Konsolidační balíček

14.12.2023

• Text
• Související

COVID 20.11.2021

22.11.2021

1
MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ
Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2
Praha 20. listopadu 2021
Č. j.: MZDR 14601/2021-28/MIN/KAN
*MZDRX01IAIKR*
MZDRX01IAIKR
M I M O Ř Á D N É O P A T Ř E N Í
Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, nařizuje postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2 písm. b) až e) a i) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření:
I.
S účinností ode dne 22. listopadu 2021 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného opatření se:
1. podle § 2 odst. 2 písm. b), c) a i) zákona č. 94/2021 Sb. a § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb., jde-li o provoz v maloobchodních prodejnách zboží a služeb a provozovnách těchto služeb, s výjimkou činností uvedených v bodu I/12 a vozidel taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob, a provoz knihoven, nařizuje provozovateli dodržovat následující pravidla:
a) v provozovně nepřipustí přítomnost více zákazníků, než je 1 zákazník na 10 m2 prodejní plochy; v případě provozovny s prodejní plochou menší než 10 m2 se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě ostatních provozoven se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 12 let doprovázející zákazníka,
b) aktivně brání tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou 1,5 metrů, nejde-li o členy domácnosti,
c) zajistí řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy mezi zákazníky (minimální rozestupy 1,5 metrů), přičemž zákazník, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením, má právo přednostního nákupu,
d) umístí dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci,
e) zajistí informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory v provozovně,
f) zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo rekuperace)
2
bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího vzduchu, s tím, že prodejní plochou se rozumí část provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj. celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností, plocha zabraná prodejními pulty a výklady, plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači; do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory, 2. podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solárií, kosmetických, masérských a obdobných regeneračních nebo rekondičních služeb a provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže, a) nařizuje provozovateli, vedle dodržení podmínek uvedených v bodu I/1, zajistit mezi místy, kde jsou zákazníkům poskytovány služby (např. křesla v holičství a kadeřnictví), vzdálenost alespoň 1,5 metru, b) zakazuje zákazníkovi využít uvedené služby, pokud vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19 anebo, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/17, c) nařizuje provozovateli u zákazníka, který musí splňovat podmínky podle bodu I/17, před zahájením poskytování služby splnění těchto podmínek kontrolovat a zákazníkovi se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že zákazník splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli takovému zákazníkovi službu poskytnout,
3. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz provozovny stravovacích služeb, hudebních, tanečních, herních a podobných společenských klubů a diskoték, heren a kasin,
a) nařizuje provozovatelům uvedených provozoven dodržovat následující pravidla:
i) zákazníci jsou vždy usazeni, a to tak, že je mezi nimi odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu,
ii) u jednoho stolu sedí nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti; jedná-li se o stůl s 10 a více místy k sezení, lze u něj usadit více osob, a to tak, že mezi skupinami nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti, je rozestup alespoň 1,5 metru,
iii) provozovatel nepřipustí v prostorech provozovny více osob, než je v prostorech provozovny míst k sezení pro osoby,
iv) provozovatel aktivně brání ve vnějších a vnitřních prostorech provozovny shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší než 1,5 metru, včetně čekací zóny provozovny,
v) při vstupu do vnitřních i venkovních prostor provozovny je zajištěna možnost dezinfekce rukou pro zákazníky a provozovatel zajistí dezinfekci povrchů stolů, madel židlí po každém zákazníkovi a pravidelnou dezinfekci dotykových ploch,
vi) v případě produkce živé hudby musí být vzdálenost zákazníků od místa určeného pro vystupující nejméně 2 m,
vii) provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího,
viii) provozovatel zajistí informování zákazníků o podmínkách a pravidlech vstupu podle písmene b) u vstupu a v provozovně,
b) zakazuje zákazníkovi vstoupit do vnitřních a vnějších prostor provozovny, pokud vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/17; provozovatelům uvedených provozoven se nařizuje u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, splnění těchto podmínek kontrolovat při vstupu do prostor nebo v případě, že kontrolu při vstupu neumožňují provozní podmínky provozovatele, nejpozději před poskytnutím služby; osobě se nařizuje provozovateli splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat;
3
v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 při vstupu neprokáže, zakazuje se provozovateli takovou osobu vpustit do prostor provozovny; pokud ke kontrole dochází před poskytnutím služby, provozovateli se zakazuje poskytnout takové osobě službu; tyto podmínky se nevztahují na provozovny stravovacích služeb, které neslouží pro veřejnost, a na prodej jídla s sebou s tím, že osobě se zakazuje takto zakoupené jídlo konzumovat ve vnitřních i vnějších prostorech provozovny,
4. podle § 2 odst. 2 písm. b) a i) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují podmínky pro provoz nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2 tak, že
a) provozovatel zajistí viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 1,5 metru mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky, spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky na podlaze veřejných prostor apod.),
b) provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího,
c) zákazníkovi se zakazuje konzumovat potraviny v prostorech určených pro konzumaci na místě zakoupených potravin (tzv. food-court), není-li, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku, na místě schopen prokázat, že splňuje podmínky stanovené v bodu I/17,
5. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. b) a i) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o prodej na tržištích, v tržnicích a v mobilních provozovnách (prodej ve stáncích, v pojízdných prodejnách a prodej z jiných mobilních zařízení), nařizuje provozovatelům dodržovat následující pravidla:
a) zajistit odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy nejméně 2 metry,
b) umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa,
c) v případě prodeje pokrmů včetně nápojů určených k bezprostřední konzumaci
i) v případě, že jsou na místě stoly a místa k sezení, provozovatel zajistí, že jsou osoby usazeny tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou osob sedících u jednoho stolu, přičemž u jednoho stolu sedí nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti; jedná-li se o stůl s 10 a více místy k sezení, lze u něj usadit více osob tak, že mezi skupinami nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti, je rozestup alespoň 1,5 metru,
ii) provozovatel aktivně brání shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší než 1,5 metru, včetně čekací zóny,
iii) se zákazníkovi zakazuje konzumovat pokrmy včetně nápojů v prostorech určených pro jejich konzumaci, není-li, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku, na místě schopen prokázat, že splňuje podmínky stanovené v bodu I/17,
6. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o poskytování krátkodobých a rekreačních ubytovacích služeb,
a) nařizuje poskytovatelům uvedených ubytovacích služeb zajistit při vstupu do provozoven ubytovacích služeb a ve vnitřních prostorech možnost dezinfekce rukou a dále zajistit pravidelnou dezinfekci dotykových ploch (kliky, madla, zábradlí, vypínače),
b) zakazuje osobě využít uvedených ubytovacích služeb, pokud vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/17, není-li dále uvedeno jinak,
c) zakazuje poskytovatelům uvedené ubytovací služby poskytnout, není-li dále stanoveno jinak, osobě, která, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/17; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje, jsou-li ubytovací služby poskytovány v rámci vzdělávání výhradně žákům nebo studentům jedné školy nebo je dozorujícím osobám nebo zajistí-li provozovatel oddělení prostor tak, aby žáci nebo studenti jedné školy používali jiné prostory než ostatní osoby využívající ubytovací služby,
d) nařizuje poskytovatelům uvedených ubytovacích služeb u osoby, která musí splňovat
4
podmínky podle bodu I/17, před zahájením ubytování splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se poskytovateli takové osobě ubytování poskytnout; osoby, které prokáží splnění podmínek podle bodu I/17, lze ubytovat na nejdéle 7 dnů, pro prodloužení pobytu musí splnění těchto podmínek opětovně prokázat,
e) bez splnění podmínek podle písmene b) a c) lze ubytovací služby poskytnout:
i) osobám, které se ubytují z důvodů pracovních, podnikatelských nebo obdobných, které nelze odložit,
ii) osobám, které se ubytují z důvodů nezbytné potřeby péče o jinou osobu,
iii) osobám, které se ubytují za účelem toho, že jim mají být poskytovány zdravotní služby,
iv) osobám, které již jsou ubytovány ke dni nabytí účinnosti tohoto mimořádného opatření, a to nejdéle po dobu sjednanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto mimořádného opatření;
pravidla podle písmene d) se použijí obdobně, avšak ubytovaná osoba místo splnění podmínek podle bodu I/17 prokazuje, že absolvovala nejdéle před 72 hodinami RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem,
f) bez splnění podmínek podle písmene b) a c) lze ubytovací služby poskytnout v oddělených budovách:
i) osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa,
ii) osobám v bytové nouzi, kterým ubytování zprostředkoval územní samosprávný celek,
7. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb., jde-li o lázeňskou léčebně rehabilitační péči,
a) zakazuje pacientovi nastoupit hospitalizaci, pokud
i) vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19, nebo,
ii) nejde-li o dítě do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/17 nebo nemá negativní výsledek RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2, které absolvoval nejdéle před 72 hodinami,
b) nařizuje poskytovateli lázeňské léčebně rehabilitační péče kontrolovat při přijetí pacienta k hospitalizaci splnění podmínek podle písmene a) bodu ii) a pacientovi se nařizuje mu splnění těchto podmínek prokázat; v případě, že pacient splnění podmínek podle písmene a) bodu ii) neprokáže, zakazuje se poskytovateli lázeňské léčebně rehabilitační péče takového pacienta přijmout k hospitalizaci,
8. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz a používání sportovišť ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení) a tanečních studií, posiloven a fitness center,
a) zakazuje vstup do uvedených prostor osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje v případě tělesné výchovy v rámci vzdělávání ve školách a školských zařízeních,
b) nařizuje provozovateli u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, při vstupu do prostor splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli takovou osobu do uvedených prostor vpustit;
c) nařizuje osobám v případě skupinových lekcí dodržovat mezi sebou rozestupy alespoň 1,5 metru, nejde-li o osoby z jedné domácnosti nebo žáky jedné školy nebo je dozorující osoby,
d) nařizuje provozovateli zajistit ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího,
5
9. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. d) a i) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz a používání umělých koupališť (plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení, sauny a solné jeskyně,
a) zakazuje vstup do uvedených prostor osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje v případě plavání v rámci vzdělávání ve školách, kdy jsou v uvedených prostorách přítomni pouze žáci jedné školy nebo je dozorující osoby nebo pokud provozovatel zajistí oddělení prostor tak, aby žáci každé jedné školy používali jiné prostory,
b) nařizuje provozovateli u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, při vstupu do prostor splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli takovou osobu do uvedených prostor vpustit,
c) nařizuje provozovatelům dodržovat následující pravidla:
i) provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího vzduchu,
ii) provozovatel aktivně brání ve vnitřních prostorech shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší než 1,5 metru, včetně čekací zóny provozovny,
d) nařizuje osobám udržovat rozestupy alespoň 1,5 metru ve společných prostorech koupališť, mimo koupací plochy, a to nejde-li o osoby ze společné domácnosti nebo žáky jedné školy nebo osoby je dozorující,
10. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz lyžařských vleků a lanových drah,
a) zakazuje využít služeb přepravy na lanové dráze a lyžařském vleku osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodě I/17 nebo nejsou schopny splnění těchto podmínek na místě prokázat,
b) nařizuje provozovateli u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, při prodeji jízdenky (skipasu) splnění těchto podmínek kontrolovat; v případě prodeje prostřednictvím prostředku komunikace na dálku kontroluje splnění podmínek podle bodu I/17 provozovatel podle svých technických a provozních možností; osobě se nařizuje provozovateli splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli takové osobě jízdenku (skipas) prodat; provozovateli se dále nařizuje kontrolovat splnění podmínek podle bodu I/17 u povinných osob v přepravních prostorách lanových drah a lyžařských vleků před využitím služby, a to podle jeho aktuálních organizačních, provozních, personálních a technických možností alespoň namátkově; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli takové osobě umožnit využití služby,
c) nařizuje osobám udržovat rozestupy alespoň 1,5 metru ve vnitřních vymezených přepravních prostorách lanových drah a lyžařských vleků, a to nejde-li o osoby ze společné domácnosti nebo žáky jedné školy a osoby je dozorující,
d) nařizuje provozovateli dodržovat následující pravidla:
i) aktivně brání tomu, aby se osoby ve vnitřních vymezených přepravních prostorách lanových drah a lyžařských vleků zdržovaly v kratších vzdálenostech, než je 1,5 metru, nejde-li o členy domácnosti nebo žáky jedné školy nebo osoby je dozorující,
ii) umístí dezinfekční prostředky při vstupu do vymezených přepravních prostor lanových drah a lyžařských vleků a v jejich zázemí, zejména v prostoru pokladen, informačních center, sociálního zázemí apod.,
6
iii) zajistí pravidelnou dezinfekci nejčastěji dotýkaných ploch na přepravních zařízeních a ve vymezených přepravních prostorách lanových drah a lyžařských vleků a v jejich zázemí, zejména v prostoru pokladen, informačních center, sociálního zázemí apod.,
iv) zajistí informování zákazníků o pravidlech podle písmen a) až c), a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu do přepravních prostor lanových drah a lyžařských vleků, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory,
v) zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným vzduchem v uzavřených prostorách vymezených přepravních prostor lanových drah a lyžařských vleků,
11. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) a i) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz zoologických zahrad a botanických zahrad, muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií a konání veletrhů a prodejních hospodářských výstav,
a) nařizuje provozovateli prostor nebo organizátorovi akce umožnit pouze takové využití kapacity vnitřního prostoru, aby bylo umožněno účastníkům dodržovat rozestupy 1,5 metru a návštěvníkům se nařizuje tyto rozestupy dodržovat, nejde-li o osoby ze společné domácnosti nebo žáky nebo studenty jedné školy nebo je dozorující osoby; stejná pravidla se použijí i pro návštěvy arboret a jiných zahrad nebo parků, do kterých je vstup regulován,
b) zakazuje účast na skupinové prohlídce uvedených prostor a akcí osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo které v případě skupinové prohlídky o celkovém počtu osob vyšším než 20 osob nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje, pokud se skupinové prohlídky v rámci vzdělávání účastní výhradně žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující osoby,
c) nařizuje organizátorovi skupinové prohlídky u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, před zahájením prohlídky splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se organizátorovi takové osobě umožnit účast na skupinové prohlídce,
12. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) a i) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz zařízení nebo poskytování služeb osobám ve věku 6 až 18 let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost včetně přípravy na vyučování, poskytování obdobných služeb dětem ve věku do 6 let, včetně péče o ně, jiné organizované volnočasové aktivity osob mladších 18 let, zotavovací akce a jiné podobné akce pro osoby mladší 18 let,
a) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce neumožnit v jeden čas přítomnost více než 1 000 osob,
b) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce vést evidenci účastnících se osob pro potřeby případného epidemiologického šetření, a to v rozsahu identifikace účastníků a osob poskytujících služby nebo péči nebo jinak vedoucí aktivitu (jméno, příjmení), jejich kontaktní údaje (nejlépe telefonní číslo) a informace o čase poskytnutí služby apod. (od kdy, do kdy); tuto evidenci uchovává po dobu 30 dnů ode dne poskytnutí služby,
c) zakazuje účast na uvedených aktivitách osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo které v případě, že má být v jeden čas přítomno více než 20 osob, nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17; uvedené podmínky se vztahují obdobně na osoby podílející se na zabezpečení akce, pokud jsou současně přítomné na místě jejího konání; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje, pokud se uvedených aktivit účastní výhradně žáci jedné školy nebo je dozorující osoby nebo jde-li o pravidelné aktivity v neměnném kolektivu,
d) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce u osoby,
7
která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, před zahájením uvedené aktivity splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce takové osobě umožnit účast na uvedených aktivitách; trvá-li akce nepřetržitě déle než 1 den (dále jen „vícedenní akce“), prokazuje se splnění podmínek stanovených v bodu I/17 ke dni nástupu na akci a dále ve frekvenci každých 7 dní,
e) nařizuje organizátorovi vícedenní akce v případě oznámení pozitivního výsledku RT-PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 provedeného u účastnící se nebo jinak přítomné osoby v rámci opakovaného prokazování splnění podmínek podle bodu I/17 zajistit oddělení této osoby od ostatních osob účastnících se vícedenní akce, osobě starší 18 let věku se nařizuje akci neprodleně opustit a v případě osoby mladší 18 let se organizátorovi nařizuje bezodkladně kontaktovat jejího zákonného zástupce, který zajistí její odvoz do domácího prostředí, a dále bezodkladně kontaktovat orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa konání akce a předat mu seznam účastníků vícedenní akce, včetně telefonních čísel zákonných zástupců osob mladších 18 let nebo telefonních čísel účastnících se osob starších 18 let k provedení epidemiologického šetření. O dalším postupu rozhoduje orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa konání akce,
13. podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují podmínky pro konání koncertů a jiných hudebních, divadelních, filmových a jiných uměleckých představení včetně cirkusů a varieté, sportovních utkání, zápasů, závodů apod. (dále jen „sportovní utkání“), kongresů, vzdělávacích akcí a zkoušek v prezenční formě, s výjimkou vzdělávací akce a zkoušky, které jsou součástí vzdělávání podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, nejde-li o akademický obřad, a to tak, že
a) zakazuje účast na akci osobám, které se mají účastnit akce jako diváci, návštěvníci, posluchači nebo zkoušení (dále jen „diváci“), pokud vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 anebo v případě, že má být v jeden čas přítomno na akci více než 20 diváků, nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje, pokud se dané akce v rámci vzdělávání účastní výhradně žáci nebo studenti jedné školy a je dozorující osoby nebo pokud provozovatel zajistí oddělení prostor tak, aby žáci nebo studenti jedné školy a je dozorující osoby používali jiné prostory než ostatní osoby účastnící se těchto akcí,
b) nařizuje organizátorovi akce u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, při vstupu na akci splnění těchto podmínek kontrolovat a osoba je povinna mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se organizátorovi takovou osobu vpustit na tuto akci,
c) vzdálenost diváků od jeviště nebo jiného místa určeného pro vystupující nebo sportovní plochy musí být nejméně 2 m,
14. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují podmínky pro konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě, jako jsou zejména spolkové, sportovní, kulturní jiné než uvedené v bodu I/13, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění, slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky a oslavy, nejde-li o schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se konají na základě zákona, a shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, tak, že a) nařizuje organizátorovi akce neumožnit v jeden čas přítomnost více než 1 000 osob, není-li dále stanoveno jinak,
b) zakazuje účast na akci osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo které v případě, že má být v jeden čas přítomno na akci více než 20 osob,
8
nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17 nebo nejsou schopny splnění těchto podmínek na místě prokázat; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje,
i) pokud se dané akce v rámci vzdělávání účastní výhradně žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující osoby nebo pokud organizátor zajistí oddělení prostor tak, aby žáci nebo studenti jedné školy používali jiné prostory než ostatní osoby účastnící se těchto akcí,
ii) jde-li o pravidelné aktivity v neměnném kolektivu za podmínky, že organizátor těchto aktivit vede evidenci účastnících se osob pro potřeby případného epidemiologického šetření, a to v rozsahu identifikace účastnících se osob (jméno, příjmení) a jejich kontaktní údaje (nejlépe telefonní číslo), a tuto evidenci uchovává po dobu 30 dnů ode dne konání uvedené aktivity, není-li dále stanoveno jinak,
iii) jde-li o účast na svatbě, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství, nebo pohřbu, pokud se jich neúčastní více než 30 osob,
c) nařizuje organizátorovi akce u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, před účastí na akci, na niž je regulován vstup, splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se organizátorovi akce takové osobě umožnit účast na akci,
d) v případě sportovní přípravy amatérských sportovců organizované sportovními svazy a sportovního utkání v rámci amatérské sportovní soutěže organizované sportovními svazy nařizuje osobě organizující sportovní přípravu nebo sportovní utkání vést vždy evidenci osob účastnících se sportovní přípravy nebo sportovního utkání pro potřeby případného epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví, a to v rozsahu identifikace účastníka (jméno, příjmení) a kontaktní údaje účastníka (nejlépe telefonní číslo) a tuto evidenci uchovávat po dobu 30 dnů ode dne, v němž probíhala sportovní příprava nebo sportovní utkání; jde-li o nepravidelné aktivity nebo pravidelné aktivity v proměnném kolektivu (např. utkání), zakazuje se účast sportovců, rozhodčích a členů realizačního týmu, pokud vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 anebo v případě, že má být v jeden čas přítomno na sportovní přípravě nebo sportovním utkání více než 20 osob, nesplňují, s výjimkou dětí do 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17 s tím, že negativní výsledek RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 pouze pro účely těchto aktivit má platnost 7 dní; písmeno c) platí obdobně,
e) organizovanou činnost pěveckých sborů lze organizovat za dodržení podmínek, že ve skupině je nejvýše 50 osob, mezi osobami jsou dodržovány rozestupy minimálně 1,5 metru a zakazuje se účast osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 anebo, s výjimkou dětí do 12 let věku, nesplňují podmínky stanovené v bodu I/17; písmeno c) platí obdobně; organizátorovi činnosti pěveckého sboru se nařizuje vést evidenci účastníků pro potřeby případného epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví, a to v rozsahu identifikace účastníka (jméno, příjmení) a kontaktní údaje účastníka (nejlépe telefonní číslo) a tuto evidenci uchovávat po dobu 30 dnů ode dne účasti na této činnosti,
15. podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují následující podmínky pro výkon práva pokojně se shromažďovat podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů:
a) koná-li se shromáždění mimo vnitřní prostory staveb, jeho účastníci se mohou shromažďovat ve skupinách po nejvýše 20 účastnících a dodržují rozestupy mezi skupinami účastníků alespoň 2 metry,
b) koná-li se shromáždění ve vnitřních prostorech staveb, jeho účastníci musí dodržovat, s výjimkou osob ze společné domácnosti, rozestupy alespoň 1,5 metru a před vstupem do vnitřního prostoru si dezinfikují ruce,
16. podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují následující podmínky pro konání voleb orgánu právnické osoby a zasedání orgánu právnické osoby s výjimkou orgánů územních samosprávných celků v případě, že se jej účastní na jednom místě více než 20 osob:
a) zakazuje se účast účastníkovi, který
9
i) vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19, anebo,
ii) nejde-li o dítě do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/17 nebo nemá negativní výsledek RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS CoV-2, které absolvoval nejdéle před 72 hodinami,
