není, neboť jde o zcela rozdílnou koncepci zabezpečení občanů. V praxi tak může nastat, že občan v určité situaci povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení nemá, zatímco ve zdravotním pojištění ano. Na povinnosti týkající se zdravotního pojištění je proto třeba se informovat u příslušné zdravotní pojišťovny.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

05.09.2018

Osobní konto dob důchodového pojištění lze snadno zkontrolovat

10. 8. 2018

Bez ohledu na to, zda vám do důchodu zbývá dvacet, patnáct, deset nebo jen pět let, své tzv. důchodové konto můžete mít pod kontrolou. O vyhotovení informativního osobního listu (přehledu) důchodového pojištění může totiž Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) požádat každý. Jednou za kalendářní rok je vyhotovení a doručení tohoto přehledu zdarma.

Přehled obsahuje výčet a součet dob důchodového pojištění (odpracovaných let), případně náhradních dob pojištění (např. dobu vedení v evidenci úřadu práce), uložených v evidenci ČSSZ. Jsou v něm rovněž uvedeny výdělky (přesněji vyměřovací základy), ze kterých bylo odvedeno pojistné na sociální zabezpečení, a vyloučené doby (např. doba dočasné pracovní neschopnosti) od roku 1986. Přehled zároveň uvádí informaci o dobách neevidovaných, tzn. o dobách, ke kterým ČSSZ nemá v evidenci žádný doklad. Pokud v něm lidé objeví nedostatky, mohou je včas začít řešit.

Žádost o informativní osobní list důchodového pojištění lze podat písemně i elektronicky. Písemná žádost (tu najdete v příloze) se zasílá poštou na adresu: ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5. Musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení, rodné příjmení, adresu, na kterou má být přehled zaslán, a podpis žadatele. Žádost lze zaslat také e-mailem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem na adresu e-podatelny ČSSZ posta@cssz.cz nebo datovou zprávou do datové schránky ČSSZ (ID: 49kaiq3) nebo využitím online služby ePortálu ČSSZ.

Muži ročníku narození 1957 a ženy narozené v roce 1960 v roce 2018 žádat nemusí, přehled obdrží automaticky.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Přílohy:

Zadost.pdf (29 kB)

05.09.2018

V systému EET se mění SSL certifikát

28. 8. 2018

Dne 10. 9. 2018 se na příjmové straně elektronické evidence tržeb (EET) změní certifikát, který zabezpečuje spojení mezi pokladními zařízeními, která evidují tržby, a příjmovou stranou EET.

Uživatelé pokladen, kteří si chtějí ověřit, zdali je jejich pokladní zařízení připraveno na změnu a bez jakýchkoliv problémů evidovat tržby, by se měli u svého dodavatele pokladního zařízení či software ujistit, zda je jejich zařízení na výměnu SSL certifikátu připraveno a důvěřuje certifikátům certifikační autority DigiCert. Také výrobcům a dodavatelům pokladních zařízení a software Finanční správa ČR doporučuje, aby zkontrolovali své systémy a ujistili se, že přechod na nový certifikát DigiCert Global Root G2 bude pro jejich zákazníky bezproblémový.

Důvodem výměny certifikátu je ukončení činnosti veřejné certifikační autority GeoTrust a převod jejích aktivit pod autoritu DigiCert.

Přestože je certifikační autorita Digicert standardně podporována většinou operačních systémů a internetových prohlížečů, může nastat situace, kdy u některých pokladních zařízení není kořenový certifikát autority DigiCert nastaven jako důvěryhodný. V takovém případě se nemusí pokladnímu zařízení od 10. 9. 2018 podařit navázat zabezpečené HTTPS spojení s příjmovou stranou EET.

Technické podrobnosti a informace jsou uvedeny na internetových stránkách http://www.etrzby.cz/.
 

Zdroj:  Finanční správa ČR

05.09.2018

ÚZ Školství, září 2018

 NOVÉ   4. 9. 2018

V pondělí 10. září vyjde v edici ÚZ aktuální soubor školských předpisů. Protože objem publikace stále narůstal a protože jen málo uživatelů užívá současně jak předpisy pro regionální školství, tak i pro vysoké školy, rozhodli jsme se obě oblasti osamostatnit a vydat:

ÚZ č. 1278 Regionální školství, pedagogičtí pracovníci, výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče

ÚZ č. 1279 Vysoké školství

Předplatitelé byli e-mailovou zprávou vyzváni, aby si sdělili, zda chtějí odebírat jedno nebo obě témata.

 

Redakce Nakladatelství Sagit, a.s.

27.06.2018

Informace k nové dávce - dlouhodobému ošetřovnému

5. 6. 2018

Od 1. června 2018 lze poprvé požádat o novou dávku nemocenského pojištění – dlouhodobé ošetřovné. Tato až 90 denní dávka umožní lidem zůstat doma v situaci, kdy budou pečovat o člena rodiny, který byl hospitalizován po dobu nejméně 7 dní a u kterého ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči (zpravidla nemocnice) rozhodl, že jeho zdravotní stav vyžaduje po propuštění z hospitalizace domácí celodenní péči po dobu nejméně 30 dní.
 

V jakých situacích lékař vystaví rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče?

V případě závažného zhoršení zdravotního stavu z důvodu vážné nenadálé nemoci nebo úrazu, po němž následovala hospitalizace ve zdravotnickém zařízení, která trvala alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, a současně ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči usoudil, že zdravotní stav propouštěné osoby do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování celodenní péče alespoň po dobu následujících 30 kalendářních dnů. Smyslem dlouhodobého ošetřovného je usnadnit péči o vážně nemocné a zdravotně postižené osoby, u kterých nastalo závažné akutní zhoršení zdravotního stavu. Není primárně určeno pro situace, kdy dochází ke kolísavému zhoršování chronického nepříznivého zdravotního stavu nebo je např. zahájena rekonvalescence po plánovaných výkonech (jako např. výměna kloubu, transplantace apod.).

Poprvé budou moci ošetřující lékaři zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči vystavit rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče 1. června 2018, avšak za předpokladu, že jde alespoň o sedmý den hospitalizace propouštěné osoby.
 

Jaké jsou podmínky pro nárok na dlouhodobé ošetřovné?

Aby mohla být dávka ošetřující osobě vyplácena, je základní podmínkou její účast na nemocenském pojištění, tj. např. trvání zaměstnání, které založilo účast na pojištění v době nástupu na tuto dávku (z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení). Přitom platí, že před začátkem čerpání dávky trvala účast na nemocenském pojištění u zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) musí být pro nárok na dávku splněna podmínka dobrovolné účasti na nemocenském pojištění OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na dlouhodobé ošetřovné. OSVČ nesmí v době pobírání této dávky vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost.

Specifickou podmínkou pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřovaná osoba udělila souhlas s poskytováním dlouhodobé péče ošetřující osobě, a to na tiskopise žádosti o dávku. U nezletilých osob, které nenabyly plné svéprávnosti, se udělení souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče nevyžaduje.
 

Komu budou okresní správy sociálního zabezpečení vyplácet dlouhodobé ošetřovné?

Okruh osob, které mohou brát dlouhodobé ošetřovné z důvodu poskytování dlouhodobé péče, je poměrně široký. Mohou jimi být příbuzní (např. manželka, dospělý potomek, tchyně, švagr, neteř nebo snacha apod.) osoby vyžadující dlouhodobou péči. Dále to také může být druh nebo družka ošetřované osoby anebo osoba žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka společného místa trvalého pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče.
 

Jaké doklady jsou potřeba a jak se o dávku žádá?

Nárok na dlouhodobé ošetřovné se bude uplatňovat prostřednictvím několika předepsaných tiskopisů, některé vystavuje pouze ošetřující lékař zdravotnického zařízení lůžkové či ambulantní péče, jiné vyplní žadatel o dávku spolu s osobou, o kterou bude pečovat. OSVČ doklady předávají přímo „své“ OSSZ, u které jsou registrovány, zaměstnanec je OSSZ předá prostřednictvím svého zaměstnavatele.
 

Jak je to s omluvením nepřítomnosti v práci po dobu dlouhodobé péče?

Podle zákoníku práce uděluje zaměstnavatel zaměstnanci souhlas s nepřítomností v práci k poskytování dlouhodobé péče. Zpravidla tak učiní na základě předloženého tiskopisu „Žádost o dlouhodobé ošetřovné“. Zaměstnavatel není povinen tento souhlas udělit jen v případě, že tomu brání vážné provozní problémy. Neudělení souhlasu zaměstnavatel oznámí a zdůvodní zaměstnanci písemně. Pokud zaměstnanec bude mít za to, že zaměstnavatelem uvedené provozní důvody by udělení souhlasu neměly bránit, má možnost obrátit se na oblastní inspektorát práce.
 

Po jak dlouhou dobu je dlouhodobé ošetřovné vypláceno a je možné se vystřídat?

Dávka se poskytuje maximálně 90 kalendářních dnů ode dne vzniku potřeby dlouhodobé péče, tj. nejdříve od sedmého dne hospitalizace. V případě, že je ošetřovaná osoba opětovně hospitalizovaná, nebude ošetřující osobě za dobu hospitalizace (s výjimkou prvního a posledního dne hospitalizace) dlouhodobé ošetřovné vyplaceno. Během čerpání dlouhodobého ošetřovného je možné se vystřídat např. s jiným členem rodiny, avšak vždy pouze po celých dnech a se souhlasem osoby, které je péče poskytována. V případě pravidelného střídání ošetřující osoba k žádosti o dávku přiloží rozpis (harmonogram), ve kterých dnech bude poskytovat péči; i na rozpisu musí být uveden souhlas ošetřované osoby.

Ošetřující osobě může další nárok na dlouhodobé ošetřovné (u téhož či jiného člena rodiny) vzniknout nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měla naposledy vyplaceno dlouhodobé ošetřovné.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

22.05.2018

Sdělení k zaplacení daně z nemovitých věcí

 NOVÉ   14. 5. 2018

Finanční správa zahájila rozesílku složenek na zaplacení daně z nemovitých věcí na rok 2018. Lhůta pro zaplacení daně (nebo její první splátky) končí 31. května 2018.

Fyzické osoby, které nemají zřízenou datovou schránku, obdrží do poštovních schránek bezplatnou „daňovou“ složenku. Fyzické osoby, které mají zřízenou datovou schránku, a právnické osoby obdrží informace pro placení daně do své datové schránky. Pokud právnická osoba nemá zpřístupněnou datovou schránku, dostane poštou běžnou poštovní poukázku. Kdo se přihlásil k zasílání údajů pro placení daně e-mailem, dostane všechny potřebné informace k placení daně do své e-mailové schránky. V případě poplatníků přihlášených k placení daně prostřednictvím SIPO, proběhne úhrada daně v souladu s podmínkami České pošty.

Aby se na poštách a u pokladen netvořily nepříjemné fronty, složenky jsou rozesílány poplatníkům postupně tak, aby v jedné lokalitě neobdrželi všichni složenky současně. Poslední z nich poplatníci obdrží nejpozději do 22. května.

Nepřesáhne-li částka daně 5 000 Kč, je splatná celá do 31. května. Je-li daň vyšší než 5 000 Kč, je splatná ve dvou splátkách (do 31. května a do 30. listopadu), avšak poplatník ji může v termínu do 31. května zaplatit i najednou.

Informaci o celkové výši daně a případném přeplatku nebo nedoplatku se poplatník dozví z oddělitelné části složenky (alonže), stejně jako adresu územního pracoviště, kde je uložen jeho daňový spis k dani z nemovitých věcí.

Kdo vlastní více nemovitostí v jednom kraji a nemá daň vyšší než 5 000 Kč, najde v obálce jen jednu složenku, kde budou platby za všechny nemovitosti v kraji sečteny dohromady. Kdo vlastní nemovitosti na území různých krajů nebo platí daň vyšší než 5 000 Kč, najde v téže obálce více složenek.

Na složenkách je předtištěn bankovní účet finančního úřadu, na který se daň platí, včetně předčíslí a kódu banky. Částku celkové platby vyplní poplatník sám, a to podle údajů z alonže. Pro placení lze využít i QR kód, uvedený na alonži. Poplatníci, kteří se přihlásili k zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem, obdrží namísto složenky e-mailovou zprávu s kompletní informací pro placení daně.

Daň může být zaplacena:

  • bezhotovostním převodem z účtu poplatníka na účet finančního úřadu,
  • na poště daňovou složenkou bez poštovného (platí jen pro fyzické osoby) nebo běžnou složenkou,
  • prostřednictvím SIPO (platí pro poplatníky, kteří se k této službě přihlásili na finančním úřadě nejpozději do 31. ledna 2018; tito poplatníci neobdrží obálku s daňovou složenkou. Pozor na dostatečnou výši inkasního limitu pro platbu SIPO!),
  • hotově v pokladně finančního úřadu.

Poplatníkům daně z nemovitých věcí, u nichž na zdaňovací období roku 2018 došlo ke změně výše daně oproti předchozímu roku, případně oproti částce vypočtené v daňovém přiznání, sděluje novou výši daně místně příslušný finanční úřad nejčastěji hromadným předpisným seznamem. Tento seznam je pro poplatníky zpřístupněn k nahlédnutí na všech územních pracovištích příslušného finančního úřadu v pracovních dnech v průběhu měsíce května.

V případě nejasností či nesrovnalostí se mohou poplatníci obrátit na finanční úřad v místě, kde je umístěn jejich spis.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

02.05.2018

Informace ke zpřístupnění hromadného předpisného seznamu na daň z nemovitých věcí v roce 2018

 NOVÉ   2. 5. 2018

Daň z nemovitých věcí se stanovuje rozhodnutím, jímž je platební výměr, dodatečný platební výměr nebo hromadný předpisný seznam.

Poplatníkům daně z nemovitých věcí, u nichž na zdaňovací období roku 2018 došlo ke změně výše daně oproti předchozímu roku, případně oproti částce vypočtené v daňovém přiznání, sděluje místně příslušný finanční úřad novou výši daně nejčastěji hromadnými předpisnými seznamy, které jsou zpřístupněny k nahlédnutí na územních pracovištích příslušného finančního úřadu.

Finanční úřad vydává hromadný předpisný seznam na daň z nemovitých věcí za obvod své územní působnosti, tj. za příslušný kraj nebo za hlavní město Prahu. Hromadné předpisné seznamy zpřístupní příslušné finanční úřady k nahlédnutí na svých územních pracovištích v průběhu měsíce května 2018. Informace o době, kdy lze do hromadných předpisných seznamů nahlédnout, uveřejní jednotlivé finanční úřady veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí po dobu nejméně 30 dnů na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Vyhlášky finančních úřadů o zpřístupnění hromadných předpisných seznamů budou uveřejněny také na úředních deskách obcí v příslušném kraji. Při nahlédnutí do hromadného předpisného seznamu jsou daňovému subjektu zpřístupněny pouze údaje týkající se jemu stanovené daně.

Stanovení daně hromadným předpisným seznamem se neodůvodňuje.

Za den doručení hromadného předpisného seznamu se považuje třicátý den po jeho zpřístupnění.

Proti stanovení daně se mohou poplatníci uvedení v hromadném předpisném seznamu odvolat ve lhůtě do 30 dnů ode dne jeho doručení, a to i před jeho doručením. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Podané odvolání nemá odkladný účinek.

Poplatníkům neuvedeným na hromadném předpisném seznamu je daň z nemovitých věcí stanovena podle zákona o dani z nemovitých věcí ve výši poslední známé daně nebo ve výši shodné s podaným daňovým přiznáním bez oznámení stanovené výše daně platebním výměrem, anebo je oznámena platebním výměrem v případě, že se stanovená daň odchyluje od daně poplatníkem přiznané.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

26.03.2018

Nejčastější chyby v daňových přiznáních

13. 3. 2018

Finanční správa upozorňuje poplatníky daně z příjmů na pět nejčastějších chyb v daňových přiznáních:

  1. Špatné uplatňování odčitatelných položek a slev na dani. Například tzv. školkovné uplatňují poplatníci v maximální možné výši, ačkoliv reálně zaplatili nižší částku. Nebo úroky z hypotéky si uplatňuje ten, kdo není vlastníkem předmětu bytové potřeby.
  2. Podnikatelé by si v přiznání za rok 2017 měli dát pozor na odčítání slevy na manželku a daňové zvýhodnění na dítě, a to v návaznosti na výši příjmů, ze kterých výdaje příslušným procentem uplatňují.
  3. Mnoho poplatníků chybně uplatňuje slevu na manželku (manžela). Nejčastější chybou bývá nezahrnutí nemocenských dávek, podpory v nezaměstnanosti nebo peněžité pomoci v mateřství (tzv. mateřské) do příjmů manželky (manžela). Mateřská bývá zaměňována s rodičovským příspěvkem, který představuje dávku státní sociální podpory (stejně tak i porodné) a do vlastních příjmů manželky se pro účely uplatnění této slevy nezahrnuje.
  4. Poplatník vyživující dítě, jež s ním žije ve společné domácnosti, má nárok na daňové zvýhodnění. Přitom vyživuje-li v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, nárok může za tentýž kalendářní měsíc uplatnit pouze jeden z nich. Nejčastější chybou bývá právě duplicitní uplatnění jednoho dítěte dvěma poplatníky, ať už z důvodu nedorozumění či chybného posouzení společně hospodařící domácnosti.
  5. V neposlední řadě jde o zapomenutý podpis na daňovém přiznání.
     

Zdroj: Finanční správa ČR

05.03.2018

Informace k podávání přiznání k dani z příjmů za rok 2017

26. 2. 2018

Posledním dnem pro odevzdání daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2017 je pro většinu poplatníků 3. duben 2018. Tento den je zároveň posledním dnem lhůty pro úhradu daně.

V posledních dnech podávání daňových přiznání budou rozšířeny úřední hodiny finančních úřadů a jejich územních pracovišť. Od pondělí 26. 3. 2018 do čtvrtka 29. 3. 2018 vždy od 8:00 do 17:00 hodin a v poslední den lhůty pro podání, tj. v úterý 3. 4. 2018, od 8:00 do 18:00 hodin.

Také v roce 2018 budou Pracovníci finančních úřadů a jejich územních pracovišť budou také vyjíždět do vybraných měst a obcí, aby usnadnili daňovým poplatníkům splnění povinnosti podání daňových přiznání. Podrobnější informace o místech a termínech těchto výjezdů najdete zde.
 
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

20.02.2018

Uplatnění výdajových paušálů, slevy na manželku/manžela a daňového zvýhodnění na děti za rok 2017

16. 1. 2018

Podnikatelé a pronajímatelé uplatňující výdaje procentem z příjmů (tzv. výdajové paušály), u nichž částka základu daně z podnikání nebo nájmu (popř. v součtu obojího) převyšuje polovinu celkového základu daně, mají možnost při podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2017 zvolit jednu ze dvou variant a vybrat si pro ně výhodnější zdanění.

V první variantě si mohou poplatníci uplatnit vyšší limit výdajového paušálu „zastropovaného“ částkou 2 mil. Kč zdanitelného příjmu, ze kterého je výdajový paušál počítán, současně si však nemohou uplatnit slevu na dani na manžela/manželku, jehož/jejíž příjmy nepřesáhly částku 68 tis. Kč ročně, ani daňové zvýhodnění na děti, i kdyby jinak splňovali zákonné podmínky pro jejich uplatnění.

Ve druhé variantě si slevu na manžela/manželku ve výši 24 840 Kč i daňové zvýhodnění na děti poplatníci uplatnit mohou, pokud splňují zákonné podmínky pro jejich uplatnění, ale musí použít nižší limit výdajového paušálu „zastropovaného“ částkou 1 mil. Kč zdanitelného příjmu, ze kterého je výdajový paušál počítán.

Poplatník

Uplatňují výdaje procentem z příjmů

Maximální částka uplatnitelného výdaje (1. varianta)

Maximální částka uplatnitelného výdaje (2. varianta)

Podnikatelé v zeměd. výrobě, lesním a vodním hospodářství a řemeslné živnosti

80 %

1,6 mil. Kč

800 tis. Kč

Ostatní živnostníci

60 %

1,2 mil. Kč

600 tis. Kč

Podnikatelé s jinými příjmy ze samostatné činnosti

40 %

800 tis. Kč

400 tis. Kč

Poplatníci s příjmy z nájmu

30 %

600 tis. Kč

300 tis. Kč


Volbu mezi oběma variantami zdanění může poplatník provést pouze ve zdaňovacím období roku 2017. Od zdaňovacího období 2018 již budou platit pro všechny podnikatele nižší limity výdajových paušálů a možnost uplatnění slevy na dani na manžela/manželku a uplatnění daňového zvýhodnění na děti (tj. druhá varianta).
 

Zdroj: Finanční správa ČR

20.02.2018

Změny v dobrovolném důchodovém pojištění

30. 1. 2018

U dobrovolného důchodového pojištění se od 1. 2. 2018 zavádí podmínka, že přede dnem podání přihlášky k důchodovému pojištění musí občan získat alespoň jeden rok pojištění, a to tzv. placeného pojištění (neboli doby výkonu výdělečné činnosti), nikoliv náhradní doby pojištění. Nadále platí, že dobrovolného důchodového pojištění může být účasten občan starší 18 let, který podal na okresní správě sociálního zabezpečení podle místa bydliště přihlášku k tomuto pojištění na předepsaném tiskopisu.

V roce 2018 činí minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění 2 099 Kč.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

20.02.2018

Soud odmítl postup finanční správy vyměřit DPH komukoliv z podvodného obchodního řetězce

13. 2. 2018

Nejvyšší správní soud (NSS) se zastal firmy, které finanční správa nepřiznala nárok na odpočet DPH kvůli údajnému zapojení do podvodného řetězce. Podle soudu jde o zásadní rozsudek pro daňovou oblast.

Firma přitom splnila veškeré podmínky stanovené pro přiznání nároku na odpočet daně. Naopak finanční správa dostatečně jasně nedoložila, že firma věděla o podvodném jednání, účastnila se jej anebo se při uzavírání obchodu chovala neobezřetně.