b) nařizuje provozovateli u účastníka, který musí splňovat podmínky podle písmene a) bodu ii), při vstupu do vnitřních prostor splnění těchto podmínek kontrolovat a účastníkovi se nařizuje mu splnění těchto podmínek prokázat; v případě, že účastník splnění podmínek podle písmene a) bodu ii) neprokáže, je provozovatel povinen takovému účastníkovi neumožnit vstup do vnitřních prostor,
17. stanovují následující podmínky pro vstup osob do některých vnitřních a venkovních prostor nebo pro účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech, je-li to vyžadováno tímto mimořádným opatřením:
a) osoba absolvovala nejdéle před 72 hodinami RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, jde-li o
i) osobu do dovršení 18 let věku, nebo
ii) osobu, která se nemůže podrobit očkování proti onemocnění covid-19 pro kontraindikaci; skutečnost, že se osoba nemůže podrobit očkování proti onemocnění covid-19 pro kontraindikaci, se dokládá záznamem v Informačním systému infekčních nemocí (ISIN) obsahujícím výslovné uvedené informace o tom, že se osoba nemůže ze zdravotních důvodů očkování proti onemocnění covid-19 podrobit, nebo lékařským potvrzením obsahujícím výslovné uvedení informace o tom, že osoba se nemůže ze zdravotních důvodů očkování proti onemocnění covid-19 podrobit a že tato skutečnost je uvedena v Informačním systému infekčních nemocí (ISIN); nebo
iii) osobu očkovanou proti onemocnění covid-19, pokud
a. od aplikace první dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle souhrnu údajů o přípravku (dále jen „SPC“) ke dni prokazování této skutečnosti pro účely tohoto mimořádného opatření neuplynula doba 14 dnů, nebo
b. v případě dvoudávkového schématu podle SPC jí dosud nebyla podána druhá dávka očkovací látky a od aplikace první dávky očkovací látky ke dni prokazování této skutečnosti pro účely tohoto mimořádného opatření neuplynula maximální doba stanovená pro aplikaci druhé dávky očkovací látky podle SPC, nebo
c. od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle SPC ke dni prokazování této skutečnosti pro účely tohoto mimořádného opatření neuplynula doba 14 dnů; nebo
b) osoba byla očkována proti onemocnění covid-19 a doloží národním certifikátem o provedeném očkování nebo certifikátem o provedeném očkování vydávaným podle nařízení Evropské unie o digitálním certifikátu EU COVID1, za podmínky, že uplynulo nejméně 14 dní od dokončeného očkovacího schématu; za národní certifikát o provedeném očkování se považuje písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce oprávněnou osobou působící v třetí zemi, jehož vzor je zveřejněn v seznamu uznaných národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví; písemné potvrzení musí obsahovat údaje o očkované osobě, podanému typu vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci osoby, která potvrzení vydala, a tyto údaje musí být možné ověřit dálkovým přístupem přímo z písemného potvrzení, za předpokladu, že očkování bylo provedeno
i) léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku proti covid-19, kterému byla udělena registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004, nebo
1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19.
10
ii) léčivým přípravkem, jehož výroba je v souladu s patentem léčivého přípravku podle bodu i), pokud je tento léčivý přípravek zároveň schválen Světovou zdravotnickou organizací pro nouzové použití; nebo
c) osoba prodělala laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u ní doba nařízené izolace a od prvního pozitivního rychlého antigenního testu (RAT) na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 neuplynulo více než 180 dní.
II.
S účinností ode dne 22. listopadu 2021 od 00:00 hod. se ruší mimořádné opatření ze dne 5. listopadu 2021, č.j. MZDR 14601/2021-27/MIN/KAN.
Odůvodnění:
I. Zhodnocení aktuální epidemické situace
Trend a vývoj epidemické situace v zemích EU je charakterizován vysokým a narůstajícím počtem nově pozitivních osob. Nárůst je pozorován ve všech zemích EU, již se tak netýká primárně jen zemí východní Evropy, avšak zde je situace stále významně zhoršená zejména v segmentu zdravotní péče, což je dáno primárně velmi nízkou proočkovaností v těchto zemích (Bulharsko, Rumunsko), kde je kompletně proočkováno méně než 40 % osob starších 60 let, což je vysoce rizikový aspekt vzhledem k vývoji počtu nově diagnostikovaných případů ve skupině osob starších 65 let, tj. skupiny osob, u kterých je dle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (dále jen „CDC“) [1] násobně vyšší riziko hospitalizace a úmrtí ve srovnání s referenční populační skupinou (18-29 let). Nárůst případů v této věkové kategorii je pozorován ve většině zemích EU, průměrná 14denní incidence je 200 případů na 100 tisíc obyvatel, což je o 25 % více než v přechozím týdnu. Ve významněji nižších hodnotách (pod 50 případů na 100 tisíc obyvatel) se drží Finsko, Malta, Švédsko a Francie, ve většině států je pak hodnota 14denní incidence vyšší než 150 případů. Tento trend růstu je pozorován již čtyři po sobě jdoucí týdny, což se odráží i do počtu hospitalizací, a to jak celkových, tak na jednotkách intenzivní péče (dále je „JIP“), kdy nejzávažnější situace je ve dvou již zmíněných zemích, a to Rumunsku a Bulharsku. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „ECDC“) předpokládá ve svém výhledu, že tento negativní trend vývoje epidemie onemocnění covid-19 bude pokračovat i v dalších týdnech.
V některých zemích tak v souvislosti s narůstajícím počtem nejen případů, ale zejména zátěže nemocnic byla zavedena nová restriktivnější opatření (Rakousko, Německo, Nizozemsko) nebo jsou v blízké budoucnosti plánována (Dánsko).
Současný trend a vývoj epidemické situace v České republice je i nadále charakterizován kontinuálním nárůstem ve všech sledovaných indikátorech pro hodnocení epidemie, velmi významně až skokově v posledních dnech v počtech nově diagnostikovaných osob. Dynamika nárůstu nově diagnostikovaných je velmi vysoká, a to v desítkách procent v mezitýdenním srovnání (+50 %). Celopopulační reprodukční číslo dosahuje hodnoty 1,32. Tato dynamika a současné počty nově diagnostikovaných případů včetně relativní pozitivity testů ukazují na velmi vysokou virovou nálož v populaci a tím i vyšší pravděpodobnost kontaktu s nakaženým jedincem, což dokladuje i rostoucí počet testů s epidemiologickou indikací, tedy testů
11
indikovaných epidemiologicky významným kontaktům, tj. osobám v úzkém kontaktu s pozitivní osobou.
Významný nárůst v posledních dnech a týdnech je patrný i ve vysoce sledovaném ukazateli, a to v počtu případů ve věkové kategorii osob starších 65 let, která je riziková z hlediska závažnosti průběhu onemocnění s následným dopadem na zdravotní systém. Tento významný nárůst počtu případů v této věkové kohortě představuje velmi rizikový potenciál v počtu nových hospitalizací v následujících dnech a týdnech, včetně hospitalizací na JIP.
Současné počty celkových hospitalizací odpovídají hodnotám z dubna 2021, na JIP pak hodnotám z května tohoto roku. Ve srovnání s loňským podzimem se pak počty hospitalizací (včetně těch na JIP) pohybují v hodnotách z druhé poloviny října roku 2020. Trvá stav, kdy většina nově přijatých pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19 je neočkovaných. Nové příjmy na odděleních JIP jsou z více než 65 % ze skupiny neočkovaných osob, průměrný věk hospitalizovaných na JIP je 62 let. Obsazenost lůžek JIP z důvodu závažného klinického průběhu onemocnění covid-19 je na 17,6 % celkové kapacity tohoto segmentu zdravotní péče (data k 16. 11. 2021), což také představuje kontinuální a rizikový nárůst, zejména pak v případě krajů, kde není dostatečný lůžkový fond, což má aktuálně za následek již částečné omezení elektivní péče z důvodu nutnosti uvolnění kapacit pro očekávaný nárůst hospitalizovaných osob v důsledku onemocnění covid-19. Podíl nyní aktuálně dostupných lůžek (funkčních) se stále drží nad 30 %, neboť v některých krajích již dochází k omezení péče, a tudíž se uvolňují použitelné kapacity pro očekávaný růst počtu pacientů s onemocněním covid-19.
Nárůst pozorujeme rovněž i u dalšího parametru, a to relativní pozitivity testů, která z diagnostické a klinické indikace vykazuje pozitivitu více než 30 %. Testy provedené na základě epidemiologické indikace mají pozitivitu 14 %.
Negativní vývoj, jak už je výše popsáno, pozorujeme zejména v ukazateli celkového počtu nově pozitivních osob. Aktuální 7denní klouzavý průměr je vyšší než 12 400 případů (data k 16. 11. 2021) a 7denní incidence přesahuje hodnotu 800 na 100 tisíc obyvatel. Tyto současné celopopulační hodnoty tak již významně, tj. dvojnásobně překračují hodnoty pozorované ve stejném období loňského roku, jelikož v témže kalendářním období byl denní průměr přes 6 000 případů a 7denní incidence okolo 400 případů. Současné hodnoty tak více odpovídají povánočnímu období, tj. začátku tohoto roku. Rozdílné hodnoty však stále pozorujeme ve věkové kategorii 65+, kde je aktuálně 7denní klouzavý průměr stále nižší, a to zhruba o 20 %, což se i odráží v rozdílných počtech hospitalizací, což ukazuje i výrazný ochranný efekt vakcinace. Je nutno však poznamenat, že i přes toto relativně „pozitivní“ srovnání se jedná o velmi vysoké počty nově pozitivních přesahující 1 000 nově diagnostikovaných případů v této věkové kategorii a s ohledem na trvající kontinuální nárůst počtu nově pozitivních je nutné konstatovat, že populační zátěž ve věkové kategorii 65+ významně a rizikově roste a projevuje se v počtech nově hospitalizovaných osob, zejména v celkových hospitalizacích a postupně i v počtech hospitalizací na JIP. Pokud tento nepříznivý trend a vývoj bude i nadále pokračovat, projeví se tento stav i výrazněji v počtech pacientů v těžkém stavu na celorepublikové úrovni a způsobují postupné a výraznější omezování elektivní péče.
12
I nadále pozorujme poměrně rozdílný aktuální vývoj a trend epidemie mezi jednotlivými kraji, 7denní incidence se pohybuje v širokém rozmezí od 250 do 1 100 případů na 100 tisíc obyvatel, kdy nejnižší hodnota patří Karlovarskému kraji a nejvyšší pak kraji Olomouckému. Většina krajů se v hodnotách 7denní incidence pohybuje nad hodnotu 700 případů. I nadále trvá, že nižší hodnoty 7denní incidence ve srovnání se zbývající částí republiky pozorujeme v pásmu severovýchodních a severozápadních Čech (Liberecko, Královéhradecko, Ústecko, Karlovarsko), avšak i zde dochází k postupnému nárůstu nově diagnostikovaných případů.
Dokladem pro masivní komunitní šíření onemocnění covid-19 na území ČR jsou nejen hodnoty 7denní incidence na úrovni okresní, kdy 60 okresů přesahuje hodnotu 500 případů na 100 tisíc obyvatel, která je obecně považována za již velmi vysokou hodnotu, ale zejména pak podíl relativní pozitivity testů, a to jak z diagnostické indikace, tak i z indikace epidemiologické. U diagnostické indikace je celorepublikově překročena hranice 30 %, což ukazuje na stav, kdy každý třetí test je pozitivní z této indikace, u epidemiologické indikace pak každý osmý. Obě tyto hodnoty tak významně překračují doporučenou hodnotu, která je obecně přijímána jako „bezpečná“ (4 %) a ukazují na velmi vysokou virovou nálož v populaci a významný potenciál pro další šíření onemocnění, včetně zásahu do zranitelné skupiny obyvatel, jelikož pravděpodobnost setkání s pozitivní osobou je výrazně vyšší, a to zejména pak v místech s vyšší kumulací osob na jednom místě v jeden čas. Na krajské úrovni se pohybujeme u diagnostické indikace v pozitivitě testů v rozmezí od 20 do 40 %, u epidemiologické pak v rozmezí od 8 do 20 %, V okresech Šumperk, Frýdek – Místek, Prostějov a Kroměříž se pak 7denní relativní pozitivita diagnostických testů blíží hranici 50 % a téměř polovina okresů pak hranici 30 %.
Z hlediska věkového složení nově diagnostikovaných případů trvá, že nejvíce zatíženými skupinami jsou děti, mladiství a střední věk, což je dáno primárně i obecně nižší proočkovaností v těchto věkových kategoriích. Kompletní proočkovanost ve věkové kategorii 12 až 15 let je 34 %, ve věkové kategorii 16 až 19 let 57 % a ve věkové kategorii 25 až 34 let pak 50 %. Nízká proočkovanost v kategorii mladých dospělých představuje i významnější riziko pro prostředí dětí, jelikož se velmi často jedná o rodiče dětí předškoláků nebo školáků a zde tak existuje potenciál zavlečení nákazy do školního prostředí. Ovšem počet případů narůstá kontinuálně ve všech věkových kategoriích.
Výše uvedené tak řadí současný vývoj a trend v ČR dle metodiky WHO pro kategorizaci míry přenosu do nejvyššího stupně, a to do 4. stupně pro komunitní přenos nákazy, který je charakterizován velmi vysokou incidencí nových případů za 14 dní, a které jsou rozprostřeny po celém území. Tento stupeň je z hlediska míry rizika charakterizován jako velmi rizikový pro obecnou populaci. Toto hodnocení podporuje i hodnocení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, která na základě hodnotících indikátorů vývoje epidemie řadí ČR ve své rizikové škále do nejvyšší kategorie rizika viz https://covid19-surveillance-report.ecdc.europa.eu/
Jedním z klíčových parametrů pro hodnocení vývoje epidemie a jejích dopadů na zdraví je stav kapacit nemocniční péče. V tomto ukazateli zdravotního dopadu epidemie covid-19 v návaznosti na zvyšující se počet nových případů dochází ke kontinuálnímu nárůstu počtu hospitalizovaných osob, aktuálně je v nemocnicích hospitalizováno téměř 4 500 pacientů a z toho více než 600 pacientů vyžaduje péči na JIP, kde je téměř 300 pacientů připojeno na umělou plicní ventilaci. I když jsou stále počty hospitalizací významně nižší než v loňském roce
13
ve stejném období, kdy bylo v nemocnicích téměř 6 200 pacientů a téměř bezmála 1 000 jich bylo léčeno na JIP, tak musíme konstatovat, že dochází k významnému nárůstu počtu nově hospitalizovaných osob. Denní počty nově přijatých osob k hospitalizaci přesahují hodnotu 400 pacientů, na JIP je pak v průměru posledních 7 dní přijímáno denně 70 nových pacientů. Postupně tak z důvodu vysoce negativního vývoje prevalence nových nákaz a zejména pak v seniorní skupině začíná narůstat i počet pacientů hospitalizovaných v těžkém stavu s potřebou vysoce intenzivní péče, téměř polovina pacientů na JIP je připojena na umělou plicní ventilaci. Vzhledem k aktuálnímu trendu a vývoji prevalence nákazy zejména ve skupině hospitalizací nejvíce ohrožených osob, tj. seniorních obyvatel, je pak důvodný předpoklad, že tento trend bude i nadále pokračovat a postupně bude docházet k vyčerpání alokovaných kapacit pro pacienty s onemocněním covid-19 a tím i k postupnému omezení elektivní péče, jelikož narůstající počet hospitalizací v důsledku onemocnění covid-19 způsobí tlak na zbývající lůžkovou kapacitu, která bude muset být uvolněna právě pro potřeby hospitalizací pacientů s covid-19. Tento stav omezení elektivní péče již pozorujeme v některých zařízeních v nejvíce zatížených regionech a v regionech s nižším lůžkovým fondem.
Prozatím však i přes tento trvalý nárůst hospitalizovaných pacientů nezaznamenáváme tak významný tlak na kapacity lůžkové nemocniční péče jako v loňském roce v totožném období, čemuž výrazně napomáhá vakcinace. Efekt vakcinace je pozorován i u personálu ve zdravotnických zařízení, jelikož počty pozitivních zdravotníků jsou významně nižší než v loňském roce.
Ochranný efekt vakcinace dokládá i fakt, že většinu nově hospitalizovaných pacientů s těžkým průběhem tvoří osoby neočkované (> 65 %). Tato skutečnost je i odrazem celkového stavu epidemické situace, kdy okolo 65-70 % nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19 připadá na neočkované osoby. Zmíněný ochranný efekt vakcinace konkrétně dokládají i data ÚZIS, které jsou zveřejňována na webových stránkách MZ (https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datove-tiskove-zpravy-ke-covid-19/) a kde je uvedeno, že za měsíc listopad 2021 počet neočkovaných pacientů na JIP významně převyšuje počet nově hospitalizovaných na JIP s dokončeným očkováním, konkrétně v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je 7denní incidence v kohortě neočkovaných 10,9 případů, kdežto ve skupině kompletně očkovaných je 7denní incidence 2,3 případů. Obdobně tomu bylo i v říjnu, kdy u skupiny neočkovaných byla 7denní incidence 2,9 případů, u skupiny naočkovaných pak 0,8 případů na 100 tisíc obyvatel.
Pro další vývoj a průběh epidemie je vysoce důležité očkování u rizikových skupin i naočkování třetí dávkou, která znamená posílení imunity proti onemocnění covid-19 a tím i snížení rizika nákazy a symptomatického průběhu, a především pak těžkého průběhu onemocnění nebo úmrtí v případě nákazy. Proočkovanost populace, zejména pak vyšších věkových skupin, je nezbytná z důvodu ochranného efektu očkování před závažným průběhem onemocnění, který je více pravděpodobný u starších osob s chronickými onemocněními nebo u osob s oslabenou imunitou. K datu 16. 11. 2021 bylo očkováno alespoň jednou dávkou více než 6,4 milionů obyvatel, dokončené očkování mělo 6,2 milionu osob, což představuje 58,0 % celkové populace, více než 550 tisícům osob pak byla podána posilující třetí dávka. Jen za měsíc listopad pak ve skupině 75+ byla posilující dávka podána téměř 130 tisícům osob. V kohortě, která může být v současné době očkována, tj. populace od 12 let věku, má dokončené očkování 66,5 %. Z hlediska rizika závažného průběhu nemoci v nejohroženější skupině, tj. u osob starších 80 let, je kompletně naočkováno 83,8 %. V této skupině je však i nadále více než 30 tisíc osob potenciálně ohroženo vyšším rizikem závažného průběhu nemoci, což představuje v případě dalšího nárůstu tempa komunitního šíření významné riziko pro zátěž zdravotnického systému. Ve věkové skupině 60+ je pak stále více než 300 tisíc osob, které
14
neabsolvovaly očkování, a to ani jednou dávkou. Pozitivním aspektem v této věkové skupině je počet podaných posilujících dávek, kde v této skupině očkování posilující dávkou absolvovalo více než 350 tisíc osob, z toho více než 200 tisíc osob jen za listopad tohoto roku. Avšak stále nedostatečná je počet primovakcinovaných, i když se i tento počet zvyšuje. Za měsíc listopad tohoto roku byla první dávka v rámci dvoudávkového schématu očkování podána více než 15 000 osob v této věkové kategorii, u téměř 5 000 pak bylo ve stejném schématu očkování dokončeno, nad to 5 000 osob bylo naočkováno vakcínou s jednodávkových schématem. Obecně však vyšší zájem o primovakcinaci je mezi mladšími věkovými skupinami.
Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je tak proočkovanost populace, která stále není dostatečná a v populaci stále zůstává minimálně 30 % osob vnímavých k nákaze. Stále je tedy v populaci velký počet osob k nákaze vnímavých, z nichž je nemalý podíl těch, které jsou v případě nákazy výrazně více ohroženy závažným průběhem onemocnění se všemi jeho následky. Tato skutečnost stále znamená velký potenciál pro další šíření viru SARS-CoV-2.
Problematický však není jen vývoj v proočkovanosti u seniorní populace, ale také u osob v produktivním věku, zejména i mladších dospělých, kde se pohybuje okolo 50 %, a vzhledem k faktu, že se jedná o osoby nejvíce aktivní co do počtu vzájemných kontaktů, tak nadále trvá riziko pro významnější šíření onemocnění covid-19 nejen při sociálních a volnočasových interakcích, ale i na pracovištích a je zde také i možnost zavlečení do školních a dalších kolektivů.
Na základě vyhodnocení příslušných indikátorů pro hodnocení vývoje epidemie můžeme konstatovat, že současná epidemiologická situace ve výskytu onemocnění covid-19 odpovídá vysoce rizikovému scénáři vývoje, jelikož pozorujeme významné nárůsty všech klíčových indikátorů vývoje epidemie, zejména pak 7denní incidence, a to jak celopopulační, tak i ve skupině obyvatel 65+. Vysoká hodnota relativní pozitivity testů pak ukazuje na vysokou virovou nálož v populaci, a tento indikátor společně s vysokým počtem případů u nichž není znám zdroj nákazy ukazuje na masivní komunitní šíření onemocnění v populaci. Z těchto důvodů je i nadále nutné pokračovat v opatřeních plošného charakteru, jelikož vidíme ze všech indikátorů, že situace se zhoršuje ve všech částech republiky.
Z hlediska monitoringu variant viru SARS-CoV-2 i nadále platí, že v Evropě je dominantní delta varianta viru, která představuje více než 99 %.
Dle tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu ze dne 15. listopadu 2021 se situace v České republice, co se týká zastoupení variant viru SARS-CoV-2 prakticky nemění, dominuje varianta delta a její subvarianty. V rámci Evropy se začíná objevovat další subvarianta delty, označovaná AY 4.2. V ČR laboratoře zatím zachytily tři pozitivní vzorky AY 4.2. ECDC se na tuto subvariantu nyní zaměřuje a zjišťuje, zda může být odolnější proti očkování či léčbě.[2]
Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19, kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje onemocnění covid-19 v časové ose, a také zde https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datove-tiskove-zpravy-ke-covid-19/
15
Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr.
Týdenní reporty o trendech a vývoji, včetně proočkovanosti v EU/EHP jsou dostupné z https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/situation-updates.
II. Hodnocení rizika
V souvislosti s rychlým rozšířením delta varianty viru SARS-CoV-2 v Evropě (99 % nově diagnostikovaných případů) a s ohledem na její zvýšenou míru přenosu provedla v září 2021 ECDC zhodnocení rizika onemocnění covid-19 u osob očkovaných, neočkovaných nebo částečně očkovaných.[3] V současné době hrají dostupné vakcíny klíčovou roli při omezování šíření viru SARS-CoV-2, zejména jeho delta varianty. V EU/EHP má dokončené očkování 61,1 % (rozmezí 18,4 – 79,4 %) celkové populace. Existují značné mezistátní a subnárodní rozdíly v proočkovanosti, což vede k tomu, že velká část obyvatel EU/EHP zůstává stále vnímavá k nákaze virem SARS-CoV-2. Scénáře modelování, které zvažují proočkovanost, účinek očkování, přirozenou imunitu a míru kontaktu obyvatel s nákazou covid-19, naznačují, že potenciální riziko onemocnění covid-19 v EU/EHP je do konce listopadu 2021 vysoké, pokud v příštích týdnech nedojde k rychlému zvýšení proočkovanosti populace. Riziko bylo posuzováno na základě současné úrovně proočkovanosti, dominance delta varianty viru a také bylo bráno v úvahu plánované uvolnění protiepidemických opatření oznámených zeměmi EU/EHP.
ECDC hodnotilo riziko v zemích EU/EHP na základě jejich současné a předpokládané úrovně proočkovanosti celkové populace (nízká < 45% proočkovanost, průměrná 55–65% proočkovanost; vysoká > 75% proočkovanost). Hodnocení bylo založeno na následujících faktech: a) očkované osoby mají nižší pravděpodobnost nákazy, b) v případě nákazy je průběh onemocnění u očkovaných osob mírnější než u neočkovaných, c) v případě nákazy osoby ze zranitelné skupiny populace je vyšší pravděpodobnost závažného průběhu. Na základě těchto modelových scénářů lze do konce listopadu 2021 očekávat, že země s proočkovaností covid-19 na nebo pod současnou průměrnou úrovní EU mají vysoké riziko významného nárůstu počtu nových případů, hospitalizací a úmrtí. V této situaci vzhledem k vysoké virové zátěži v populaci mohou být ohroženy infekcí se závažným průběhem i plně očkované osoby ze zranitelných skupin. Naproti tomu země s vysokou proočkovaností nad současnou průměrnou úrovní EU, a zejména země s nejvyšší proočkovaností, mají nyní nižší riziko významného nárůstu nových případů, hospitalizací a úmrtnosti, zejména pokud nedojde k rychlému poklesu účinnosti vakcíny, nebo výskytu nových variant viru, na které může být účinnost očkování snížena.
Jako hlavní úkol pro země EU/EHP vidí ECDC v pokračující snaze o zvýšení proočkovanosti ve všech k očkování proti onemocnění covid-19 způsobilých věkových skupinách, aby se omezilo riziko nákazy virem SARS-CoV-2. V této souvislosti by měl být kladen důraz na oblast komunikace ve vztahu k očkování a jeho důležité úloze při ochraně osob před závažným průběhem onemocnění covid-19. Před nástupem zimních měsíců ECDC spatřuje zvýšení proočkovanosti jako zásadní věc ke snížení rizika pro systém zdravotní péče, neboť může být kromě onemocnění covid-19 obyvatelstvo zasaženo chřipkou a jinými respiračními viry. Podle současné prognózy ECDC je stále zapotřebí udržovat nastavená protiepidemická opatření, aby bylo možno kontroloval výskyt delta varianty a její dopad na celkovou epidemickou situaci. Omezení se týká zejména situací a míst, kde může dojít k nejsnazšímu přenosu viru zejména
16
vzhledem k charakteru činnosti a/nebo nemožnosti či nevhodnosti v těchto situacích používat po celou / přechodnou dobu ochranu dýchacích cest. Nejzranitelnější je přitom neočkovaná část populace vzhledem k tomu, že se nejsnáze nakazí a navíc i virus nejsnáze přenáší. (Očkovaní se mohou sice nakazit, ale nehrozí u většiny z nich těžký průběh, navíc sami virus přenesou s malou pravděpodobností, neboť je virus do značné míry inhibován časnou imunitní reakcí - protilátkami nakaženého.) Jedná se zejména o restaurace a kluby, služby (kadeřnictví, masáže), sportoviště a bazény, ubytovací služby, obchody, vč. nákupních center a trhů a hromadné akce.
Ze samotné podstaty onemocnění covid-19 jako nákazy, která se šíří vzduchem (respirační nákaza), je zvýšené riziko přenosu tohoto onemocnění obecně spojováno se shromažďováním osob bez dostatečných rozestupů, těsného kontaktu mezi osobami nebo nepoužívání ochranného prostředku dýchacích cest. Toto riziko je pak samozřejmě významně zvyšováno při pobytu ve vnitřních prostorách.
Po celou dobu trvání pandemie onemocnění covid-19 byly a jsou prováděny studie zaměřené na rizikovost některých aktivit, a to v závislosti na jejich případné specifičnost s ohledem na způsob přenosu onemocnění covid-19.
Vzhledem ke způsobu přenosu onemocnění covid-19 (kapénkami, aerosolem) je mnoha studiemi provedenými v průběhu pandemie dokázáno, že vnitřní prostory jsou z pohledu rizika přenosu viru SARS-CoV-2 významněji rizikovější než prostory venkovní. [4] Tato jejich rizikovost je pak potencována nedostatečným větráním daných prostor, pobytem velkého počtu osob, provozování činností, které jsou spojené s vyšším vylučováním kapének (zpěv, křik, sport a cvičení). [5] V případě sportu nebo kulturních akcí provozovaných ve vnitřních prostorech pak nedostatečná ventilace znamená významně vyšší riziko přenosu viru SARS-CoV-2, než je tomu v případě venkovních sportovních aktivit. Toto riziko

29.09.2021

S návratem dětí do škol s počátkem školního roku vyvstaly otázky, jak to bude s nárokem na ošetřovné v případě výskytu onemocnění COVID-19 ve škole, nařízení karantény dítěti či uzavření školského zařízení.