NSS uvedl, že při výběru daní nelze akceptovat, aby správce daně vyměřil daň fakticky komukoli v libovolně dlouhém řetězci, resp. aby se zaměřil na daňový subjekt, u něhož je vybrání daně z hlediska vymahatelnosti práva jednodušší a je zjevné, že daňový výnos bude zaručen.

Podle NSS nelze za „jednoho” a „dalšího” automaticky považovat „kteréhokoli” z účastníků v řetězci obchodů. Vždy je třeba hledat vazby mezi neodvedením daně, nárokováním odpočtu a povědomím o možném podvodu. Opačným způsobem by byla zcela nepřípustně zakládána objektivní daňová odpovědnost kteréhokoli subjektu zapojeného v obchodním řetězci a odpovědnost za pohyb a osud zboží.
 

Zdroj: Česká tisková kancelář

07.02.2018

Změny v dobrovolném důchodovém pojištění

30. 1. 2018

U dobrovolného důchodového pojištění se od 1. 2. 2018 zavádí podmínka, že přede dnem podání přihlášky k důchodovému pojištění musí občan získat alespoň jeden rok pojištění, a to tzv. placeného pojištění (neboli doby výkonu výdělečné činnosti), nikoliv náhradní doby pojištění. Nadále platí, že dobrovolného důchodového pojištění může být účasten občan starší 18 let, který podal na okresní správě sociálního zabezpečení podle místa bydliště přihlášku k tomuto pojištění na předepsaném tiskopisu.

V roce 2018 činí minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění 2 099 Kč.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

23.01.2018

Uplatnění výdajových paušálů, slevy na manželku/manžela a daňového zvýhodnění na děti za rok 2017

16. 1. 2018

Podnikatelé a pronajímatelé uplatňující výdaje procentem z příjmů (tzv. výdajové paušály), u nichž částka základu daně z podnikání nebo nájmu (popř. v součtu obojího) převyšuje polovinu celkového základu daně, mají možnost při podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2017 zvolit jednu ze dvou variant a vybrat si pro ně výhodnější zdanění.

V první variantě si mohou poplatníci uplatnit vyšší limit výdajového paušálu „zastropovaného“ částkou 2 mil. Kč zdanitelného příjmu, ze kterého je výdajový paušál počítán, současně si však nemohou uplatnit slevu na dani na manžela/manželku, jehož/jejíž příjmy nepřesáhly částku 68 tis. Kč ročně, ani daňové zvýhodnění na děti, i kdyby jinak splňovali zákonné podmínky pro jejich uplatnění.

Ve druhé variantě si slevu na manžela/manželku ve výši 24 840 Kč i daňové zvýhodnění na děti poplatníci uplatnit mohou, pokud splňují zákonné podmínky pro jejich uplatnění, ale musí použít nižší limit výdajového paušálu „zastropovaného“ částkou 1 mil. Kč zdanitelného příjmu, ze kterého je výdajový paušál počítán.

Poplatník

Uplatňují výdaje procentem z příjmů

Maximální částka uplatnitelného výdaje (1. varianta)

Maximální částka uplatnitelného výdaje (2. varianta)

Podnikatelé v zeměd. výrobě, lesním a vodním hospodářství a řemeslné živnosti

80 %

1,6 mil. Kč

800 tis. Kč

Ostatní živnostníci

60 %

1,2 mil. Kč

600 tis. Kč

Podnikatelé s jinými příjmy ze samostatné činnosti

40 %

800 tis. Kč

400 tis. Kč

Poplatníci s příjmy z nájmu

30 %

600 tis. Kč

300 tis. Kč


Volbu mezi oběma variantami zdanění může poplatník provést pouze ve zdaňovacím období roku 2017. Od zdaňovacího období 2018 již budou platit pro všechny podnikatele nižší limity výdajových paušálů a možnost uplatnění slevy na dani na manžela/manželku a uplatnění daňového zvýhodnění na děti (tj. druhá varianta).
 

Zdroj: Finanční správa ČR

03.01.2018

Novinky v nemocenském pojištění pro rok 2018

 NOVÉ   2. 1. 2018

Rok 2018 přinese v oblasti nemocenského pojištění řadu změn. Některé z nich jsou účinné již od začátku roku 2018, jiné nabudou účinnosti až v průběhu roku. To se týká hlavně účinnosti nových dávek nemocenského pojištění. O otcovskou budou moci lidé požádat nejdříve od 1. února, o dlouhodobé ošetřovné až od 1. června.
 

Zvýšení nemocenského

Od 1. ledna 2018 se zvyšuje sazba nemocenského. Od 31. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti bude nemocenské činit 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu místo původních 60 % a od 61. kalendářního dne pak 72 %. Lidem, kteří budou v dočasné pracovní neschopnosti déle než měsíc, bude tedy vypláceno vyšší nemocenské.
 

Nemocenské člena jednotky sboru dobrovolných hasičů a členů ostatních složek integrovaného záchranného systému

Od 1. února 2018 bude nemocenské za kalendářní den nově činit 100 % redukovaného denního vyměřovacího základu v případech, kdy byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel v obecném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému. Uvedené platí i pro člena ostatní složky integrovaného záchranného systému, který k této složce není v pracovněprávním nebo služebním poměru. Pro vznik nároku na „vyšší dávku“ je třeba doložit potvrzení operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému, které potvrdí členství a příčinu pracovní neschopnosti či karantény.
 

Otcovská poporodní péče, neboli otcovská

Rovněž od 1. února 2018 budou moci lidé požádat o novou dávku nemocenského pojištění – otcovskou. Tato krátkodobá dávka umožní tatínkům zůstat v prvních týdnech po porodu doma, aby pomáhali mamince s péčí o novorozence. Nastoupit na dávku mohou v období šesti týdnů ode dne narození dítěte. Výplata otcovské náleží za dobu 7 kalendářních dnů, nelze ji čerpat přerušovaně a její výše je 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Žádost o otcovskou budou zaměstnanci podávat, tak jako u ostatních dávek nemocenského pojištění, prostřednictvím zaměstnavatele. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ji budou uplatňovat přímo u okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), u které jsou registrovány. Nárok na dávku OSVČ vznikne za předpokladu, že si platí nemocenské pojištění. Žádost o dávku otcovské poporodní péče (otcovskou) se bude podávat prostřednictvím stejnojmenného tiskopisu. Žadatel vyplní přední stranu tiskopisu a odešle ho svému zaměstnavateli, který vyplní druhou stranu. Po skončení podpůrčí doby, tj. po uplynutí 7 dnů, zaměstnavatel odešle vyplněný tiskopis společně s tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ příslušné OSSZ (tj. stejný postup jako u ostatních dávek nemocenského pojištění). Kromě tatínků může mít nárok na otcovskou také pojištěnec (muž i žena), který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku.
 

Dlouhodobé ošetřovné

Až od 1. června 2018 bude nově možné čerpat dlouhodobé ošetřovné. To budou moci využít lidé, kteří jsou nemocensky pojištěni po stanovenou dobu a potřebují se postarat o nemocného člena domácnosti či příbuzného. Tato nová dávka bude náležet při ošetřování osoby, která byla aspoň 7 dnů hospitalizována v nemocnici a po propuštění bude podle potvrzení ošetřujícího lékaře potřebovat ještě minimálně 30 dní celodenní péči. Dlouhodobé ošetřovné bude vypláceno maximálně po dobu 90 kalendářních dnů ode dne propuštění z nemocnice a dávka bude činit 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. V průběhu uvedených 90 dnů se ošetřující osoby budou moci v ošetřování střídat.
 

Další změny v zákoně o nemocenském pojištění s účinností od 1. února 2018

Další změny v zákoně o nemocenském pojištění jsou převážně provozně-technického a nikoli zásadního charakteru. Zpřesňuje se jimi například okruh nemocensky (a důchodově) pojištěných zaměstnanců, upravují se podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění v případě navazujících zaměstnání stejného druhu, podmínky nároku na dávku nemocenského pojištění u zaměstnání malého rozsahu, upravuje se stanovení rozhodného období pro výpočet dávek či podmínky při vyplácení nemocenského ve sporných případech.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

 


03.01.2018

Elektronická evidence tržeb po rozhodnutí Ústavního soudu

18. 12. 2017

Ústavní soud svým nálezem Pl. ÚS 26/16 rozhodl o následujících změnách v elektronické evidenci tržeb:

  1. Náběh III. a IV. fáze evidence tržeb je zrušen. O nových termínech startu dalších fází evidence tržeb a novém vymezení subjektů, kterých se budou tyto fáze týkat, se nyní může rozhodnout pouze novelou zákona o evidenci tržeb.
    III. fáze evidence tržeb se měla týkat např. svobodných povolání a taxislužby, IV. fáze pak vybraných řemesel a výrobních činností.
     
  2. Počínaje 1. březnem 2018:
    - nebudou bezhotovostní platby, tzn. platby platebními kartami a platebními branami, podléhat povinnosti evidence tržeb,
    - nebude DIČ povinným údajem uváděným na účtence (zůstává však povinným údajem zasílaným v datové zprávě).
     
  3. Výjimky z povinné evidence tržeb již nebude možné stanovit formou nařízení vlády, ale zákonem. Přitom výjimky dosud stanovené nařízením vlády č. 376/2017 Sb. zůstávají v platnosti až do konce roku 2018. 

     

Zdroj: Ústavní soud a Ministerstvo financí ČR

31.10.2017

Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti k tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

 NOVÉ   31. 10. 2017

Změnou zákona o daních z příjmů dochází od zdaňovacího období 2018 k rozšíření komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v souvislosti s ustanovením § 38k zákona o daních z příjmů. Prohlášení k dani budou moci zaměstnanci předkládat a činit (podepisovat) nadále v listinné podobě, ale nově také v elektronické formě.

V případě elektronické formy je však nutné, aby zaměstnavatel zajistil jednoznačnou identifikaci konkrétního zaměstnance. Například se bude jednat o učiněné prohlášení k dani elektronickým podpisem nebo bude jednoznačná identifikace zaměstnance zajištěna elektronicky prostřednictvím interního informačního systému zaměstnavatele. Od roku 2018 bude tedy zcela na rozhodnutí jednotlivých zaměstnavatelů, jakou formu prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů u svých zaměstnanců zvolí, zda listinnou, či elektronickou. Případně lze obě uvedené formy kombinovat.

Uvedená elektronizace souvisí také s ustanovením § 38l zákona o daních z příjmů, které definuje způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelných částí základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění. K tomu Generální finanční ředitelství sděluje, že finanční úřady budou u zaměstnavatelů akceptovat předepsané doklady podle § 38l zákona o daních z příjmů předložené zaměstnancem i v elektronické podobě.

V případě vedení a archivace prohlášení k dani v elektronické podobě, doporučujeme, aby zaměstnavatel stanovil např. vnitřním předpisem podmínky, za kterých je možné elektronicky učinit prohlášení k dani a zajistil, že se bude jednat o dohledatelný systém mzdové agendy zaměstnavatele.

V souvislosti s výše uvedenou změnou  je vydán nový vzor tiskopisu prohlášení, který je určen pro účely výpočtu záloh na daň (platnost od zdaňovacího období 2018). Tento vzor najdete v příloze.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

 

Přílohy:

25 5457 MFin 5457 - vzor č. 26.pdf (281 kB)

03.10.2017

Informace k projektu výzkumu a vývoje jako nezbytné podmínce pro uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje dle § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů

 NOVÉ   3. 10. 2017

Generální finanční ředitelství pro zvýšení informovanosti a právní jistoty poplatníků daně z příjmů právnických a fyzických osob při uplatňování nepřímé daňové podpory výzkumu a vývoje vydává informaci k projektu výzkumu a vývoje jako nezbytné podmínce pro uplatnění odpočtu dle § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů.

Informaci uvádíme v příloze tohoto článku.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Přílohy:

Info-pro-uplatneni-odpoctu-na-podporu-vyzkumu-a-vyvoje.pdf (149 kB)

19.09.2017

Finanční správa bude při zajišťování daně postupovat vstřícněji

 NOVÉ   19. 9. 2017

Nově bude správce daně před vydáním zajišťovacího příkazu (podle § 167 až 169 daňového řádu a § 103 zákona o DPH) daňovému subjektu pečlivěji osvětlovat alternativní možnosti úhrady jistoty. Jedná se například o zástavní právo zřízené k majetku třetí osoby, ručení třetí osoby, finanční záruky nebo jiné zákonné způsoby zajištění tak, aby nedocházelo k nežádoucímu utlumení podnikatelské činnosti, ale zároveň nemohlo dojít k nežádoucímu vyvedení majetku mimo dosah orgánů Finanční správy. Finanční správa také zpřísní nároky na kvalitu odůvodnění každého vydaného zajišťovacího příkazu. Nově bude například metodicky upraven minimální rozsah podkladů, bez kterých nebude možné zajišťovací příkaz provést.

Ministerstvo financí současně zahájí mezirezortní diskuzi o legislativním ukotvení alternativní možnosti k institutu zajišťovacího příkazu, a to v podobě méně invazivního nástroje správy daní. Nový institut by spočíval v možnosti daňového subjektu zvolit si, jako alternativu namísto zajišťovacího příkazu, řádně jmenovaného správce s odbornými znalostmi, jehož schválení by po nezbytně nutnou dobu podléhaly všechny operace směřující ke zmenšení majetku příslušného daňového subjektu.

Z analýzy zajišťovacích příkazů vydávaných Finanční správou vyplývá, že Finanční správa tento institut nenadužívá. Vydání každého zajišťovacího příkazu podléhá deseti kontrolním článkům na různých úrovních Finanční správy. Systém deseti kontrolních článků znemožňuje, aby byl zajišťovací příkaz vydán bez náležité majetkové analýzy daňového subjektu a související právní argumentace.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

13.09.2017

Sdělení k osvobození od daně z příjmů v případě poskytnutí příspěvku na tištěné knihy

 NOVÉ   12. 9. 2017

Generální finanční ředitelství na základě množících se dotazů a z důvodu správné aplikace zákona o daních z příjmů upozorňuje, že možnost poskytnutí příspěvku na tištěné knihy (včetně obrázkových knih pro děti, avšak mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy), jako nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi, bude u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů až od 1. 1. 2018.

Zdroj: Generální finanční ředitelství

16.08.2017

Namísto sankce výzva u některých elektronických podání

 NOVÉ   15. 8. 2017

Poplatníci, kteří podají přiznání k dani z příjmů fyzických osob nebo přiznání k dani z nemovitých věcí jinak než elektronicky, pokud mají povinnost činit podání elektronickou formou, budou nově nejprve vyzváni k nápravě a až pokud svou chybu nenapraví, budou pokutováni.

Dosud se za nedodržení povinné elektronické formy podání ukládala „automatická“ pokuta ve výši 2 000 korun.
Výhradně elektronicky podávají řádná a dodatečná daňová přiznání, přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, žádosti o zrušení registrace, hlášení a vyúčtování ti poplatníci, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku nebo mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Povinné elektronické podávání platí také pro všechny plátce DPH.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

16.08.2017

Do důchodu v 65 letech

2. 8. 2017

Důchodový věk je s účinností od 1. 1. 2018 nově zastropován na 65 let. Snížení důchodového věku z 67 na 65 let se prakticky týká mužů a žen narozených v roce 1966 a později. U mužů a žen narozených před rokem 1966 se dosud stanovený důchodový věk nemění.

Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1971 najdete v příloze.


Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Přílohy:

Duchodovy_vek.pdf (114 kB)

13.07.2017

Daňové zvýhodnění na děti v roce 2017

 

Novelou zákona o daních z příjmů dochází ke zvýšení daňového zvýhodnění podle § 35c odst. 1 zákona na druhé dítě z částky 17 004 Kč na částku 19 404 Kč ročně a na třetí a každé další dítě z částky 20 604 Kč na částku 24 204 Kč ročně. Uvedená změna nabývá účinnosti dnem 1. července 2017 s tím, že se použije již pro zdaňovací období roku 2017.

Za předpokladu, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění u plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, pak se toto zvýšení poprvé použije při zúčtování mzdy za kalendářní měsíc červenec 2017. Zbývající část nároku na daňové zvýhodnění za kalendářní měsíce leden až červen 2017 bude poplatníkovi zohledněna v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2017, popř. v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2017.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

13.07.2017

Informace k uplatňování zákona o DPH od 1. 7. 2017 ve vybraných oblastech

V souvislosti s novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, s účinností od 1. 7. 2017, vydalo Generální finanční ředitelství informace k uplatňování některých ustanovení tohoto zákona, a to v následujících oblastech:

  • vzniku povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby,
  • vyrovnání odpočtu daně a úpravy odpočtu daně,
  • institutu nespolehlivé osoby,
  • přenesení daňové povinnosti u vybraných plnění,
  • institutu ručení.


Tyto informace najdete zdezde.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

23.06.2017

Daňový balíček konečně platí - od 1.7.2017

Dne 16.6.2017 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen pod č. 170/2017 Sb. zákon ze dne 4. dubna 2017, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (tzv. daňový balíček). Zákon byl sice schválen s účinností od 1. dubna 2017, ale v případech, kdy je zákon vyhlášen až po datu schválené účinnosti, se uplatňuje výklad, že zákon nabude účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů – v daném případě tedy 1.července 2017. Tento komentář především upozorňuje na výklady Finanční správy k tomuto daňovému balíčku a na aktualizaci pokynů k vyplnění kontrolního hlášení.
 

Vyhlášený text daňového balíčku je dostupný v aplikaci Sbírky zákonů Ministerstva vnitra ZDE.
 

Daňový balíček novelizuje zejména zákon o daních z příjmů (a také zákon o rezervách), zákon o DPH a daňový řád. Daňový balíček má jednotnou účinnost od 1.7.2017 a od tohoto data se uplatní veškeré změny v DPH a v daňovém řádu.
 

U daní z příjmů je situace velice nepřehledná, protože většina změn se uplatní až pro zdaňovací období roku 2018 (v případě hospodářského roku však již počínaje hospodářským rokem započatým 1.7.2017). Tato nepřehlednost může být velmi matoucí – v zákoně o daních z příjmů ve znění účinném od 1.7.2017 např. najdeme osvobození pro příspěvek zaměstnavatele poskytovaný nepeněžně zaměstnancům na nákup knih (§ 6 odst. 9 písm. d)); toto osvobození je sice účinné od 1.7.2017, ale podle přechodného ustanovení se použije až počínaje zdaňovacím obdobím roku 2018. Z uvedeného důvodu bylo úplné znění daňových zákonů od 1.7.2017 nakladatelstvím Anag zpracováno tak, aby obsahovalo i ta ustanovení zákona o daních z příjmů, která jsou od 1.7.2017 zrušena či novelizována, ale pro zdaňovací období roku 2017 se ještě použijí; ustanovení, která se použijí až od zdaňovacího období roku 2018, jsou samostatně vyznačena.
 

Zvýšení částek daňového zvýhodnění pro druhé dítě o 200 Kč měsíčně (na 1.617 Kč) a na třetí či další dítě o 300 Kč měsíčně (na 2.017 Kč) se uplatní poprvé při výpočtu záloh na daň ze závislé činnosti z červencových mezd. V daňovém přiznání za rok 2017 nebo při ročním zúčtování daně ze závislé činnosti za rok 2017 se uplatní nové částky daňového zvýhodnění za celý rok 2017, tedy i za prvé pololetí roku 2017. Např. pokud se zaměstnanci narodilo v 03/2017 druhé dítě, při výpočtu záloh na daň za měsíce 03 až 06/2017 zaměstnavatel používá částku daňového zvýhodnění na druhé dítě 1.417 Kč měsíčně a od 07/2017 začne používat částku 1.617 Kč; v rámci ročního zúčtování daně ovšem použije částku 1.617 Kč i za měsíce 03/ až 06/2017.
 

Povinně se také až od zdaňovacího období roku 2018 uplatní omezení pro výdaje uplatňované procentem z příjmů – např. OSVČ provozující živnost neřemeslnou a uplatňující výdaje ve výši 60 % příjmů může i po novele uplatnit výdaje ve výši 60 % příjmů, maximální částku ovšem novela snížila z 1,2 mil. Kč (naposledy pro rok 2017) na polovinu, tj. na 600 tis. Kč (povinně od roku 2018). Na polovinu novela snížila i maximální částky dalších procentuálních výdajů (výdaje uplatňované ve výši 80 % bude možné uplatnit jen do výše 800 tis. Kč, ve výši 40 % jen do výše 400 tis. Kč a u výdajů uplatňovaných ve výši 30 % jen do výše 300 tis. Kč; toto snížení se týká i fyzických osob s příjmy z pronájmu).
 

OSVČ (obdobně i fyzická osoba s pronájmu) s ročními příjmy nad 1 mil. Kč (rozhodující je vždy okruh příjmů, u kterého lze uplatnit příslušnou procentuální výši výdajů – např. celková roční výše příjmů z živnosti neřemeslné) může nadále uplatňovat výdaje v procentuální výši, ale s omezením maximální částky. Má-li tedy např. OSVČ s příjmy ze živnosti neřemeslné roční příjmy 1,5 mil. Kč, může za rok 2017 uplatnit 60% výdaj bez omezení, tj. v částce 900 tis. Kč, a za rok 2018 může také 60% výdaj uplatnit (pokud se nerozhodne pro uplatnění výdajů ve skutečné výši), ale jen ve výši 600 tis. Kč.
 

Daňový balíček přináší dílčí formulační změny také do pravidel pro uplatňování srážkové daně z podílů na zisku – tyto změny byly zapracovány do aktualizovaného komentáře k rozdělování a zdaňování podílů na zisku v SRO.
 

Finanční správa zveřejnila svůj komentář změn v daních z příjmů od 1.7.2017 v rámci souhrnného komentáře daňového balíčku, který je dostupný ZDE. Dále komentář bodově shrnuje změny v DPH a stručně se věnuje novelizaci zákona o správních poplatcích.
 