Ošetřovné při ošetřování nemocného dítěte anebo při péči o dítě mladší 10 let z důvodu nařízené karantény či uzavření školského zařízení bude náležet za obecných podmínek stanovených v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Jde o úpravu, která vždy standardně platila, pouze v některých stanovených obdobích na jaře 2020 a od podzimu 2020 do 30. 6. 2021 se ošetřovné poskytovalo na základě zvláštních zákonů, které stanovily podmínky odlišně s ohledem na tehdejší pandemickou situaci. V současné době již odlišné podmínky neplatí a je třeba postupovat podle výše uvedeného zákona č. 187/2006 Sb.

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

23.09.2021

S návratem dětí do škol s počátkem školního roku vyvstaly otázky, jak to bude s nárokem na ošetřovné v případě výskytu onemocnění COVID-19 ve škole, nařízení karantény dítěti či uzavření školského zařízení.

Ošetřovné při ošetřování nemocného dítěte anebo při péči o dítě mladší 10 let z důvodu nařízené karantény či uzavření školského zařízení bude náležet za obecných podmínek stanovených v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Jde o úpravu, která vždy standardně platila, pouze v některých stanovených obdobích na jaře 2020 a od podzimu 2020 do 30. 6. 2021 se ošetřovné poskytovalo na základě zvláštních zákonů, které stanovily podmínky odlišně s ohledem na tehdejší pandemickou situaci. V současné době již odlišné podmínky neplatí a je třeba postupovat podle výše uvedeného zákona č. 187/2006 Sb.

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

13.09.2021

Slevy na dani

Každý poplatník (zaměstnanec) tedy i zaměstnaný student si může uplatnit u zaměstnavatele základní slevu na poplatníka ve výši 27 840 Kč (měsíčně 2 320 Kč) a zároveň i slevu na studenta ve výši 4 020 Kč (měsíčně 335 Kč). Slevu na studenta lze uplatnit až do dovršení 26 let věku v případě, že se student soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. V případě prezenční formy studia v doktorském studijním programu lze slevu uplatnit až do 28 let věku. Podmínkou je učiněné prohlášení a předložené potvrzení o studiu.

Prostřednictvím prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (tzv. "růžového formuláře") si může student u svého zaměstnavatele uplatnit měsíční slevy na dani a daňové zvýhodnění. Při nástupu do zaměstnání se prohlášení činí do 30 dnů a každoročně nejpozději do 15. února na kalendářní rok. Prohlášení nelze učinit současně (na stejné období) u více zaměstnavatelů, s výjimkou změny zaměstnání v průběhu jednoho kalendářního měsíce (slevu na poplatníka nebo na studenta v tomto případě může poskytnout pouze jeden zaměstnavatel). 

Podávání daňového přiznání

Pro povinnost podání daňového přiznání neexistují pro studenty žádná speciální pravidla a vždy záleží na konkrétních situacích:

• pokud bude student pracovat jako zaměstnanec pouze pro jednoho zaměstnavatele nebo pro více zaměstnavatelů postupně a u všech bude mít na příslušné zdaňovací období (kalendářní rok) učiněné prohlášení a nebude mít jiné příjmy zakládající povinnost podat daňové přiznání, povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob mít nebude,
• povinnost podat daňové přiznání nebude mít student ani v případě, že bude mít zdanitelné příjmy pouze na základě dohody o provedení práce, a to do 10 000 Kč měsíčně nebo na základě dohody o pracovní činnosti do 3 500 Kč měsíčně od jednoho plátce a nebude mít u plátce daně učiněné prohlášení. Příjmy plynoucí z těchto dohod jsou zdaněny daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně a tímto jsou daně vyrovnány. Nevýhodou tohoto zdanění je, že nelze uplatnit slevy na dani.
  I v případě těchto příjmů však může poplatník dodatečně učinit u zaměstnavatele prohlášení, popř. zahrnout příjmy zdaněné srážkovou daní do celoročního základu daně, v rámci daňového přiznání a zde uplatnit nezdanitelné části základu daně a slevy na dani, na které má nárok.

28.07.2021

Senát vrátil návrh novely zákona o DPH

Senátoři projednali návrh změn v zákoně o DPH, které jsou povinně implementované od 1. 7. 2021. S pozměňovacími návrhy jej vrátili Poslanecké sněmovně.

Finální schválení návrhu se tím odkládá na neurčito.

Návrh obsažený ve sněmovním tisku č. 118 obsahuje změny v DPH u e-commerce, povinně implementované od 1. 7. 2021. Tento termín ČR nestihla a finální včlenění návrhu do zákona je ve hvězdách. V Senátu se široce diskutovala otázka nároku na odpočet u veřejnoprávních médií, která s původním návrhem nijak nesouvisí.

Plátci jsou oprávněni od 1. 7. 2021 postupovat podle nových pravidel na e-commerce na základě přímého účinku Směrnice, přestože její novelizace nebyla do českého zákona o DPH řádně a včas transponována. Musí pak plnit i veškeré související podmínky a povinnosti vyplývající zejména z prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011.

Generální finanční ředitelství ve svém výklad obsaženém v „Informace k novele zákona o DPH v oblasti elektronického obchodování (e-commerce) s plánovanou účinností od 1. 7. 2021“ shrnuje podstatné informace, jak by měli plátci postupovat. Od 1. 7. 2021 lze plně využívat výhod a zjednodušení odvodu DPH pomocí One Stop Shop i bez schválení novely.

O dalším vývoji vás budeme informovat.

11.01.2021

Uzavření škol od 27. 12. 2020 do 10. 1. 2021 a nárok na ošetřovné

4. 01. 2021

Rodiče, kteří budou po skončení školních prázdnin od 4. 1. 2021 pečovat o dítě z důvodu uzavření školy, mají nárok na ošetřovné.

Na základě usnesení vlády ze dne 23. 12. 2020 bude pokračovat uzavření škol, ke kterému došlo v týdnu před vánočními svátky. Jedná se tedy o pokračování potřeby péče o dítě z téhož důvodu od 21. 12. 2020 bez přerušení. Uvedené platí i v případě, že zaměstnanec o dítě ve dnech 21. a 22. 12. 2020 nepečoval a nežádal ošetřovné. Prozatím je omezení účinné do 10. 1. 2021 s tím, že se však netýká mj. žáků 1. a 2. ročníků základní školy.

Rodiče žáků 1. a 2. ročníků základní školy tedy mohou uplatnit nárok na ošetřovné z důvodu uzavření školy pouze za dny 21. a 22. 12. 2020, které jsou dny potřeby péče o dítě. Od 23. 12. 2020 mají všechny děti školní prázdniny a za dny prázdnin se ošetřovné nevyplácí, jak již rodiče vědí z předešlých měsíců.

Rodiče prvňáčků a druháků tedy vyplní Žádost o ošetřovné za měsíc prosinec a předají ji zaměstnavateli. Zaměstnavatel v části Záznamy zaměstnavatele uvede rozpis směn za období od 21. do 22. 12. 2020 včetně a vyplní údaj o datu, kdy zaměstnanec opětovně zahájil výkon zaměstnání. Rozhodné období pro výpočet dávky bude zpětně do konce listopadu 2020.

Rodiče starších žáků, kteří se na rozdíl od žáků 1. a 2. ročníků ZŠ do školy po Novém roce nevrací, budou moci žádat o ošetřovné dále od 4. 1. 2021. Stejně jako v předchozích případech uzavření škol použije zaměstnanec tiskopis „Žádost o ošetřovné při péči o dítě za kalendářní měsíc, ve kterém bylo uzavřeno výchovné zařízení (škola) či jeho část“.

Důležité:

·      Ve všech případech platí, že rozhodným datem je 21. 12. 2020. K tomuto datu se posuzuje splnění podmínek nároku na ošetřovné, k tomuto datu se posuzuje věk dítěte (jestli mu ještě nebylo 21. 12. 2020 10 let), od tohoto data se odvíjí určení rozhodného období pro výpočet výše dávky.

·      Za dny školních prázdnin, tj. od 23. 12. 2020 do 3. 1. 2021, výplata ošetřovného nenáleží.

·      Pokud už zaměstnanec podal žádost o ošetřovné za dny 21. a 22. 12. 2020, bude mu na základě toho vyplacena dávka za prosinec. Bude-li pečovat o dítě i v lednu (od 4. 1. 2021), je třeba podat žádost o dávku za leden, ale již nebude generovat nové číslo žádosti, použije číslo z prosincové žádosti.

·      Uzavření školy se potvrzuje pouze formou čestného prohlášení osoby žádající o dávku – čestné prohlášení je součástí tiskopisu v části A Žádost o ošetřovné při péči o dítě za kalendářní měsíc, ve kterém bylo uzavřeno výchovné zařízení (škola) či jeho část.

Jak bude postupovat zaměstnavatel?

Zaměstnavatel standardně zašle žádost zaměstnance o dávku v elektronické podobě na místně příslušnou OSSZ. V žádosti vyplní část Záznamy zaměstnavatele za příslušné období (nebo přiloží samostatný tiskopis „Záznamy zaměstnavatele k žádosti o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení“). Spolu se žádostí zašle zaměstnavatel rovněž Přílohu k žádosti o dávku, kde je třeba při určení rozhodného období zohlednit, že k uzavření školy došlo od 21. 12. 2020. Nejčastěji tedy bude rozhodné období od 1. 12. 2019 do 30. 11. 2020. To platí i v případě, že zaměstnanec začne pečovat o dítě až od 4. 1. 2021. Pečoval-li zaměstnanec ve dnech 21. a 22. 12. 2020 a bude pečovat znovu od 4. 1. 2021, zasílá zaměstnavatel pouze jednu Přílohu k žádosti o dávku. Jde o jeden případ od 21. 12. 2020.

Jak vyplnit žádost o ošetřovné za měsíc prosinec?

Při vyplňování žádosti o ošetřovné žadatel o dávku do prohlášení o uzavření školy uvede údaj o uzavření zařízení od 21. 12. 2020 do 10. 1. 2021 a po vyplnění tiskopis předá zaměstnavateli. Zaměstnavatel v části Záznamy zaměstnavatele uvede rozpis směn za období od 21. 12. do 31. 12. 2020.

V jaké výši náleží ošetřovné při péči o dítě v době od 21. 12. 2020 do 10. 1. 2021?

Ošetřovné náleží ve výši 70 % denního vyměřovacího základu.

Kdy předat zaměstnavateli žádost o ošetřovné za měsíc leden?

Žádost o ošetřovné za měsíc leden předá zaměstnanec zaměstnavateli po skončení uzavření škol nebo po skončení měsíce ledna (nedojde-li k otevření škol).

30.10.2020

09.10.2020

Po dobu trvání krizového opatření jsou aktivity SUOL omezeny, to znamená od pondělí 12.10. do 25.10.2020, viz. Usnesení vlády č.996,

https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/tiskove-zpravy/uv201008-0996.pdf

Usnesení vlády

02.10.2020

Ročník 2020
SBÍRKA ZÁKONŮ
ČESKÁ REPUBLIKA
Částka 158 Rozeslána dne 30. září 2020 Cena Kč 37,–
O B S A H:
391. Usnesení vlády České republiky o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví
v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky na dobu
od 00:00 hodin dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů
392. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření
391
USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 30. září 2020 č. 957
vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky,
vyhlašuje
pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru
/označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky
NOUZOVÝ STAV
na dobu od 00:00 hodin dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů.
Vláda
I. nařizuje ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně
některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů pro řešení vzniklé krizové situace krizová
opatření, jejichž konkrétní provedení stanoví vláda samostatným usnesením vlády;
II. ukládá
1. předsedovi vlády řídit a koordinovat úkoly podle bodu I.,
2. členům vlády požádat vládu o předchozí souhlas k opatřením souvisejícím s vyhlášeným nouzovým
stavem, která člen vlády nebo jím řízené ministerstvo činí v rámci svých pravomocí, a to před jejich uplatněním;
III. stanoví, že subjekty kritické infrastruktury mohou určit kritické zaměstnance, jejichž přítomnost
na pracovišti je nezbytná pro zajištění funkce příslušného prvku kritické infrastruktury, na něž se budou
vztahovat zákazy a povinnosti;
IV. dosavadní vydaná a platná ochranná a mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví nejsou tímto
vyhlášením nouzového stavu dotčena;
V. pověřuje předsedu vlády informovat neprodleně Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České
republiky o vyhlášení nouzového stavu podle bodu I. tohoto usnesení;
VI. toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem 5. října 2020 v 00:00 hodin a jeho platnost končí uplynutím
30 dnů od nabytí jeho účinnosti.
Provedou:
ministři,
vedoucí ostatních ústředních
orgánů státní správy
Na vědomí:
hejtmani,
primátor hlavního města Prahy
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Strana 3986 Sbírka zákonů č. 391 / 2020 Částka 158
392
USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 30. září 2020 č. 958
o přijetí krizového opatření
V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního
zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu
ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS-CoV-2/ na území
České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení
a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové
situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. c) až e) a § 6 odst. 1
písm. b) krizového zákona.
Vláda s účinností ode dne 5. října 2020 od 00:00 hod. do dne 18. října 2020 do 23:59 hod.
I. zakazuje
1. hromadné akce konané v počtu vyšším než deset osob ve vnitřních prostorech staveb a v počtu vyšším
než dvacet osob ve vnějších prostorech, s výjimkou členů domácnosti, výkonu povolání, podnikatelské
nebo jiné obdobné činnosti, účasti na svatbě, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného
partnerství, a pohřbu, a odstup od jiných osob menší než 2 metry; tento zákaz se nevztahuje na hromadné
akce uvedené v bodě II. a na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci,
soudů a jiných veřejných osob, které se konají na základě zákona, s účastí veřejnosti nepřevyšující
sto osob s tím, že mezi jednotlivými zástupci veřejnosti je rozestup alespoň 2 metry a každý z nich
má určeno místo k sezení, na kterém se převážně zdržuje,
2. koncerty, divadelní představení a jiná umělecká představení a slavnosti, při kterých se převážně zpívá,
včetně zkoušek;
II. omezuje
1. divadelní, filmová a jiná umělecká představení, při kterých se převážně nezpívá, tak, že
a) se jich může účastnit nejvýše 500 diváků, resp. účastníků s tím, že musí být dodržena vzdálenost
2 metry mezi účastníky a účinkujícími osobami (např. herci, hudebníci), případně musí být účinkující
osoby od účastníků odděleny nepropustnou zábranou bránící šíření kapének (např. plexisklo),
b) každý účastník akce má určeno místo k sezení, na kterém se převážně zdržuje; pokud je zpoplatněn
vstup, nelze vstup prodat jinak než na konkrétní místo k sezení; organizátor akce je povinen písemně
evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro účastníky akce,
c) v prostorech, kde se tyto akce konají, se zakazuje podávat nebo prodávat potraviny včetně pokrmů
a nápojů,
d) účastníci jsou povinni dodržovat rozestupy od jiných účastníků alespoň 2 metry, nejde-li o členy
domácnosti, ledaže se zdržují na určeném místě k sezení,
2. sportovní akce v rámci soutěží organizovaných sportovními svazy tak, že se jich účastní pouze sportovci
a nezbytné osoby zabezpečující organizační a technické zázemí včetně rozhodčích a osob zajišťujících
zpravodajství v počtu nepřevyšujícím 130 osob v rámci vnitřního i vnějšího sportoviště; stejné omezení
se vztahuje i na přípravu sportovců pro sportovní akce v rámci soutěží organizovaných sportovními
svazy,
3. účast na bohoslužbě tak, že se jí účastní nejvýše tolik osob, kolik je míst k sezení, nejvýše však 100 osob,
a osoby, které se bohoslužby účastní, se převážně zdržují na místě k sezení, a to s výjimkou osob
vedoucích bohoslužbu a jejich pomocníků, a v průběhu bohoslužby se nezpívá,
Částka 158 Sbírka zákonů č. 392 / 2020 Strana 3987
4. provoz provozovny stravovacích služeb tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla:
a) zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb v čase mezi 22:00 hod. a 06:00 hod.,
s výjimkou provozoven, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování
poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních); tento zákaz se nevztahuje
na prodej mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení
s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou bez vstupu do provozovny),
b) zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících
u jednoho stolu,
c) u jednoho stolu sedí nejvýše šest zákazníků,
d) v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb mimo její vnitřní postory (např. výdejové
okénko) jsou osoby, které v bezprostředním okolí provozovny konzumují potraviny a pokrmy včetně
nápojů zde zakoupených, povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nejde-li
o členy domácnosti, ledaže se zdržují na místě k sezení ve venkovních prostorech provozovny
(např. zahrádka),
e) provozovatel nepřipustí ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je ve vnitřních
prostorech provozovny míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat
celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Strana 3988 Sbírka zákonů č. 392 / 2020 Částka 158
Částka 158 Sbírka zákonů 2020 Strana 3989
Strana 3990 Sbírka zákonů 2020 Částka 158
Částka 158 Sbírka zákonů 2020 Strana 3991
Sbírka zákonů 2020
Vydává a tiskne: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., Bartůňkova 4, pošt. schr. 10, 149 01 Praha 415, telefon: 272 927 011, fax: 974 887 395 – Redakce:
Ministerstvo vnitra, nám. Hrdinů 1634/3, pošt. schr. 155/SB, 140 21 Praha 4, telefon: 974 817 289, fax: 974 816 871 – Administrace: písemné
objednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtisků – Walstead Moraviapress s. r. o., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, tel.: 516 205 175,
e-mail: sbirky@walstead-moraviapress.com. Roční předplatné se stanovuje za dodávku kompletního ročníku včetně rejstříku z předcházejícího
roku a je od předplatitelů vybíráno formou záloh ve výši oznámené ve Sbírce zákonů. Závěrečné vyúčtování se provádí po dodání kompletního
ročníku na základě počtu skutečně vydaných částek (první záloha na rok 2020 činí 6 000,– Kč, druhá záloha na rok 2020 činí 7 000,– Kč) – Vychází podle
potřeby – Distribuce: Walstead Moraviapress s. r. o., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, celoroční předplatné a objednávky jednotlivých částek (dobírky) –
516 205 175, objednávky – knihkupci – 516 205 175, e-mail – sbirky@walstead-moraviapress.com. Internetová prodejna: www.sbirkyzakonu.cz –
Drobný prodej – Brno: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Obchodní galerie IBC (2. patro), Příkop 6; Cheb: EFREX, s. r. o., Karlova 31;
Chomutov: DDD Knihkupectví – Antikvariát, Ruská 85; Kadaň: Knihařství – Přibíková, J. Švermy 14; Liberec: Podještědské knihkupectví, Moskevská
28; Pardubice: ABONO s. r. o., Sportovců 1121; Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, nám. Českých bratří 8; Praha 3: Vydavatelství
a nakladatelství Aleš Čeněk, Řipská 23, BMSS START, s. r. o., Olšanská 3; Praha 4: Tiskárna Ministerstva vnitra, Bartůňkova 4; Praha 6: DOVOZ
TISKU SUWECO CZ, s. r. o., Sestupná 153/11; Praha 10: MONITOR CZ, s. r. o., Třebohostická 5, tel.: 283 872 605; Ústí nad Labem: KARTOON,
s. r. o., Klíšská 3392/37 – vazby sbírek tel. a fax: 475 501 773, e-mail: kartoon@kartoon.cz; Zábřeh: Mgr. Ivana Patková, Žižkova 45. Distribuční
podmínky předplatného: jednotlivé částky jsou expedovány neprodleně po dodání z tiskárny. Objednávky nového předplatného jsou vyřizovány
do 15 dnů a pravidelné dodávky jsou zahajovány od nejbližší částky po ověření úhrady předplatného nebo jeho zálohy. Částky vyšlé v době od
zaevidování předplatného do jeho úhrady jsou doposílány jednorázově. Změny adres a počtu odebíraných výtisků jsou prováděny do 15 dnů.
Reklamace: informace na tel. čísle 516 205 175. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., Odštěpný závod Jižní Morava Ředitelství
v Brně č. j. P/2-4463/95 ze dne 8. 11. 1995.
Strana 3992 Částka 158
8591449 158015
20
ISSN 1211-1244

Dotazy a odpovědi - Ing. Klímová

17.04.2020

http://www.suol.cz/soubory/2020/OSVC_osetrovne_dotazy.pdf
http://www.suol.cz/soubory/2020/Osetrovne_OSVC.pdf

Kompenzační bonus – zákon 159/2020, komentář k vybraným ustanovením Ing. Jiří Klíma, 15. 4. 2020