Stručně změny v zákoně o DPH shrnuje materiál Daňový balíček 2017 – Přehled změn v DPH, který nabízíme v pdf podobě za 99 Kč + dph a se kterým poskytujeme i další doplňkové  materiály – např. uspořádanou důvodovou zprávu či návrhy výkladů Finanční správy a jejich konečnou podobu ze 16.6.2017 (k těmto výkladům viz níže). Návrh výkladů byl aktuálně doplněn o návrh informace k uplatnění DPH u společností (sdružení) bez právní subjektivity, který Finanční správa teprve připravuje (návrh je dostupný i pro ty, kteří si materiál zakoupili již dříve).
 

Finanční správa dále zveřejnila výklady k některým změnám v uplatňování DPH, tyto výklady jsou dostupné ZDE. Jedná se o výklady těchto okruhů problémů:

  • k § 20a

I podle nové úpravy se daň nadále přiznává k datu přijetí úplaty, pokud předchází dni uskutečnění zdanitelného plnění. V novém § 20a je však výslovně stanoveno, že přijetím úplaty vzniká daňová povinnost jen tehdy, pokud je v okamžiku přijetí úplaty plnění, ke kterému se tato úplata vztahuje dostatečně určité. Dle výkladu je rozhodující dostatečná určitost plnění, ke kterému se úplata vztahuje, ve smyslu jeho daňového režimu – má-li být na základě úplaty např. dodáno zboží v základní sazbě daně s tím, že místem dodání bude ČR, je podle uvedeného výkladu úplata dostatečně určitá bez ohledu na to, jaké konkrétní zboží má být dodáno (např. velké modré pánské kalhoty nebo malá zelená dámská sukně) a bez ohledu na konkrétní místo plnění (prodej v prodejně v Brně nebo v Praze).

  • k režimu přenesení daňové povinnosti

Od 1.7.2017 dochází k rozšíření použití režimu přenesení daňové povinnosti. Z praktického hlediska je zřejmě nejdůležitější, že režim přenesení daňové povinnosti za začne povinně používat u poskytnutí pracovníků pro stavební a montážní práce (v kontrolním hlášení se bude vykazovat s kódem 4a). Okruh stavebních a montážních prací, při jejichž poskytnutí se používá režim  přenesení daňové povinnosti (v kontrolním hlášení se vykazují s kódem 4), se od 1.7.2017 nijak nemění – pokud plátce poskytuje zaměstnance, kteří vykonávají tyto práce, tak se na toto poskytnutí zaměstnanců nově od 1.7.2017 vztahuje režim přenesení daňové povinnosti. Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti je jedním z důvodů změn v kontrolním hlášení od 1.7.2017 a aktualizace pokynů pro jeho vyplnění (viz níže)  

  • k vyrovnání a úpravě odpočtu daně

Od 1.7.2017 zákon o DPH výslovně upravuje vyrovnání uplatněného odpočtu daně u zásob (obchodního majetku před jeho použitím), pokud následně dojde ke zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny. Obdobně pro stejné situace nově upravuje úpravu odpočtu daně u dlouhodobého majetku. Výklad se zabývá zejména tím, kdy je zničení, ztráta či odcizení řádně potvrzeno – např. náležitostmi likvidačního protokolů, postupem při manku zjištěném inventarizací v návaznosti na předpisu tohoto manka k úhradě odpovědnému zaměstnanci apod.

  • k institutu nespolehlivé osoby

Vedle nespolehlivých plátců budou nově existovat i nespolehlivé osoby, které lze slangově označit za nespolehlivé neplátce. Informace o tom, že je daná osoba nespolehlivou osobou, bude součástí registru plátců DPH (jazykově je to sice nesmysl, ale je to tak). Stane-li se nespolehlivá osoba plátcem, tak bude automaticky považována za nespolehlivého plátce a její odběratel se od tohoto okamžiku bude automaticky dostávat do pozice ručitele (pokud nespolehlivý plátce daň neodvede).
 

V návaznosti na změny v DPH od 1.7.2017 byly aktualizovány také pokyny k vyplnění kontrolního hlášení od 1.7.2017. Tyto aktualizované pokyny, spolu s přehledem změn v těchto pokynech, jsou dostupné ZDE.
 

Aktualizované pokyny k vyplnění kontrolního hlášení reagují např. na rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti od 1.7.2017 a nově se budou používat tyto kódy:

  • 1a Zlato – zprostředkování dodání investičního zlata
  • 3a Dodání nemovité věci v nuceném prodeji
  • 4a Stavební a montážní práce – poskytnutí pracovníků
  • 6 Dodání zboží poskytnutého původně jako záruka
  • 7 Dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví.



Velice zajímavý je komentář k podávání kontrolního hlášení u společností (sdružení) bez právní subjektivity, podle kterého mohou podle přechodného ustanovení použít do 31.12.2018 stávající právní úpravu (podle které kontrolní hlášení podává pouze společník/člen sdružení pověřený vedením evidence DPH) použít pouze společnosti založené před účinností novely, tj. před 1.7.2017. U společností bez právní subjektivity založených od 1.7.2017 musí dle pokynů podávat každý společník kontrolní hlášení již za období od 1.7.2017. Přechodné ustanovení (bod 2. čl. VI zákona 170/2017 Sb.) ovšem žádné omezení pro použití stávající úpravy do konce roku 2018 jen pro společnosti vzniklé před 1.7.2017 neobsahuje, Finanční správa však přechodné ustanovení s tímto omezením vykládá. Zrušení zvláštní úpravy DPH pro uplatnění DPH u společností (sdružení) bez právní subjektivity, ke kterému od 1.7.2017 dochází, přinese do praxe řadu problémů. Metodiku k této problematice Finanční správa teprve připravuje (viz výše ke komentáři změn v zákoně o DPH).

21.06.2017

Pojistné na sociální zabezpečení studentů a absolventů

13. 6. 2017

Budoucí absolventi středních a vysokých škol se často ptají, zda po ukončení studia musí začít platit pojistné na sociální zabezpečení. To však záleží na konkrétní situaci. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) proto přináší přehled situací nejčastějších.
 

Po ukončení školy

Samotným ukončením studia povinnost odvádět pojistné nevzniká, tato povinnost souvisí zpravidla se zahájením výdělečné činnosti. Pokud tedy absolvent zůstane po ukončení studia nezaměstnaný, a to bez ohledu na to, zda se zaeviduje či nezaeviduje na úřadu práce, pojistné na sociální pojištění odvádět nemusí. Má však možnost přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění, pokud chce, aby se mu tato doba v budoucnu počítala pro důchod.
 

Po nástupu do zaměstnání

Když absolvent po ukončení studia nastoupí do zaměstnání, plní za něj povinnosti v sociálním zabezpečení jeho zaměstnavatel. To znamená, že zaměstnavatel za zaměstnance odvádí pojistné na sociální zabezpečení a zasílá do evidence ČSSZ zákonem stanovené informace a doklady (evidenční list důchodového pojištění). To neplatí pouze v případě tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy příjem nedosahuje 2 500 Kč za kalendářní měsíc, a při činnosti vykonávané na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 Kč.
 

Při zahájení podnikání

Zahájení podnikání, přesně řečeno samostatné výdělečné činnosti, je třeba oznámit okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště. Pokud je podnikání hlavní činností, je placení důchodového pojištění povinné. Je-li podnikání vedlejší činností, což je např. právě při studiu (vč. brigád), je povinnost odvádět důchodové pojištění závislá na výši dosažených příjmů.
 

Při prázdninové brigádě

Je-li prázdninová brigáda činností, která zakládá účast na pojištění, plní povinnosti vůči ČSSZ za studenta zaměstnavatel. Období takové brigády pak může být započítáno pro nárok na budoucí důchod.
 

Při vycestování do zahraničí

Studenti, kteří nejsou výdělečně činní a sociální pojištění neplatí, nemají vůči ČSSZ žádnou povinnost ani při vycestování do zahraničí na stáž či studijní pobyt. Nemusí ČSSZ v těchto případech nic hlásit. Pokud budou v zahraničí pracovat, je třeba vědět, že v rámci EU platí pro sociální zabezpečení evropská koordinační pravidla, která určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se z příjmu bude platit pojistné. Obvykle se platí do systému toho státu, kde je práce vykonávána. O povinnostech v konkrétním státě je třeba se informovat u příslušné instituce daného státu.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

21.06.2017

Zvýšení limitu pro uplatnění výjimky z EET veřejně prospěšnými poplatníky

29. 5. 2017

V návaznosti na několikaměsíční dialog, který s neziskovými organizacemi vedl resort financí, aktualizovala Finanční správa metodiku elektronické evidence tržeb pro tyto subjekty. Aby metodika lépe korespondovala s reálnou situací většiny těchto subjektů a eliminovala negativní dopady na jejich veřejně prospěšnou činnost, zvýšila limit pro uplatnění výjimky z povinnosti evidovat tržby pro vedlejší podnikatelskou činnost.

Neziskové organizace, jako jsou například vesnické spolky, obecně prospěšné společnosti či nadace, evidují pouze příjmy z vedlejší podnikatelské činnosti, kterou vyvíjí za účelem podpory své hlavní nepodnikatelské činnosti, a to jen tehdy, přesáhnou-li jejich tržby 300 tisíc korun ročně nebo 5 % celkových příjmů.

Neziskové subjekty neevidují příjmy z hlavní nepodnikatelské činnosti, tzn. například členské příspěvky, dary, dotace či výnosy z veřejných sbírek. Pokud neziskový subjekt uspořádá akci, například výroční ples, hody, oslavy státních svátků, výročí založení obce, ze které inkasuje příjmy (vstupné, prodej zboží a služeb) a tato akce souvisí s posláním neziskového subjektu a není vykonávána soustavně, pak ani případný zisk z dané akce není tržbou z podnikání a není povinnost ho evidovat.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

21.06.2017

Možnost podávat žádosti o stanovení daně paušální částkou do 31. května 2017

16. 5. 2017

Prezidentem České republiky byl dne 28. 4. 2017 podepsán zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (sněmovní tisk 873 - dále „daňový balíček“). Daňový balíček nabude účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Jeho součástí je také novelizace ustanovení § 7a zákona o daních z příjmů (ZDP), které upravuje daň stanovenou paušální částkou.

Daňový balíček v novelizovaném ustanovení § 7a ZDP rozšiřuje okruh poplatníků, kterým může správce daně stanovit na jejich žádost daň paušální částkou, a to o poplatníky mající příjmy podle § 6 ZDP (tj. příjmy ze závislé činnosti) a poplatníky provozující podnikatelskou činnost se zaměstnanci.

Z přechodného ustanovení (čl. II bod 14 „daňového balíčku“) vyplývá, že novelizované ustanovení lze použít již pro zdaňovací období roku 2017, přičemž pro toto zdaňovací období stanoví lhůtu pro podání žádosti o stanovení daně paušální částkou nejpozději do 31. 5. 2017 a pro správce daně stanoví lhůtu pro projednání s poplatníkem a stanovení daně nejpozději do 15. 9. 2017.

Protože daňový balíček nebyl dosud ve Sbírce zákonů vyhlášen, novela § 7a ZDP bude účinná až po 31. 5. 2017. To ovšem nebrání poplatníkům, aby podle nových podmínek podávali žádosti o stanovení daně paušální částkou. Budou-li tyto žádosti podány do 31. 5. 2017, budou správcem daně projednány nejpozději do 15. 9. 2017. Na žádosti podané po 31. 5. 2017 nelze již pro rok 2017 daň paušální částkou stanovit.

Generální finanční ředitelství proto upozorňuje poplatníky, že žádosti o stanovení daně paušální částkou pro zdaňovací období roku 2017 je možno podávat nejpozději do 31. 5. 2017.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

21.06.2017

Daňový balíček konečně platí - od 1.7.2017

Dne 16.6.2017 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen pod č. 170/2017 Sb. zákon ze dne 4. dubna 2017, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (tzv. daňový balíček). Zákon byl sice schválen s účinností od 1. dubna 2017, ale v případech, kdy je zákon vyhlášen až po datu schválené účinnosti, se uplatňuje výklad, že zákon nabude účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů – v daném případě tedy 1.července 2017. Tento komentář především upozorňuje na výklady Finanční správy k tomuto daňovému balíčku a na aktualizaci pokynů k vyplnění kontrolního hlášení.
 

Vyhlášený text daňového balíčku je dostupný v aplikaci Sbírky zákonů Ministerstva vnitra ZDE.

26.04.2017

Termín podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2016

 NOVÉ   25. 4. 2017

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají povinnost podat své okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích za rok 2016, a to ve většině případů nejpozději do 2. 5. 2017.

OSVČ, kterým daňové přiznání zpracovává daňový poradce, mohou přehled podat v termínu do 1. 8. 2017. Podmínkou delšího termínu však je, že tuto skutečnost doloží okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně nejpozději do 2. 5. 2017.

OSVČ, které nejsou povinny podávat daňové přiznání, předkládají přehled okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do 31. 7. 2017 (pro předložení přehledu zdravotní pojišťovně byl termín nejpozději do 10. 4. 2017).
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny

26.04.2017

Úprava odesílání e-mailů o změně stavu podání EPO

 NOVÉ   18. 4. 2017

Finanční správa upozorňuje uživatele Daňového portálu na změnu v odesílání notifikačních emailů oznamujících změnu stavu učiněného elektronického podání prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO).

Od 18. dubna 2017 budou nově odesílány pouze zprávy informující o přijetí podání na společné technické zařízení správce daně. Namísto zpráv dvou bude odesílána zpráva pouze jedna.

Změna se týká uživatelů, kteří v rámci odesílání podání EPO uvedli na stránce Odeslání písemnosti e-mailovou adresu pro možnost získání informací o průběhu zpracování. Pro garantované zjištění stavu podání lze využít službu Zjištění stavu podání v aplikaci EPO.
 

Zdroj: Finanční správa ČR


26.04.2017

Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti a tvůrce mzdových programů

10. 4. 2017

Na tiskopise „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně“ (tiskopis 25 5460/A MFin 5460/A – vzor č. 4), vydaném pro zdaňovací období 2017, bylo v řádku 3. „Úhrn skutečně sražené daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů uvedených na ř. 2“ v odkazu na § 36 odst. 2 zákona o daních z příjmů nahrazeno písmeno p) písmenem o).

V této souvislosti není nutné provádět změnu písmene či samotnou výměnu tiskopisu ve mzdových programech.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

 


12.04.2017

Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti a tvůrce mzdových programů

 NOVÉ   10. 4. 2017

Na tiskopise „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně“ (tiskopis 25 5460/A MFin 5460/A – vzor č. 4), vydaném pro zdaňovací období 2017, bylo v řádku 3. „Úhrn skutečně sražené daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů uvedených na ř. 2“ v odkazu na § 36 odst. 2 zákona o daních z příjmů nahrazeno písmeno p) písmenem o).

V této souvislosti není nutné provádět změnu písmene či samotnou výměnu tiskopisu ve mzdových programech.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

 

14.03.2017

Finanční správa rozšiřuje možnosti prominutí pokut u kontrolního hlášení

 NOVÉ   13. 3. 2017

Finanční správa přichází s další úlevou pro podnikatele. Plátci DPH, kteří v roce 2016 pochybili v souvislosti s podáním kontrolního hlášení a vznikla jim tudíž povinnost uhradit některou z „fixních“ pokut ve výši 10, 30 nebo 50 tisíc korun, mají nyní možnost požádat svého správce daně o prominutí 2 pokut, a to bez ohledu na příčinu pochybení. Za rok 2017 bude možné za obdobných podmínek prominout nanejvýš 1 pokutu.

V reakci na dosavadní praktické dopady sankčního systému kontrolního hlášení se také rozšiřuje výčet důvodů, za kterých je možné částečně nebo úplně prominout udělené sankce za nepodání kontrolního hlášení.

Podrobné informace ohledně rozsahu ospravedlnitelných důvodů, podání žádosti a postupů v řízení o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení jsou uvedeny v aktualizovaném pokynu GFŘ-D-29.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

14.03.2017

Příručka budoucího důchodce

28. 2. 2017

Důležité informace pro ty, kteří přemýšlejí o odchodu do starobního důchodu, shrnuje Příručka budoucího důchodce. Vysvětluje podmínky nároku na důchod, způsob jeho výpočtu a výplaty, postup při podání žádosti o důchod. Obsahuje také tabulku důchodového věku a doby pojištění potřebné pro starobní důchod. Nechybí v ní ani důležité kontakty a konkrétní příklady výpočtů důchodu pro rok 2017. Příručku najdete v příloze.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Přílohy:

PBD_2017.pdf (631 kB)

14.03.2017

Příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění

17. 1. 2017

U daňového zvýhodnění příspěvků na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění dochází počínaje úhradami za zdaňovací období roku 2017 k následujícím změnám:

  • limit osvobození od daně z příjmů, jde-li o příspěvky zaměstnavatele, se zvyšuje z 30 000 Kč na 50 000 Kč ročně (u zaměstnavatele jsou tyto příspěvky daňově uznatelným nákladem),
  • limit pro odpočet vlastních příspěvků od základu daně z příjmů se zvyšuje z 12 000 Kč na 24 000 Kč ročně.
     

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

22.02.2017

Režim přenesení daňové povinnosti u poskytnutí služby elektronických komunikací

 NOVÉ   7. 2. 2017

Generální finanční ředitelství upozorňuje plátce daně z přidané hodnoty, že dne 2. února 2017 uveřejnilo na webové stránce Finanční správy ČR dodatek k informaci čj. 105279/16/7100-20118-012884, k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u poskytnutí služby elektronických komunikací (vydané dne 29. 9. 2016).

Uvedený dodatek najdete v příloze.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Přílohy:

Rezim_PDP_u_poskytnuti_sluzby_el_komunikaci.pdf (381 kB)

22.02.2017

Informace k nové službě zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem

31. 1. 2017

Od zdaňovacího období roku 2017 umožní Finanční správa České republiky využít nové služby spočívající v zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí (dále „daň“) prostřednictvím e-mailu.

Poplatník, přihlášený k zasílání údajů pro placení daně e-mailem, obdrží každoročně před splatností první splátky daně na jím určenou e-mailovou adresu zprávu, která bude obsahovat obdobné údaje, jaké jsou dosud uvedeny na alonži složenky (tj. informace o výši stanovené daně, výši nedoplatku/přeplatku a údaje pro placení daně včetně QR kódu).
V případě, že poplatník přihlášený k této službě neuhradí daň v zákonem stanoveném termínu a na základě toho mu vznikne nedoplatek na dani, obdrží na jím určenou e-mailovou adresu vyrozumění o nedoplatku na dani.

O zřízení služby musí poplatník požádat místně příslušný finanční úřad (žádost najdete v příloze) a pokud je poplatníkem daně u více finančních úřadů, musí žádost podat na každý finanční úřad zvlášť. Pro zaslání údajů pro placení daně e-mailem na dané zdaňovací období musí být žádost poplatníkem podána správci daně nejpozději do 15. března zdaňovacího období.

Poplatníkům přihlášeným k zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem nebude zaslána složenka.
Služba není určena pro poplatníky, kteří mají zřízenu službu placení daně prostřednictvím SIPO, ani pro právnické osoby, které mají zřízenu datovou schránku.

Finanční správa České republiky upozorňuje, že budou-li údaje pro placení daně e-mailem zaslány poplatníkovi až po splatnosti daně či nebudou-li mu zaslány vůbec, nemá tato skutečnost vliv na povinnost poplatníka uhradit daň v zákonem stanoveném termínu.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Přílohy:

Zadost.pdf (106 kB)

31.01.2017

Informace k nové službě zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem

 NOVÉ   31. 1. 2017

Od zdaňovacího období roku 2017 umožní Finanční správa České republiky využít nové služby spočívající v zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí (dále „daň“) prostřednictvím e-mailu.

Poplatník, přihlášený k zasílání údajů pro placení daně e-mailem, obdrží každoročně před splatností první splátky daně na jím určenou e-mailovou adresu zprávu, která bude obsahovat obdobné údaje, jaké jsou dosud uvedeny na alonži složenky (tj. informace o výši stanovené daně, výši nedoplatku/přeplatku a údaje pro placení daně včetně QR kódu).
V případě, že poplatník přihlášený k této službě neuhradí daň v zákonem stanoveném termínu a na základě toho mu vznikne nedoplatek na dani, obdrží na jím určenou e-mailovou adresu vyrozumění o nedoplatku na dani.

O zřízení služby musí poplatník požádat místně příslušný finanční úřad (žádost najdete v příloze) a pokud je poplatníkem daně u více finančních úřadů, musí žádost podat na každý finanční úřad zvlášť. Pro zaslání údajů pro placení daně e-mailem na dané zdaňovací období musí být žádost poplatníkem podána správci daně nejpozději do 15. března zdaňovacího období.

Poplatníkům přihlášeným k zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem nebude zaslána složenka.
Služba není určena pro poplatníky, kteří mají zřízenu službu placení daně prostřednictvím SIPO, ani pro právnické osoby, které mají zřízenu datovou schránku.

Finanční správa České republiky upozorňuje, že budou-li údaje pro placení daně e-mailem zaslány poplatníkovi až po splatnosti daně či nebudou-li mu zaslány vůbec, nemá tato skutečnost vliv na povinnost poplatníka uhradit daň v zákonem stanoveném termínu.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Přílohy:

Zadost.pdf (106 kB)

28.01.2017

Autentizační údaje pro elektronickou evidenci tržeb

 NOVÉ   24. 1. 2017

Druhá vlna elektronické evidence tržeb startuje 1. března 2017. Dotkne se odhadem 250 tisíc podnikatelských subjektů z maloobchodu a velkoobchodu.