17.04.2020

1
Kompenzační bonus – zákon 159/2020, komentář k vybraným ustanovením Ing. Jiří Klíma, 15. 4. 2020
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení (dále jen „kompenzační bonus“).
V § 1 je použit termín „daňový bonus“, termín „kompenzační bonus“ je tedy legislativní zkratka. Z termínu daňový bonus plyne, že přijetí této částky je osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob, a to podle § 4 odst. 1 písm. zj) zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen ZDP).
Na osvobozené příjmy za jistých okolností navazuje úprava nedaňových nákladů, v tomto případě by se mohlo jednat od § 25 odst. 1 písm. i) ZDP. Tam se uvádí, že nedaňovým výdajem jsou výdaje vynaložené na dosažení mj. osvobozeného příjmu. To v daném případě ale nebude mít žádný dopad, výdaje vynaložené NA DOSAŽENÍ kompenzačního bonusu budou prakticky nulové. Dále se v tomto ustanovení uvádí, že nedaňovým nákladem jsou i náklady HRAZENÉ Z PROSTŘEDKŮ, jejichž zdrojem byl u poplatníka mj. osvobozený příjem. Toto pravidlo se ale podle výslovného znění § 25 odst. 1 písm. i) ZDP použije pouze u poplatníka – právnické osoby. Vzhledem k tomu, že kompenzační bonus je věcí výlučně fyzických osob, ani toto omezení nebude mít tedy na náklady u fyzické osoby žádný vliv.
Shrnuto – přijetí kompenzačního bonusu je u fyzické osoby příjmem osvobozeným od daně, a to (v současnosti) bez negativních dopadů do daně z příjmů.
§ 2
Subjekt kompenzačního bonusu
(1) Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, pokud nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.
Subjektem, tedy potenciálním příjemcem bonusu, je OSVČ podle zákona upravujícího důchodové pojištění – jde o zákon 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. OSVČ je v tomto zákoně definována v § 9, odstavce 2 a 3:
„(2) Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely pojištění považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let a
2
a) vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo
b) spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.
(3) Výkonem samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 2 písm. a) se rozumí
a) podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona,
b) provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona,
c) činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost,
d) výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně,
e) výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů, která není uvedena v písmenech a) až d), a výkon činnosti příkazníka konané na základě příkazní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku; podmínkou zde je, že tyto činnosti jsou konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, a jde-li o činnost příkazníka, též to, že příkazní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti. Za výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů se vždy považuje činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce podle zvláštních právních předpisů a insolvenčního správce, popřípadě dalšího správce,
f) výkon činností neuvedených v písmenech a) až e) a vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu; za výkon těchto činností se však nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí,
pokud se příjmy dosažené výkonem činností uvedených v písmenech a) až f) považují podle zákona o daních z příjmů za příjmy ze samostatné činnosti.“
Takže subjektem kompenzačního bonusu je v principu OSVČ jak v rámci hlavní, tak i rámci vedlejší činnosti1, stejně tak i spolupracující osoba2. Mohli bychom si to zjednodušit tak, že potenciálním příjemcem bonusu je jakákoliv OSVČ, která má příjmy podle § 7 ZDP, ovšem s dále uvedenými výjimkami. Příjemcem tedy může být kromě živnostníků a tzv. jiného podnikání např. i společník v.o.s., nezávislý umělec či sportovec, autor s příjmy podle autorského zákona apod. Subjektem kompenzačního bonusu naopak není např. neregistrovaný zemědělec, který zdaňuje svoje příjmy podle § 10 ZDP, ani pronajímatel s příjmy podle § 9 ZDP.
1 Zákon 155/1995 Sb. § 9 odst. 6 a 7
2 Zákon 155/1995 Sb. § 9 odst. 5 a zákon 586/1992 Sb. § 13
3
Zároveň je ale nutno zdůraznit, že jiné příjmy, které má OSVČ kromě příjmů podle § 7 ZDP (např. dividendy § 8, nájmy § 9, neregistrovaný zemědělec § 10) nijak nebrání tomu, aby OSVČ byla subjektem kompenzačního bonusu. Stejně tak pobírání starobního či invalidního důchodu při souběžném podnikání nemá na subjekt žádný vliv. Výjimku tvoří příjmy ze zaměstnání – viz níže. Příklady k uvedeným souběhům příjmů zde:
https://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/media-a-verejnost/nouzovy-stav/kompenzace-osvc/dotazy_odpovedi/dotazy_a_odpovedi_ke_kompenzacnimu_bonusu-10613
Subjekt kompenzačního bonusu
(1) Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, pokud nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.
Poté, co jsme vymezili základní pravidlo pro stanovení subjektu kompenzačního bonusu, je třeba se podívat také na základní výjimku, která z okruhu příjemců bonusu vylučuje „zaměstnance“. Jde o situaci, kdy OSVČ, která by v principu splňovala podmínky pro bonus, je současně účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, což ji automaticky z nároku na bonus (a přímo z definice subjektu) vyřadí.
Osoby účastné nemocenského pojištění jako zaměstnanci jsou definovány v zákoně 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, konkrétně v §§ 5 až 10 tohoto zákona. Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí samozřejmě zaměstnanec v pracovním poměru, ale zdaleka nejen ten. V § 5 jsou jako zaměstnanci vymezeni např. také společníci a jednatelé společností s ručením omezeným, likvidátoři, uvolnění členové zastupitelstva, členové kolektivních orgánů právnických osob, prokuristé či osoby činné na základě dohod o pracovní činnosti nebo na základě dohod o provedení práce.
Aby všichni výše uvedení zaměstnanci byli účastni na nemocenském pojištění, musí jim ovšem plynout z této činnosti příjem, ve smyslu § 6 zákona 187/2006 Sb. tzv. rozhodný příjem. Tento rozhodný příjem činí od 1. 1. 2019 3.000,- Kč za kalendářní měsíc. Částka 3.000,- se ovšem netýká činnosti na základě dohod o provedení práce, kde platí limit 10.000,- Kč3.
Takže jestliže OSVČ je kromě svého podnikání např. jednatelem s.r.o. a z tohoto titulu pobírá odměnu za výkon funkce 4.000,- Kč měsíčně, není subjektem kompenzačního bonusu, protože ve smyslu nemocenského pojištění je považována za zaměstnance účastného tohoto pojištění. Obdobně OSVČ likvidátor, prokurista apod. Naproti tomu OSVČ, která je společníkem a jednatelem s.r.o. a nepobírá za tuto činnost žádnou odměnu (nebo pobírá odměnu nižší než 3.000,- měsíčně), subjektem kompenzačního bonusu je, protože není účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.
3 § 7a zákona 187/2006 - Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce
4
§ 2 (2) Subjektem kompenzačního bonusu může být pouze ten, kdo ke dni 12. března 2020 byl
a) osobou podle odstavce 1, nebo
b) osobou, jejíž samostatná výdělečná činnost je přerušena ode dne, který nastal po 31. srpnu 2019.
Dne 12. 3. 2020 byl na území ČR vyhlášen nouzový stav. Aby OSVČ mohla principiálně být subjektem kompenzačního bonusu, musí k tomuto datu BÝT OSVČ, tedy vykonávat činnost, nebo mít činnost přerušenou, ovšem od 1. 9. 2019. Pokud OSVČ přerušila činnost před 1. 9. 2019, je automaticky vyloučena z okruhu příjemců bonusu. Pozor ovšem na to, že i při přerušení činnosti po 31. 8. 2019 může nastat situace, kdy OSVČ nebude mít na žádný kompenzační bonus nárok – viz dále.
§ 3
Předmět kompenzačního bonusu
(1) Předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud subjekt kompenzačního bonusu nemohl tuto činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1, a to zejména z důvodu
a) nutnosti uzavřít provozovnu subjektu kompenzačního bonusu či omezit její provoz,
b) karantény subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,
c) péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,
d) omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo
e) omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu.
Z formulace, že předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti, plyne, že za dny, kdy byl výkon této činnosti přerušen, jej nelze nárokovat. Níže je uvedeno tzv. bonusové období (§ 5) od 12. 3. 2020 do 30. 4. 2020. Pokud např. po celé toto období bude mít OSVČ přerušenu činnost, přičemž k přerušení došlo dejme tomu 1. 3. 2020, potom nemá nárok na žádný bonus, i když technicky subjektem bonusu ve smyslu § 2 je (k přerušení činnosti došlo po 31. 8. 2019).
Z hlediska věcného nároku na bonus platí podmínka, že činnost OSVČ byla zcela nebo zčásti omezena či znemožněna v důsledku krizových opatření. V § 3 jsou uvedeny příklady, jako je karanténa, péče o dítě, ale i omezení poptávky či dodávek ze strany dodavatelů. Do zákona se nakonec nedostala podmínka poklesu příjmů (tržeb) o 10 % oproti shodnému období minulého roku, jak bylo původně navrženo. Fyzická osoba by ale měla pamatovat na to, že může být po čase vyzvána, ať už v rámci
5
daňové kontroly nebo postupu k odstranění pochybností, aby prokázala, jakým způsobem se jí krizová opatření dotkla, jaký konkrétní vliv na její činnost měla apod. Netřeba připomínat, že důkazní břemeno je stále na poplatníkovi, resp. na daňovém subjektu. A ve smyslu § 2 odst. 3 je subjekt kompenzačního bonusu daňovým subjektem.
(2) Kompenzační bonus je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu.
(3) Subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na
a) podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní den, za který obdržel kompenzační bonus,
b) kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost.
Podpora v nezaměstnanosti a kompenzační bonus se vzájemně vylučují, OSVČ může mít nárok pouze na jedno nebo na druhé. Jak je uvedeno i na webových stránkách Finanční správy – „nárok na kompenzační bonus nevzniká za ty dny bonusového období, kdy žadatel obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost“.
Na webových stránkách Ministerstva financí v odpovědích na dotazy jsou uvedeny následující možnosti, s jakými příspěvky či dávkami je možnost kompenzační bonus kombinovat:
„7. S jakými dalšími programy a dávkami lze Pětadvacítku kombinovat? Má na kompenzační bonus nárok ten, kdo pobírá dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu apod.?
Pobírání jakýchkoli dávek není překážkou pro vznik nároku na kompenzační bonus, ale v určitých situacích může být výplata kompenzačního bonusu důvodem pro snížení či nepřiznání sociální dávky či podpory (bonus je pro potřeby výpočtu těchto dávek započitatelným příjmem).
 6 měsíční prázdniny na sociální a zdravotní pojištění – ANO, lze kombinovat
 Nemocenská – ANO, lze kombinovat
 Ošetřovné pro OSVČ – ANO, lze kombinovat
 Starobní důchod, invalidní důchod, rodičovský příspěvek, mateřská či dávka pěstounské péče - ANO, lze kombinovat
 Dávky v hmotné nouzi – zákon to explicitně nevylučuje, vyplacení kompenzačního bonusu nicméně bude zohledněno jako příjem při posouzení nároku na danou dávku
 Podpora v nezaměstnanosti – NE, nelze kombinovat. Tuto dávku není možné podle zákona vyplatit při současném čerpání bonusu, resp. kompenzační bonus nelze vyplatit při současném čerpání podpory v nezaměstnanosti (posuzuje se ke každému kalendářnímu dni samostatně)
 Příspěvek na bydlení - zákon to explicitně nevylučuje, vyplacení kompenzačního bonusu nicméně bude zohledněno jako příjem při posouzení nároku na danou dávku“
6
§ 4
Výše kompenzačního bonusu
Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období.
§ 5
Bonusové období
Bonusovým obdobím je období od 12. března do 30. dubna 2020.
Konečná částka kompenzačního bonusu bude výsledkem součinu částky 500 Kč a počtu dní bonusového období, po které je vykonávána samostatná výdělečná činnost. Dny jsou tu chápány jako dny kalendářní (nikoliv pracovní) a maximum je tedy 500 Kč x 50 dní, tudíž 25.000,- Kč. Na částku v maximální výši vznikne ovšem nárok pouze tehdy, jestliže OSVČ provozovala činnost po celé bonusové období při splnění všech podmínek. Tedy např. jestliže po část bonusového období byla činnost přerušena, nárok se adekvátně pokrátí. Totéž pokud po část bonusového období byla OSVČ současně zaměstnána a vznikla jí z tohoto zaměstnání účast na nemocenském pojištění (a tedy nesplňovala po tuto dobu definice subjektu kompenzačního bonusu) – viz výše.
Výběr z procesních ustanovení zákona – Správa kompenzačního bonusu
§ 6 (3) Správcem kompenzačního bonusu je finanční úřad místně příslušný ke správě daně z příjmů daňového subjektu, který podal žádost o kompenzační bonus (dále jen „správce bonusu“).
§ 7
Žádost o kompenzační bonus
(1) Kompenzační bonus se vyměřuje na základě žádosti o kompenzační bonus, která kromě obecných náležitostí podání obsahuje také
a) čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus,
b) účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen.
(2) Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období. Není-li tato žádost v této lhůtě podána, nárok na kompenzační bonus zaniká.
7
(3) Potvrzení podání podle § 71 odst. 3 daňového řádu lze v případě žádosti o kompenzační bonus učinit také pomocí elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, zaslané na elektronickou adresu zveřejněnou správcem bonusu.
(4) Pokud je žádost o kompenzační bonus podána ve formě elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, považuje se za potvrzenou podle § 71 odst. 3 daňového řádu.
Podmínkou přiznání nároku na bonus je podání žádosti. Žádost je podávána na místně příslušný finanční úřad, nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období, tedy do 29. 6. 2020. Zajímavé jsou možnosti, jak lze žádost podat, tedy jakou formou. Z webových stránek Finanční správy plyne, že možnosti jsou:
 prostřednictvím e-mailu, kdy zaslána bude kopie žádosti opatřené vlastnoručním podpisem (scan dokumentu či fotografie, pořízená např. mobilem), zaslaná na e-mail podatelny územního pracoviště příslušného finančního úřadu,
 datovou schránkou,
 prostřednictvím aplikace EPO na Daňovém portálu Finanční správy (interaktivní formulář žádosti o kompenzační bonus bude přílohou Obecné písemnosti určené pro podání orgánům Finanční správy ČR); zaslán může být scan žádosti opatřené vlastnoručním podpisem, případně i fotografie takto podepsané žádosti, pořízená např. mobilem,
 prostřednictvím provozovatele poštovních služeb,
 osobně na podatelnu územního pracoviště příslušného finančního úřadu (v rámci úředních hodin) nebo prostřednictvím sběrného boxu, který je na územním pracovišti umístěn.
Tedy osobně na FÚ, poštou, datovou schránkou (bez podpisu – datová schránka nahrazuje vlastnoruční podpis), přes EPO nebo dokonce e-mailem. Poslední možnost je patrně unikátní, protože v praxi znamená, že OSVČ si vytiskne formulář žádosti, vyplní, podepíše a potom vyfotí či naskenuje vyplněnou a podepsanou žádost, a e-mailem odešle správci daně. Takové podání by standardně mělo být do pěti dnů potvrzeno podáním podle § 71 odst. 3 daňového řádu, nicméně v tomto případě (dle § 7 odst. 4 – viz výše) platí fikce, kdy toto e-mailové podání se považuje za potvrzené. Notářské ověření či jakékoliv jiné ověření podpisu není vyžadováno.
Formulář žádosti o bonus je k dispozici na stránkách Finanční správy: https://ouc.financnisprava.cz/osvc25/Zadost_o_bonus_pro_OSVC_bez_zastupce.pdf
Pokyny k vyplnění žádosti jsou dostupné na:
https://ouc.financnisprava.cz/osvc25/Pokyny_k_vyplneni_zadosti_KB_FIN_DS.pdf
Finanční správa zveřejnila i e-mailové adresy, na které lze žádost posílat, v případě podání žádosti touto cestou:
https://ouc.financnisprava.cz/osvc25/e-mailove_adresy_uzp_final.pdf
8
V případě podání žádosti zmocněnou osobou (např. daňovým poradcem na základě plné moci) je formulář žádosti k dispozici zde:
https://ouc.financnisprava.cz/osvc25/Zadost_o_bonus_pro_OSVC_s_dolozkou.pdf
Připomínám, že výše uvedené formuláře jsou nepovinné, žádost může být podána i jinou formou (prostá písemnost), budou-li splněny náležitosti podle § 7, tedy zejména čestné prohlášení OSVČ.
V současné době se mezi odbornou veřejností diskutuje otázka, kdy lze žádost podat nejdříve tak, aby mohla zahrnovat celé bonusové období. Jestliže např. subjekt podá žádost 14. 4. 2020 a uvede v ní plný počet dní, tedy 50, pak de facto podává žádost ještě před koncem bonusového období. Zároveň součástí žádosti je čestné prohlášení, kterým subjekt prohlašuje, že splňuje podmínky pro přiznání bonusu za každý jednotlivý den bonusového období. To je minimálně zvláštní situace. (Připomínám, že se může jednat např. o varianty, kdy OSVČ v průběhu dubna přeruší činnost nebo se stane zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění.)
Teoreticky je možných několik řešení.
1. Asi nejjednodušší by bylo podat žádost až po uplynutí celého bonusového období, tedy až po 30. 4. 2020. V tu chvíli už OSVČ ví zcela jistě, zda splňovala podmínky, případně za kolik dní ano a za kolik dní ne. Na podání žádosti je po skončení bonusového období 60 dní, takže jistě dostatek času.
2. Další varianta by byla podat žádosti dvě. Jednu např. od 12. 3. do 13. 4. 2020 (podáno 14. 4. 2020) a druhou od 14. 4. do 30. 4. 2020 (podáno 2. 5. 2020). I v tomto případě by subjekt podával žádosti za období, za která si je zcela jist, že splňuje podmínky. Nicméně ani zákon ani formulář žádosti se nejeví na tuto možnost připraveny, proto bych tuto cestu v současnosti nedoporučoval. (Předpokládám ale, že finanční správa bude případně nakonec tuto variantu také akceptovat.)
3. A konečně je možnost zkrátka podat např. 14. 4. 2020 žádost s uvedením celého období (12. 3. až 30. 4.) a počkat, co se bude dít. Velmi pravděpodobně se nestane nic špatného, alespoň pokud budou podmínky ze strany subjektu nakonec splněny pro celé období. Pokud by podmínky např. po část bonusového období nakonec splněny nebyly, uplatní se podle mého názoru postup dle § 8 zákona – viz níže.
§ 8
Stanovení kompenzačního bonusu
(1) Kompenzační bonus se považuje za vyměřený dnem podání žádosti o kompenzační bonus, a to ve výši odpovídající součinu výše kompenzačního bonusu a počtu dní bonusového období.
(2) Zjistí-li správce bonusu na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus a kompenzační bonus nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné.
9
(3) Ve lhůtě podle § 7 odst. 2 lze žádost o kompenzační bonus změnit. Dojde-li ke změně žádosti ještě před předepsáním vyměřeného kompenzačního bonusu do evidence daní, správce bonusu změnu zohlední v rámci tohoto předepsání. Dojde-li k pozdější změně žádosti, správce bonusu může na jejím základě doměřit daň nebo kompenzační bonus.
(4) Povinnost uhradit penále z částky doměřené daně nevzniká.
V § 8 zákon zavádí tzv. samovyměření kompenzačního bonusu, což není věc v daních zcela běžná, ale současně není ani úplně ojedinělá. Podstatou je, že bonus je vyměřen již samotným podáním žádosti, bez nutnosti správce daně vystavovat platební výměr. Cílem je zajisté zejména rychlost a spravovatelnost celého institutu.
Správce ale zároveň musí mít možnost korekce v případě, že by se domníval, ať už při podání žádosti nebo později, že subjekt uvedl nesprávné informace, a že tedy bonus má být vyměřen jinak. Tento postup je upraven v §8 odst. 2 a jde v zásadě o klasické doměření daně, buď na základě daňové kontroly, nebo na základě postupu k odstranění pochybností. Podle odstavce 4 nevzniká z doměřené částky penále, nicméně úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu bude uplatněn.
Jestliže by subjekt sám zjistil, ve lhůtě do 29. 6. 2020, že uvedl v žádosti nesprávné údaje, má možnost (resp. spíše povinnost) je změnit na základě § 8 odst. 3. Tato situace může nastat asi zejména v případě podání žádosti ještě před uplynutím celého bonusového období (viz komentář k § 7, in fine). Tím, že bonus je tzv. samovyměřen již podáním žádosti, odpovídá v daném případě subjekt za správnost uvedených informací tím spíše. Jak je uvedeno v důvodové zprávě4:
„K samovyměření dojde dnem podání žádosti o kompenzační bonus i v případě,
že byla žádost podána ještě před konce bonusového období. Žadatel v tomto případě nese
odpovědnost za případné dodatečné nenaplnění podmínek poskytnutí kompenzačního bonusu
ve zbývající části bonusového období.“
§ 9
Placení kompenzačního bonusu
(1) Vyměřený kompenzační bonus správce bonusu předepíše do evidence daní. Kompenzační bonus se eviduje na samostatném osobním daňovém účtu daňového subjektu.
(2) Přeplatek vzniklý předepsáním vyměřeného kompenzačního bonusu je vratitelným přeplatkem a správce bonusu jej vrátí daňovému subjektu bez zbytečného odkladu ode dne vyměření kompenzačního bonusu; úrok z vratitelného přeplatku v případě kompenzačního bonusu nevzniká.
(3) Vrácení přeplatku podle odstavce 2 se provede bezhotovostně na účet u poskytovatele platebních služeb vedený v české měně uvedený v žádosti o kompenzační bonus.
4 www.psp.cz, Sněmovní tisk 808/0, Návrh zákona včetně důvodové zprávy
10
(4) Kompenzační bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci.
Jak z § 9 vyplývá, platba bonusu může být provedena pouze bezhotovostně na bankovní účet vedený v Kč. Výplata v hotovosti nebo prostřednictvím pošty není ze zákona možná. Číslo účtu, na který má být bonus vyplacen, je také součástí formuláře žádosti. Pro výplatu bonusu není zákonem stanovena žádná lhůta, zákon říká „bez zbytečného odkladu“.
Podstatná informace je uvedena v § 9 odst. 2, tedy že kompenzační bonus po připsání na osobní daňový účet poplatníka vytvoří tzv. vratitelný přeplatek. Tento přeplatek bude vyplacen poplatníkovi i v případě, že by tento měl jiné splatné dluhy u správce daně, ať už na dani z příjmů nebo na jiných daních. Nedojde proto a ze zákona ani nemůže dojít ke kompenzaci bonusu a jiných dluhů daňového subjektu. Vcelku jednoznačně je to konstatováno i v důvodové zprávě k návrhu zákona:
„Po předepsání kompenzačního bonusu vznikne podle odstavce 2 na osobním daňovém účtu
přeplatek, který nebude podroben tzv. testu vratitelnosti, tj. nebude použit na úhradu
případných nedoplatků daňového subjektu ani u správce kompenzačního bonusu, ani u jiného
správce daně. Naopak na základě speciální normy, která jej ex lege prohlašuje za vratitelný,
bude bez žádosti vrácen daňovému subjektu bez zbytečného odkladu ode dne vyměření
kompenzačního bonusu.“

Dotazy a odpovědi - Ing. Klímová

17.04.2020

http://www.suol.cz/soubory/2020/Dotazy_osetrovne_Koronavir.pdf
http://www.suol.cz/soubory/2020/Kompenzacni_bonus_25000Kc.pdf
http://www.suol.cz/soubory/2020/priloha_c._1_nejcastejsi_chyby_pri_vyplnovani_tiskopisu_pro_osetrovne.pdf
http://www.suol.cz/soubory/2020/priloha_c_2_nejcastejsi_dotazy_k_osetrovnemu.pdf

Kompenzační bonus pro OSVČ

14.04.2020

http://suol.cz/soubory/2020/Kompenzacni_bonus_pro_OSVC_sbirka.pdf.

Odpovědi na dotazy - dr. Beránek

08.04.2020

Odpovědi na dotazy - Refundace mezd, dr. Beránek

07.04.2020

Refundace mezd státem

Formální záležitosti

-          nejedná se o zákon, který by dával právo zaměstnavatelům na příspěvek, jde jen o využití možnosti příspěvku MPSV (konkrétně Úřadů práce) přispět zaměstnavatelům na mzdy – tudíž není právní nárok, ale lze žádat a je nutné žádat (je to postaveno na stejném principu jako dotace),

-          z důvodů, že to není zákon, mohou být některé formulace vágnější, nepřesné a může být kdykoliv změněno – obdobně jako u dotací, kde často přesné podmínky nezná ani příjemce, ale někdy ani poskytovatel,

-          z textu mně vyplývá, že bude poskytnuto všem žadatelům, pokud se neobjeví chyba v žádosti nebo nesrovnalost s údaji evidence správy sociálního zabezpečení – pokud se objeví má šanci žadatel chyby odstranit, vysvětlit a podat žádost znovu,

-          cílem je poskytnout příspěvek rychle a teprve následně s přísnými sankcemi postihovat neoprávněné čerpání,

-          postup má dva kroky:

o   1. obecná žádost bez vyčíslení nároku,

o   2. konkrétní nárok za měsíc březen a

o   2. konkrétní nárok za měsíc duben,

-          od 6.4. lze podávat 1. krok žádosti, není omezení do kdy (ale z právního hlediska může být legálně kdykoli bez výstrahy s okamžitou platností zastaveno),

-          žádosti je nutné podat webovou aplikací, která bude zřízena na https://www.uradprace.cz/ , pro podání je nutná datová schránka nebo elektronický podpis (jiná forma nebude),

-          přílohou k žádosti je smlouva o bankovním účtu, na který mají být prostředky zaslány,

-          pokud žádost nepodává statutár, musí být doplněna plnou mocí (vzhledem k elektronickému způsobu podání není zřejmé, jak formou, ale asi opatřenou elektronickým podpisem),

-          v případě chyb v žádosti bude žadatel upozorněn a podává žádost znovu (nedoplňuje, neopravuje původní žádost),

-          v případě schválení žádosti (z právního hlediska tím dojde k uzavření smlouvy mezi zaměstnavatelem a MPSV, kterou již nelze jednostranně změnit) podá zaměstnavatel opět přes formulář vyčíslený nárok, a to za každý režim (viz dále) a každý měsíc prostřednictvím zvláštního formulářem (podání formálně obdobně jako žádost),

-          není omezení, do kdy je potřeba nárok vyčíslit (pokud by došlo k soudnímu sporu, asi by se uplatnily obecné promlčecí lhůty),

-          ve vyčíslení uvádí zaměstnavatel všechny údaje formou čestného prohlášení, prokazující doklady bude předkládat až při kontrole,

-          refundované mzdy budou za období od 12.3 do 30.3. 2020 a za období od 1.4. do 30.4 2020,

-          týká se pouze zaměstnanců zaměstnaných dle českého zákoníku práce (nikoliv smluv podle zákonů jiné země, smluv o výkonu funkce apod.) a za které se sociální pojištění odvádí v ČR,

-          netýká se a nelze žádat u zaměstnanců, kteří:

o   dostávají místo mzdy plat,

o   odvádějí sociální pojištění v zahraničí,

o   pracují na dohody mimo pracovní poměr (DPP a DPČ),

o   jsou ve výpovědní lhůtě,

o   ukončili v dané době do 30.4. z jakéhokoli důvodu pracovní poměr (s výjimkou okamžité výpovědi pro zvláště hrubé porušení povinnosti), tedy pokud se za zaměstnance bude žádat náhrada za březen, nelze s ním v dubnu uzavřít dohodu o okamžitém ukončení pracovního poměru,

o   mají hrazenou mzdu z příspěvků úřadu práce nebo

o   mají hrazenou mzdu z jakékoli dotace,

-          nemohou žádat zaměstnavatelé, kteří:

o   jsou v konkurzním řízení nebo v likvidaci nebo

o   obdrželi v době tří let před žádostí pokutu za švarc systém nebo nelegální zaměstnávání (cizinců),

-          podmínkou je skutečné vyplacení mzdy a řádné (tj. i včasné) odvedení ZP a SP z této mzdy (včasný odvod daně se nezkoumá, ale vzhledem k nutné bezdlužnosti je zatím rovněž potřeba),

-          podmínkou je bezdlužnost vůči:

o   správě sociálního zabezpečení,

o   zdravotním pojišťovnám,

o   finančním úřadům a

o   celním úřadům.

-          MPSV chce tuto podmínku zrušit, ale to může pouze parlament změnou zákona o zaměstnanosti (bude se projednávat v parlamentu 7.4.),

-          dle mého přesvědčení (pokud parlament nezruší podmínku):

o   žádost může podat i poplatník, který dluhy má,

o   úřady práce by měly posoudit bezdlužnost v okamžiku odesílání příspěvku (nikoliv v okamžiku podání žádosti) a

o   pokud se následně zjistí dluh, je to důvod k odejmutí příspěvku, ale nikoliv k sankcím, maximálně k úrokům, ale i to je sporné,

-          příspěvek je na mzdu zaměstnanců, kteří z důvodů opatření nevykonávali práci podrobněji viz dále) a zaměstnavatel postupoval striktně v souladu se zákoníkem práce,

-          pokyn explicitně neříká, ale dle mého názoru se to týká případů, kdy zaměstnancům byla z uvedených důvodů placena náhrada za překážky zaměstnavatele pouze po část dne (zkrácení pracovní doby), ale každopádně bude nutné takový případ správně podepřít právní konstrukcí o překážkách na straně zaměstnavatele.

Příspěvek v režimu A

Vztahuje se na:

-          nucené omezení nebo uzavření provozu vládním nařízením (překážka na straně zaměstnavatele – zaměstnavatel má povinnost vyplácet 100 % mzdy; do žádosti uvádí číslo opatření) a to dle:

o   č. 194 ze dne 12. března (o nouzovém stavu),

o   opatřením MZdr (asi 60 jich je na https://koronavirus.mzcr.cz/category/mimoradna-opatreni/ ale pouze pár jich omezuje činnosti) nebo

o   opatřením místní hygienické stance (lokální uzavírky);

-          zaměstnance v karanténě (překážka na straně zaměstnance – zaměstnavatel má povinnost vyplácet 14 dní náhrady) tj.:

o   nemocné Covidem-19,

o   v nařízení karantény z důvodu Covid-19 standardní papírovou formou,

o   v nařízení karantény z důvodu Covid-19 eNeschopenkou,

o   v nařízení karantény zahraničním orgánem

-          nevztahuje se na proplacení prvních 14 dní ošetřovného, tedy ani případů, kdy rodič zůstává s dítětem doma vzhledem k uzavření škol, ale vztahuje se na případy, kdy by byl z důvodů nemoci dítěte nebo podezření z nemoci rodič v karanténě.

Příspěvek činí 80 % vyplacené mzdy nebo náhrady mzdy včetně odvodů, nejvýše však 39 000 Kč měsíčně za jednoho zaměstnance

-          není žádné ustanovení, že by se tato částka krátila, pokud se žádá za kratší než měsíční období.

Příspěvek v režimu B

Vztahuje se na případy, kdy:

-          práce zaměstnanců byla znemožněna absencí ostatních zaměstnanců (ostatní zaměstnanci jsou v karanténě, pečují o děti či jsou nemoci (příspěvek je na zaměstnance, kteří y mohli pracovat, ale je tu překážka na straně zaměstnavatele – zaměstnavatel má povinnost vyplácet 100 % mzdy),

-          byla z jiného důvodu znemožněna zaměstnanci doprava do zaměstnání … (zcela nejasné a podle mne i pochybné – dle mého názoru asi použitelné pouze:) … pokud bylo oprávněně klasifikováno jako překážka na straně zaměstnavatele s povinností vyplácet náhradu 100 % mzdy),

-          byly sníženy nebo zastaveny dod

07.04.2020

Ošetřovné v době nouzového stavu

Usnesením vlády č. 194 ze dne 12. března 2020 vláda České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky nouzový stav.  V souvislosti s tím přijala mnohá opatření ke zmírnění  negativních dopadů šíření onemocnění COVID-19 na zaměstnavatele, zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné a další osoby. Jedním z důležitých opatření jsou dočasné změny v poskytování ošetřovného.

1. Podmínky nároku na ošetřovné v době nouzového stavu při  uzavření školského nebo dětského zařízení

Nárok na ošetřovné má pečující osoba, která je účastna nemocenského pojištění. Další podmínkou pro nárok na ošetřovné z důvodu uzavření dětského/školního zařízení je, aby bylo dítě v den, od kterého rodič  začíná pečovat, mladší 13 let. V případě, že v průběhu  ošetřovného dosáhne  dítě 13 let,   nárok na ošetřovné se neztrácí.  O dítě s nárokem na ošetřovné  může pečovat  jeden z rodičů nebo  i jiná nemocensky pojištěná osoba, pokud  žije s dítětem ve společné domácnosti. Stejně se postupuje i v případě, jedná-li se o  rodiče osamělého. Osamělým rodičem se rozumí osoba svobodná, ovdovělá nebo rozvedená, pokud nežije s družkou (druhem) nebo v registrovaném partnerství.

Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu PPM nebo má nárok na rodičovský příspěvek. Toto omezení neplatí v případě, kdy tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Některé skupiny pojištěnců nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na ošetřovné nárok (např. zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, zaměstnanci zaměstnaní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, domáčtí zaměstnanci). Nárok na výplatu ošetřovného nemá zaměstnanec v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti.

Ošetřovné se poskytuje  po celou dobu, po kterou je potřeba o dítě pečovat, bylo-li školské nebo dětské zařízení z důvody šíření koronaviru uzavřeno.

Ochranná lhůta  pro ošetřovné  neplyne. Znamená to, že pokud  pracovní poměr zaměstnance skončil v době před uzavřením školského zařízení,  nárok na ošetřovné nemá.

2.Žádost o ošetřovné

Zaměstnanec žádá o výplatu ošetřovného na formuláři „Žádost o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření školského/dětského zařízení (školy)“, který mu vydá ve 2 vyhotoveních výchovné zařízení (škola), které dítě navštěvuje. Vzhledem  k tomu, že z časových důvodů nebylo možné zajistit  formuláře adekvátní dočasné  právní úpravě platné  jen v době nouzového stavu, bude  použit  formulář ČSSZ 89 628 5 II/2020, který je uveden v příloze.

Dle výkladu MPSV ze dne 11. 3. 2020, týkajícího se počátku běhu podpůrčí doby u ošetřovného v případě uzavření školy bude počátek běhu podpůrčí doby vázán na den, který si rodič po uzavření školy nebo dětského zařízení  individuálně určí. Běh podpůrčí doby pak již nelze přerušit.

3.  Vyplnění formuláře ČSSZ 89 628 5 II/2020.

Část A. tiskopisu vyplňuje školské/dětské zařízení, které má  k dispozici elektronický formulář na ePortálu ČSSZ, z nějž lze exportovat *.pdf soubor, dále je distribuován tiskopis žádosti v elektronicky vyplnitelné podobě (otevřený dokument *.doc a dokument *.pdf vyplnitelný běžnou verzí kancelářského SW nástroje). 

V tomto tiskopisu vyplní školské/dětské zařízení část A. elektronicky, dokument uloží (v případě ePortálu ČSSZ vyexportuje a uloží) a zašle příslušnému rodiči e-mailem (optimálně s elektronickým podpisem příslušného zaměstnance školy, pokud jím škola nedisponuje, zašle tiskopis rodiči e-mailem bez elektronického podpisu), v části „do“ je přitom možno uvést údaj i slovně, kupř. „do odvolání“,

Část B. tiskopisu vyplňuje rodič.

Elektronicky obdržený tiskopis od školského/dětského zařízení by měl  rodič bez zbytečného odkladu  zaslat e-mailem  svému zaměstnavateli jako doklad o  své nepřítomnosti v práci z důvodu  péče o dítě.

Pro uplatnění žádosti o dávku ošetřovného je  třeba, aby rodič školou zaslaný elektronický tiskopis vyplnil, podepsal a odeslal, a to buď:  

elektronicky, má-li elektronický podpis nebo datovou schránku. Pokud však rodič  tyto technické prostředky nemá, může tiskopis vytisknout, vyplnit, podepsat, naskenovat (ofotit) a poslat elektronicky zaměstnavateli e-mailem,

anebo může tiskopis vytisknout, vyplnit, podepsat a zaměstnavateli předat fyzicky  (poštou).

Část C. tiskopisu vyplňuje zaměstnavatel.

Elektronicky doručený tiskopis od zaměstnance předá  zaměstnavatel spolu s přílohou k žádosti o dávku  příslušné OSSZ zaručeným způsobem elektronicky na OSSZ, tj. buď s elektronickým podpisem, nebo datovou schránkou.

Fyzicky doručený a podepsaný tiskopis od zaměstnance předá spolu s přílohou k žádosti o dávku  příslušné OSSZ fyzicky (poštou), případně jej naskenuje a společně s přílohou k žádosti o dávku  zašle příslušné OSSZ zaručeným způsobem elektronicky, tj. buď s elektronickým podpisem, nebo datovou schránkou.

3. Rozšířený nárok na ošetřovné  při péči o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby   dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

V době nouzového stavu vzniká nárok na ošetřovné i osobám, které se starají o zdravotně  závislé  osoby alespoň v I. stupni, a to bez věkového omezení hendikepované osoby,   tj.  nárok na ošetřovné se  vztahuje i na péči o  zdravotně závislé  osoby, které jsou starší třinácti let a s nimiž  pečující osoba žije   ve společné domácnosti.

4. Podpůrčí doba ošetřovného v době nouzového stavu

Ošetřovné se  v době nouzového stavu  poskytuje po celou dobu trvání mimořádných opatření, tzn. do ukončení uzavření školních a dětských zařízení. Změny jsou platné pouze po dobu trvání mimořádných opatření vlády pro boj s epidemií COVID-19.

V případě, že  doba péče o dítěte  z důvodu  uzavření školního nebo dětského  zařízení končí (doklad byl vystaven již na počátku mimořádných událostí),  není  třeba  žádat o prodloužení  dokladu.  Pečující osoba může    nadále  o  dítě pečovat, dokud škola nebo dětské zařízení  nebude otevřeno.  Schválená právní úprava   zajišťuje,  aby ošetřovné obdržely  pečující osoby i zpětně, a to po celou dobu, po kterou bylo školské /dětské zařízení  uzavřeno a o dítě bylo pečováno.

Dojde-li  v průběhu  ošetřování  dítěte k  ukončení pracovního  poměru zaměstnance,   poskytuje se  dávka  nadále až do skončení mimořádných opatření.

Nárok na ošetřovné se týká též  případů, kdy o uzavření školního nebo dětského zařízení rozhodl sám zřizovatel.

5. Střídání  pečujících osob  v rámci ošetřování

Nárok na ošetřovné může uplatnit i druhá osoba (rodič, či jiná pečující osoba, která žije ve společné domácnosti s dítětem), nikoliv však souběžně.  Jde o střídání v péči  o dítě v průběhu  kalendářního  měsíce, a to bez  omezení četnosti střídání.  Střídání v péči  však není možné v průběhu dne.  V průběhu pobírání ošetřovného se mohou v ošetřování střídat nejvýše dvě osoby.

Každá pečující osoba  získává nárok na ošetřovné za kalendářní dny, kdy  o dítě pečovala. Evidence o  dnech péče   se po skončení měsíce uvede na tiskopise „Výkaz péče o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení“, který je uveden v příloze.

6. Přerušení doby ošetřování

Ošetřovné   nelze přerušit,  ale v průběhu podpůrčí doby může  pečující osoba pracovat.  V době, kdy vykonává práci, obdrží mzdu a neobdrží ošetřovné.  Jde o situace, kdy rodič zajistí hlídání dítěte jinou osobou, která nesplňuje podmínky pro nárok na ošetřovné (sousedka, kamarád, atd. )

V těchto případech je zaměstnavatel povinen  sdělit okresní správě sociálního zabezpečení, ve kterých dnech zaměstnanec pracoval. Pro úplnost ještě doplňujeme, že právní úprava vylučuje výplatu ošetřovného, pokud by měla být poskytnuta pouze za dny, ve kterých zaměstnanec  neměl pracovat. Z pohledu pracovního práva  jde o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu.

Příklad:

Zaměstnanec má směny od  pondělí do pátku, kdy pracuje. Žádá o ošetřovné za dny sobotu a neděli. Nárok na ošetřovné  v tomto případě nevzniká.

7. Lhůty pro výplatu  ošetřovného 

I v době nouzového stavu platí zákonem stanovené lhůty pro  výplatu dávky. Ošetřovné  vyplácí příslušná OSSZ prostřednictvím účtu ČSSZ, a to nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni, v němž jí byl  řádně vyplněný doklad pro nárok na výplatu dávky včetně příslušných podkladů doručen.

            Dávky se pojištěnci poukazují na jeho účet u peněžního ústavu v ČR nebo se vyplácejí v hotovosti poštovní poukázkou. V případě výplaty dávky v hotovosti poštovní poukázkou hradí náklady na její doručení příjemce, tzn. že vyplacená dávka bude o tyto náklady snížena. Základní poukázečné činí 30 Kč, při dávce ve výši od 5 001 do 50 000 Kč poukázečné činí 40 Kč a za každých dalších započatých 10 000 Kč se poukázečné navyšuje o 7 Kč.

            Současně s dávkou obdrží příjemce písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a období, za které byla dávka vyplacena. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce).

K žádosti o ošetřovné je nově třeba vždy po skončení kalendářního měsíce předat zaměstnavateli tiskopis „Výkaz péče o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení“. Zaměstnavatel pak doplní další informace a předá podklady pro rozhodnutí o dávce příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, která dávku vyplácí.

8. Výše ošetřovného

Výše ošetřovného  činí od prvního kalendářního dne  péče nebo ošetřování  60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Orientační výši dávky lze  zjistit pomocí kalkulačky pro výpočet ošetřovného, která je zveřejněna  na internetových stránkách MPSV.

9. Nárok na „ošetřovné“  u osob samostatně výdělečně činných

Dle schválené právní úpravy bude OSVČ vyplácena peněžní podpora,  kterou realizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu,  a to po celou dobu trvání mimořádných opatření.  Finanční příspěvek pro OSVČ  činí  424 Kč za každý den při péči o dítě nebo  osobu zdravotně postiženou alespoň v I.  stupni  závislosti, pokud  v souvislosti s karanténou musely OSVČ přerušit své podnikání a pečovat o děti nebo hendikepované osoby.  Ministerstvo průmyslu a obchodu  bude na základě čestného prohlášení podaného prostřednictvím obecního živnostenského úřadu  tyto částky vyplácet. O  „ošetřovné“ pro OSVČ je možné žádat od 1.dubna 2020 prostřednictvím obecního živnostenského úřadu. OSVČ  požádají o dotaci („ošetřovné“) za každý kalendářní měsíc tak, aby peníze obdržely co nejdříve na svůj účet, který uvedou v žádosti. Žádost bude možné podávat i prostřednictvím  datových schránek.

O „ošetřovné“ bude moci požádat OSVČ pečující o dítě nebo děti mladší 13 let, které navštěvují školy i jiná dětská zařízení nyní uzavřená kvůli koronaviru, pokud na stejné děti nečerpá tuto dotaci nebo jiný kompenzační příspěvek žádná jiná osoba. Dítě nebo děti musejí být v den podání žádosti o dotaci mladší 13 let.

Na podporu ve formě dotace bude mít nárok také OSVČ pečující o nezaopatřené dítě do 26 let věku, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu uzavřenou kvůli koronaviru.

Podpora se vztahuje i na OSVČ, která pečuje o osobu zdravotně postiženou aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách.

Příloha č. 1 - Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření školského/dětského zařízení (školy)

Příloha   č.  2   -  Výkaz péče o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení

Formuláře

07.04.2020

https://www.cssz.cz/documents/20143/157311/89_628_5.pdf

https://eportal.cssz.cz/web/portal/tiskopisy-vpduvz

07.04.2020

Ministerstvo Financí vydalo 16. 3. 2020 ve Finančním zpravodaji takzvaný promíjecí pokyn, který je ve veřejných sdělovacích prostředcích občas nepřesně označován jako posunutí termínu k podání přiznání.

Je dobré si uvědomit některé zádrhele a úskalí tohoto Pokynu a nenechat se ovlivnit výkladem novinářů.

K odložení povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob na 1. 7. 2020:

Pokyn neposouvá termín k podání přiznání, ten stále zůstává takový, jaký byl. Tedy pokud má někdo povinnost podat přiznání 1. 4. tato povinnost stále zůstává.

Pokyn pouze promíjí finanční sankce za pozdní podání v případě, že prodlení nebude delší než do 1.7. Neboli pokud přiznání, které mělo být podáno do 1. 4., bude podáno do 1. 7. nebude vyměřena ani pokuta za pozdní podání, ani úrok z prodlení platby.

To však neznamená, že přiznání bylo podáno včas. Pokud by například poplatník žádal o snížení jiných sankcí, nemůže tvrdit, že si všechny své povinnosti plnil řádně a včas.

Pokud bude přiznání podáno a zaplaceno 2. 7. bude poplatník 91 dní v prodlení se všemi důsledky a nebude v 5 denní toleranční lhůtě, ale bude mu vyměřen úrok a pokuta za pozdní podání.

Pokud fyzická osoba změní mezi rokem 2018 a 2019 způsob vykazování výdajů (z paušálních výdajů na skutečné nebo naopak, z vedení účetnictví na daňovou evidenci apod.) a vznikne jí povinnost podat dodatečné přiznání za rok 2018, pak na toto dodatečné přiznání se Pokyn nevztahuje, tj. pokud bude podáno po 1. 4. a daň doplacena po 1. 4., bude poplatník 12 měsíců s prodlením platby a bude mu vyměřen příslušný úrok.

Pokyn se celkově zabývá pouze daní z příjmu. Sankce za pozdní podání přehledů sociálního a zdravotního pojištění a pozdní doplatky nepromíjí.

K odložení povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob na 1. 7. 2020:

Prominutí sankcí se týká i na podání přiznání a doplatky daně právnických osob, ale pouze účtujících v kalendářním roce. Právnická osoba s hospodářským rokem např. od 1. 2. 2018 do 31. 1. 2019 má povinnost podat přiznání do 2. 5. 2020.

K prominutí pokuty 1000 Kč za pozdě podané kontrolní hlášení:

Prominutí sankce je vázáno na termín "povinnosti k její úhradě", tedy splatnosti sankce a prominuty budou sankce, které již byly vyměřeny a jsou splatné do 31. 7. i když se týkají starších období. Naopak pokud sankce dosud vyměřena nebyla, např. za porušení povinnosti podat kontrolní hlášení 25. 3., může jí finanční úřad vyměřit až v srpnu a prominuta nebude. Jedná se tedy o odložení platby pokuty, nikoliv její prominutí.

K prominutí pokuty za pozdní podaní přiznání k DPH a dalších povinností:

Ostatní prominutí pokut za pozdní podání jsou vázána na individuální prominutí (nebo částečné prominutí) úroků z prodlení z pozdní platby. Tedy pokud nevznikne úrok z prodlení (např. proto, že přiznání k DPH je na nadměrný odpočet, na přiznání je sice daňová povinnost, ale vzhledem zálohám nebo přeplatkům nevznikne nedoplatek nebo pokud k pozdní platbě dojde pouze s takovým prodlením, že úrok je nižší než 200 Kč a nevyměří se), pak nelze žádat o jeho prominutí a pokuta za pozdní podání souvisejícího přiznání nemůže být prominuta.

Závěr:

Vzhledem k tomu, že Komora daňových poradců si nemyslí, že by výše uvedené nesrovnalosti byly úmyslem Ministerstva Financí, ale pouze nedomyšleností při sestavování Pokynu, vyvolal jednání s Ministerstvem Financí o možnosti změny Pokynu.

Petr Beránek

daňový poradce 803

Odpovědi na dotazy

07.04.2020

Dotazy: 

      moc děkujeme za cenné informace. Bylo by možné zjistit  jak je to v případě, že školka není uzavřená, ale z důvody karantény rodinného příslušníka odmítla docházku dítěte? Školka za tímto účelem vydala písemné prohlášení, že dítě na dané období odmítla.

Vláda rozhodla o   uzavření všech školních a předškolních zařízení.  Jen na počátku března   mohla tato situace nastat. Od 12.3.2020 musí být vše uzavřeno.  Otázka karantény je jiná věc. Pokud byla nařízena karanténa rodiči, který z tohoto důvodu nemůže o dítě   pečovat,     má nárok na ošetřovné však nemá nárok v době prvních čtrnácti kalendářních dnů trvání karantény.  

2.      jen malý dotaz na upřesnění pro paní Klímovou,

co když na mladší dítě čerpá ošetřovné manželka-zaměstnankyně v nějaké firmě

a na druhé starší dítě by chtěl čerpat manžel OSVČ.

V zásadě je jedno jestli je jeden nebo druhý zaměstnanec nebo OSVČ

Zákonná úprava nevylučuje poskytování ošetřovného   každému z rodičů, pokud každý pečuje o jiné dítě. Není podstatné, zda jde o   zaměstnance  či  OSVČ.

U zaměstnance půjde o ošetřovné, u OSVČ půjde o finanční podporu vyplácenou jako „ošetřovné“ ve výši 412 Kč za den. 

3.      Dotaz je, jestli může každý rodič čerpat ošetřovné na jedno dítě, když mají dvě. Viz. výše odpověď č. 2.

4.       

měla bych dotaz ke změně, podle které společnost, která je vlastněna jediným společníkem nemůže zaměstnávat tohoto společníka jako zaměstnance.

Co dělat se stávajícímí pracovními smlouvami, které mají jednatelé uzavřeny ? A co vyplývá pro s.r.o., když pracovní smlouvy s jednatelem zůstanou uzavřeny?

Mohla byste mi k tomu sdělit podrobnější informace?

Jedná-li se o zaměstnance, pak   záleží na tom, zda  s.r.o. může nadále činnost vykonávat. Pokud nevykonává činnost z důvodů mimoř. opatření,  osoba jako zaměstnanec má dostávat náhradu mzdy ve výši 100% prům. výdělku.  Dle opatření, která vláda  stále precizuje a  mění,  se dá očekávat   finanční výpomoc ve  výši  80% vyplacených  náhrad. Poznamenávám, že  jednatel mám uzavřenou pracovní smlouvu a je též zaměstnancem.  Dá se předpokládat , že sám zaměstnanec na svou firmu nepodá soudní žalobu, nebo snad ano?

5.      Jsem OSVČ , v současné době z důvodů opatření nemohu podnikat - jsem pořadatelem a organizátorem kulturních akcí, které jsme teď museli všechny zrušit, popř. přesunout na podzim, ale jsem v důchodu (dostávám starobní důchod), ale jsem tedy bez přivýdělku z podnikání, a pečuji o své dvě nezaopatřené děti ( 3 a 6 let), na něž nikdo jiný ošetřovné nečerpá. Týká se mne v nějakém směru ošetřovné nebo jednorázový příspěvek ?  Děkuji za odpověď, řešení této problematiky jsem nikde nenašel.