Prvním krokem přípravy ke správnému evidování tržeb je podání žádosti o autentizační údaje. O autentizační údaje k evidenci tržeb lze žádat buď elektronicky, a to výhradně na stránkách Daňového portálu prostřednictvím EPO formuláře žádosti (tu je nutné podepsat pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky), anebo osobně na kterémkoliv územním pracovišti finančního úřadu. Jiným způsobem podanou žádost o autentizační údaje (například datovou schránkou nebo v listinné podobě) nelze vyřídit. Pomocí autentizačních údajů se lze přihlásit do webové aplikace pro správu údajů evidence tržeb, kde si podnikatel po přihlášení zaeviduje své provozovny a následně vygeneruje certifikát pro evidenci tržeb, který je pak nutno nainstalovat do pokladního zařízení.

Podnikatelé si mohou správné nastavení a funkčnost spojení pokladního zařízení se systémem evidence tržeb ověřit buď v ostrém, nebo v ověřovacím módu produkčního prostředí. Pokud zvolí ověřovací mód, tyto zprávy se kontrolují při příjmu, odesílá se odpověď, ale neukládají se v databázi Finanční správy, proto jsou vhodné pro testovací účely.

Obchodní činnosti spadající do druhé vlny jsou uvedeny v Klasifikaci ekonomických činností (NACE) v kódu 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR


10.01.2017

Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2016

 NOVÉ   10. 1. 2017

Poplatníci, kteří nevedou účetnictví, použijí pro přepočet cizí měny jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Jednotné kurzy měn uváděných v kurzovním lístku ČNB za zdaňovací období 2016 uveřejnilo Generální finanční ředitelství v pokynu GFŘ D-31, který najdete v příloze.

Pro přepočet cizích měn neuváděných v kurzovním lístku se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou, případně lze využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Přílohy:

Pokyn_GFR_D-31.pdf (278 kB)

10.01.2017

Povinná náležitost mzdového listu

 NOVÉ   3. 1. 2017

Podle § 38j odst. 2 písm. h) zákona o daních z příjmů mzdový list obsahuje údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňovém zvýhodnění.

Pro účely mzdového listu za zdaňovací období 2016 se jedná o údaje o ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2015, které bylo provedeno v roce 2016, a to včetně výpočtu daně za období 2015.

V této souvislosti Finanční správa sděluje, že nebude rozporovat případy, kdy na mzdovém listě za zdaňovací období 2016 bude případně uveden výsledek ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2016 včetně výpočtu daně za toto období. Totéž platí i pro zdaňovací období 2015.

Finanční správa tedy tímto žádá plátce daně a tvůrce mzdových programů, aby pro zdaňovací období 2017 již byla tato náležitost mzdového listu uvedena do souladu se zákonem o daních z příjmů a s tímto sdělením.
 

10.01.2017

Změny v oblasti práce a sociálních věcí v roce 2017

 NOVÉ   26. 12. 2016

Rok 2017 přinese některé změny v oblasti práce a sociálních věcí. Zvyšuje se minimální mzda z 9 900 Kč na 11 000 Kč. Důchodci dostanou v průměru o 308 Kč měsíčně více. Zavádí se nová dávka tzv. otcovské poporodní péče a rodičovský příspěvek půjde v roce 2017 čerpat flexibilněji.

Podrobnější informace k těmto změnám najdete v příloze.
 

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Přílohy:

Novinky_MPSV_v_roce_2017.pdf (434 kB)

10.01.2017

Příručka pro osoby se zdravotním postižením

 NOVÉ   20. 12. 2016

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo aktualizovanou příručku pro osoby se zdravotním postižením. Příručka si klade za cíl usnadnit lidem s handicapem orientaci v mnohdy složitém sociálním systému. Aktualizovaná verze obsahuje mimo jiné informace o tom, že letos (v r. 2016) se poprvé od jeho zavedení zvýšil příspěvek na péči. Obsahuje ale také řadu dalších důležitých informací, tipů a rad.

Publikace dále odpovídá na otázky typu: za jakých podmínek má člověk nárok na příspěvek na péči, jaká je jeho výše, kde může o dávky žádat, kdo o příspěvku rozhoduje, jaké dokumenty a tiskopisy žadatel potřebuje.

Jsou tu popsány i jednotlivé druhy sociálních služeb, které může osoba se zdravotním postižením využít.

Příručka je k dispozici ve vestibulech budov Ministerstva práce a sociálních věcí, na kontaktních pracovištích úřadů práce a na okresních správách sociálního zabezpečení.
 

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

17.12.2016

Prokazování původu majetku

 NOVÉ   13. 12. 2016

Od prosince 2016 nabyl účinnosti tzv. zákon o prokazování původu majetku (novela zákona o daních z příjmů), který výrazně rozšiřuje možnosti Finanční správy vypátrat nepřiznané a zatajené příjmy a následně je zdanit.

Finanční správa bude moci vyzvat k prokázání příjmu poplatníka, jehož příjmy uvedené v daňových přiznáních neodpovídají nárůstu jeho jmění nebo spotřeby a zároveň rozdíl mezi jím uvedenými příjmy a nárůstem jmění přesahuje 5 milionů korun. Výzva se může vztahovat pouze k období, u něhož ještě neuplynula lhůta pro stanovení daně, která je v běžných případech tříletá. Nárůstem jmění se přitom rozumí nárůst majetku po odečtení dluhů souvisejících s nárůstem tohoto majetku. Na základě výzvy poplatník prokazuje, že byl jeho majetek financován z řádně zdaněných zdrojů.

Pokud poplatník nebude schopen prokázat původ svých příjmů, správce daně přistoupí ke stanovení daně podle „zvláštních“ pomůcek. To znamená, že odhadne výši zatajených příjmů poplatníka na základě porovnání s nárůstem jeho majetku a doměří daň. Současně předepíše penále ve výši až 100 procent takto doměřené daně.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR


17.12.2016

Uplatňování sazeb DPH u stravovacích služeb

6. 12. 2016

Generální finanční ředitelství vydalo upřesňující informace k uplatňování sazeb DPH u stravovacích služeb. Poskytování stravovacích služeb a podávání nápojů bylo od 1. prosince 2016 přeřazeno z 21% sazby DPH do první snížené sazby, tj. 15% sazby DPH.

Text „Informace“ najdete v příloze.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Přílohy:

Informace_GFR_k_uplatneni_sazeb_DPH_od_2016_12_01.pdf (144 kB)

17.12.2016

Trestní odpovědnost právnických osob

29. 11. 2016

Od 1. prosince 2016 se rozšiřuje okruh trestných činů, kterých se mohou dopustit právnické osoby.

Dosavadní koncepce, tj. vyjmenování trestných činů, za které může být právnická osoba trestně odpovědná, se nahrazuje jejich negativním vymezením. To znamená, že právnické osoby budou trestně odpovědné za všechny trestné činy s výjimkou těch, o kterých tak stanoví zákon (zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim).

Cílem této změny je umožnit trestněprávně postihnout i ta jednání právnických osob, u kterých je to z povahy věci žádoucí.
 

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR

15.11.2016

Pracujete při pobírání starobního důchodu?

 NOVÉ   14. 11. 2016

Seniorům, kteří při pobírání starobního důchodu pracují nebo podnikají, může být zvýšen důchod za dobu výdělečné činnosti zakládající účast na pojištění za každých 360 kalendářních dnů této činnosti. Ale pozor, do těchto 360 dnů se nezapočítávají doby neplaceného volna, neomluvené absence, dočasné pracovní neschopnosti či ošetřování člena domácnosti. Žádost o zvýšení důchodu může podat i příjemce předčasného starobního důchodu, který vykonává výdělečnou činnost po dosažení řádného důchodového věku.

Zvýšení důchodu provádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) výhradně na základě písemné žádosti. Tu je možné podat nejlépe prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého bydliště. Zde klientům odborníci poskytnou pomoc jak s její formulací, tak i při kompletaci potřebných dokladů. Žádost lze případně zaslat také přímo na ústředí ČSSZ. K žádosti se předkládá evidenční list důchodového pojištění prokazující dobu výdělečné činnosti, pokud již nebyl zaměstnavatelem zaslán ČSSZ. Osoby samostatně výdělečně činné předkládají výpis z evidence, který jim vydá příslušná OSSZ.

Částka, o kterou se důchod zvýší, je individuální, protože se stanovuje z výpočtového základu, ze kterého byl důchodci vyměřen jeho starobní důchod.

U důchodců, kteří pobírají důchod a současně při něm pracují, činí zvýšení 0,4 % výpočtového základu za každých 360 odpracovaných dnů. Nárok na toto zvýšení vznikne ode dne následujícího po dni, kterým důchodce získal 360 započitatelných dnů výdělečné činnosti. Případný nezhodnocený zbytek dnů se použije pro eventuální následující zvýšení.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

15.11.2016

Příspěvek na dojíždění a přestěhování se za prací

8. 11. 2016

Od listopadu 2016 začal Úřad práce ČR (ÚP) poskytovat příspěvek na dojíždění za prací v rámci celé České republiky. Dosud měli uchazeči a zájemci o zaměstnání tuto možnost pouze v rámci pilotního provozu v šesti krajích ČR. Nově mohou lidé žádat také o příspěvek na přestěhování.
 

Příspěvek na dojíždění za prací

O příspěvek na dojíždění za prací mohou žádat uchazeči, kteří budou do nového zaměstnání dojíždět mimo svou obec a jsou v evidenci ÚP déle než 5 měsíců. Zároveň musí uzavřít pracovní poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, a to delší než 6 měsíců. Žádost je nutné podat ještě v době, kdy je uchazeč v evidenci ÚP. Příspěvek bude ÚP poskytovat po dobu trvání pracovního poměru, maximálně však 12 měsíců. Příspěvek je určen na úhradu nákladů, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti s dojížděním do práce. Peníze tedy může zaměstnanec použít např. na zaplacení jízdného, nákup pohonných hmot, ubytování nebo třeba hlídání dětí.
 

Příspěvek na přestěhování se za prací

Nově je možné požádat o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Žádat o něj může uchazeč, který nastoupil do práce mimo místo své bydliště nebo se případně už přestěhoval. Dále je nutné, aby byl uchazeč v evidenci ÚP déle než 5 měsíců, a to půl roku před podáním žádosti. Další podmínkou je vzdálenost přestěhování, která musí být vzdušnou čarou delší než 50 km. Příspěvek není možné poskytnout v případě přestěhování do zahraničí. Žádost je třeba podat na krajské pobočce ÚP, v jejímž územním obvodu se nacházela původní adresa žadatele a kde byl dotyčný v evidenci. Zájemce pak musí ještě doložit adresu původního pobytu, pracovní smlouvu a kupní nebo nájemní smlouvu. Úřad práce může příspěvek opakovaně poskytnout stejnému žadateli jedenkrát za 3 roky, a to jen tehdy, pokud odpracoval v zaměstnání, na které dostal původní podporu, minimálně 12 měsíců.
 

Formuláře žádostí jsou k dispozici zde. Zájemcům jej také poskytnou zaměstnanci kontaktních pracovišť ÚP.
 

Zdroj: Úřad práce ČR

08.11.2016

Příspěvek na dojíždění a přestěhování se za prací

 NOVÉ   8. 11. 2016

Od listopadu 2016 začal Úřad práce ČR (ÚP) poskytovat příspěvek na dojíždění za prací v rámci celé České republiky. Dosud měli uchazeči a zájemci o zaměstnání tuto možnost pouze v rámci pilotního provozu v šesti krajích ČR. Nově mohou lidé žádat také o příspěvek na přestěhování.
 

Příspěvek na dojíždění za prací

O příspěvek na dojíždění za prací mohou žádat uchazeči, kteří budou do nového zaměstnání dojíždět mimo svou obec a jsou v evidenci ÚP déle než 5 měsíců. Zároveň musí uzavřít pracovní poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, a to delší než 6 měsíců. Žádost je nutné podat ještě v době, kdy je uchazeč v evidenci ÚP. Příspěvek bude ÚP poskytovat po dobu trvání pracovního poměru, maximálně však 12 měsíců. Příspěvek je určen na úhradu nákladů, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti s dojížděním do práce. Peníze tedy může zaměstnanec použít např. na zaplacení jízdného, nákup pohonných hmot, ubytování nebo třeba hlídání dětí.
 

Příspěvek na přestěhování se za prací

Nově je možné požádat o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Žádat o něj může uchazeč, který nastoupil do práce mimo místo své bydliště nebo se případně už přestěhoval. Dále je nutné, aby byl uchazeč v evidenci ÚP déle než 5 měsíců, a to půl roku před podáním žádosti. Další podmínkou je vzdálenost přestěhování, která musí být vzdušnou čarou delší než 50 km. Příspěvek není možné poskytnout v případě přestěhování do zahraničí. Žádost je třeba podat na krajské pobočce ÚP, v jejímž územním obvodu se nacházela původní adresa žadatele a kde byl dotyčný v evidenci. Zájemce pak musí ještě doložit adresu původního pobytu, pracovní smlouvu a kupní nebo nájemní smlouvu. Úřad práce může příspěvek opakovaně poskytnout stejnému žadateli jedenkrát za 3 roky, a to jen tehdy, pokud odpracoval v zaměstnání, na které dostal původní podporu, minimálně 12 měsíců.
 

Formuláře žádostí jsou k dispozici zde. Zájemcům jej také poskytnou zaměstnanci kontaktních pracovišť ÚP.
 

Zdroj: Úřad práce ČR

03.11.2016

Nabídka pracovní pozice:

Zdravotní sestra pro ordinaci praktického lékaře pro dospělé na zkrácený pracovní úvazek  
Město: Olomouc 779 00, adresa Palackého 643/8, Praktik MPV s.r.o.

Požadované vzdělání:
•    Střední zdravotní škola nebo ekvivalent
Požadované zkušenosti:
•    registrovaná zdravotní sestra, praxe min. 5 let v oboru
Co by měla ideální kandidátka mít?
•    příjemné vystupování
•    velký smysl pro zodpovědnost a pečlivost
•    výborné komunikační dovednosti
•    orientaci v oboru a  v lékařské administrativě, práce na PC
Nabízíme:
•    práci v příjemném prostředí
•    práce na zkrácený úvazek (Po,Út,Čt,Pá 7:00-12:00, St 13:00-18:00)
•    hrubá mzda 14000 Kč/měs
Nástup možný od: 01. 01. 2017

Životopis zasílejte na adresu: petra.varekova@seznam.cz

01.11.2016

Daň při převodu nemovitých věcí platí výhradně nabyvatel

 NOVÉ   1. 11. 2016

Počínaje 1. 11. 2016 je při převodu nemovitostí poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí nově výhradně jejich nabyvatel. Smluvní dohoda mezi účastníky transakce o přenosu daňové povinnosti na prodávajícího (převodce) není akceptovatelná. Rozhodným dnem vzniku daňové povinnosti je vždy den nabytí vlastnického práva k nemovité věci. V nejčastějších případech (kupní, směnné smlouvy) je u nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí tímto rozhodným dnem den právních účinků vkladu do katastru.

Ke změně osoby poplatníka a také k úplnému odstranění institutu ručení za nezaplacenou daň dochází na základě novely zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, která nabývá účinnosti právě 1. 11. 2016. Pokud daňová povinnost vznikla ještě přede dnem nabytí účinnosti této novely, postupuje se podle původního znění zákonného opatření, tzn. poplatníkem by v tomto případě byl u kupní a směnné smlouvy primárně prodávající (převodce). Změny zakotvené v novele se tedy týkají až případů, kdy k nabytí vlastnického práva k nemovité věci dojde od 1. 11. 2016. U nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem nezapisovaným do katastru nemovitostí je rozhodným dnem vzniku daňové povinnosti den nabytí účinnosti smlouvy. Nabývá-li se vlastnické právo k nemovité věci rozhodnutím orgánu veřejné moci, nabývá se dnem, který je v tomto rozhodnutí určen. Není-li v rozhodnutí takový den určen, nabývá se dnem právní moci rozhodnutí příslušného orgánu (například zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem).

Novela zákonného opatření obsahuje kromě jiného i poměrně zásadní změny, které se týkají osvobození od daně. U nově postavených staveb a jednotek se osvobození od daně z nabytí vztahuje (za podmínek stanovených v zákonném opatření) pouze na první úplatné nabytí stavby rodinného domu či jednotky v bytovém domě, které jsou dokončené (podle stavebního zákona) nebo užívané (jedná se o faktické užívání). Navíc musí k převodu dojít v době do 5 let ode dne dokončení nebo započetí užívání rodinného domu či jednotky v bytovém domě (i změněné stavební úpravou), a to od toho dne, který nastane dříve. Osvobození se po novele nevztahuje na případy nabytí rozestavěné stavby nebo rozestavěné jednotky.

Pokud dojde k nabytí vlastnického práva k nemovité věci do majetku obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí, osvobození se uplatní vždy. Nevzniká zde ani povinnost podat daňové přiznání.
 

Zdroj: Finanční správa ČR


01.11.2016

Veřejná konzultace k prvním řešením pro připravovaný nový zákon o daních z příjmů

 NOVÉ   25. 10. 2016

Ministerstvo financí předkládá k pracovní konzultaci první souhrn věcných řešení (nejdete v příloze), které budou podkladem pro návrh rekodifikace zdanění příjmů. Jeho obsahem jsou zejména nejobecnější témata, která budou následně sloužit jako východiska pro formulování již konkrétních věcných řešení či budou sloužit jako principy připravované úpravy.

Kromě názorů týkajících se závěrů v jednotlivých tématech Ministerstvo financí ocení též vylepšení argumentace (ať již ve prospěch či neprospěch navrhovaných řešení) nebo návrh dalších variant, které připadají v úvahu. Materiál je třeba vnímat jako pracovní, např. jsou záměrně vynechány některé křížové odkazy na zatím nepřipravené kapitoly, ty budou doplněny a konzultovány později.

Případné podněty prosím zasílejte na elektronickou adresu DanezPrijmu@mfcr.cz, a to nejpozději do čtvrtka 10. listopadu 2016 formou přiložené tabulky.
 

Přílohy:

Konzultace_K_ZDP-souhrn-reseni.pdf (2132 kB)

Konzultacni-tabulka.pdf (25 kB)

Zdroj: Ministerstvo financí ČR
 

12.10.2016

Režim přenesení daňové povinnosti

4. 10. 2016

Od 1. října 2016 se rozšiřuje výčet zboží a služeb, u jejichž dodání či poskytnutí se uplatní režim přenesení daňové povinnosti, a to o poskytnutí služby elektronických komunikací prostřednictvím přístupu k sítím elektronických komunikací, propojení sítí elektronických komunikací nebo na základě nákupu a prodeje těchto služeb.

Podrobnější informace najdete v příloze.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Přílohy:

Informace-GFR.pdf (179 kB)

20.09.2016

Změna místní příslušnosti u DPH pro osoby povinné k dani, které nemají na území České republiky sídlo ani provozovnu

 NOVÉ   20. 9. 2016

S účinností od 1. 9. 2016 se pro účely daně z přidané hodnoty mění místní příslušnost správce daně osob povinných k dani, které nemají na území České republiky sídlo ani provozovnu, a to z Finančního úřadu pro hlavní město Prahu na Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj (§ 93a odst. 2 zákona o DPH).

Od 1. 9. 2016 podávají tedy všechny osoby, které nemají sídlo ani provozovnu v tuzemsku, přihlášku k registraci DPH již Finančnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj.

Pro stávající plátce, osoby, které nemají sídlo ani provozovnu v tuzemsku (tj. osoby registrované jako plátci DPH před 1. 9. 2016), vydá do 12 měsíců Finanční úřad pro hlavní město Prahu rozhodnutí o změně místní příslušnosti, ve kterém stanoví datum, od kterého přechází místní příslušnost na nového správce daně, tj. na Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj. Tento akt správce daně vychází z ustanovení § 131 odst. 1 daňového řádu. Do dne, ke kterému dojde k přechodu místní příslušnosti na nového správce daně, je nezbytné všechny platby DPH zasílat na účty dosavadního finančního úřadu a rovněž veškerá podání týkající se DPH činit vůči dosavadnímu správci daně.

Jakmile dojde ke změně místní příslušnosti na nového správce daně, vznikne povinnost hradit DPH na bankovní účty Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj, a to na číslo účtu 705-77621761/0710 nebo při placení daní ze zahraničí na číslo účtu v mezinárodním formátu IBAN CZ02 0710 0007 0500 7762 1761. Všechna podání týkající se DPH budou od tohoto dne zasílána do datové schránky ID: qbrn6nx, písemná podání pak na adresu Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště Ostrava I, Jurečkova 940/2, 700 39 Ostrava.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

30.08.2016

Autentizační údaje podnikatele k evidenci tržeb

 NOVÉ   29. 8. 2016

Od 1. září 2016 mohou podnikatelé, kterých se týká evidence tržeb, žádat o tzv. autentizační údaje. Žádat mohou buď elektronicky na Daňovém portálu, kdy jim budou autentizační údaje zaslány do datové schránky, nebo osobně na libovolném územním pracovišti finančních úřadů, kde tyto údaje obdrží na místě v zapečetěné obálce.

Podnikatel se pomocí získaných autentizačních údajů následně přihlásí do webové aplikace "Elektronická evidence tržeb". V této aplikaci je nutné, aby před zahájením evidence vyplnil údaje o všech provozovnách, prostřednictvím kterých provádí činnosti, z nichž plynou evidované tržby. Poté, co podnikatel uvede údaje o provozovnách, může v této aplikaci získat digitální certifikát. Jeho prostřednictvím Finanční správa identifikuje podnikatele při zasílání údajů datovými zprávami.

Certifikát je nutné nainstalovat do pokladního zařízení, prostřednictvím kterého bude podnikatel evidovat tržby. Funkčnost pokladního zařízení s nainstalovaným certifikátem si podnikatelé budou moci otestovat od 1. listopadu 2016.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

24.08.2016

Úprava přiznání k DPH a kontrolního hlášení od 29.7.2016

 NOVÉ   22. 8. 2016

V důsledku novelizace zákona o DPH dochází s účinností od 29. 7. 2016 k nutnosti úprav formulářů daňového přiznání k DPH, pokynů k vyplnění přiznání k DPH a obdobně i pro kontrolní hlášení.