Předpokládám, že jste účasten důchodového pojištění.   Pokud jste si hlídal příjmy tak , aby nebyla založena účast na  důchodovém pojištění, pak  je otázkou, jak budou tyto mimořádné výjimečné situace řešeny.  Předpokládejme, že jste platil zálohy na důchodové pojištění.  Pak v případě, že na tyto děti nečerpá matka dětí  ošetřovné z titulu její účasti na nemocenském pojištění, pak Vám vznikne nárok na  finanční podporu ve výši 412 Kč za každý den  péče o dítě (děti), pokud bylo   předškolní  zařízení, které děti navštěvovaly,   uzavřeno.  V případě, že matka dětí je účastna nemocenského pojištění, pak jistě již předložila zaměstnavateli doklad – žádost o ošetřování/ péči o dítě, a vznikne nárok na ošetřovné dle zákona č.187/2006 Sb.   V takových případech pak nemůže být poskytována finanční podpora OSVČ ve výši 412 Kč za kalendářní den. 

            Další finanční podpora ve výši 15 000 Kč měsíčně, která by měla být poskytována OSVČ,  byla  vládou slíbena a podmínky se  zatím precizují.  Nelze tedy poskytnout odpověď, zda se Vás, jako poživatele důchodu, bude  tato podpora týkat, neboť jste z hlediska charakteru podnikání  z hlediska zákona o důchodovém pojištění osobou samostatně výdělečně činnou vedlejší.  A dnes je již situace jiná.  Vláda rozhodla o výši jednorázové 25 000 Kč, a  má se týkat i OSVČ vedlejší.  

7.4.2020

1.      Chci se zeptat na situaci, která je u jedné z našich zaměstnankyň. Paní porodila 6. března 2020 po 3 klucích konečně dceru.  Na tu bere PPM

Vážení členové, milí kolegové,

V souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, viz informace níže, rušíme všechny vypsané akce, které měly proběhnout v březnu 2020. O náhradních termínech Vás budeme průběžně informovat. Dle nařízení bychom se mohli vidět po Velikonocích 14.4.2020 na semináři DPH s Ing. Langerovou. Budeme, zřejmě společně, sledovat situaci, pokud možno v naprostém zdraví. Prosím, abyste se opatrovali a neriskovali a zůstali v bezpečí domova. Teprve dnes oceňuji elektronickou komunikaci, snad budeme mít i větší klid na práci.

Přeji Vám všem pevné zdraví a o to víc se na Vás budu těšit!

Za výbor SÚ, Daniela Vláčilová

VLÁDA ČR VYHLÁSILA NA ÚZEMÍ STÁTU NOUZOVÝ STAV

Hygienická stanice hlavního města Prahy aktuálně informuje o důležitém rozhodnutí Vlády České republiky:

Vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlašuje pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republiky nouzový stav na dobu od 14.00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30. dnů.

► USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY O VYHLÁŠENÍ NOUZOVÉHO STAVU NA ÚZEMÍ STÁTU - KE STAŽENÍ ZDE

► Od soboty 14. března 00.00 hodin platí i mimořádná opatření v mezinárodní dopravě.

► Vládou vyhlášené mimořádné opatření v souvislosti s vyhlášením stavu nouze se dotýká i Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Ministerstvo zveřejnilo informace k připatým opatřením. 

Výběr opatření v Česku v souvislosti s výskytem koronaviru (potvrzeno je 96 případů ve všech krajích):

Nová opatření:

- Vláda kvůli výskytu koronaviru dnes vyhlásila na 30 dnů nouzový stav na celém území České republiky.

- Kabinet vyhlásil také zákaz vstupu do ČR cizincům z rizikových zemí, českým občanům se zakazuje cestovat do těchto zemí.

- Stát zakázal akce nad 30 účastníků.

- Od pátku 13. března 6:00 zakázal vstup na sportoviště, do wellness zařízení, do knihoven.

- Od pátku budou muset být mezi 20:00 a 06:00 uzavřeny restaurace.

- Vláda nařídila znovuzavedení kontrol na německých a rakouských hranicích. Od páteční půlnoci bude zakázáno přecházet hranice jinde než na 11 hraničních přechodech. Mimořádná opatření na některých přechodech byla zavedena již od 9. března. Při namátkových kontrolách pomáhá hasičům, policistům a celníkům i armáda.

- Zákaz vstupu bude platit od soboty. Podle premiéra vlády ČR se týká občanů Číny, Koreje a Íránu. Z evropských států to jsou Itálie, Španělsko, Rakousko, Německo, Švýcarsko, Švédsko, Nizozemsko, Belgie, Británie, Norsko, Dánsko a Francie.

- Vláda vyhlásila zákaz vstupu do ČR cizincům z 15 rizikových zemí. Českým občanům vláda zakázala cestovat do těchto zemí. Češi ze zahraničí se vrátit mohou, při cestě z rizikových oblastí budou muset podstoupit karanténu. Zákaz vstupu bude platit od soboty. Zákaz vstupu se z evropských států týká Itálie, Španělska, Rakouska, Německa, Švýcarska, Švédska, Nizozemska, Belgie, Británie, Norska, Dánska a Francie, z mimoevropských zemí Číny, Koreje a Íránu.

Opatření v letecké dopravě:

- Již koncem ledna ministerstvo zahraničí (MZV) doporučilo občanům ČR necestovat do některých oblastí v Číně, kde se koronavirus objevil. Vláda 3. února schválila zákaz přímých letů mezi Čínou a ČR (s platností od 9. února). S účinností od 5. března pak Česko zastavilo letecké spojení s Jižní Koreou a se severoitalskými regiony (Lombardie, Piemont, Emilia Romagna a Veneto-Benátsko).

Opatření na letištích, nádražích a státních hranicích:
 

- Informační kampaň a cílený screening cestujících z rizikových oblastí se koncem ledna rozšířil na všechna letiště v Česku. Od 25. února pražské letiště vyhradilo speciální brány pro přílety z Itálie, platí v nich zvýšená hygienická opatření a cílený screening pasažérů.

- Také na nádražích byla zavedena zvýšená hygienická opatření a spuštěna informační kampaň. Ministerstvo dopravy spolu s dopravci zavedlo desinfekci nádraží a mezinárodních spojů.

Vízová politika:

- MZV 30. ledna pozastavilo vydávání víz pro čínské občany a přestalo přijímat v Číně nové žádosti o víza. Česko přestalo vydávat víza i na zastupitelském úřadu v íránském Teheránu, kde je vysoký výskyt koronaviru.

Opatření v souvislosti s Itálií:

- Koncem února MZV doporučilo Čechům, aby se vyhnuli regionům v severní Itálii, kde se objevila nákaza. Zpočátku se nedoporučovaly jen cesty do regionů Lombardie a Veneto (Benátsko). Premiér Andrej Babiš (ANO) 6. března vyzval Čechy, aby nejezdili nikam do Itálie.

- Lidé, kteří se odtud budou vracet, mají zůstat dva týdny v izolaci. Opatření bylo zmírněno pro řidiče kamionů, zdravotní služby a piloty. V sobotu ministerstvo zdravotnictví nařídilo dvoutýdenní karanténu po návratu z Itálie i cizincům, kteří v ČR trvale či přechodně žijí.

- MZV oznámilo, že čeští občané se mohou z Itálie vrátit do Česka, přestože na celém území Itálie platí od 10. března karanténa.

Opatření ministerstva zdravotnictví:

- Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) koncem února požádal Správu státních hmotných rezerv (SSHR), aby nakoupila desetitisíce kusů roušek za desítky milionů korun. Ministerstvo zároveň od 4. března zakázalo vývoz respirátorů třídy FFP3 mimo ČR.

- Resort 5. března rozhodl, že na základě doporučení lékaře a hygienika budou testy na koronavirus pro všechny, nejen pro lidi po návratu z rizikových oblastí. V některých krajích začaly domácí odběry vzorků od pacientů s podezřením na nákazu. Ministr Vojtěch od 6. března zakázal vývoz dezinfekčních přípravků na ruce.

- Stát od 10. března zakázal s určitými výjimkami návštěvy v lůžkových odděleních nemocnic či v domovech seniorů. Také bylo rozhodnuto o nákupu většího objemu testů na koronavirus, které mají odhalit infekci do 29 minut. Ministerstvo rovněž rozšíří síť testujících laboratoří, jedná se stovkou nových.

- Ministerstvo 11. března rozhodlo, že do karantény musí také vojáci po návratu z oblastí s koronavirem (opatření se kromě Itálie, Číny či Íránu týká také Německa, Španělska či Francie).

Opatření v souvislosti s hromadnými akcemi:
 

- Stát zakázal akce nad 30 účastníků. Doposud platil zákaz akcí nad 100 účastníků. Opatření se vztahuje na kulturní, sportovní, náboženské akce, slavnosti, poutě, přehlídky, trhy a další akce, veřejné i soukromé. Zákaz se nevztahuje na schůze a zasedání ústavních orgánů, orgánů veřejné moci či soudů a na pohřby.

Opatření ve školství:

Zdroj: Finanční správa ČR

16.01.2019

S ohledem na prodlevy v legislativním procesu přijetí návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (sněmovní tisk č. 206), se od 1. 1. 2019 do nabytí účinnosti tohoto zákona uplatní přímý účinek směrnice Rady (EU) 2017/2455 a směrnice Rady (EU) 2016/1065.

Jedná se zejména o změny v ustanoveních, která upravují místo plnění při poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb vysílání a elektronicky poskytovaných služeb pro osoby nepovinné k dani a registraci do zvláštního režimu jednoho správního místa (režimu mimo EU) pro osoby povinné k dani ze třetích zemí a poukazů.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (sněmovní tisk č. 206), obsahuje i změny vybraných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále „zákon o DPH“), které je České republika povinna transponovat do národního právního řádu s účinností od 1. 1. 2019.

Jedná se o změny ustanovení vycházející z článku 1 směrnice Rady (EU) 2017/2455, a to změna ustanovení:

• § 10i zákona o DPH, který upravuje stanovení místa plnění při poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb vysílání a elektronicky poskytovaných služeb pro osoby nepovinné k dani,
• § 27 zákona o DPH, ve kterém je navrženo doplnění nového odstavce 3 upravujícího vystavování daňových dokladů u osob registrovaných k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa,
• § 110g zákona o DPH, který upravuje registraci do zvláštního režimu jednoho správního místa (režimu mimo Evropskou unii) pro osoby povinné k dani ze třetích zemí.

Osobě povinné k dani splňující podmínky použití zvláštního režimu jednoho správního místa (režimu mimo Evropskou unii) podle čl. 358a směrnice Rady 2006/112/ES, který se mění směrnicí Rady (EU) 2017/2455, bude současně umožněna registrace do zvláštního režimu rovněž na základě přímého účinku.

Zároveň se povinná transpozice také týká i směrnice Rady (EU) 2016/1065, pokud jde o zacházení s poukazy.

Na základě toho, že Česká republika nestihne přijmout změny obsažené ve výše uvedených směrnicích EU do zákona o DPH k 1. 1. 2019, uplatní se přímý účinek těchto směrnic EU a osoby povinné k dani podle nich mohou postupovat až do nabytí účinnosti zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (sněmovní tisk č. 206).
 

29.10.2018

Co je to elektronická faktura/ce

Elektronická faktura (e-faktura) je dokumentem v digitální podobě (elektronickým dokumentem) podle ustanovení § 2 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, a nařízení eIDAS. Může být doručena ve strukturovaném nebo nestrukturovaném datovém formátu. Může být účetním záznamem podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, daňovým dokladem podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, může sloužit i pro jiné účely (např. jako dodací list, záruční list, důkazní prostředek apod.).

E-faktura je dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU , o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek, taková faktura, která byla vystavena, předána a přijata ve strukturovaném elektronickém formátu, jenž umožňuje její automatizované a elektronické zpracování, a je v souladu s evropskou normou pro elektronickou fakturaci EN 16931-1:2017.

E-faktura je dle usnesení vlády č. 347/2017 a vyhlášky č. 194/2009 Sb. , o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, elektronická faktura ve formátech, které předepisuje evropská směrnice 2014/55/EU, a elektronická faktura ve formátu isdoc/isdocx (Information System Document) verze 5.2 a vyšší.
 

Formáty e-faktury a normy

1. Evropská norma pro elektronickou fakturaci EN 16931-1:2017.
2. Formáty / syntaxe dle čl. 3 odst. 2 evropské směrnice 2014/55/EU:
   - formát / syntax UBL 2.1 ISO/IEC 19845:2015,
   - formát / syntax UN/CEFACT CII (Cross Industry Invoice).
3. Formát isdoc/isdocx (Information System Document) verze 5.2 a vyšší (dle usnesení vlády č. 347/2017 a vyhlášky č. 194/2009 Sb.).
    

Důležité termíny/důležitá data

31. 12. 2018
Povinnost ústředních orgánů státní správy a jimi podřízených organizačních složkami státu stanovená usnesením vlády č. 347/2017 přijímat elektronické faktury ve formátech stanovených evropskou směrnicí 2014/55/EU a dále ve formátu isdoc/isdocx (Information System Document) verze 5.2 a vyšší.

1. 4. 2019
Povinnost zadavatelů veřejných zakázek v kategorii Česká republika a Česká národní banka přijímat a zpracovávat elektronické faktury odpovídající evropské normě pro elektronickou fakturaci EN 16931-1:2017.

1. 4. 2020
Povinnost zadavatelů veřejných zakázek v kategorii Ostatní zadavatelé přijímat a zpracovávat elektronické faktury odpovídající evropské normě pro elektronickou fakturaci EN 16931-1:2017.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

05.09.2018

Dne 30. června 2018 skončilo přechodné období, během kterého se zaměstnavatelé zaměstnávající osoby se zdravotním postižením (OZP) mohli připravit na přechod od vymezování či zřizování chráněného pracovního místa (CHPM) k tzv. „uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce“. Chtějí-li tito zaměstnavatelé žádat o příspěvky na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce, musí mít s Úřadem práce České republiky (ÚP ČR) uzavřenou „Dohodu o uznání za zaměstnavatele osob se zdravotním postižením“ (dohoda o uznání). To platí stejně i pro nové zaměstnavatelé OZP, kteří příspěvek dosud nepobírali, ale hodlají o něj požádat.

Do konce června 2018 jsou podle nové právní úpravy za uznané zaměstnavatele považovány ty firmy, kterým ÚP ČR od 1. 1. 2018 poskytoval příspěvek podle § 78 zákona o zaměstnanosti ve znění účinném do 31. 12. 2017 a zároveň splňují zákonem stanovené podmínky.

Splnění podmínek pro uzavření dohody o uznání ověřuje ÚP ČR, a to i provedením místního šetření přímo na pracovištích zaměstnavatele. Jednou z těchto podmínek je bezhotovostní výplata mzdy nebo platu nejméně 80 % zaměstnanců se zdravotním postižením. Tato podmínka platí od roku 2012. Změna právní úpravy od 1. 1. 2018 vymezila období, ve kterém se splnění této podmínky sleduje, a to na 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání.
 

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

05.09.2018

Studium a jeho ukončení

Pokud student či absolvent nenastoupí do zaměstnání či nezačne podnikat, odvádět pojistné na sociální zabezpečení nemusí. Doba studia v období od 1. 1. 2010 ale není dobou důchodového pojištění ani tzv. dobou náhradní a nezapočítává se pro budoucí starobní důchod. Samotným ukončením studia tedy povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení též nevzniká. Rozhodujícím mezníkem pro odvod pojistného na sociální zabezpečení je podle zákona zahájení výdělečné činnosti, která založí účast na pojištění.
 

Student si může sám dobrovolně platit důchodové pojištění

Od dovršení 18. roku má však student či absolvent možnost přihlásit se na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění, pokud si chce zajistit, aby se mu tato doba v budoucnu počítala pro starobní důchod. Měsíční pojistné hrazené v roce 2018 u osoby dobrovolně důchodově pojištěné činí minimálně 2 099 Kč. Za období studia je možné si dobrovolné důchodové pojištění doplatit zpětně i kdykoliv v budoucnu.
 

Nástup do zaměstnání

Když absolvent po ukončení studia nastoupí do zaměstnání, je povinen odvádět za něj pojistné na sociální zabezpečení jeho zaměstnavatel, který za zaměstnance plní i další povinnosti v sociálním zabezpečení (např. zasílá OSSZ evidenční list důchodového pojištění či podklady pro dávky nemocenského pojištění).

Zaměstnavatel však neodvádí pojistné na sociální zabezpečení, pokud jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu (jestliže příjem nebyl sjednán ve výši alespoň 2 500 Kč za kalendářní měsíc a ani takové výše nedosáhl), a činnost vykonávanou na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 Kč. Toto období se pak nepočítá do doby potřebné pro důchod a zaměstnanec není ani účasten nemocenského pojištění.
 

Zahájení podnikání

Když se absolvent po ukončení studia rozhodne podnikat, tedy zahájit samostatnou výdělečnou činnost, je třeba tuto skutečnost oznámit příslušné OSSZ podle místa bydliště, která mu sdělí i všechny potřebné informace, včetně údajů k placení pojistného a záloh na pojistné na důchodové pojištění. Pokud je podnikání hlavní činností, je placení záloh na důchodové pojištění povinné již v prvním roce podnikání. Měsíční záloha na pojistné se platí alespoň v minimální výši a pro rok 2018 je stanovena částkou 2 189 Kč.

Je-li podnikání vedlejší činností, což může být např. při zaměstnání nebo při pobírání rodičovského příspěvku, je povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění závislá na výši dosažených příjmů. Takzvaná „rozhodná“ částka podmiňující povinnost platit pojistné na důchodové pojištění je proměnlivá a v roce 2018 činí 71 950 Kč při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok.
 

Vycestování do zahraničí

Studenti, kteří po ukončení studia v ČR vycestují do zahraničí, kde např. absolvují stáž či dále studují, taktéž pojistné na sociální zabezpečení neplatí. Pokud však budou v zahraničí pracovat, je třeba vědět, že v rámci EU platí pro sociální zabezpečení evropská koordinační pravidla, která určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se z příjmu bude platit pojistné. Obvykle se platí do systému toho státu, kde je práce vykonávána. Obdobná pravidla platí při výdělečné činnosti v zemích, s nimiž má ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení. O povinnostech v konkrétním státě je třeba se informovat u příslušné instituce daného státu. Pokud by student s bydlištěm v ČR vykonával práci na území dvou nebo více členských států EU, má oznamovací povinnost vůči OSSZ podle svého trvalého nebo hlášeného pobytu.
 

Nezaměstnanost a evidence u úřadu práce

Pokud absolvent zůstane po ukončení studia nezaměstnaný, bez ohledu na to, zda se zaeviduje či nezaeviduje na úřadu práce, pojistné na sociální zabezpečení odvádět nemusí. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je náhradní dobou důchodového pojištění. Ale pozor: pro budoucí důchod (starobní, invalidní, pozůstalostní) se však započítává pouze v omezeném rozsahu. Z doby evidence bez pobírání podpory v nezaměstnanosti či rekvalifikaci před 55. rokem věku se pro potřeby důchodového pojištění započítává maximálně 1 rok. Zejména při dlouhodobé nezaměstnanosti lze doporučit přihlásit se k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, aby se tato doba v budoucnu mohla zohlednit při stanovení důchodu.
 

Jiné situace, např. dobrovolnictví či specifické druhy výdělečné činnosti

Mohou nastat i další situace, při kterých nevzniká povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Např. výkon dlouhodobé dobrovolnické služby nebo vykonávání zvláštních druhů činnosti, které nezakládají účast na pojištění. Jde o (výše zmíněné) zaměstnání malého rozsahu, kdy příjem nebyl sjednán ve výši alespoň 2 500 Kč za kalendářní měsíc a ani takové výše nedosáhl, činnost vykonávanou na základě dohody o provedení práce, pokud odměna z ní nepřesahuje částku 10 000 Kč v měsíci, ale také např. činnost konanou v určitých případech na základě příkazní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku, je-li vykonávána bezúplatně (v opačném případě jde již o samostatnou výdělečnou činnost). Také v těchto uvedených případech, kdy se pojistné na sociální zabezpečení neodvádí, je možné se za splnění zákonných podmínek přihlásit k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. Ta sice nezajistí nárok na dávky nemocenského pojištění (v sociálních situacích jako je dočasná pracovní neschopnost, mateřství či potřeba ošetřování), ale má význam pro nárok na důchod.
 

Pojistné na sociální zabezpečení není totéž co zdravotní pojištění

Lidé se mnohdy nesprávně domnívají, že stát za studenty platí jak pojistné na zdravotní pojištění, tak pojistné na sociální zabezpečení. Jde o omyl. V systému sociálního zabezpečení stát plátcem pojistného u vybraných skupin osob není, neboť jde o zcela rozdílnou koncepci zabezpečení občanů. V praxi tak může nastat, že občan v určité situaci povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení nemá, zatímco ve zdravotním pojištění ano. Na povinnosti týkající se zdravotního pojištění je proto třeba se informovat u příslušné zdravotní pojišťovny.
 

05.09.2018

Bez ohledu na to, zda vám do důchodu zbývá dvacet, patnáct, deset nebo jen pět let, své tzv. důchodové konto můžete mít pod kontrolou. O vyhotovení informativního osobního listu (přehledu) důchodového pojištění může totiž Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) požádat každý. Jednou za kalendářní rok je vyhotovení a doručení tohoto přehledu zdarma.

Přehled obsahuje výčet a součet dob důchodového pojištění (odpracovaných let), případně náhradních dob pojištění (např. dobu vedení v evidenci úřadu práce), uložených v evidenci ČSSZ. Jsou v něm rovněž uvedeny výdělky (přesněji vyměřovací základy), ze kterých bylo odvedeno pojistné na sociální zabezpečení, a vyloučené doby (např. doba dočasné pracovní neschopnosti) od roku 1986. Přehled zároveň uvádí informaci o dobách neevidovaných, tzn. o dobách, ke kterým ČSSZ nemá v evidenci žádný doklad. Pokud v něm lidé objeví nedostatky, mohou je včas začít řešit.

Žádost o informativní osobní list důchodového pojištění lze podat písemně i elektronicky. Písemná žádost (tu najdete v příloze) se zasílá poštou na adresu: ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5. Musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení, rodné příjmení, adresu, na kterou má být přehled zaslán, a podpis žadatele. Žádost lze zaslat také e-mailem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem na adresu e-podatelny ČSSZ posta@cssz.cz nebo datovou zprávou do datové schránky ČSSZ (ID: 49kaiq3) nebo využitím online služby ePortálu ČSSZ.

Muži ročníku narození 1957 a ženy narozené v roce 1960 v roce 2018 žádat nemusí, přehled obdrží automaticky.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Přílohy:

Zadost.pdf (29 kB)

05.09.2018

Dne 10. 9. 2018 se na příjmové straně elektronické evidence tržeb (EET) změní certifikát, který zabezpečuje spojení mezi pokladními zařízeními, která evidují tržby, a příjmovou stranou EET.

Uživatelé pokladen, kteří si chtějí ověřit, zdali je jejich pokladní zařízení připraveno na změnu a bez jakýchkoliv problémů evidovat tržby, by se měli u svého dodavatele pokladního zařízení či software ujistit, zda je jejich zařízení na výměnu SSL certifikátu připraveno a důvěřuje certifikátům certifikační autority DigiCert. Také výrobcům a dodavatelům pokladních zařízení a software Finanční správa ČR doporučuje, aby zkontrolovali své systémy a ujistili se, že přechod na nový certifikát DigiCert Global Root G2 bude pro jejich zákazníky bezproblémový.

Důvodem výměny certifikátu je ukončení činnosti veřejné certifikační autority GeoTrust a převod jejích aktivit pod autoritu DigiCert.

Přestože je certifikační autorita Digicert standardně podporována většinou operačních systémů a internetových prohlížečů, může nastat situace, kdy u některých pokladních zařízení není kořenový certifikát autority DigiCert nastaven jako důvěryhodný. V takovém případě se nemusí pokladnímu zařízení od 10. 9. 2018 podařit navázat zabezpečené HTTPS spojení s příjmovou stranou EET.

Technické podrobnosti a informace jsou uvedeny na internetových stránkách http://www.etrzby.cz/.
 