Předmětné změny nezakládají důvod ke změně specifikace XML struktury příslušných formulářů.
 

Přiznání k DPH

Změny provedeny na řádcích:
ř. 7+8 „Dovoz zboží (§ 23)“
ř. 62 „Daň na výstupu (součet 1 až 13 - 61 + daň podle § 108 jinde neuvedená“.

Nový vzor je možné použít i pro zdaňovací období před účinností novely
tiskopis 25 5401 MFin 5401 – vzor 20.
 

Pokyny k vyplnění přiznání k DPH

Úpravy na řádcích 7 a 8, 12 a 13, 62 a v části pro neplátce body 3 a 4
tiskopis 25 5412 MFin 5412 – vzor 16.

Vzhledem k povinnosti elektronické formy podání zakotvené pro plátce DPH v § 101a zákona o DPH nebudou z tohoto titulu žádné z tiskopisů pro účely DPH vydávány tiskem.
 

Kontrolní hlášení a pokyny k jeho vyplnění

Dochází k úpravě náplně oddílu A.2. kontrolního hlášení:
A.2. Přijatá zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat daň příjemce dle § 108 odst. 1 písm. b), c) a d) [§ 24, § 25]. V případě plnění podle § 108 odst. 1 písm. d) jde o plnění přijatá od 29. 7. 2016.

Aktualizované pokyny k vyplnění kontrolního hlášení ke dni 16. 8. 2016 najdete zde.
 

Zdroj:  Finanční správa ČR

24.08.2016

Připravované změny daňových zákonů od roku 2017

12. 7. 2016

Vláda schválila návrh zásadních změn daňových zákonů, které mají od roku 2017 přinést některá zjednodušení daňového systému či nová opatření pružně reagující na projevy daňových úniků například prostřednictvím tzv. virtuálních měn.

Mezi navržené změny patří například:

  • zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další vyživované dítě, a to na druhé dítě o 200 Kč měsíčně (tj. o 2 400 Kč ročně) a na třetí a každé další dítě o 300 Kč měsíčně (tj. o 3 600 Kč ročně) oproti roku 2016,
  • zavedení zdanění příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu (do 2 500 Kč ročně) srážkovou daní. Poplatník by tak již nebyl povinen podat daňové přiznání v situaci, kdy obdrží vedle příjmů od svého zaměstnavatele současně jiný typ příjmů ze závislé činnosti, který představuje zanedbatelný příjem,
  • zavedení institutu nespolehlivé osoby, který doplní dosavadní institut nespolehlivého plátce. Institut má zamezit snaze některých podnikatelů zařazených na seznam nespolehlivých plátců o své fiktivní očištění tím, že účelově zruší svou registraci plátce a následně ji opět získají, resp. tímto novým institutem bude možné označit i jiné osoby, než jsou plátci, pokud vykazují srovnatelné společensky škodlivé jednání. Nespolehlivou osobou se bude moci stát jakákoli fyzická nebo právnická osoba, jestliže závažným způsobem poruší povinnosti vztahující se ke správě daně z přidané hodnoty,
  • rozšíření přenesené daňové povinnosti i na poslední skupiny komodit, u kterých to směrnice EU výslovně umožňuje. Jedná se o poskytnutí pracovníků pro provedení stavebních prací, dále o dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky, poskytnutí zprostředkovatelské služby spočívající v obstarávání dodání investičního zlata, dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a rovněž dodání nemovitosti prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu,
  • zavedení ručení příjemce zdanitelného plnění při poskytnutí úplaty virtuální měnou,
  • umožnění vyšší elektronizace platebního styku s úřady, a to umožněním hradit daň platební kartou (v první fázi zejména u soudních a správních poplatků, u dovozního cla, popřípadě u pokut v blokovém řízení),
  • zkrácení doby bezúročného zadržování daňového odpočtu (4 měsíce od posledního dne lhůty pro podání daňového tvrzení) a ke zvýšení sazby úroku z daňového odpočtu, která má nově odpovídat ročně výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 2 procentní body (současná výše úroku odpovídá repo sazbě zvýšené o 1 procentní bod).
     

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

15.08.2016

Prominutí pokuty u kontrolního hlášení

2. 8. 2016

Možnost promíjení některých pokut za nesplnění povinností souvisejících s podáváním kontrolního hlášení se s účinností dnem 29. července 2016 stala součástí zákona o DPH. Jedná se konkrétně o pokuty ve výši 10, 30 a 50 tisíc korun, které bude nově možné v ospravedlnitelných případech prominout. Pokuta ve výši jeden tisíc korun za pozdní podání kontrolního hlášení bude plátci jedenkrát ročně prominuta automaticky bez nutnosti podávat žádost na finanční úřad.

Rovněž se prodlužuje lhůta pro reakci na výzvu k odstranění nesrovnalostí v kontrolním hlášení, a to z 5 kalendářních na 5 pracovních dnů.

Finanční správa vydá dne 8. srpna 2016 pokyn GFŘ D-29, který sjednotí pravidla a podmínky, za kterých bude možno plně nebo částečně uložené pokuty prominout.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

29.06.2016

Základní informace pro absolventy a studenty o nemocenském pojištění a důchodech, právech a povinnostech v oblasti sociálního zabezpečení a nárocích na dávky jsou přehledně uvedeny v připojeném letáku, který připravila Česká správa sociálního zabezpečení.

Najdete v něm např. odpovědi na otázky typu:

  • Musím po skončení studia platit sociální pojištění?
  • Jaké mám povinnosti, když při studiu pracuji nebo podnikám?
  • Mám ohlásit správě sociálního zabezpečení, že odjíždím na stáž do zahraničí?
  • Jsem po vážném úrazu, mohu i jako studující dostávat nemocenskou nebo invalidní důchod?
  • Během studia jsem porodila, budu mít nárok na mateřskou?
  • Přílohy:

    letak.pdf (158 kB)

     

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

29.06.2016

Registr smluv se stal “Zákonem roku 2015“

Od 1. července 2016 nabývá účinnosti zákon o registru smluv, který zvítězil v anketě "Zákon roku 2015". Smyslem zákona je otevřenější možnost kontroly nad prostředky vynakládanými z veřejných rozpočtů.

Nakladatelství Sagit tento zákon uveřejní v novém ÚZ č. 1140 Veřejné zakázky, Registr smluv. Publikace vyjde 20. června 2016, objednat si ji můžete už nyní zde.

29.06.2016

Upozornění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob podávajících daňové přiznání za část zdaňovacího období 2016

Upozorňujeme poplatníky daně z příjmů fyzických osob, jimž vznikne povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období započatého v roce 2016 již v průběhu roku 2016, nejpozději však do 31. prosince 2016, že tak mohou učinit na tiskopise daňového přiznání pro zdaňovací období 2015 (vzor č. 22) a souvisejících přílohách.

Dále upozorňujeme, že na ř. 72 základní části tohoto daňového přiznání lze za zdaňovací období roku 2016 uplatnit daňové zvýhodnění podle § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů již v nově stanovené výši, kterou uvádíme v následující tabulce:

výše daňového
zvýhodnění

roční sazba
(Kč)

měsíční sazba
(Kč)

ZTP/P
roční sazba
(Kč)

ZTP/P
měsíční sazba
(Kč)

na jedno dítě

13 404

1 117

26 808

2 234

na druhé dítě

17 004

1 417

34 008

2 834

na třetí a každé další dítě

20 604

1 717

41 208

3 434


Pokud bylo daňové přiznání za část zdaňovacího období podáno před 1. květnem 2016, lze uplatnit nové částky daňového zvýhodnění od měsíce ledna 2016 formou dodatečného daňového přiznání.

Výše ročního daňového bonusu pro rok 2016 zůstává nezměněna, činí 60 300 Kč.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

29.06.2016

Právní formy společností EU, u nichž lze uplatnit osvobození od daně z příjmů

24. 5. 2016

Ministerstvo financí uveřejnilo nový seznam právních forem společností, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie než České republiky  a u nichž lze v případech stanovených zákonem o daních z příjmů uplatnit osvobození od daně z příjmů.

Seznam najdete zde.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

05.06.2016

Neúčinnost elektronické formy podání podle zákona o DPH

26. 5. 2016

Datová zpráva, kterou je podání činěno, musí mít podle  § 101a zákona o DPH  odpovídající formát a strukturu. Pokud tomu tak není, je podání nově od 1. 5. 2016 neúčinné. Na takovou datovou zprávu bude tedy pohlíženo, jako by nebyla vůbec učiněna, a to se všemi právními důsledky z toho plynoucími. Stejnými pravidly se řídí i podání, které je učiněno v listinné podobě a má být podáno elektronicky.

Pokud je daňovým subjektem uskutečněno neúčinné podání, je nezbytné jej učinit znovu, a to v odpovídajícím formátu a struktuře.

V případě podání vztahujícího se k obdobím před 1. 5. 2016, které bude po tomto datu podáno v nesprávném formátu a struktuře, platí původní právní úprava, tj. takovéto podání bude v souladu s § 74 daňového řádu označeno za vadné a podatel bude vyzván k odstranění vad. Pokud budou tyto vady odstraněny, hledí se na podání, jako by bylo učiněno řádně a včas.

Správný formát a strukturu datové zprávy nejdete zde.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

05.06.2016

Výdělečná činnost při pobírání starobního důchodu

17. 5. 2016

Přivýdělek při výplatě „řádného“ starobního důchodu 

Lidé, kteří dosáhli důchodového věku a pobírají starobní důchod, mohou i při jeho pobírání současně pracovat. Tito důchodci nejsou limitováni výší výdělku ani druhem činnosti, to znamená, že mohou pracovat v pracovním poměru na dobu určitou či neurčitou, vykonávat činnost na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce a mohou i podnikat (tj. vykonávat samostatnou výdělečnou činnost).

Odejít do starobního důchodu je právo, nikoliv povinnost. Dosažení důchodového věku a splnění podmínek nároku na důchod není ani důvodem pro skončení výdělečné činnosti. Pokud se občan rozhodne dále vykonávat výdělečnou činnost, může v zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti pokračovat i po vzniku nároku na starobní důchod. Možností má tedy několik – pracovat bez pobírání důchodu nebo pracovat a zároveň pobírat důchod, a to buď v plné, nebo poloviční výši.

Pokud občan pobírá starobní důchod v plné výši a přitom vykonává výdělečnou činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů této činnosti. Toto zvýšení náleží pouze za dobu výdělečné činnosti vykonávané v období od 1. 1. 2010. Zvýšení se neprovádí automaticky, ale důchodce si o něj musí požádat.

Pokud se příjemce důchodu rozhodne pobírat starobní důchod ve výši poloviny a přitom vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výkonu této činnosti. Také o toto zvýšení si důchodce musí požádat a současně sdělit datum, od kdy požaduje opět důchod vyplácet v plné výši.

Pokud občan důchod nepobírá a vykonává po dosažení důchodového věku výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výkonu této činnosti.
 

Přivýdělek při výplatě předčasného starobního důchodu

Při výplatě předčasného starobního důchodu není možné až do data dosažení důchodového věku vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění. Pokud občan začne vykonávat takovouto výdělečnou činnost, je jeho povinností tuto skutečnost oznámit plátci důchodu a výplata předčasného starobního důchodu nenáleží.

I lidé, kteří pobírají předčasný starobní důchod a nedosáhli ještě důchodového věku, však určité možnosti přivýdělku mají. Mohou vykonávat tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy rozhodný příjem nedosahuje 2 500 Kč za kalendářní měsíc, také činnost na základě dohody o provedení práce (DPP), pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 Kč, nebo podnikat (vykonávat samostatnou výdělečnou činnost) v rozsahu, který nezaloží v daném kalendářním roce účast na důchodovém pojištění (tj. v roce 2016 do výše ročního příjmu 64 813 Kč).

Od data, kdy příjemce předčasného starobního důchodu dosáhne důchodového věku, pro něj platí stejná pravidla a možnosti jako pro řádného důchodce a může vykonávat výdělečnou činnost a vydělávat si (souběžně s pobíráním důchodu) bez omezení.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

05.06.2016

Daňové zvýhodnění na děti v roce 2016

3. 5. 2016

Novelou zákona o daních z příjmů dochází ke zvýšení daňového zvýhodnění podle § 35c odst. 1 zákona na druhé dítě z částky 15 804 Kč na částku 17 004 Kč ročně a na třetí a každé další dítě z částky 17 004 Kč na částku 20 604 Kč ročně. Uvedená změna nabývá účinnosti dnem 1. května 2016.

Za předpokladu, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění u plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, pak se toto zvýšení poprvé použije při zúčtování mzdy za kalendářní měsíc květen 2016. Zbývající část nároku na daňové zvýhodnění za kalendářní měsíce leden až duben 2016 bude poplatníkovi zohledněna v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2016, popř. v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2016.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

31.05.2016

První poznatky Finanční správy z prověřování kontrolních hlášení


Finanční správa by chtěla v prvé řadě touto cestou poděkovat plátcům daně za to, že většina z nich si plní své povinnosti tak dobře, že jakékoliv prověřování v souvislosti s kontrolním hlášením není u nich potřeba.
Nicméně první analýzou kontrolních hlášení byly též u některých plátců zjištěny v jejich vykázaných obchodních případech nesrovnalosti, které správce daně nyní musí prošetřit.

Jedním z možných způsobů prošetření je zaslání výzvy k prověření nesrovnalostí podle zákona o dani z přidané hodnoty. Plátce daně je na základě této výzvy povinen do pěti dnů podat následné kontrolní hlášení, jinak se vystavuje postihu ve formě sankce ve výši minimálně 30 tisíc korun.

Druhou možností je postup podle daňového řádu, kdy správce daně telefonicky nebo emailem kontaktuje plátce s požadavkem na doložení dokladů k transakci, u které byly zjištěny nesrovnalosti. V odůvodněných případech může být plátci zaslána i výzva v rámci postupu k odstranění pochybností.

Oba tyto způsoby prošetřování (jak podle zákona o DPH, tak podle daňového řádu) jsou zcela legitimní a v souladu s platnou legislativou.

Aby nedocházelo k enormnímu zatěžování plátců výzvami k podávání následných kontrolních hlášení s případnými sankcemi, upřednostňuje Finanční správa v prvních měsících po účinnosti kontrolního hlášení méně formální a také méně pro plátce zatěžující postup prověřování podle daňového řádu. Ostatně na tento způsob šetření jsou plátci daně již z minulosti zvyklí a připravení.

Institut kontrolního hlášení je teprve v počáteční fázi, kdy je nezbytné identifikovat, které problematické transakce vznikly pouze z důvodu nepřesného vyplnění údajů, a které mají svůj základ v krácení daně. Proto se Finanční správa snaží vhodným způsobem včas upozornit plátce na zjištěné nepřesnosti, aby se při dalším podávání kontrolního hlášení již nevyskytovaly a daň byla vyměřena ve správné výši.

31.05.2016

Kdo, co a odkdy?

Přehled povinných subjektů, předmět evidence tržeb a harmonogram spuštění.

Kdo?

Subjekty, které platí nebo mají platit daně z příjmů v České republice, a to:

  • podnikající fyzické osoby,
  • právnické osoby s podnikatelskou činností.

více naleznete - „Kdo a jaké tržby eviduje?

Kdo?

Co?

Evidenci tržeb budou zjednodušeně řečeno podléhat tržby, které

  • pocházejí z podnikatelské činnosti,
  • a zároveň byly uhrazeny v hotovosti, platební kartou, šekem, směnkou, jinými obdobnými způsoby např. stravenkou.

Evidenci tržeb nepodléhá přímý převod z účtu na účet. 

více naleznete - „Kdo a jaké tržby eviduje?

Co?

Odkdy?

Podnikatelé se budou zapojovat postupně takto:

  • v 1. fázi - od 1. prosince 2016 - ubytovací a stravovací služby,
  • ve 2. fázi - od 1. března 2017 - maloobchod a velkoobchod,
  • ve 3. fázi - od 1. března 2018 - ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, například svobodná povolání, doprava, zemědělství,
  • ve 4. fázi - od 1. června 2018 - vybraná řemesla a výrobní činnosti.

více naleznete - „Odkdy evidovat tržby"

Odkdy?

31.05.2016


Neziskové organizace

Specifika evidování v případě neziskových organizací.

Evidenční povinnost bude vznikat vždy jen ve vztahu k vedlejší podnikatelské činnosti, nebude se týkat hlavní (nepodnikatelské) činnosti neziskové organizace.

Poplatníci jsou povinni evidovat platby z podnikání, uskutečněné v hotovosti, platební kartou a jiným obdobným způsobem. U neziskových organizací tedy evidenci nebudou nikdy podléhat tržby z hlavní (nepodnikatelské) činnosti, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou příjmy z této hlavní činnosti předmětem daně.

U činnosti neziskových organizací je tedy nutné vždy zjistit, zda se jedná o podnikatelskou nebo nepodnikatelskou činnost. Podnikatelem je podle § 420 občanského zákoníku fyzická nebo právnická osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Pokud činnost nebude naplňovat uvedené znaky podnikání, tržby související s touto činností poplatník evidovat nebude.

Příspěvkové organizace jsou z evidenční povinnosti vyloučeny.
Evidovanou tržbou nejsou tržby příspěvkové organizace, a to bez ohledu na to, zda se jedná o tržby z podnikatelské činnosti či nikoliv. Evidenční povinnost se tedy na tržby příspěvkových organizací nevztahuje vůbec.

Z evidenční povinnosti jsou dále vyloučeny i tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnost veřejně prospěšných poplatníků. Naplnění kritéria „drobné podnikatelské činnosti“ je u poplatníka nutné posuzovat vždy s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu. Podrobnější informace k dané problematice budou uvedeny v připravované metodice Finanční správy.

V případě, že si nezisková organizace není jistá charakterem své činnosti, může požádat správce daně o závazné posouzení.
Správce daně na základě údajů uvedených v žádosti posoudí, zda jsou dané tržby s přihlédnutím ke všem podmínkám evidovanými tržbami či nikoliv a vydá neziskové organizaci závazné posouzení, zda má či nemá tržby z některé své činnosti evidovat. Tato žádost bude podléhat správnímu poplatku ve výši 1000 Kč a lze ji podat nejdříve 3 měsíce před zahájením evidence tržeb, tj. nejdříve 1. září 2016.

31.05.2016

Neúčinnost elektronické formy podání podle zákona o DPH

 NOVÉ   26. 5. 2016

Datová zpráva, kterou je podání činěno, musí mít podle  § 101a zákona o DPH  odpovídající formát a strukturu. Pokud tomu tak není, je podání nově od 1. 5. 2016 neúčinné. Na takovou datovou zprávu bude tedy pohlíženo, jako by nebyla vůbec učiněna, a to se všemi právními důsledky z toho plynoucími. Stejnými pravidly se řídí i podání, které je učiněno v listinné podobě a má být podáno elektronicky.

Pokud je daňovým subjektem uskutečněno neúčinné podání, je nezbytné jej učinit znovu, a to v odpovídajícím formátu a struktuře.

V případě podání vztahujícího se k obdobím před 1. 5. 2016, které bude po tomto datu podáno v nesprávném formátu a struktuře, platí původní právní úprava, tj. takovéto podání bude v souladu s § 74 daňového řádu označeno za vadné a podatel bude vyzván k odstranění vad. Pokud budou tyto vady odstraněny, hledí se na podání, jako by bylo učiněno řádně a včas.

Správný formát a strukturu datové zprávy nejdete zde.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

13.04.2016

Informace k placení daně z nemovitých věcí

 NOVÉ   12. 4. 2016

Finanční správa bude postupně v období od 24. dubna nejpozději do 24. května 2016 poplatníkům rozesílat daňové složenky k zaplacení daně z nemovitých věcí.

Poplatníky využívající platbu daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO upozorňujeme, aby si zkontrolovali a případně zvýšili inkasní limit pro platby SIPO tak, aby tento limit pokryl celou předpokládanou výši daně. V případě nedostačujícího limitu nebude platba SIPO bankou provedena.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

08.03.2016

Generální finanční ředitelství uveřejnilo pro plátce daně z přidané hodnoty aktualizovanou informaci k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na vybraná plnění v letech 2015 a 2016 (ve znění dodatku č. 2). Tuto informaci uvádíme v příloze.

Komplexní informace k uplatňování režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a až § 92e zákona o DPH najdete zde.
 

Zdroj: Finanční správa ČR


08.03.2016

ČSSZ provozuje tři specializovaná call centra

 NOVÉ   8. 3. 2016

Call centrum důchodového pojištění vyřizuje dotazy a poskytuje poradenství ohledně výplat důchodů a důchodových nároků na telefonním čísle 257 062 860.

Orientační výpočet starobního či předčasného starobního důchodu, návod k informativnímu výpočtu důchodu a vysvětlení základních pojmů je pro zájemce k dispozici zde.
  

Call centrum nemocenského pojištění vyřizuje dotazy a poskytuje informace o dávkách nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství) na telefonním čísle 571 811 081.

Pomocí kalkulaček pro výpočet dávek nemocenského pojištění (zde) lze stanovit výši dávek nemocenského pojištění – výpočet ošetřovného, výpočet peněžité pomoci v mateřství nebo výpočet výše nemocenského.
 

Call centrum technické pomoci na telefonním čísle 585 708 290 poskytuje klientům informace ryze technického rázu, a to zejména k elektronickému podání a využívání ePortálu a vybraných online služeb České správy sociálního zabezpečení. Pracovníci call centra klientům rovněž pomáhají s elektronickými podpisovými klíči.
 