Zdroj:  Finanční správa ČR

05.09.2018

V pondělí 10. září vyjde v edici ÚZ aktuální soubor školských předpisů. Protože objem publikace stále narůstal a protože jen málo uživatelů užívá současně jak předpisy pro regionální školství, tak i pro vysoké školy, rozhodli jsme se obě oblasti osamostatnit a vydat:

ÚZ č. 1278 Regionální školství, pedagogičtí pracovníci, výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče

ÚZ č. 1279 Vysoké školství

Předplatitelé byli e-mailovou zprávou vyzváni, aby si sdělili, zda chtějí odebírat jedno nebo obě témata.

Redakce Nakladatelství Sagit, a.s.

27.06.2018

Od 1. června 2018 lze poprvé požádat o novou dávku nemocenského pojištění – dlouhodobé ošetřovné. Tato až 90 denní dávka umožní lidem zůstat doma v situaci, kdy budou pečovat o člena rodiny, který byl hospitalizován po dobu nejméně 7 dní a u kterého ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči (zpravidla nemocnice) rozhodl, že jeho zdravotní stav vyžaduje po propuštění z hospitalizace domácí celodenní péči po dobu nejméně 30 dní.
 

V jakých situacích lékař vystaví rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče?

V případě závažného zhoršení zdravotního stavu z důvodu vážné nenadálé nemoci nebo úrazu, po němž následovala hospitalizace ve zdravotnickém zařízení, která trvala alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, a současně ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči usoudil, že zdravotní stav propouštěné osoby do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování celodenní péče alespoň po dobu následujících 30 kalendářních dnů. Smyslem dlouhodobého ošetřovného je usnadnit péči o vážně nemocné a zdravotně postižené osoby, u kterých nastalo závažné akutní zhoršení zdravotního stavu. Není primárně určeno pro situace, kdy dochází ke kolísavému zhoršování chronického nepříznivého zdravotního stavu nebo je např. zahájena rekonvalescence po plánovaných výkonech (jako např. výměna kloubu, transplantace apod.).

Poprvé budou moci ošetřující lékaři zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči vystavit rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče 1. června 2018, avšak za předpokladu, že jde alespoň o sedmý den hospitalizace propouštěné osoby.
 

Jaké jsou podmínky pro nárok na dlouhodobé ošetřovné?

Aby mohla být dávka ošetřující osobě vyplácena, je základní podmínkou její účast na nemocenském pojištění, tj. např. trvání zaměstnání, které založilo účast na pojištění v době nástupu na tuto dávku (z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení). Přitom platí, že před začátkem čerpání dávky trvala účast na nemocenském pojištění u zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) musí být pro nárok na dávku splněna podmínka dobrovolné účasti na nemocenském pojištění OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na dlouhodobé ošetřovné. OSVČ nesmí v době pobírání této dávky vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost.

Specifickou podmínkou pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřovaná osoba udělila souhlas s poskytováním dlouhodobé péče ošetřující osobě, a to na tiskopise žádosti o dávku. U nezletilých osob, které nenabyly plné svéprávnosti, se udělení souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče nevyžaduje.
 

Komu budou okresní správy sociálního zabezpečení vyplácet dlouhodobé ošetřovné?

Okruh osob, které mohou brát dlouhodobé ošetřovné z důvodu poskytování dlouhodobé péče, je poměrně široký. Mohou jimi být příbuzní (např. manželka, dospělý potomek, tchyně, švagr, neteř nebo snacha apod.) osoby vyžadující dlouhodobou péči. Dále to také může být druh nebo družka ošetřované osoby anebo osoba žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka společného místa trvalého pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče.
 

Jaké doklady jsou potřeba a jak se o dávku žádá?

Nárok na dlouhodobé ošetřovné se bude uplatňovat prostřednictvím několika předepsaných tiskopisů, některé vystavuje pouze ošetřující lékař zdravotnického zařízení lůžkové či ambulantní péče, jiné vyplní žadatel o dávku spolu s osobou, o kterou bude pečovat. OSVČ doklady předávají přímo „své“ OSSZ, u které jsou registrovány, zaměstnanec je OSSZ předá prostřednictvím svého zaměstnavatele.
 

Jak je to s omluvením nepřítomnosti v práci po dobu dlouhodobé péče?

Podle zákoníku práce uděluje zaměstnavatel zaměstnanci souhlas s nepřítomností v práci k poskytování dlouhodobé péče. Zpravidla tak učiní na základě předloženého tiskopisu „Žádost o dlouhodobé ošetřovné“. Zaměstnavatel není povinen tento souhlas udělit jen v případě, že tomu brání vážné provozní problémy. Neudělení souhlasu zaměstnavatel oznámí a zdůvodní zaměstnanci písemně. Pokud zaměstnanec bude mít za to, že zaměstnavatelem uvedené provozní důvody by udělení souhlasu neměly bránit, má možnost obrátit se na oblastní inspektorát práce.
 

Po jak dlouhou dobu je dlouhodobé ošetřovné vypláceno a je možné se vystřídat?

Dávka se poskytuje maximálně 90 kalendářních dnů ode dne vzniku potřeby dlouhodobé péče, tj. nejdříve od sedmého dne hospitalizace. V případě, že je ošetřovaná osoba opětovně hospitalizovaná, nebude ošetřující osobě za dobu hospitalizace (s výjimkou prvního a posledního dne hospitalizace) dlouhodobé ošetřovné vyplaceno. Během čerpání dlouhodobého ošetřovného je možné se vystřídat např. s jiným členem rodiny, avšak vždy pouze po celých dnech a se souhlasem osoby, které je péče poskytována. V případě pravidelného střídání ošetřující osoba k žádosti o dávku přiloží rozpis (harmonogram), ve kterých dnech bude poskytovat péči; i na rozpisu musí být uveden souhlas ošetřované osoby.

Ošetřující osobě může další nárok na dlouhodobé ošetřovné (u téhož či jiného člena rodiny) vzniknout nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měla naposledy vyplaceno dlouhodobé ošetřovné.
 

22.05.2018

02.05.2018

Daň z nemovitých věcí se stanovuje rozhodnutím, jímž je platební výměr, dodatečný platební výměr nebo hromadný předpisný seznam.

Poplatníkům daně z nemovitých věcí, u nichž na zdaňovací období roku 2018 došlo ke změně výše daně oproti předchozímu roku, případně oproti částce vypočtené v daňovém přiznání, sděluje místně příslušný finanční úřad novou výši daně nejčastěji hromadnými předpisnými seznamy, které jsou zpřístupněny k nahlédnutí na územních pracovištích příslušného finančního úřadu.

Finanční úřad vydává hromadný předpisný seznam na daň z nemovitých věcí za obvod své územní působnosti, tj. za příslušný kraj nebo za hlavní město Prahu. Hromadné předpisné seznamy zpřístupní příslušné finanční úřady k nahlédnutí na svých územních pracovištích v průběhu měsíce května 2018. Informace o době, kdy lze do hromadných předpisných seznamů nahlédnout, uveřejní jednotlivé finanční úřady veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí po dobu nejméně 30 dnů na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Vyhlášky finančních úřadů o zpřístupnění hromadných předpisných seznamů budou uveřejněny také na úředních deskách obcí v příslušném kraji. Při nahlédnutí do hromadného předpisného seznamu jsou daňovému subjektu zpřístupněny pouze údaje týkající se jemu stanovené daně.

Stanovení daně hromadným předpisným seznamem se neodůvodňuje.

Za den doručení hromadného předpisného seznamu se považuje třicátý den po jeho zpřístupnění.

Proti stanovení daně se mohou poplatníci uvedení v hromadném předpisném seznamu odvolat ve lhůtě do 30 dnů ode dne jeho doručení, a to i před jeho doručením. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Podané odvolání nemá odkladný účinek.

Poplatníkům neuvedeným na hromadném předpisném seznamu je daň z nemovitých věcí stanovena podle zákona o dani z nemovitých věcí ve výši poslední známé daně nebo ve výši shodné s podaným daňovým přiznáním bez oznámení stanovené výše daně platebním výměrem, anebo je oznámena platebním výměrem v případě, že se stanovená daň odchyluje od daně poplatníkem přiznané.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

26.03.2018

Finanční správa upozorňuje poplatníky daně z příjmů na pět nejčastějších chyb v daňových přiznáních:

1. Špatné uplatňování odčitatelných položek a slev na dani. Například tzv. školkovné uplatňují poplatníci v maximální možné výši, ačkoliv reálně zaplatili nižší částku. Nebo úroky z hypotéky si uplatňuje ten, kdo není vlastníkem předmětu bytové potřeby.
2. Podnikatelé by si v přiznání za rok 2017 měli dát pozor na odčítání slevy na manželku a daňové zvýhodnění na dítě, a to v návaznosti na výši příjmů, ze kterých výdaje příslušným procentem uplatňují.
3. Mnoho poplatníků chybně uplatňuje slevu na manželku (manžela). Nejčastější chybou bývá nezahrnutí nemocenských dávek, podpory v nezaměstnanosti nebo peněžité pomoci v mateřství (tzv. mateřské) do příjmů manželky (manžela). Mateřská bývá zaměňována s rodičovským příspěvkem, který představuje dávku státní sociální podpory (stejně tak i porodné) a do vlastních příjmů manželky se pro účely uplatnění této slevy nezahrnuje.
4. Poplatník vyživující dítě, jež s ním žije ve společné domácnosti, má nárok na daňové zvýhodnění. Přitom vyživuje-li v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, nárok může za tentýž kalendářní měsíc uplatnit pouze jeden z nich. Nejčastější chybou bývá právě duplicitní uplatnění jednoho dítěte dvěma poplatníky, ať už z důvodu nedorozumění či chybného posouzení společně hospodařící domácnosti.
5. V neposlední řadě jde o zapomenutý podpis na daňovém přiznání.
    

Zdroj: Finanční správa ČR

05.03.2018

Posledním dnem pro odevzdání daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2017 je pro většinu poplatníků 3. duben 2018. Tento den je zároveň posledním dnem lhůty pro úhradu daně.

V posledních dnech podávání daňových přiznání budou rozšířeny úřední hodiny finančních úřadů a jejich územních pracovišť. Od pondělí 26. 3. 2018 do čtvrtka 29. 3. 2018 vždy od 8:00 do 17:00 hodin a v poslední den lhůty pro podání, tj. v úterý 3. 4. 2018, od 8:00 do 18:00 hodin.

Také v roce 2018 budou Pracovníci finančních úřadů a jejich územních pracovišť budou také vyjíždět do vybraných měst a obcí, aby usnadnili daňovým poplatníkům splnění povinnosti podání daňových přiznání. Podrobnější informace o místech a termínech těchto výjezdů najdete zde.
 
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

20.02.2018

20.02.2018

U dobrovolného důchodového pojištění se od 1. 2. 2018 zavádí podmínka, že přede dnem podání přihlášky k důchodovému pojištění musí občan získat alespoň jeden rok pojištění, a to tzv. placeného pojištění (neboli doby výkonu výdělečné činnosti), nikoliv náhradní doby pojištění. Nadále platí, že dobrovolného důchodového pojištění může být účasten občan starší 18 let, který podal na okresní správě sociálního zabezpečení podle místa bydliště přihlášku k tomuto pojištění na předepsaném tiskopisu.

V roce 2018 činí minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění 2 099 Kč.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

20.02.2018

07.02.2018

U dobrovolného důchodového pojištění se od 1. 2. 2018 zavádí podmínka, že přede dnem podání přihlášky k důchodovému pojištění musí občan získat alespoň jeden rok pojištění, a to tzv. placeného pojištění (neboli doby výkonu výdělečné činnosti), nikoliv náhradní doby pojištění. Nadále platí, že dobrovolného důchodového pojištění může být účasten občan starší 18 let, který podal na okresní správě sociálního zabezpečení podle místa bydliště přihlášku k tomuto pojištění na předepsaném tiskopisu.

V roce 2018 činí minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění 2 099 Kč.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

23.01.2018

Podnikatelé a pronajímatelé uplatňující výdaje procentem z příjmů (tzv. výdajové paušály), u nichž částka základu daně z podnikání nebo nájmu (popř. v součtu obojího) převyšuje polovinu celkového základu daně, mají možnost při podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2017 zvolit jednu ze dvou variant a vybrat si pro ně výhodnější zdanění.

V první variantě si mohou poplatníci uplatnit vyšší limit výdajového paušálu „zastropovaného“ částkou 2 mil. Kč zdanitelného příjmu, ze kterého je výdajový paušál počítán, současně si však nemohou uplatnit slevu na dani na manžela/manželku, jehož/jejíž příjmy nepřesáhly částku 68 tis. Kč ročně, ani daňové zvýhodnění na děti, i kdyby jinak splňovali zákonné podmínky pro jejich uplatnění.

Ve druhé variantě si slevu na manžela/manželku ve výši 24 840 Kč i daňové zvýhodnění na děti poplatníci uplatnit mohou, pokud splňují zákonné podmínky pro jejich uplatnění, ale musí použít nižší limit výdajového paušálu „zastropovaného“ částkou 1 mil. Kč zdanitelného příjmu, ze kterého je výdajový paušál počítán.

Volbu mezi oběma variantami zdanění může poplatník provést pouze ve zdaňovacím období roku 2017. Od zdaňovacího období 2018 již budou platit pro všechny podnikatele nižší limity výdajových paušálů a možnost uplatnění slevy na dani na manžela/manželku a uplatnění daňového zvýhodnění na děti (tj. druhá varianta).
 

03.01.2018

03.01.2018

Ústavní soud svým nálezem Pl. ÚS 26/16 rozhodl o následujících změnách v elektronické evidenci tržeb:

1. Náběh III. a IV. fáze evidence tržeb je zrušen. O nových termínech startu dalších fází evidence tržeb a novém vymezení subjektů, kterých se budou tyto fáze týkat, se nyní může rozhodnout pouze novelou zákona o evidenci tržeb.
   III. fáze evidence tržeb se měla týkat např. svobodných povolání a taxislužby, IV. fáze pak vybraných řemesel a výrobních činností.
    
2. Počínaje 1. březnem 2018:
   - nebudou bezhotovostní platby, tzn. platby platebními kartami a platebními branami, podléhat povinnosti evidence tržeb,
   - nebude DIČ povinným údajem uváděným na účtence (zůstává však povinným údajem zasílaným v datové zprávě).
    
3. Výjimky z povinné evidence tržeb již nebude možné stanovit formou nařízení vlády, ale zákonem. Přitom výjimky dosud stanovené nařízením vlády č. 376/2017 Sb. zůstávají v platnosti až do konce roku 2018. 
   
    

Zdroj: Ústavní soud a Ministerstvo financí ČR

31.10.2017

Změnou zákona o daních z příjmů dochází od zdaňovacího období 2018 k rozšíření komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v souvislosti s ustanovením § 38k zákona o daních z příjmů. Prohlášení k dani budou moci zaměstnanci předkládat a činit (podepisovat) nadále v listinné podobě, ale nově také v elektronické formě.

V případě elektronické formy je však nutné, aby zaměstnavatel zajistil jednoznačnou identifikaci konkrétního zaměstnance. Například se bude jednat o učiněné prohlášení k dani elektronickým podpisem nebo bude jednoznačná identifikace zaměstnance zajištěna elektronicky prostřednictvím interního informačního systému zaměstnavatele. Od roku 2018 bude tedy zcela na rozhodnutí jednotlivých zaměstnavatelů, jakou formu prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů u svých zaměstnanců zvolí, zda listinnou, či elektronickou. Případně lze obě uvedené formy kombinovat.

Uvedená elektronizace souvisí také s ustanovením § 38l zákona o daních z příjmů, které definuje způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelných částí základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění. K tomu Generální finanční ředitelství sděluje, že finanční úřady budou u zaměstnavatelů akceptovat předepsané doklady podle § 38l zákona o daních z příjmů předložené zaměstnancem i v elektronické podobě.

V případě vedení a archivace prohlášení k dani v elektronické podobě, doporučujeme, aby zaměstnavatel stanovil např. vnitřním předpisem podmínky, za kterých je možné elektronicky učinit prohlášení k dani a zajistil, že se bude jednat o dohledatelný systém mzdové agendy zaměstnavatele.

V souvislosti s výše uvedenou změnou  je vydán nový vzor tiskopisu prohlášení, který je určen pro účely výpočtu záloh na daň (platnost od zdaňovacího období 2018). Tento vzor najdete v příloze.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Přílohy:

25 5457 MFin 5457 - vzor č. 26.pdf (281 kB)

03.10.2017

19.09.2017

Nově bude správce daně před vydáním zajišťovacího příkazu (podle § 167 až 169 daňového řádu a § 103 zákona o DPH) daňovému subjektu pečlivěji osvětlovat alternativní možnosti úhrady jistoty. Jedná se například o zástavní právo zřízené k majetku třetí osoby, ručení třetí osoby, finanční záruky nebo jiné zákonné způsoby zajištění tak, aby nedocházelo k nežádoucímu utlumení podnikatelské činnosti, ale zároveň nemohlo dojít k nežádoucímu vyvedení majetku mimo dosah orgánů Finanční správy. Finanční správa také zpřísní nároky na kvalitu odůvodnění každého vydaného zajišťovacího příkazu. Nově bude například metodicky upraven minimální rozsah podkladů, bez kterých nebude možné zajišťovací příkaz provést.

Ministerstvo financí současně zahájí mezirezortní diskuzi o legislativním ukotvení alternativní možnosti k institutu zajišťovacího příkazu, a to v podobě méně invazivního nástroje správy daní. Nový institut by spočíval v možnosti daňového subjektu zvolit si, jako alternativu namísto zajišťovacího příkazu, řádně jmenovaného správce s odbornými znalostmi, jehož schválení by po nezbytně nutnou dobu podléhaly všechny operace směřující ke zmenšení majetku příslušného daňového subjektu.

Z analýzy zajišťovacích příkazů vydávaných Finanční správou vyplývá, že Finanční správa tento institut nenadužívá. Vydání každého zajišťovacího příkazu podléhá deseti kontrolním článkům na různých úrovních Finanční správy. Systém deseti kontrolních článků znemožňuje, aby byl zajišťovací příkaz vydán bez náležité majetkové analýzy daňového subjektu a související právní argumentace.
 

13.09.2017

Generální finanční ředitelství na základě množících se dotazů a z důvodu správné aplikace zákona o daních z příjmů upozorňuje, že možnost poskytnutí příspěvku na tištěné knihy (včetně obrázkových knih pro děti, avšak mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy), jako nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi, bude u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů až od 1. 1. 2018.

Zdroj: Generální finanční ředitelství

16.08.2017

Poplatníci, kteří podají přiznání k dani z příjmů fyzických osob nebo přiznání k dani z nemovitých věcí jinak než elektronicky, pokud mají povinnost činit podání elektronickou formou, budou nově nejprve vyzváni k nápravě a až pokud svou chybu nenapraví, budou pokutováni.

Dosud se za nedodržení povinné elektronické formy podání ukládala „automatická“ pokuta ve výši 2 000 korun.
Výhradně elektronicky podávají řádná a dodatečná daňová přiznání, přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, žádosti o zrušení registrace, hlášení a vyúčtování ti poplatníci, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku nebo mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Povinné elektronické podávání platí také pro všechny plátce DPH.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

16.08.2017

Důchodový věk je s účinností od 1. 1. 2018 nově zastropován na 65 let. Snížení důchodového věku z 67 na 65 let se prakticky týká mužů a žen narozených v roce 1966 a později. U mužů a žen narozených před rokem 1966 se dosud stanovený důchodový věk nemění.

Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1971 najdete v příloze.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Přílohy:

Duchodovy_vek.pdf (114 kB)

13.07.2017

Novelou zákona o daních z příjmů dochází ke zvýšení daňového zvýhodnění podle § 35c odst. 1 zákona na druhé dítě z částky 17 004 Kč na částku 19 404 Kč ročně a na třetí a každé další dítě z částky 20 604 Kč na částku 24 204 Kč ročně. Uvedená změna nabývá účinnosti dnem 1. července 2017 s tím, že se použije již pro zdaňovací období roku 2017.

Za předpokladu, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění u plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, pak se toto zvýšení poprvé použije při zúčtování mzdy za kalendářní měsíc červenec 2017. Zbývající část nároku na daňové zvýhodnění za kalendářní měsíce leden až červen 2017 bude poplatníkovi zohledněna v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2017, popř. v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2017.
 

13.07.2017

V souvislosti s novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, s účinností od 1. 7. 2017, vydalo Generální finanční ředitelství informace k uplatňování některých ustanovení tohoto zákona, a to v následujících oblastech:

• vzniku povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby,
• vyrovnání odpočtu daně a úpravy odpočtu daně,
• institutu nespolehlivé osoby,
• přenesení daňové povinnosti u vybraných plnění,
• institutu ručení.

Tyto informace najdete zde a zde.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

23.06.2017

Daňový balíček konečně platí - od 1.7.2017

Dne 16.6.2017 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen pod č. 170/2017 Sb. zákon ze dne 4. dubna 2017, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (tzv. daňový balíček). Zákon byl sice schválen s účinností od 1. dubna 2017, ale v případech, kdy je zákon vyhlášen až po datu schválené účinnosti, se uplatňuje výklad, že zákon nabude účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů – v daném případě tedy 1.července 2017. Tento komentář především upozorňuje na výklady Finanční správy k tomuto daňovému balíčku a na aktualizaci pokynů k vyplnění kontrolního hlášení.
 

Vyhlášený text daňového balíčku je dostupný v aplikaci Sbírky zákonů Ministerstva vnitra ZDE.
 

Daňový balíček novelizuje zejména zákon o daních z příjmů (a také zákon o rezervách), zákon o DPH a daňový řád. Daňový balíček má jednotnou účinnost od 1.7.2017 a od tohoto data se uplatní veškeré změny v DPH a v daňovém řádu.
 

U daní z příjmů je situace velice nepřehledná, protože většina změn se uplatní až pro zdaňovací období roku 2018 (v případě hospodářského roku však již počínaje hospodářským rokem započatým 1.7.2017). Tato nepřehlednost může být velmi matoucí – v zákoně o daních z příjmů ve znění účinném od 1.7.2017 např. najdeme osvobození pro příspěvek zaměstnavatele poskytovaný nepeněžně zaměstnancům na nákup knih (§ 6 odst. 9 písm. d)); toto osvobození je sice účinné od 1.7.2017, ale podle přechodného ustanovení se použije až počínaje zdaňovacím obdobím roku 2018. Z uvedeného důvodu bylo úplné znění daňových zákonů od 1.7.2017 nakladatelstvím Anag zpracováno tak, aby obsahovalo i ta ustanovení zákona o daních z příjmů, která jsou od 1.7.2017 zrušena či novelizována, ale pro zdaňovací období roku 2017 se ještě použijí; ustanovení, která se použijí až od zdaňovacího období roku 2018, jsou samostatně vyznačena.
 

Zvýšení částek daňového zvýhodnění pro druhé dítě o 200 Kč měsíčně (na 1.617 Kč) a na třetí či další dítě o 300 Kč měsíčně (na 2.017 Kč) se uplatní poprvé při výpočtu záloh na daň ze závislé činnosti z červencových mezd. V daňovém přiznání za rok 2017 nebo při ročním zúčtování daně ze závislé činnosti za rok 2017 se uplatní nové částky daňového zvýhodnění za celý rok 2017, tedy i za prvé pololetí roku 2017. Např. pokud se zaměstnanci narodilo v 03/2017 druhé dítě, při výpočtu záloh na daň za měsíce 03 až 06/2017 zaměstnavatel používá částku daňového zvýhodnění na druhé dítě 1.417 Kč měsíčně a od 07/2017 začne používat částku 1.617 Kč; v rámci ročního zúčtování daně ovšem použije částku 1.617 Kč i za měsíce 03/ až 06/2017.
 

Povinně se také až od zdaňovacího období roku 2018 uplatní omezení pro výdaje uplatňované procentem z příjmů – např. OSVČ provozující živnost neřemeslnou a uplatňující výdaje ve výši 60 % příjmů může i po novele uplatnit výdaje ve výši 60 % příjmů, maximální částku ovšem novela snížila z 1,2 mil. Kč (naposledy pro rok 2017) na polovinu, tj. na 600 tis. Kč (povinně od roku 2018). Na polovinu novela snížila i maximální částky dalších procentuálních výdajů (výdaje uplatňované ve výši 80 % bude možné uplatnit jen do výše 800 tis. Kč, ve výši 40 % jen do výše 400 tis. Kč a u výdajů uplatňovaných ve výši 30 % jen do výše 300 tis. Kč; toto snížení se týká i fyzických osob s příjmy z pronájmu).
 