Call centra fungují v pracovní dny v následujících hodinách: 

Call Centrum                  Důchodové pojištění     Nemocenské pojištění   Technická pomoc                      
Pondělí 8:00 - 17:00   8:00 - 17:00   8:00 - 17:00
Úterý 8:00 - 15:30   8:00 - 14:30   8:00 - 15:00
Středa 8:00 - 17:00   8:00 - 17:00   8:00 - 17:00
Čtvrtek 8:00 - 15:30   8:00 - 14:30   8:00 - 15:00
Pátek 8:00 - 14:00   8:00 - 14:00   8:00 - 14:00


Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

24.02.2016

Finanční správa zavádí bezplatnou daňovou složenku

 NOVÉ   22. 2. 2016

Ve snaze usnadnit občanům plnění jejich daňových povinností, zavádí Finanční správa ČR od 1. března 2016 tzv. daňovou složenku. Díky této složence budou moci občané, kteří preferují hotovostní placení, zaplatit své nejběžnější daně na nejbližší poště bez úhrady poštovného.

Bezplatná daňová složenka bude od 1. března 2016 standardně k dispozici na všech pobočkách České pošty. Jejím prostřednictvím budou moci občané (fyzické osoby) zaplatit daň z nemovitých věcí, daň z nabytí nemovitých věcí (popřípadě daň z převodu nemovitostí) a daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání, a to bez úhrady ceny platební transakce, tedy zdarma.

Daňová složenka vypadá na první pohled jako běžná poštovní poukázka typu „A“. Liší se však od ní tím, že je v záhlaví označená jako Poštovní poukázka A – doklad V/DS, přičemž DS znamená daňová složenka. Složenka má v horní části bílý pruh, předtištěný transakční kód (113) a konstantní symbol (0001).

Další informace a pokyny k vyplnění daňové složenky najdete v připojených přílohách.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

24.02.2016

Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny nebo plynu a u dodání certifikátů elektřiny

8. 2. 2016

Dnem 1. února 2016 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 11/2016 Sb., které mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti.

Změny se týkají mimo jiné aplikace režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny nebo plynu a dodání certifikátů elektřiny. K tomu vydalo Generální finanční ředitelství informaci, kterou najdete zde.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

24.02.2016

Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti a plátce pojistného na důchodové spoření

7. 1. 2016

Plátce daně – předepsaný doklad podle § 38l zákona o daních z příjmů

Generální finanční ředitelství sděluje, že finanční správa bude pro účely záloh na daň a ročního zúčtování záloh za zdaňovací období 2015 a 2016 pro účely slev na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a e) a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d při prokázání nároku podle § 38l odst. 2 písm. a) a d) a § 38l odst. 3 písm. b) zákona o daních z příjmů akceptovat kromě zákonem stanoveného průkazu ZTP/P i rozhodnutí vydaná Úřadem práce České republiky o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označeným symbolem ZTP/P.
 

Plátce pojistného – povinnost podat daňová tvrzení

Dnem 1. ledna 2016 bylo zákonem č. 376/2015 Sb. ukončeno důchodového spoření. V této souvislosti upozorňujeme plátce pojistného na důchodové spoření, že:

  • do 20. ledna 2016 mají povinnost podat hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za prosinec 2015 (včetně splatné zálohy), za leden 2016 se již hlášení podávat nebude,
  • do 1. dubna 2016 mají povinnost podat vyúčtování pojistného na důchodové spoření za pojistné období 2015,
  • do 31. srpna 2016 mohou podat opožděná řádná vyúčtování a dodatečná vyúčtování na důchodové spoření za pojistná období 2013 až 2015. Po tomto datu již nebude možné řádná ani dodatečná pojistná vyúčtování na důchodové spoření podat.

Zdůrazňujeme, že pro řádné převedení prostředků do penzijních společností u poplatníků, kterým bylo sráženo pojistné na důchodové spoření prostřednictvím plátce pojistného, je nezbytné řádné zaslání daňových tvrzení plátcem pojistného.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

KH

03.02.2016

nimované video ke kontrolnímu hlášení

 NOVÉ   1. 2. 2016

Pokud si nevíte rady s kontrolním hlášením, podívejte se na animované video (zde), které na svých internetových stránkách uveřejnila Finanční správa ČR. Toto video však v žádném případě nenahrazuje "Pokyny k vyplnění kontrolního hlášení".

dp

19.01.2016

Zrušení důchodového spoření mění sazby důchodového pojištění

 NOVÉ   18. 1. 2016

K 31. 12. 2015 došlo k ukončení účasti na důchodovém spoření všech účastníků tzv. II. pilíře důchodového systému. V jeho důsledku se s účinností od 1. ledna 2016 u účastníků důchodového spoření vypouští zvláštní sazby pojistného a navrací se stav před zavedením druhého důchodového pilíře.
 

Změny sazeb pojistného

Od 1. ledna 2016 budou sazby pojistného upraveny stejným způsobem jako před zavedením důchodového spoření. U všech zaměstnanců účastných pojištění bude sazba pojistného opět činit 6,5 % z vyměřovacího základu. Sazba pojistného u zaměstnavatele se nemění.Pro osoby dobrovolně důchodově pojištěné bude pro placení pojistného v roce 2016 platit pouze jediná sazba ve výši 28 % z měsíčního vyměřovacího základu. V roce 2016 činí jeho minimální výše 6 752 Kč a minimální výše pojistného 1 891 Kč.

Pro osoby samostatně výdělečně činné, které byly do 31. 12. 2015 účastné důchodového spoření, bude platná pouze sazba ve výši 29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu záloh na pojistné na důchodové pojištění. Roční pojistné za rok 2015 bude však ještě stanoveno ve výši 26,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v „Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2015“. Pro osoby samostatně výdělečně činné, které nebyly účastné důchodového spoření, nedochází k žádným změnám, sazba pojistného je i nadále 29,2 % z vyměřovacího základu. Nový interaktivní tiskopis „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2015“ je k dispozici zde.

Účastníkům důchodového spoření bude umožněno získat vyšší procentní výměru starobního důchodu (za každý celý rok doby důchodového pojištění se započítává pro výpočet procentní výměry starobního důchodu 1,5 % výpočtového základu, zatímco za dobu účasti na důchodovém spoření se započítává pouze 1,2 % výpočtového základu). Podmínkou bude, že ve stanovené lhůtě doplatí rozdíl mezi nižším pojistným na důchodové pojištění, které platili jako účastníci důchodového spoření, a pojistným stanoveným pro pojištěnce, kteří nebyli účastníky důchodového spoření. Pojistné však budou moci doplatit až v prvním pololetí roku 2017 v souladu se zákonem o ukončení důchodového spoření.
 

Změny pro zaměstnavatele

V návaznosti na ukončení důchodového spoření a změny v sazbách pojistného byl upraven tiskopis „Přehled o výši pojistného“, který klienti na webu ČSSZ budou mít k dispozici v polovině ledna. Nový tiskopis zaměstnavatelé použijí poprvé pro vykázání vyměřovacích základů a pojistného za měsíc leden 2016, tedy v období od 1. do 20. února 2016. Za prosinec 2015 je potřeba podat do 20. ledna 2016 tiskopis platný do 31. 12. 2015.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

poj

19.01.2016

Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti a plátce pojistného na důchodové spoření

7. 1. 2016

Plátce daně – předepsaný doklad podle § 38l zákona o daních z příjmů

Generální finanční ředitelství sděluje, že finanční správa bude pro účely záloh na daň a ročního zúčtování záloh za zdaňovací období 2015 a 2016 pro účely slev na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a e) a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d při prokázání nároku podle § 38l odst. 2 písm. a) a d) a § 38l odst. 3 písm. b) zákona o daních z příjmů akceptovat kromě zákonem stanoveného průkazu ZTP/P i rozhodnutí vydaná Úřadem práce České republiky o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označeným symbolem ZTP/P.
 

Plátce pojistného – povinnost podat daňová tvrzení

Dnem 1. ledna 2016 bylo zákonem č. 376/2015 Sb. ukončeno důchodového spoření. V této souvislosti upozorňujeme plátce pojistného na důchodové spoření, že:

  • do 20. ledna 2016 mají povinnost podat hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za prosinec 2015 (včetně splatné zálohy), za leden 2016 se již hlášení podávat nebude,
  • do 1. dubna 2016 mají povinnost podat vyúčtování pojistného na důchodové spoření za pojistné období 2015,
  • do 31. srpna 2016 mohou podat opožděná řádná vyúčtování a dodatečná vyúčtování na důchodové spoření za pojistná období 2013 až 2015. Po tomto datu již nebude možné řádná ani dodatečná pojistná vyúčtování na důchodové spoření podat.

Zdůrazňujeme, že pro řádné převedení prostředků do penzijních společností u poplatníků, kterým bylo sráženo pojistné na důchodové spoření prostřednictvím plátce pojistného, je nezbytné řádné zaslání daňových tvrzení plátcem pojistného.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

důchod

06.01.2016

Kdo má nárok na starobní důchod v roce 2016

 NOVÉ   5. 1. 2016

Občané, kteří v roce 2016 dosáhnou důchodového věku a získají potřebnou dobu pojištění alespoň 32 let, mohou podat žádost o starobní důchod. Důchodového věku dosahují v roce 2016 muži narození v roce 1953, bezdětné ženy narozené v lednu až srpnu 1954, ženy narozené v lednu až srpnu 1955, které vychovaly jedno dítě, ženy narozené v lednu až srpnu 1956, které vychovaly dvě děti, ženy narozené v lednu až srpnu 1957, které vychovaly tři či čtyři děti, a ženy narozené v lednu až srpnu 1958, které vychovaly pět a více dětí. Česká správa sociálního zabezpečení proto připomíná, jak se žádost o důchod podává, a informuje, co se mění ve výpočtu důchodu v roce 2016.

Rozhodnutí, zda odejít do starobního důchodu, záleží na samotném občanovi. Jedná se o jeho právo, nikoliv povinnost. Také termín, od kterého chce důchod přiznat, si volí sám žadatel. Dosažení důchodového věku není důvodem k ukončení zaměstnání či podnikání. To znamená, že člověk, který se rozhodne dále pracovat, může pokračovat ve výdělečné činnosti i po vzniku nároku na starobní důchod. Tzv. „přesluhováním“ je možné si zvyšovat procentní výši důchodu.

Rozhodne-li se občan podat žádost o důchod, musí se dostavit na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu. Do žádosti o důchod je třeba uvést a ověřit mnoho údajů, proto ji s žadatelem vyplňuje pracovník důchodového oddělení. Ten, kdo si pro tento důležitý úkon chce sjednat konkrétní termín, má možnost využít službu online objednávání zde. Na okresní správu sociálního zabezpečení je však možné přijít i bez předchozího objednání kdykoliv během úředních hodin.

Žádost o starobní důchod je možné podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou podat žádost o důchod sami, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o jejich zdravotním stavu podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci.
  

Co se pro rok 2016 ve výpočtu starobního důchodu mění

Základní výměra důchodu v roce 2016 činí 2 440 Kč měsíčně. Procentní výměra důchodu činí za každý celý rok důchodového pojištění získaný do doby nároku na důchod 1,5 % výpočtového základu. Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ, tj. měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období. Rozhodné období je u důchodů přiznaných v roce 2016 období let 1986 až 2015. Pro stanovení výpočtového základu z osobního vyměřovacího základu platí v roce 2016 dvě redukční hranice: I. redukční hranice = 11 883 Kč a II. redukční hranice = 108 024 Kč. Výpočtový základ se z osobního vyměřovacího základu stanoví tak, že částka do I. redukční hranice náleží v plné výši, z částky nad I. do II. redukční hranice náleží 26 %, k částce nad II. redukční hranice se nepřihlíží.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

U

09.12.2015

Sdělení Ministerstva financí k aplikaci některých ustanovení zákona o účetnictví od 1. 1. 2016

 NOVÉ   4. 12. 2015

Zákon o účetnictví zavádí od 1. 1. 2016 rozdělení účetních jednotek tak, že podle stanovených kritérií se budou rozlišovat mikro, malé, střední a velké účetní jednotky. Pro velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu se zavádí povinnost sestavovat a uveřejňovat zprávu o platbách vládám. Zákon o účetnictví dále přináší i zjednodušení či osvobození, která se týkají zejména uvádění údajů a informací v účetní závěrce a uveřejňování účetních závěrek pro mikro a malé účetní jednotky. Dochází také k nové úpravě jednoduchého účetnictví.

Vzhledem k tomu, že změny přináší některé novinky, které by mohly při jejich studiu uniknout, v následujícím upozorňujeme na některé nové povinnosti v souvislosti s povinným ověřováním účetních závěrek.
 

1. Upozornění na změny v ověřování účetní závěrky a výroční zprávy auditorem

Mění se i zákon o auditorech, a to pokud jde o požadavky na ověření účetní závěrky a výroční zprávy. Od 1. ledna 2016 je auditor povinen vypracovat pouze jednu auditorskou zprávu obsahující všechna vyjádření vztahující se k povinnému auditu, tedy i k výroční zprávě (to se týká všech povinných auditů účetních závěrek obchodních společností sestavených již za kalendářní rok 2015). Tato zpráva auditora je součástí výroční zprávy. Praktický dopad má tato změna v tom, že se upouští od současné praxe, kdy bylo možné v souladu se zákonem o auditorech vydat výrok auditora k účetní závěrce a výrok auditora k výroční zprávě samostatně ve dvou oddělených zprávách.

Pro účetní jednotky, které doposud byly zvyklé vyhotovovat výroční zprávy s časovým odstupem po sestavení účetní závěrky to znamená, že při sestavování účetní závěrky k 31. prosinci 2015 musí nově připravit k ověření všechny podklady najednou, tedy jak účetní závěrku, tak i výroční zprávu.
 

2. Upozornění na změny v parametrech pro povinné ověřování účetních závěrek auditorem

Od účetního období počínajícího rokem 2016 se mění obsahového vymezení pojmu „aktiva celkem“. Nové znění zákona o účetnictví definuje aktiva celkem jako aktiva netto.

Díky této změně dochází mimo jiné i k faktickému posunu hranic pro povinný audit. Účetní jednotky by proto měly rozhodující parametry posoudit podle nového vymezení příslušných pojmů, aby se ujistily, zda nadále podléhají či nepodléhají povinnému ověření účetní závěrky auditorem. Výše uvedené může mít vliv i na termín podání daňového přiznání.

Požadavek na splnění podmínky pro aktiva celkem za bezprostředně předcházející účetní období bude vázán na nové obsahové vymezení definice aktiv celkem, která bude aplikována pro účetní období počínající 1. lednem 2016 a později. Pro stanovení aktiv celkem bude použita, pro potřeby posouzení dosažení či překročení hodnoty aktiv celkem, rozvaha sestavená za bezprostředně předcházející období, avšak nově bude rozhodující hodnota aktiv celkem (netto).

Stejným způsobem bude třeba zajistit požadavek na splnění podmínky pro stanovení ročního úhrnu čistého obratu. Na základě reklasifikace vykazování položek aktivace a změny stavu zásob vlastní činnosti nebude položka ročního úhrnu čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období obsahově odpovídat položce ročního úhrnu čistého obratu za rok 2016. Pro potřeby stanovení povinnosti ověření roční účetní závěrky auditorem tedy bude nutné provést přepočet hodnoty čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období podle nové obsahové náplně položky ročního čistého obratu platné pro účetní období počínající 1. lednem 2016 a později.

Těmito postupy pro posouzení povinnosti ověření účetní závěrky auditorem však není nijak dotčena povinnost účetních jednotek týkající se vykazování srovnatelných údajů v účetním období započatém 1. lednem 2016. K řešení této situace připravuje Ministerstvo financí nový Český účetní standard pro podnikatele č. 24 – Srovnatelné období za účetní období započaté v roce 2016.

Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem budou mít za stejných podmínek všechny účetní jednotky bez ohledu na to, zda jde o podnikatelské nebo nepodnikatelské subjekty. Nově tak může povinnost vzniknout např. některým účetním jednotkám neziskového sektoru, které splní daná kritéria.

U vybraných účetních jednotek budou účetní závěrky ověřovány auditorem pouze u těch, kterým povinnost mít ověřenou účetní závěrku stanoví zvláštní právní předpis nebo které jsou subjektem veřejného zájmu (například zdravotní pojišťovny).
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

KH

01.12.2015

S účinností od 1. 1. 2016 vzniká plátcům daně z přidané hodnoty zákonná povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení. Kontrolní hlášení je speciální daňové tvrzení, které nenahrazuje řádné daňové přiznání k DPH ani souhrnné hlášení. V souvislosti s režimem přenesení daňové povinnosti však kontrolní hlášení nahrazuje původně samostatný výpis z evidence pro účely DPH.

Kontrolní hlášení bude podáváno pouze elektronicky, a to ve formátu a struktuře uveřejněné správcem daně.

Další informace najdete v letáku Finanční správy (zde).
 

Zdroj: Finanční správa ČR

CSSZ

01.12.2015

ČSSZ připravila pro své klienty důchodovou kalkulačku

16. 11. 2015

V rámci průběžného zkvalitňování služeb a klientského přístupu uveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vlastní verzi důchodové kalkulačky pro orientační výpočty starobního důchodu. Kalkulačka je určena široké veřejnosti a dostupná zde.

Tato pomůcka v sobě spojuje funkci věkové kalkulačky a nástroje pro výpočet výše důchodu, a to jak v aktuálním čase, tak i do budoucna (v horizontu nejvýše 5 let).

Tím vyšla ČSSZ vstříc klientům, kteří se o své důchodové nároky aktivně zajímají a chtějí mít o své budoucnosti co nejkonkrétnější představu. V případě výpočtu výše důchodu do budoucna jsou připraveny tři varianty automaticky generované predikce na základě odhadu ČSSZ o vývoji výše průměrné mzdy v ČR, a to v minimalistické, střední a optimistické verzi. Sám klient pak může doplnit i vlastní odhad vývoje průměrné mzdy v ČR a získat tak i odpovídající vlastní predikci.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

PO

01.12.2015

Informace pro příspěvkové organizace o zahrnutí do konsolidačního celku ČR

29. 10. 2015

Všechny příspěvkové organizace budou od 1. 1. 2016 zahrnuty do konsolidačního celku Česká republika. Nicméně příspěvkové organizace, které nepředávají Pomocný analytický přehled podle § 3a odst. 2 technické vyhlášky o účetních záznamech do centrálního systému účetních informací státu, nebudou pro účely účetní konsolidace státu předávat žádné dodatečné podklady.

U příspěvkových organizací předávajících Pomocný analytický přehled se mění rozsah vykazovaných skutečností.

U příspěvkových organizací nepředávajících Pomocný analytický přehled budou pro zahrnutí do konsolidačního celku státu využity jejich již zasílané účetní závěrky.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

FS

01.12.2015

Finanční správa přibližuje lidem problém daňových úniků kresleným humorem

 NOVÉ   26. 11. 2015

Finanční správa vydala naučnou brožurku (najdete v příloze tohoto článku), ve které formou kreslených příběhů vysvětluje lidem, že bez patřičných nástrojů je na krácení daní krátká.

V osmi příbězích na motivy skutečných událostí popisuje nešvary jako například nepřiznávání skutečných tržeb nebo zaměstnávání načerno. V jednotlivých příbězích problémy otevřeně pojmenovává, vysvětluje dopady podvodných jednání a ukazuje možnosti řešení.

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Přílohy:

Brožura k daňovým únikům.pdf (5835 kB)

DPH

30.09.2015

Upozornění zpracovatelům softwarů na chyby elektronických podání

 

Finanční správa v poslední době zaznamenala velké množství vadných elektronických podání, jež neumožňují jejich zpracování správcem daně. Jedná se zejména o vady spočívající v nedodržení předepsané struktury podání. S vadným podáním, které bylo vyhotoveno pomocí softwaru třetí strany a následně odesláno správci daně datovou schránkou, jsou spojeny právní následky, které mohou podatele dostat do nepříjemností. Správce daně na svých webových stránkách (zde) uveřejnil přesný popis formátu a struktury, kterou musí elektronické podání splňovat.

Možnost zkontrolování podání, resp. správnost struktury souboru, je jednou z funkcionalit aplikace EPO (Elektronická podání pro Finanční správu), která po načtení souboru s podáním do aplikace na všechny chyby uživatele upozorní. Jakékoliv nedodržení struktury způsobuje, že podání na straně správce daně nelze elektronicky zpracovat. Současně i rozhraní pro přímou komunikaci disponuje možností testovacího podání.

Jestliže elektronické podání nesplňuje uveřejněný formát a strukturu, je takovéto podání kvalifikováno jako vadné. Následně k tomuto podání musí správce daně vydat výzvu podle § 74 daňového řádu k odstranění vad podání. Nejsou-li tyto vady ve lhůtě stanovené správcem daně odstraněny, považuje se podání za neúčinné, tedy hledí se na něj, jako by vůbec nebylo učiněno, a to se všemi právními následky.

V současné době je navrhována novela zákona o DPH, která by měla od roku 2016 změnit ustanovení § 101a tak, že podání, které nebude učiněno ve formátu a struktuře uveřejněné správcem daně, bude automaticky považováno za neúčinné. Smyslem této úpravy je zpřísnit podmínky pro elektronická podání, která jsou podávána v souvislosti s povinnostmi vyplývajícími ze zákona o DPH.

Shora podané vysvětlení současné a budoucí správní praxe pro elektronické podání je uvedeno z toho důvodu, aby bylo zcela zřejmé, jaké právní následky dopadají na uživatele vašich softwarů v případě, že jste v částech vámi naprogramovaných elektronických podání pro Finanční správu plně nerespektovali uveřejněný formát a strukturu.
 

Nejčastější oblasti nerespektování struktury datové zprávy:

  • Software umožňuje zadání více znaků v jednotlivých položkách, než deklaruje struktura. Ve struktuře uveřejněné správcem daně je napevno definovaný maximální počet znaků pro každou položku, který nelze překročit. Tento počet je přizpůsoben tak, aby vyhovoval i dlouhým názvům.
  • Není respektován datový typ, např. číslo popisné je vždy pouze číselná položka s maximálním počtem 4 znaků, přesto SW umožňují vložit i alfanumerické znaky.
  • Obsah položky, která má být naplněna hodnotou z definovaného číselníku, je vyplněn daty, která číselníku neodpovídají.
  • Kódování XML souboru neodpovídá deklarovanému kódování, které je uvedeno v hlavičce souboru.
  • Celková velikost příloh v podání překračuje povolený limit 4 MB.
  • Přílohy podání, které je třeba vyplnit přímo do formuláře podání (ve formuláři podání je pro tyto přílohy dostupná XML struktura), jsou do podání vloženy např. jako PDF soubor.

Tímto sdělením Finanční správa upozorňuje softwarové firmy (zpracovatele softwarů) na chyby, které byly zjištěny v souvislosti s nárůstem elektronických podání. Přitom produkty třetích stran by měly 100% splňovat požadavky kladené na elektronická podání, které správce daně jednoznačně formuloval a na svých webových stránkách uveřejnil. Připravované novely ještě požadavky na přesnost podání zintenzivní.

Pro případné technické dotazy využijte aplikaci uvedenou zde.

minimální mzda

22.09.2015

Minimální mzda se od ledna 2016 zvýší na 9900 Kč

 

Od 1. ledna 2016 se zvýší minimální měsíční mzda z 9 200 Kč na 9 900 Kč a minimální hodinová mzda z 55 Kč na 58,70 Kč.

Minimální měsíční mzda pro zdravotně postižené (poživatele invalidních důchodů) se zvýší z 8 000 Kč na 9 300 Kč a minimální hodinová mzda z 48,10 Kč na 55,10 Kč.

V návaznosti na to se valorizují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě.
 

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Příspěvky

19.08.2015

Jak je to s příspěvkem na zaměstnávání osob starších 55 let

 

Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je podpora nových pracovních míst prostřednictvím poskytování příspěvků zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají uchazeče o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jejich podstata spočívá v tom, že pokud zaměstnavatel bude chtít přijmout na takové místo dlouhodobě nezaměstnaného uchazeče, může na základě uzavřené dohody získat od Úřadu práce příspěvek na mzdu včetně pojištění, které odvádí zaměstnavatel, nebo třeba příspěvek na vytvoření takového místa, a to zpravidla na 6 až 12 měsíců. Úřad práce může podpořit i vznik nového místa prostřednictvím příspěvku na jeho vybavení. Poskytnutí příspěvku, konečná částka a doba, po kterou ji bude Úřad práce vyplácet, se pak odvíjí od limitů stanovených zákonem o zaměstnanosti a konkrétní dohody mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem. Díky příspěvku má zaměstnavatel motivaci přijmout uchazeče o zaměstnání, který zase získá možnost oživit si nebo získat pracovní návyky, což může zužitkovat, pokud by znova hledal práci. Příspěvky jsou nicméně hrazeny ze státního rozpočtu a je nutné nakládat s nimi efektivně, účelně a hospodárně, nejsou nárokové.

Úřad práce věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou péči lidem, kteří mají z určitých důvodů problém s pracovním uplatněním. Z důvodu horší adaptace na změny trhu práce se jedná také o skupinu osob starších 55 let.

Důležitou roli hraje podpora jejich zaměstnávání prostřednictvím společensky účelných pracovních míst. Zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou taková místa vytvořit, mohou dostat od Úřadu práce příspěvek na mzdové náklady jednoho zaměstnance max. do výše 15 tisíc Kč měsíčně, a to po dobu 6 až 12 měsíců. V případě, že zaměstnají mladého člověka do 30 let nebo uchazeče nad 55 let, může se částka vyšplhat až na 24 tisíc Kč.

V současné době je možné poskytnout příspěvek na dobu 6 až 12 měsíců. V rámci připravovaných legislativních změn počítá Ministerstvo práce a sociálních věcí s prodloužením této doby, a to v případě lidí starších 55 let až na 24 měsíců. Záměrem je, aby opatření bylo účinné co nejdříve, ideálně v průběhu 1. kvartálu 2016. Je však nutné upozornit, že prodloužení doby poskytování příspěvku nebude plošné. Bude se jednat pouze o legislativní možnost, která bude ze strany Úřadu práce využívána v případech výrazného znevýhodnění podporovaných osob na trhu práce (zejména v oblastech postižených strukturální nezaměstnaností a v případech kumulace znevýhodnění na trhu práce), kdy je zřejmé, že podpořená osoba potřebuje ke stálé integraci na trhu práce delší podpory.

Příspěvky není možné poskytovat organizačním složkám státu a státním příspěvkovým organizacím. Jiné omezení nástroje aktivní politiky zaměstnanosti nemají, tj. je možné je poskytovat do všech oborů i regionů České republiky.
 

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

CSSZ

24.07.2015

Česká správa sociálního zabezpečení má pro své klienty nové interaktivní tiskopisy

 

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připravila pro své klienty 105 nových interaktivních tiskopisů. Jejich poslední sérii nasadila ČSSZ na svém ePortálu 1. července 2015. Hlavní výhodou nových tiskopisů je logická kontrola vyplňovaných údajů, která upozorní na případné chyby či neúplné vyplnění, a jednoduché odeslání na ČSSZ nebo příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Interaktivní tiskopisy fungují na tabletech i chytrých telefonech.

Nejvíce frekventované tiskopisy mohli začít klienti využívat již v průběhu prvního pololetí letošního roku. ČSSZ své tiskopisy nasadila na novou moderní technologii, která je v rámci elektronické komunikace významným systémovým a koncepčním krokem vpřed.

Možnosti elektronického odeslání formulářů zůstávají beze změny. Klient ČSSZ (občan, firma či instituce) má možnost vybrané interaktivní tiskopisy odeslat podepsané kvalifikovaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky, má-li ji zřízenu. Vyplněný a odeslaný tiskopis si samozřejmě může vytisknout a založit do své evidence. Nechybí ani funkce uložit data rozepsaného formuláře na disk počítače. Načtení datové věty (xml souboru), které si klienti vytvoří ve svých speciálních mzdových či účetních programech, do interaktivního tiskopisu umožní jednoduše a rychle zkontrolovat její správnost, což je předpoklad k přijetí tiskopisu systémy ČSSZ.

Práce s tiskopisy není podmíněna přihlášením se do systému datových schránek. Pokud se však klient k ePortálu ČSSZ za pomoci přihlašovacích údajů do své datové schránky přihlásí, budou mu při práci s tímto formulářem automaticky předvyplněny identifikační údaje z databází ČSSZ.

Kromě elektronického podání nadále zůstává zachována možnost používat klasické papírové tiskopisy, které jsou k dispozici na webu ČSSZ pro ruční vyplnění, anebo lze vyplnit jejich interaktivní verzi na počítači. Po nezbytné kontrole vyplněných dat se tiskopis vytiskne, připojí se vlastnoruční podpis a zašle/odevzdá ČSSZ či příslušné OSSZ. Tento postup nadále platí zejména pro tiskopisy, které se týkají výplaty důchodu či souvisí se zahraniční agendou.

Informace ke službě e-Podání ČSSZ, která umožňuje elektronická podání doručovat jako datové věty v xml formátu, a k ePortálu ČSSZ, prostřednictvím kterého mají klienti přístup k vybraným online službám ČSSZ, poskytne klientům ČSSZ call centrum technické pomoci na tel. čísle 585 708 290.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení



CSSZ

16.07.2015

Česká správa sociálního zabezpečení má pro své klienty nové interaktivní tiskopisy

 

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připravila pro své klienty 105 nových interaktivních tiskopisů. Jejich poslední sérii nasadila ČSSZ na svém ePortálu 1. července 2015. Hlavní výhodou nových tiskopisů je logická kontrola vyplňovaných údajů, která upozorní na případné chyby či neúplné vyplnění, a jednoduché odeslání na ČSSZ nebo příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Interaktivní tiskopisy fungují na tabletech i chytrých telefonech.

Nejvíce frekventované tiskopisy mohli začít klienti využívat již v průběhu prvního pololetí letošního roku. ČSSZ své tiskopisy nasadila na novou moderní technologii, která je v rámci elektronické komunikace významným systémovým a koncepčním krokem vpřed.

Možnosti elektronického odeslání formulářů zůstávají beze změny. Klient ČSSZ (občan, firma či instituce) má možnost vybrané interaktivní tiskopisy odeslat podepsané kvalifikovaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky, má-li ji zřízenu. Vyplněný a odeslaný tiskopis si samozřejmě může vytisknout a založit do své evidence. Nechybí ani funkce uložit data rozepsaného formuláře na disk počítače. Načtení datové věty (xml souboru), které si klienti vytvoří ve svých speciálních mzdových či účetních programech, do interaktivního tiskopisu umožní jednoduše a rychle zkontrolovat její správnost, což je předpoklad k přijetí tiskopisu systémy ČSSZ.

Práce s tiskopisy není podmíněna přihlášením se do systému datových schránek. Pokud se však klient k ePortálu ČSSZ za pomoci přihlašovacích údajů do své datové schránky přihlásí, budou mu při práci s tímto formulářem automaticky předvyplněny identifikační údaje z databází ČSSZ.

Kromě elektronického podání nadále zůstává zachována možnost používat klasické papírové tiskopisy, které jsou k dispozici na webu ČSSZ pro ruční vyplnění, anebo lze vyplnit jejich interaktivní verzi na počítači. Po nezbytné kontrole vyplněných dat se tiskopis vytiskne, připojí se vlastnoruční podpis a zašle/odevzdá ČSSZ či příslušné OSSZ. Tento postup nadále platí zejména pro tiskopisy, které se týkají výplaty důchodu či souvisí se zahraniční agendou.

Informace ke službě e-Podání ČSSZ, která umožňuje elektronická podání doručovat jako datové věty v xml formátu, a k ePortálu ČSSZ, prostřednictvím kterého mají klienti přístup k vybraným online službám ČSSZ, poskytne klientům ČSSZ call centrum technické pomoci na tel. čísle 585 708 290.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

CSSZ

16.07.2015

Pojistné na sociální zabezpečení po ukončení studia

 

Absolventi, kteří po skončení studia nezačnou pracovat nebo se zaregistrují na úřadu práce, povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení nemají. Až když nastoupí do zaměstnání, začne za ně pojistné odvádět jejich zaměstnavatel. Pokud se rozhodnou podnikat, informuje je o jejich povinnostech týkajících se placení pojistného příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), u které se k samostatné výdělečné činnosti přihlásili.

Absolventi, kteří po skončení studia nastoupí do zaměstnání, mají povinnost platit pojistné na sociální pojištění, pokud jejich zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění. To je v případě, že se zaměstnavatelem mají uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti s příjmem alespoň 2 500 Kč měsíčně. Pojistné se hradí i tehdy, pokud pracují na základě dohody o provedení práce a je jim v kalendářním měsíci zúčtována odměna u jednoho zaměstnavatele nad 10 000 Kč. Odvádět pojistné za zaměstnance je v těchto případech povinností zaměstnavatele.

Pokud se absolvent rozhodne podnikat, tj. stát se osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), musí zahájení samostatné výdělečné činnosti oznámit na předepsaném tiskopisu příslušné OSSZ podle svého trvalého bydliště (může tak učinit i prostřednictvím živnostenského úřadu). OSVČ, která vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, má vždy povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Minimální záloha na pojistné činí 1 943 Kč měsíčně. Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná a vzniká podáním přihlášky, opět za použití předepsaného tiskopisu. Pojistné na důchodové a nemocenské pojištění odvádí OSVČ sama na účet OSSZ. Konkrétní informace o výši a způsobu placení pojistného podají OSVČ pracovníci příslušné OSSZ.

Student, který nedosáhl věku 26 let a při studiu podniká, může být považován za nezaopatřené dítě. To je důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Při výkonu vedlejší výdělečné činnosti se hradí pojistné na důchodové pojištění pouze tehdy, pokud se k němu OSVČ sama přihlásí nebo v případě, kdy daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhne výše zakládající povinnou účast na tomto pojištění. Rozhodná částka zakládající povinnou účast na pojištění v roce 2015 činí 63 865 Kč s odečtením částky 5 323 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vedlejší činnost vykonávána.

Doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole se od 1. 1. 2010 již nezapočítává do doby pojištění pro důchod. Studentům, kteří při studiu pracují, se doba výdělečné činnosti pro důchod započítá, pokud zakládá účast na pojištění. Studenti starší 18 let nebo absolventi, kteří nevykonávají výdělečnou činnost, si mohou účast na důchodovém pojištění zajistit prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění. Přihláška k němu se podává na OSSZ podle místa bydliště a minimální pojistné hrazené v roce 2015 činí 1 863 Kč měsíčně.

Více informací o důchodovém a nemocenském pojištění a povinnostech v sociálním zabezpečení lze získat na OSSZ. Při řešení konkrétních situací poskytnou odbornou pomoc pracovníci OSSZ.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

dph

16.07.2015

Generální finanční ředitelství
Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1
Sekce metodiky a výkonu daní
Č.j. 64639/14/710020116011695
Informace k uplatňování DPH u skupiny
v návaznosti na rozsudek SDEU C$7/13 Skandia Americ
a Corp
.
Z důvodu jednotného přístupu k uplatňování DPH u sk
upiny ve smyslu § 5a a násl. zákona č.
235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.
p. („zákon o DPH“) a s ohledem na
závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie C7/13
Skandia America Corp. („SDEU C
7/13 Skandia nebo Skandia“) vydává Generální finanč
ní ředitelství tuto Informaci.
Výchozí situace případu projednávaného SDEU C7/13
Skandia vychází ze skutečnosti, že
zahraniční osoba
1
povinná k dani má zřízenu provozovnu na území člen
ského státu EU,
přičemž tato provozovna je součástí skupiny
2
ve smyslu č. 11 směrnice 2006/112/ES (dále
jen „směrnice“). Podstatou první předběžné otázky p
oložené vnitrostátním soudem bylo,
jakým způsobem pohlížet na plnění spočívající v pos
kytnutí služeb, které poskytuje tato
zahraniční osoba (zřizovatel) svojí provozovně, tj.
zda představují plnění, které jsou
předmětem daně. Druhá, navazující, otázka se zabýva
la tím, zda je provozovna povinna
coby příjemce daného plnění odvést daň ve smyslu čl
. 196 směrnice
3
.
SDEU rozhodl tak, že služby, o které se v daném pří
padě jednalo, poskytnuté zřizovatelem
usazeným ve třetí zemi jeho provozovně usazené v ně
kterém z členských států představují v
případě, že je tato provozovna členem skupiny, zdan
itelná plnění. K druhé předložené
otázce uvedl, že v takové situaci, jaká nastala ve
věci v původním řízení
4
, vzniká této
skupině coby příjemci uvedených služeb povinnost od
vést splatnou daň z přidané hodnoty.
K těmto závěrům SDEU je třeba při přenesení do prax
e přistupovat následovně:
V případech, kdy se provozovna stane součástí skupi
ny, která je ve smyslu zákona o DPH
považována za jedinou osobu povinnou k dani, se mus
í s touto provozovnou nakládat jako
se součástí skupiny. Tento přístup má zásadní dopad
na plnění, která zřizovatel poskytuje
své provozovně.
Plnění poskytnutá zřizovatelem provozovně se považu
jí za plnění
poskytnutá celé skupině
. Taková plnění se tudíž nekvalifikují pro účely DP
H jako plnění
vnitropodniková a hodnotí se jako plnění od jiné os
oby. Z výše popsaného vyplývá, že
v situaci, kdy se provozovna (pobočka) stává součás
tí skupiny pro účely DPH, nelze
aplikovat závěry rozsudku SDEU C210/04 FCE Bank
5
. Obdobný přístup se uplatní i
v případech, kdy součástí skupiny je zřizovatel a j
eho provozovna je mimo skupinu.
1
Osoba, která není usazena na území Evropské unie.
Viz § 4 odst. 1 písm. g) zákona o DPH.
2
Viz § 5a až § 5c zákona o DPH.
3
Tato úprava je v tuzemské právní úpravě obsažena v
§ 108 odst. 1 písm. c) bodu 1 zákona o DPH.
4
Kdy hlavní provozovna společnosti usazené ve třetí
zemi dodává za úplatu služby pobočce téže
společnosti usazené v některém z členských států a
kdy tato pobočka je v tomto členském státě
členem skupiny, kterou lze považovat za jedinou oso
bu povinnou k dani z přidané hodnoty.
5
V rozsudku C210/04 FCE Bank SDEU judikoval, že st
álá provozovna, která není právně nezávislá
na zřizovateli se sídlem v jiném členském státě, je
muž poskytuje služby, nemůže být považována za
samostatnou osobu povinnou k dani z titulu nákladů,
které jí byly alokovány v souvislosti
s poskytnutými službami. Jinými slovy, že zřizovate
l a jeho provozovna tvoří fakticky jeden právní
subjekt a tedy služby poskytované provozovnou zahra
niční části společnosti (zřizovateli) anebo
zřizovatelem provozovně nejsou předmětem daně.
strana 2 (celkem 2)
Pro aplikaci závěrů rozsudku SDEU C7/13 Skandia ne
ní podstatné, zda se sídlo zřizovatele
či provozovna nacházejí na území EU nebo ve třetí z
emi. V praxi tedy nemusí jít výhradně o
zahraničního zřizovatele, tak jako tomu bylo v proj
ednávaném případě, ale zřizovatel může
být usazen i v jiném členském státě. Tudíž může se
jednat o situace, kdy součástí skupiny
ve smyslu zákona o DPH bude provozovna umístěná v t
uzemsku, přičemž zřizovatel bude
mít sídlo ve třetí zemi či v jiném členském státě.
A naopak osoba povinná k dani se sídlem
v tuzemsku, může mít zřízenu provozovnu mimo tuzems
ko.
V souvislosti s novým přístupem k uplatnění DPH u s
kupiny je třeba zvlášť upozornit na to,
že závěry rozsudku SDEU C7/13 Skandia upřesňují st
ávající výkladová stanoviska. Jde o
závěry prezentované uzavřeným příspěvkem KV KDP č.
217/21.01.07 a závěry plynoucí
z vydané Informace ke skupinové registraci čj. 18/5
7688/2008181. Na základě poznatků
z praxe vyplynulo, že formulace dílčího závěru přís
pěvku KV KDP byla interpretována i v tom
smyslu, že u „vnitropodnikových plnění“ mezi provoz
ovnou a jejím zřizovatelem, může jít za
určitých podmínek o plnění mimo předmět daně, a to
s ohledem na rozsudek SDEU C
210/04 FCE Bank. Tato interpretace již není v soula
du se závěry rozsudku Skandia.
Z hlediska jednotného postupu při aplikaci DPH u sk
upiny v dané věci se
od data zveřejnění
této Informace postupuje způsobem zde uvedeným.
Závěrem považujeme za vhodné uvést, že způsob aplik
ace DPH pro tyto případy nijak
nezasahuje do oblasti obchodního práva a aplikace n
avazujících právních předpisů, které se
týkají zřizování provozoven či poboček a s tím spoj
ených záležitostí.
Ing. Jiří Fojtík
ředitel sekce

evidence tržeb

16.07.2015

Vláda schválila návrh zákona o evidenci tržeb i snížení DPH v oblasti stravovacích služeb

 

Vláda dne 3. 6. 2015 schválila návrh zákona o evidenci tržeb. Elektronická evidence tržeb má být podle tohoto návrhu zaváděna postupně od prvního čtvrtletí roku 2016, a to nejdříve v sektoru stravovacích a ubytovacích služeb, v následujícím čtvrtletí v sektoru maloobchodu a velkoobchodu. Na další činnosti pak má být rozšířena postupně na základě nařízení vlády v návaznosti na výsledky analýzy Finanční správy. Přesné datum spuštění 1. fáze se bude odvíjet od dalšího vývoje legislativního procesu.

Vláda zároveň navrhuje:

  • snížení DPH v oblasti stravovacích služeb (s výjimkou alkoholických nápojů) z 21 na 15 %, a to od 1. ledna 2016,
  • jednorázovou slevu na dani ve výši 5000 Kč pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb, a to z důvodu kompenzace zvýšených nákladů na zajištění této evidence.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Novela zákona o účetnictví

16.07.2015

následujících hranic kritérií

  • AKTIVA do: 500 000 000,-
  • ČISTÝ OBRAT do: 1 000 000 000,-
  • PRŮMĚRNÝ POČET ZAMESTNANCŮ do: 250

Subjekt veřejného zájmu

Subjekty veřejného zájmu jsou definovány jako právnické osoby, které jsou založeny podle českého práva a jejichž převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu Evropské unie nebo smluvního státu dohody o Evropském hospodářském prostoru - banky, pojišťovny a zajišťovny, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, zdravotní pojišťovny, penzijní fondy, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníci s cennými papíry, centrální depozitář, provozovatel vypořádacího systému, investiční společnosti, investiční fondy a instituce elektronických peněz. Subjektem veřejného zájmu je rovněž obchodní společnost nebo družstvo nebo konsolidující účetní jednotka, pokud průměrný přepočtený stav zaměstnanců obchodní společnosti nebo družstva nebo konsolidačního celku za bezprostředně předcházející účetní období převýšil 4 000 zaměstnanců.

Zavedení kategorizace konsolidačních skupin

Spolu se zavedení kategorizace účetních jednotek bude nově rozlišována i malá konsolidační skupina, která nebude mít povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku.

Bude se tedy rozlišovat malá konsolidační skupina a ostatní konsolidační skupiny. Skupiny se od sebe rozlišují opět hodnotovými hranicemi tří kritérií (aktiva, čistý obrat, průměrný počet zaměstnanců). Malá konsolidační skupina je tehdy, pokud nepřekročí dvě z těchto kritérií:

  • AKTIVA do: 100 000 000,-
  • ČISTÝ OBRAT do: 200 000 000,-
  • PRŮMĚRNÝ POČET ZAMESTNANCŮ do: 50

evidence tržeb

09.06.2015

Vláda schválila návrh zákona o evidenci tržeb i snížení DPH v oblasti stravovacích služeb

 

Vláda dne 3. 6. 2015 schválila návrh zákona o evidenci tržeb. Elektronická evidence tržeb má být podle tohoto návrhu zaváděna postupně od prvního čtvrtletí roku 2016, a to nejdříve v sektoru stravovacích a ubytovacích služeb, v následujícím čtvrtletí v sektoru maloobchodu a velkoobchodu. Na další činnosti pak má být rozšířena postupně na základě nařízení vlády v návaznosti na výsledky analýzy Finanční správy. Přesné datum spuštění 1. fáze se bude odvíjet od dalšího vývoje legislativního procesu.

Vláda zároveň navrhuje:

  • snížení DPH v oblasti stravovacích služeb (s výjimkou alkoholických nápojů) z 21 na 15 %, a to od 1. ledna 2016,
  • jednorázovou slevu na dani ve výši 5000 Kč pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb, a to z důvodu kompenzace zvýšených nákladů na zajištění této evidence.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Výměna průkazů

14.04.2015

DPH - zvláštní režim jednoho správního místa

 

S účinností od 1. ledna 2015 došlo v členských státech Evropské unie v rámci úpravy společného systému daně z přidané hodnoty k zásadním změnám v pravidlech pro stanovení místa plnění u elektronicky poskytovaných služeb, telekomunikačních služeb a služeb rozhlasového a televizního vysílání poskytovaných osobám nepovinným k dani s místem plnění na území EU (dále jen „vybrané služby“). Při poskytnutí vybrané služby se místo plnění přesouvá do místa příjemce služby.

Povinnost přiznat DPH vzniká ve státě příjemce služby, a tím zároveň vzniká i povinnost se v tomto státě pro účely DPH zaregistrovat.

V rámci zjednodušení plnění povinností k DPH je proto pro poskytovatele vybraných služeb zaveden zvláštní režim jednoho správního místa. Tento režim se rovněž označuje jako tzv. Mini One Stop Shop (MOSS).

Osoba povinná k dani, která tento režim chce využívat, se nemusí při poskytování vybrané služby registrovat k DPH v každém jednotlivém členském státě, kam byla vybraná služba poskytnuta, ale své povinnosti k DPH plní prostřednictvím pouze jednoho členského státu. Daňová správa tohoto členského státu pak následně provádí výběr, evidenci a odvod vybrané daně do dotčených členských států. Registrace do toho režimu je zcela dobrovolná.

Základní právní úpravou MOSS je v České republice zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (zejména § 110a až 110ze).

V České republice je pro MOSS místně příslušným (správcem daně) Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.

Komunikace probíhá výhradně elektronickou formou. Daňový subjekt, který si vybral ČR jako členský stát identifikace, se prostřednictvím Daňového portálu mimo jiné registruje k MOSS a podává jeho prostřednictvím příslušná daňová přiznání.

Daňový subjekt platí daň v eurech na příslušný účet správce daně, a to bezhotovostním převodem. K platbě vždy uvádí jednoznačné referenční číslo příslušného daňového přiznání.

Referenční číslo obsahuje kód členského státu identifikace, identifikační číslo pro DPH pro EU režim (DIČ) nebo daňové evidenční číslo - tzv. DEČ pro Non-EU režim, zdaňovací období (čtvrtletí a rok) ve tvaru:

    KOD ZEMĚ/DIČ/ČTVRTLETÍ.ROK
    (příklad pro EU režim: CZ/CZxxxxxxxxx/Q1.2015)
    (příklad pro Non EU režim: CZ/EUxxxxxxxxx/Q1.2015)

Platba je uhrazena správci daně při podání daňového přiznání nebo nejpozději v den, kdy mělo být daňové přiznání podáno. Platba je považována za provedenou v den, kdy je připsána na bankovní účet správce daně. Každé daňové přiznání musí být uhrazeno samostatně.

Platbu daně je třeba provést bezhotovostním převodem na číslo účtu Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj, vedeného v České národní bance v eurech:

    IBAN účtu: CZ45 0710 0345 3400 7765 2621
    BIC (SWIFT kód) banky: CNBACZPP

Jednoznačné referenční číslo daňového přiznání se uvádí v platebním příkazu do zprávy pro příjemce, v případě SEPA platby se referenční číslo daňového přiznání uvádí do položky reference platby (reference plátce).
 

Zdroj: Finanční správa ČR

životní pojištění

14.04.2015

Informace pro zaměstnavatele k soukromému životnímu pojištění

 

Generální finanční ředitelství informuje plátce daně (zaměstnavatele), že Česká asociace pojišťoven uveřejnila na svých webových stránkách (zde) možné způsoby doložení splnění podmínek pro daňovou uznatelnost příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance [podle § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 zákona o daních z příjmů] u pojišťoven sdružených v asociaci.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Registrační údaje

14.04.2015

Upozornění k registračnímu údaji „skutečné sídlo“

 

Generální finanční ředitelství upozorňuje, že registrační údaj „skutečné sídlo“ osoby povinné k dani vychází z definice sídla osoby povinné k dani, vymezené v ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) zákona o DPH. Je jím adresa místa vedení osoby povinné k dani, kterým se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se jejího řízení, popřípadě místo, kde se schází její vedení. V případě fyzické osoby, která nemá místo svého vedení, rozumí se sídlem u této osoby místo jejího pobytu [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o DPH]. V daném kontextu zákona o DPH se tedy „skutečným sídlem“ rozumí místo k zajištění reálného výkonu ekonomické činnosti osoby povinné k dani.

Kromě výše uvedeného vychází definice skutečného sídla osoby povinné k dani také z nařízení Rady č. 282/2011/EU, které mimo jiné stanovuje, že pouhá existence poštovní adresy nemůže být postačující pro sídlo ekonomické činnosti osoby povinné k dani.

Osoba povinná k dani by měla ve svém sídle být pro správce daně plynule kontaktní, dohledatelná, poskytovat z tohoto místa požadovanou relevantní součinnost za účelem výkonu řádné správy daní a umožňující výkon zákonných pravomocí (tj. např. reagovat na výzvy správce daně, umožnit průběh daňové kontroly a požadovaných šetření vč. dostupnosti záznamů a prověřování ekonomické činnosti osoby povinné k dani apod.).

Skutečné sídlo osoby povinné k dani se však může lišit od údaje formálně zapsaného do veřejných rejstříků (obdobně např. i u fyzické osoby, pokud má místo trvalého pobytu jinde než provozovnu, kde skutečně podniká), ze kterého se vychází při určení místní příslušnosti dle § 13 daňového řádu či § 429 odst. 1 občanského zákoníku.

Uvádí-li osoba povinná k dani jako své (formální) sídlo jiné místo než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jejího skutečného sídla – zde míněno zejména s ohledem na plnění veřejnoprávních (a tímto i daňových) povinností subjektu (§ 429 odst. 2, příp. § 137 občanského zákoníku).

Pokud se tedy formálně zapsané/hlášené sídlo osoby povinné k dani liší od sídla skutečného, má osoba povinná k dani povinnost nahlásit skutečné sídlo prostřednictvím formuláře „Oznámení o změně registračních údajů“ (elektronické podání je dostupné zde). Aktuálně se tedy tato povinnost týká především plátců zaregistrovaných do 31. 12. 2014. Plátci registrovaní po 1. 1. 2015 údaj ohledně skutečného sídla povinně uvádí v rámci registračního řízení na Přihlášce k registraci k DPH (tato obsahuje kromě položky formálního sídla subjektu i položku pro nahlášení sídla skutečného – ve smyslu zákona o DPH, pokud se toto liší od sídla formálního).

V případě nenahlášení skutečného sídla osoby povinné k dani nebo neoznámení jeho změny, může správce daně přistoupit k uložení sankce za porušení povinností při správě daní (tj. až do výše 500 000 Kč) nebo v případě plátce DPH rozhodnout o jeho nespolehlivosti dle § 106a zákona o DPH [viz bod 1 písm. h) informace GFŘ čj. 101/13-121002-506729, k aplikaci § 106a zákona o DPH], či přistoupit k samotnému zrušení registrace k DPH dle § 106 odst. 2 zákona o DPH. Uvedené platí zejména v případech, pokud nenahlášení skutečného sídla (pokud se toto liší od sídla formálně zapsaného) osoby povinné k dani vede k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně, tj. zejména nenaplnění předpokladů výše zmíněných vedoucích k relevantní součinnosti za účelem řádné správy daní a umožňující výkon zákonných pravomocí správce daně.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství





Důchody

06.01.2015

Od ledna 2015 se valorizují všechny druhy důchodů i příplatky k důchodům

 

Od lednové splátky roku 2015 se zvýší všechny důchody vyplácené z českého důchodového systému, které byly přiznány před 1. 1. 2015. Zvýšení provede Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) automaticky, není potřeba o něj žádat.

Všichni klienti, kterým ČSSZ vyplácí důchod, obdrží oznámení o jeho zvýšení. Lidem, kterým důchod vyplácí v hotovosti Česká pošta, předá oznámení poštovní doručovatel spolu s výplatním dokladem při výplatě důchodu za leden 2015. Klientům s bezhotovostní výplatou důchodu zašle ČSSZ oznámení běžnou listovní zásilkou na adresu evidovanou ČSSZ a valorizovaný důchod jim bude připsán na účet v lednu 2015.
 

Jaké důchody se zvyšují a o kolik

Zvyšují se důchody starobní, včetně předčasných starobních důchodů, důchody invalidní (pro invaliditu prvního, druhého i třetího stupně), vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. Základní výměra důchodu (stejná pro všechny druhy důchodů) se zvýší o 60 Kč (z 2 340 Kč na 2 400 Kč). Procentní výměra důchodu, která je individuální v závislosti na získaných dobách důchodového pojištění a dosahovaných příjmech, vzroste o 1,6 %. V září 2014 o tomto zvýšení rozhodlo Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou č. 208/2014 Sb.
 

Zvýšení tzv. dílčích důchodů

Zvýšení důchodů se týká také tzv. dílčích důchodů, které byly přiznány podle koordinačních nařízení Evropské unie nebo podle mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení. V tomto případě se procentní výměra důchodu zvýší také o 1,6 %. Základní výměra dílčího důchodu se však zvýší o poměrnou část z 60 Kč, která odpovídá poměru české doby vůči celkově získané době pojištění.
 

Zvýšení příplatků k důchodu

Od lednové splátky 2015 se zvýší také vyplácené příplatky k důchodu přiznané podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, a dále podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich. Tyto příplatky se zvýší o 1,6 % celkové výše příplatku. Zvýšení se však netýká zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Změny 2015

06.01.2015

Nejdůležitější změny pro občany pro rok 2015

Zavedení druhé snížené sazby DPH

Zavedení druhé snížené sazby daně ve výši 10 procent na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu od 1. ledna 2015.

Daňové zvýhodnění na druhé a třetí dítě

Nově jsou zavedeny slevy na druhé a další dítě žijící ve společné domácnosti. Sleva na druhé dítě činí 15 804 Kč, na třetí je to 17 004 Kč. Pořadí dětí pro uplatnění zvýšených slev i rozdělení slev na jednotlivé děti mezi rodiče je ponecháno na volbě rodičů.

Snížení limitu pro placení v hotovosti od 1. 12. 2014

Touto změnou dochází ke snížení limitu pro placení v hotovosti ze stávajících 350 000 Kč na 270 000 Kč. Změna vychází ze zákona č. 261/2014 Sb., kterým se s účinností od 1. 12. 2014 novelizuje zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Nově budou muset být platby nad 270 000 Kč provedeny bezhotovostně prostřednictvím regulovaných osob. To odpovídá trendu v řadě evropských zemí, kde se limity pro placení v hotovosti rovněž průběžně snižují.

Znovuzavedení vracení zelené nafty od 1. 10. 2014

Novela zákona o spotřebních daních zahrnuje vracení spotřební daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu.

Uplatnění výdajových paušálů pro podnikatele

Od roku 2015 je zaveden maximální limit pro uplatnění výdajových paušálů i u zbývajícího 60% a 80% paušálu. Limit bude odpovídat tržbám ve výši 2 000 000 Kč. U příjmů ze zemědělské činnosti, řemeslného podnikání, lesního a vodního hospodářství tak bude možné při použití paušálů uplatnit jako výdaj maximálně 1 600 000 Kč a u příjmů z ostatního živnostenského podnikání maximálně 1 200 000 Kč.

Sleva na dani za umístění dítěte ve školce

Rodiče si mohou uplatnit slevu na dani ve výši prokázaných výdajů za umístění dítěte ve školce nebo předškolním zařízení, ve kterých budou mít umístěné své dítě, tzn. „školkovné“. Za rok 2014 si rodiče budou moci uplatnit slevu do výše 8 500 Kč, a v roce 2015 do výše 9 200 Kč. Slevu bude moci uplatnit jeden z rodičů po skončení kalendářního roku buď u zaměstnavatele, nebo v daňovém přiznání.

Podnikové školky

Zaměstnavatel bude mít možnost snížit daňový základ o náklady související se zřízením a provozováním zařízení péče o dítě předškolního věku. Jedná se například o nájemné za prostory, energie, úklid apod. Budou-li výdaje na straně zaměstnavatele zahrnuty do daňových výdajů a služba péče o dítě bude poskytována zaměstnancům bezplatně nebo za zvýhodněnou cenu, pak se u zaměstnance bude jednat o zdanitelný příjem.

Vrácení slevy na dani pracujícím důchodcům

Vrací se základní sleva na dani ve výši 24 840 Kč pracujícím starobním důchodcům i důchodcům s příjmem z pronájmu. Slevu je možné uplatnit v plné výši bez ohledu na tdobu trvání výdělečné činnosti v daném kalendářním roce.

Nová zjednodušení pro zaměstnavatele

Správce daně bude nově zodpovědný za vybrání dluhu, který vznikne v důsledku chyby zaměstnavatele způsobené nedostatečnými informacemi ze strany zaměstnanců. Dříve musel dlužné částky od zaměstnanců vymáhat zaměstnavatel. Tento postup se uplatní u současných i minulých zaměstnanců, zaměstnavatel jen předá správci daně potřebné doklady.

Ke zjednodušení u zaměstnavatele dochází také v oblasti veřejného pojistného sjednocením pravidel pro okamžik vzniku účasti na sociálním i zdravotním pojištění u prací konaných na základě dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti.

Pro účely výpočtu zdravotního pojištění se bude při čerpání neplaceného volna nebo při neomluvené absenci zaměstnance se od roku 2015 používat minimální mzda.

Nové povinnosti pro zaměstnavatele

Zaměstnavatel je nově povinnen vyžadovat potvrzení o poskytování daňového zvýhodnění v případě zaměstnanců, kteří vyživují děti ve společné domácnosti a žádají o daňové zvýhodnění na děti.

Mzdová účtárna musí evidovat na mzdových listech další údaje nutné pro mezinárodní výměnu dat.

Nově bude správce daně akceptovat podání, u nichž zákon stanoví povinnou elektronickou formu, i pokud budou podána jinak než elektronicky. Za nesplnění elektronické formy podání novela daňového řádu zavádí pokutu ve výši 2 000 Kč.

Životní pojištění

Z důvodu zneužívání daňové podpory příspěvků na životní pojištění nebudou daňová zvýhodnění poskytována u těch smluv, které umožní výběry naspořené částky dříve než po 60 měsících trvání smlouvy nebo před dovršením 60 let věku.

Oznamovací povinnost pro osvobozené příjmy

Účinnější kontrolu skutečných příjmů umožní nově stanovená povinnost fyzických osob oznámit správci daně každý jednotlivý příjem osvobozený od daně z příjmů, pokud je vyšší než 5 mil. Kč. Toto oznámení se bude podávat nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Sankce za nesplnění této povinnosti může dosáhnout až 10 – 15 % neoznámeného osvobozeného příjmu.

Uplatnění ztráty z podnikání u osob s vyššími příjmy

Nově je možno zohlednit při kalkulaci základu pro solidární zvýšení daně ztrátu, pokud byla dosažena ze samostatné činnosti.
Pokud nebude překročen za kalendářní rok „strop“ (maximální vyměřovací základ) pro výpočet sociálního pojištění, nebude nutno podávat samostatné přiznání k dani z příjmů jen z toho důvodu, že v jednotlivém měsíci nebo měsících došlo k uplatnění solidárního zvýšení daně.

Investiční fondy

K určitému zpřísnění podmínek dojde u zcela účelově zakládaných fondů, které využívaly nižší úroveň zdanění u investičních fondů oproti běžným podnikatelským subjektům. Definice a podmínky jsou nastaveny tak, aby bylo omezeno legální obcházení daňových povinností.

Zavedení individuálního prominutí penále, úroku z prodlení a úroku z posečkané částky

Ministerstvo financí vrací do zákona možnost prominutí vybraných sankcí, konkrétně penále, úroku z prodlení a úroku z posečkané částky daně, pokud tyto vzniknou po 1. lednu 2015.
Předpokladem pro prominutí je úhrada daně, které se příslušná sankce týká. Správce daně může prominout až 75 % penále a až 100 % úroku. Při rozhodování o prominuté částce posoudí zejména míru součinnosti daňového subjektu či existenci ospravedlnitelných důvodů pro prodlení s úhradou daně. Žádost o prominutí příslušenství daně podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč.

Podání, která je nově nutné činit elektronicky

Od 1. ledna 2015 dojde k rozšíření okruhu podání, které je nutné činit elektronicky - datovou schránkou či přes portál EPO s elektronickou autentizací. Povinnost elektronického podání nově vzniká, pokud se jedná o tzv. formulářové podání – přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, daňové přiznání, hlášení, vyúčtování, dodatečné daňové přiznání, následné hlášení a dodatečné vyúčtování, a současně podání činí osoba, která má zpřístupněnu datovou schránku (popř. ji má zpřístupněnu její zástupce).

Zavedení úroku z daňového odpočtu

Úrok z daňového odpočtu je kompenzací nepřiměřeně dlouhého zadržování daňového odpočtu správcem daně v důsledku dlouho trvajícího postupu k odstranění pochybností.
Úrok vzniká v případě, že délka trvání postupu k odstranění pochybností překročí 5 měsíců od jeho zahájení.

Jednání právnické osoby při správě daní

Zjednodušuje se jednání právnické osoby, pro jejíž jednání je podle soukromoprávní úpravy vyžadováno společné jednání více členů statutárního orgánu. Nově platí, že při správě daní v téže věci může jménem právnické osoby jednat pouze jedna fyzická osoba. Jednat jménem právnické osoby může tedy jakýkoliv člen statutárního orgánu.

Změny přijaté tzv. implementační novelou zákona o DPH

Tato novela obsahuje pouze změny, které jsou povinnou implementací předpisů platných pro členské státy EU (část ustanovení má účinnost již od 1. 10. 2014).
Změny v pravidlech pro stanovení místa plnění a zvláštní režim jednoho správního místa u telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani.

Výplaty vlastního kapitálu

Výplata složek vlastního kapitálu netvořených ze zisku (vrácení emisního ážia, příplatků mimo základní kapitál a obdobná plnění) bude podléhat srážkové dani obdobně jako vypořádací podíl nebo podíl na likvidačním zůstatku.

Výplaty z rezervního fondu

Výplaty rezervního fondu tvořeného ze zisku budou podléhat stejnému daňovému režimu jako snižování základního kapitálu, tzn. hledí na ně jako na podíly na zisku osvobozené od srážkové daně v případě splnění standardních podmínek vztahu mateřská a dceřiná společnost.

Vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál

Vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo obdobná plnění budou posuzována shodně jako např. vypořádací podíl nebo podíl na likvidačním zůstatku. Bude tedy zdaněn rozdíl mezi výplatou a nabývací cenou, a to srážkovou daní ve výši 15 %, resp. 35 %.

Podíly na zisku

Podíly na zisku obchodních korporací mohou nově získat i osoby, které nevlastní podíl na této korporaci. U zaměstnanců se výplata podílu na zisku považuje za příjem ze závislé činnosti, ostatním fyzickým osobám bude tento podíl zdaněn srážkovou daní. Právnické osoby zdaňují podíl na zisku v rámci obecného základu daně.

Zpřesnění úpravy finančního leasingu

Od roku 2014 se na finanční leasing nevztahují ustavení zákona o daních z příjmů týkající se nájmu, a proto byla upřesněna související ustanovení tak, aby nedošlo ke zhoršení podmínek v případě pořizování majetku na finanční leasing. Novela proto doplňuje možnost uživatele majetku pořizovaného formou finančního leasingu odpisovat jím provedené technické zhodnocení. Dále se upřesňuje, že prokazování výdajů na pohonné hmoty u zahraniční pracovní cesty u dopravy silničním motorovým vozidlem se týká také vozidel pořizovaných formou finančního leasingu. Všechna tato doplnění se mohou uplatnit již za rok 2014.

Opravné položky k pohledávkám

Zákon o rezervách upravuje nově možnost vytvořit daňově účinné opravné položky k neuhrazeným pohledávkám ve výši 100 % neuhrazené hodnoty pohledávky již po uplynutí 30 měsíců od její splatnosti (dnes je tato doba stanovena na 36 měsíců).
Obdobně se na 30 měsíců zkracuje období, po jehož uplynutí je třeba dodanit neuhrazené závazky.
Nově lze také tvořit daňově účinné opravné položky k neuhrazeným pohledávkám účtovaným rozvahově v důsledku opravy chyb minulých období.

Uplatnění odčitatelných položek při daňové kontrole

Položky odčitatelné od základu daně bude možné bez omezení uplatnit prostřednictvím dodatečného daňového přiznání i v rámci daňové kontroly. Těmito položkami jsou ztráta vyměřená za minulá zdaňovací období, odpočet na vývoj a výzkum, odpočet na odborné vzdělávání nebo dary.

 „Malí“ podnikatelé

Do letoška mohli podnikatelé s méně než 26 zaměstnanci hradit nemocenské pojištění s vyšší sazbou 3,3 % a následně odečíst