OSVČ (obdobně i fyzická osoba s pronájmu) s ročními příjmy nad 1 mil. Kč (rozhodující je vždy okruh příjmů, u kterého lze uplatnit příslušnou procentuální výši výdajů – např. celková roční výše příjmů z živnosti neřemeslné) může nadále uplatňovat výdaje v procentuální výši, ale s omezením maximální částky. Má-li tedy např. OSVČ s příjmy ze živnosti neřemeslné roční příjmy 1,5 mil. Kč, může za rok 2017 uplatnit 60% výdaj bez omezení, tj. v částce 900 tis. Kč, a za rok 2018 může také 60% výdaj uplatnit (pokud se nerozhodne pro uplatnění výdajů ve skutečné výši), ale jen ve výši 600 tis. Kč.
 

Daňový balíček přináší dílčí formulační změny také do pravidel pro uplatňování srážkové daně z podílů na zisku – tyto změny byly zapracovány do aktualizovaného komentáře k rozdělování a zdaňování podílů na zisku v SRO.
 

Finanční správa zveřejnila svůj komentář změn v daních z příjmů od 1.7.2017 v rámci souhrnného komentáře daňového balíčku, který je dostupný ZDE. Dále komentář bodově shrnuje změny v DPH a stručně se věnuje novelizaci zákona o správních poplatcích.
 

Stručně změny v zákoně o DPH shrnuje materiál Daňový balíček 2017 – Přehled změn v DPH, který nabízíme v pdf podobě za 99 Kč + dph a se kterým poskytujeme i další doplňkové  materiály – např. uspořádanou důvodovou zprávu či návrhy výkladů Finanční správy a jejich konečnou podobu ze 16.6.2017 (k těmto výkladům viz níže). Návrh výkladů byl aktuálně doplněn o návrh informace k uplatnění DPH u společností (sdružení) bez právní subjektivity, který Finanční správa teprve připravuje (návrh je dostupný i pro ty, kteří si materiál zakoupili již dříve).
 

Finanční správa dále zveřejnila výklady k některým změnám v uplatňování DPH, tyto výklady jsou dostupné ZDE. Jedná se o výklady těchto okruhů problémů:

• k § 20a

I podle nové úpravy se daň nadále přiznává k datu přijetí úplaty, pokud předchází dni uskutečnění zdanitelného plnění. V novém § 20a je však výslovně stanoveno, že přijetím úplaty vzniká daňová povinnost jen tehdy, pokud je v okamžiku přijetí úplaty plnění, ke kterému se tato úplata vztahuje dostatečně určité. Dle výkladu je rozhodující dostatečná určitost plnění, ke kterému se úplata vztahuje, ve smyslu jeho daňového režimu – má-li být na základě úplaty např. dodáno zboží v základní sazbě daně s tím, že místem dodání bude ČR, je podle uvedeného výkladu úplata dostatečně určitá bez ohledu na to, jaké konkrétní zboží má být dodáno (např. velké modré pánské kalhoty nebo malá zelená dámská sukně) a bez ohledu na konkrétní místo plnění (prodej v prodejně v Brně nebo v Praze).

• k režimu přenesení daňové povinnosti

Od 1.7.2017 dochází k rozšíření použití režimu přenesení daňové povinnosti. Z praktického hlediska je zřejmě nejdůležitější, že režim přenesení daňové povinnosti za začne povinně používat u poskytnutí pracovníků pro stavební a montážní práce (v kontrolním hlášení se bude vykazovat s kódem 4a). Okruh stavebních a montážních prací, při jejichž poskytnutí se používá režim  přenesení daňové povinnosti (v kontrolním hlášení se vykazují s kódem 4), se od 1.7.2017 nijak nemění – pokud plátce poskytuje zaměstnance, kteří vykonávají tyto práce, tak se na toto poskytnutí zaměstnanců nově od 1.7.2017 vztahuje režim přenesení daňové povinnosti. Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti je jedním z důvodů změn v kontrolním hlášení od 1.7.2017 a aktualizace pokynů pro jeho vyplnění (viz níže)  

• k vyrovnání a úpravě odpočtu daně

Od 1.7.2017 zákon o DPH výslovně upravuje vyrovnání uplatněného odpočtu daně u zásob (obchodního majetku před jeho použitím), pokud následně dojde ke zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny. Obdobně pro stejné situace nově upravuje úpravu odpočtu daně u dlouhodobého majetku. Výklad se zabývá zejména tím, kdy je zničení, ztráta či odcizení řádně potvrzeno – např. náležitostmi likvidačního protokolů, postupem při manku zjištěném inventarizací v návaznosti na předpisu tohoto manka k úhradě odpovědnému zaměstnanci apod.

• k institutu nespolehlivé osoby

Vedle nespolehlivých plátců budou nově existovat i nespolehlivé osoby, které lze slangově označit za nespolehlivé neplátce. Informace o tom, že je daná osoba nespolehlivou osobou, bude součástí registru plátců DPH (jazykově je to sice nesmysl, ale je to tak). Stane-li se nespolehlivá osoba plátcem, tak bude automaticky považována za nespolehlivého plátce a její odběratel se od tohoto okamžiku bude automaticky dostávat do pozice ručitele (pokud nespolehlivý plátce daň neodvede).
 

V návaznosti na změny v DPH od 1.7.2017 byly aktualizovány také pokyny k vyplnění kontrolního hlášení od 1.7.2017. Tyto aktualizované pokyny, spolu s přehledem změn v těchto pokynech, jsou dostupné ZDE.
 

Aktualizované pokyny k vyplnění kontrolního hlášení reagují např. na rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti od 1.7.2017 a nově se budou používat tyto kódy:

• 1a Zlato – zprostředkování dodání investičního zlata
• 3a Dodání nemovité věci v nuceném prodeji
• 4a Stavební a montážní práce – poskytnutí pracovníků
• 6 Dodání zboží poskytnutého původně jako záruka
• 7 Dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví.

Velice zajímavý je komentář k podávání kontrolního hlášení u společností (sdružení) bez právní subjektivity, podle kterého mohou podle přechodného ustanovení použít do 31.12.2018 stávající právní úpravu (podle které kontrolní hlášení podává pouze společník/člen sdružení pověřený vedením evidence DPH) použít pouze společnosti založené před účinností novely, tj. před 1.7.2017. U společností bez právní subjektivity založených od 1.7.2017 musí dle pokynů podávat každý společník kontrolní hlášení již za období od 1.7.2017. Přechodné ustanovení (bod 2. čl. VI zákona 170/2017 Sb.) ovšem žádné omezení pro použití stávající úpravy do konce roku 2018 jen pro společnosti vzniklé před 1.7.2017 neobsahuje, Finanční správa však přechodné ustanovení s tímto omezením vykládá. Zrušení zvláštní úpravy DPH pro uplatnění DPH u společností (sdružení) bez právní subjektivity, ke kterému od 1.7.2017 dochází, přinese do praxe řadu problémů. Metodiku k této problematice Finanční správa teprve připravuje (viz výše ke komentáři změn v zákoně o DPH).

21.06.2017

Budoucí absolventi středních a vysokých škol se často ptají, zda po ukončení studia musí začít platit pojistné na sociální zabezpečení. To však záleží na konkrétní situaci. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) proto přináší přehled situací nejčastějších.
 

Po ukončení školy

Samotným ukončením studia povinnost odvádět pojistné nevzniká, tato povinnost souvisí zpravidla se zahájením výdělečné činnosti. Pokud tedy absolvent zůstane po ukončení studia nezaměstnaný, a to bez ohledu na to, zda se zaeviduje či nezaeviduje na úřadu práce, pojistné na sociální pojištění odvádět nemusí. Má však možnost přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění, pokud chce, aby se mu tato doba v budoucnu počítala pro důchod.
 

Po nástupu do zaměstnání

Když absolvent po ukončení studia nastoupí do zaměstnání, plní za něj povinnosti v sociálním zabezpečení jeho zaměstnavatel. To znamená, že zaměstnavatel za zaměstnance odvádí pojistné na sociální zabezpečení a zasílá do evidence ČSSZ zákonem stanovené informace a doklady (evidenční list důchodového pojištění). To neplatí pouze v případě tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy příjem nedosahuje 2 500 Kč za kalendářní měsíc, a při činnosti vykonávané na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 Kč.
 

Při zahájení podnikání

Zahájení podnikání, přesně řečeno samostatné výdělečné činnosti, je třeba oznámit okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště. Pokud je podnikání hlavní činností, je placení důchodového pojištění povinné. Je-li podnikání vedlejší činností, což je např. právě při studiu (vč. brigád), je povinnost odvádět důchodové pojištění závislá na výši dosažených příjmů.
 

Při prázdninové brigádě

Je-li prázdninová brigáda činností, která zakládá účast na pojištění, plní povinnosti vůči ČSSZ za studenta zaměstnavatel. Období takové brigády pak může být započítáno pro nárok na budoucí důchod.
 

Při vycestování do zahraničí

Studenti, kteří nejsou výdělečně činní a sociální pojištění neplatí, nemají vůči ČSSZ žádnou povinnost ani při vycestování do zahraničí na stáž či studijní pobyt. Nemusí ČSSZ v těchto případech nic hlásit. Pokud budou v zahraničí pracovat, je třeba vědět, že v rámci EU platí pro sociální zabezpečení evropská koordinační pravidla, která určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se z příjmu bude platit pojistné. Obvykle se platí do systému toho státu, kde je práce vykonávána. O povinnostech v konkrétním státě je třeba se informovat u příslušné instituce daného státu.
 

21.06.2017

V návaznosti na několikaměsíční dialog, který s neziskovými organizacemi vedl resort financí, aktualizovala Finanční správa metodiku elektronické evidence tržeb pro tyto subjekty. Aby metodika lépe korespondovala s reálnou situací většiny těchto subjektů a eliminovala negativní dopady na jejich veřejně prospěšnou činnost, zvýšila limit pro uplatnění výjimky z povinnosti evidovat tržby pro vedlejší podnikatelskou činnost.

Neziskové organizace, jako jsou například vesnické spolky, obecně prospěšné společnosti či nadace, evidují pouze příjmy z vedlejší podnikatelské činnosti, kterou vyvíjí za účelem podpory své hlavní nepodnikatelské činnosti, a to jen tehdy, přesáhnou-li jejich tržby 300 tisíc korun ročně nebo 5 % celkových příjmů.

Neziskové subjekty neevidují příjmy z hlavní nepodnikatelské činnosti, tzn. například členské příspěvky, dary, dotace či výnosy z veřejných sbírek. Pokud neziskový subjekt uspořádá akci, například výroční ples, hody, oslavy státních svátků, výročí založení obce, ze které inkasuje příjmy (vstupné, prodej zboží a služeb) a tato akce souvisí s posláním neziskového subjektu a není vykonávána soustavně, pak ani případný zisk z dané akce není tržbou z podnikání a není povinnost ho evidovat.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

21.06.2017

Prezidentem České republiky byl dne 28. 4. 2017 podepsán zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (sněmovní tisk 873 - dále „daňový balíček“). Daňový balíček nabude účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Jeho součástí je také novelizace ustanovení § 7a zákona o daních z příjmů (ZDP), které upravuje daň stanovenou paušální částkou.

Daňový balíček v novelizovaném ustanovení § 7a ZDP rozšiřuje okruh poplatníků, kterým může správce daně stanovit na jejich žádost daň paušální částkou, a to o poplatníky mající příjmy podle § 6 ZDP (tj. příjmy ze závislé činnosti) a poplatníky provozující podnikatelskou činnost se zaměstnanci.

Z přechodného ustanovení (čl. II bod 14 „daňového balíčku“) vyplývá, že novelizované ustanovení lze použít již pro zdaňovací období roku 2017, přičemž pro toto zdaňovací období stanoví lhůtu pro podání žádosti o stanovení daně paušální částkou nejpozději do 31. 5. 2017 a pro správce daně stanoví lhůtu pro projednání s poplatníkem a stanovení daně nejpozději do 15. 9. 2017.

Protože daňový balíček nebyl dosud ve Sbírce zákonů vyhlášen, novela § 7a ZDP bude účinná až po 31. 5. 2017. To ovšem nebrání poplatníkům, aby podle nových podmínek podávali žádosti o stanovení daně paušální částkou. Budou-li tyto žádosti podány do 31. 5. 2017, budou správcem daně projednány nejpozději do 15. 9. 2017. Na žádosti podané po 31. 5. 2017 nelze již pro rok 2017 daň paušální částkou stanovit.

Generální finanční ředitelství proto upozorňuje poplatníky, že žádosti o stanovení daně paušální částkou pro zdaňovací období roku 2017 je možno podávat nejpozději do 31. 5. 2017.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

21.06.2017

Daňový balíček konečně platí - od 1.7.2017

Dne 16.6.2017 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen pod č. 170/2017 Sb. zákon ze dne 4. dubna 2017, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (tzv. daňový balíček). Zákon byl sice schválen s účinností od 1. dubna 2017, ale v případech, kdy je zákon vyhlášen až po datu schválené účinnosti, se uplatňuje výklad, že zákon nabude účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů – v daném případě tedy 1.července 2017. Tento komentář především upozorňuje na výklady Finanční správy k tomuto daňovému balíčku a na aktualizaci pokynů k vyplnění kontrolního hlášení.
 

26.04.2017

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají povinnost podat své okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích za rok 2016, a to ve většině případů nejpozději do 2. 5. 2017.

OSVČ, kterým daňové přiznání zpracovává daňový poradce, mohou přehled podat v termínu do 1. 8. 2017. Podmínkou delšího termínu však je, že tuto skutečnost doloží okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně nejpozději do 2. 5. 2017.

OSVČ, které nejsou povinny podávat daňové přiznání, předkládají přehled okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do 31. 7. 2017 (pro předložení přehledu zdravotní pojišťovně byl termín nejpozději do 10. 4. 2017).
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny

26.04.2017

26.04.2017

12.04.2017

Na tiskopise „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně“ (tiskopis 25 5460/A MFin 5460/A – vzor č. 4), vydaném pro zdaňovací období 2017, bylo v řádku 3. „Úhrn skutečně sražené daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů uvedených na ř. 2“ v odkazu na § 36 odst. 2 zákona o daních z příjmů nahrazeno písmeno p) písmenem o).

V této souvislosti není nutné provádět změnu písmene či samotnou výměnu tiskopisu ve mzdových programech.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

14.03.2017

Finanční správa přichází s další úlevou pro podnikatele. Plátci DPH, kteří v roce 2016 pochybili v souvislosti s podáním kontrolního hlášení a vznikla jim tudíž povinnost uhradit některou z „fixních“ pokut ve výši 10, 30 nebo 50 tisíc korun, mají nyní možnost požádat svého správce daně o prominutí 2 pokut, a to bez ohledu na příčinu pochybení. Za rok 2017 bude možné za obdobných podmínek prominout nanejvýš 1 pokutu.

V reakci na dosavadní praktické dopady sankčního systému kontrolního hlášení se také rozšiřuje výčet důvodů, za kterých je možné částečně nebo úplně prominout udělené sankce za nepodání kontrolního hlášení.

Podrobné informace ohledně rozsahu ospravedlnitelných důvodů, podání žádosti a postupů v řízení o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení jsou uvedeny v aktualizovaném pokynu GFŘ-D-29.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

14.03.2017

Důležité informace pro ty, kteří přemýšlejí o odchodu do starobního důchodu, shrnuje Příručka budoucího důchodce. Vysvětluje podmínky nároku na důchod, způsob jeho výpočtu a výplaty, postup při podání žádosti o důchod. Obsahuje také tabulku důchodového věku a doby pojištění potřebné pro starobní důchod. Nechybí v ní ani důležité kontakty a konkrétní příklady výpočtů důchodu pro rok 2017. Příručku najdete v příloze.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Přílohy:

PBD_2017.pdf (631 kB)

14.03.2017

U daňového zvýhodnění příspěvků na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění dochází počínaje úhradami za zdaňovací období roku 2017 k následujícím změnám:

• limit osvobození od daně z příjmů, jde-li o příspěvky zaměstnavatele, se zvyšuje z 30 000 Kč na 50 000 Kč ročně (u zaměstnavatele jsou tyto příspěvky daňově uznatelným nákladem),
• limit pro odpočet vlastních příspěvků od základu daně z příjmů se zvyšuje z 12 000 Kč na 24 000 Kč ročně.
   

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

22.02.2017

Generální finanční ředitelství upozorňuje plátce daně z přidané hodnoty, že dne 2. února 2017 uveřejnilo na webové stránce Finanční správy ČR dodatek k informaci čj. 105279/16/7100-20118-012884, k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u poskytnutí služby elektronických komunikací (vydané dne 29. 9. 2016).

Uvedený dodatek najdete v příloze.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Přílohy:

Rezim_PDP_u_poskytnuti_sluzby_el_komunikaci.pdf (381 kB)

22.02.2017

Informace k nové službě zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem

31.01.2017

Od zdaňovacího období roku 2017 umožní Finanční správa České republiky využít nové služby spočívající v zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí (dále „daň“) prostřednictvím e-mailu.

Poplatník, přihlášený k zasílání údajů pro placení daně e-mailem, obdrží každoročně před splatností první splátky daně na jím určenou e-mailovou adresu zprávu, která bude obsahovat obdobné údaje, jaké jsou dosud uvedeny na alonži složenky (tj. informace o výši stanovené daně, výši nedoplatku/přeplatku a údaje pro placení daně včetně QR kódu).
V případě, že poplatník přihlášený k této službě neuhradí daň v zákonem stanoveném termínu a na základě toho mu vznikne nedoplatek na dani, obdrží na jím určenou e-mailovou adresu vyrozumění o nedoplatku na dani.

O zřízení služby musí poplatník požádat místně příslušný finanční úřad (žádost najdete v příloze) a pokud je poplatníkem daně u více finančních úřadů, musí žádost podat na každý finanční úřad zvlášť. Pro zaslání údajů pro placení daně e-mailem na dané zdaňovací období musí být žádost poplatníkem podána správci daně nejpozději do 15. března zdaňovacího období.

Poplatníkům přihlášeným k zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem nebude zaslána složenka.
Služba není určena pro poplatníky, kteří mají zřízenu službu placení daně prostřednictvím SIPO, ani pro právnické osoby, které mají zřízenu datovou schránku.

Finanční správa České republiky upozorňuje, že budou-li údaje pro placení daně e-mailem zaslány poplatníkovi až po splatnosti daně či nebudou-li mu zaslány vůbec, nemá tato skutečnost vliv na povinnost poplatníka uhradit daň v zákonem stanoveném termínu.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Přílohy:

Zadost.pdf (106 kB)

28.01.2017

10.01.2017

Poplatníci, kteří nevedou účetnictví, použijí pro přepočet cizí měny jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Jednotné kurzy měn uváděných v kurzovním lístku ČNB za zdaňovací období 2016 uveřejnilo Generální finanční ředitelství v pokynu GFŘ D-31, který najdete v příloze.

Pro přepočet cizích měn neuváděných v kurzovním lístku se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou, případně lze využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Přílohy:

Pokyn_GFR_D-31.pdf (278 kB)

10.01.2017

Podle § 38j odst. 2 písm. h) zákona o daních z příjmů mzdový list obsahuje údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňovém zvýhodnění.

Pro účely mzdového listu za zdaňovací období 2016 se jedná o údaje o ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2015, které bylo provedeno v roce 2016, a to včetně výpočtu daně za období 2015.

V této souvislosti Finanční správa sděluje, že nebude rozporovat případy, kdy na mzdovém listě za zdaňovací období 2016 bude případně uveden výsledek ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2016 včetně výpočtu daně za toto období. Totéž platí i pro zdaňovací období 2015.

Finanční správa tedy tímto žádá plátce daně a tvůrce mzdových programů, aby pro zdaňovací období 2017 již byla tato náležitost mzdového listu uvedena do souladu se zákonem o daních z příjmů a s tímto sdělením.
 

10.01.2017

Rok 2017 přinese některé změny v oblasti práce a sociálních věcí. Zvyšuje se minimální mzda z 9 900 Kč na 11 000 Kč. Důchodci dostanou v průměru o 308 Kč měsíčně více. Zavádí se nová dávka tzv. otcovské poporodní péče a rodičovský příspěvek půjde v roce 2017 čerpat flexibilněji.

Podrobnější informace k těmto změnám najdete v příloze.
 

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Přílohy:

Novinky_MPSV_v_roce_2017.pdf (434 kB)

10.01.2017

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo aktualizovanou příručku pro osoby se zdravotním postižením. Příručka si klade za cíl usnadnit lidem s handicapem orientaci v mnohdy složitém sociálním systému. Aktualizovaná verze obsahuje mimo jiné informace o tom, že letos (v r. 2016) se poprvé od jeho zavedení zvýšil příspěvek na péči. Obsahuje ale také řadu dalších důležitých informací, tipů a rad.

Publikace dále odpovídá na otázky typu: za jakých podmínek má člověk nárok na příspěvek na péči, jaká je jeho výše, kde může o dávky žádat, kdo o příspěvku rozhoduje, jaké dokumenty a tiskopisy žadatel potřebuje.

Jsou tu popsány i jednotlivé druhy sociálních služeb, které může osoba se zdravotním postižením využít.

Příručka je k dispozici ve vestibulech budov Ministerstva práce a sociálních věcí, na kontaktních pracovištích úřadů práce a na okresních správách sociálního zabezpečení.
 

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

17.12.2016

17.12.2016

Generální finanční ředitelství vydalo upřesňující informace k uplatňování sazeb DPH u stravovacích služeb. Poskytování stravovacích služeb a podávání nápojů bylo od 1. prosince 2016 přeřazeno z 21% sazby DPH do první snížené sazby, tj. 15% sazby DPH.

Text „Informace“ najdete v příloze.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Přílohy:

Informace_GFR_k_uplatneni_sazeb_DPH_od_2016_12_01.pdf (144 kB)

17.12.2016

Od 1. prosince 2016 se rozšiřuje okruh trestných činů, kterých se mohou dopustit právnické osoby.

Dosavadní koncepce, tj. vyjmenování trestných činů, za které může být právnická osoba trestně odpovědná, se nahrazuje jejich negativním vymezením. To znamená, že právnické osoby budou trestně odpovědné za všechny trestné činy s výjimkou těch, o kterých tak stanoví zákon (zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim).

Cílem této změny je umožnit trestněprávně postihnout i ta jednání právnických osob, u kterých je to z povahy věci žádoucí.
 

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR

15.11.2016

Seniorům, kteří při pobírání starobního důchodu pracují nebo podnikají, může být zvýšen důchod za dobu výdělečné činnosti zakládající účast na pojištění za každých 360 kalendářních dnů této činnosti. Ale pozor, do těchto 360 dnů se nezapočítávají doby neplaceného volna, neomluvené absence, dočasné pracovní neschopnosti či ošetřování člena domácnosti. Žádost o zvýšení důchodu může podat i příjemce předčasného starobního důchodu, který vykonává výdělečnou činnost po dosažení řádného důchodového věku.

Zvýšení důchodu provádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) výhradně na základě písemné žádosti. Tu je možné podat nejlépe prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého bydliště. Zde klientům odborníci poskytnou pomoc jak s její formulací, tak i při kompletaci potřebných dokladů. Žádost lze případně zaslat také přímo na ústředí ČSSZ. K žádosti se předkládá evidenční list důchodového pojištění prokazující dobu výdělečné činnosti, pokud již nebyl zaměstnavatelem zaslán ČSSZ. Osoby samostatně výdělečně činné předkládají výpis z evidence, který jim vydá příslušná OSSZ.

Částka, o kterou se důchod zvýší, je individuální, protože se stanovuje z výpočtového základu, ze kterého byl důchodci vyměřen jeho starobní důchod.

U důchodců, kteří pobírají důchod a současně při něm pracují, činí zvýšení 0,4 % výpočtového základu za každých 360 odpracovaných dnů. Nárok na toto zvýšení vznikne ode dne následujícího po dni, kterým důchodce získal 360 započitatelných dnů výdělečné činnosti. Případný nezhodnocený zbytek dnů se použije pro eventuální následující zvýšení.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

15.11.2016

08.11.2016

03.11.2016

Nabídka pracovní pozice:

Zdravotní sestra pro ordinaci praktického lékaře pro dospělé na zkrácený pracovní úvazek  
Město: Olomouc 779 00, adresa Palackého 643/8, Praktik MPV s.r.o.

Požadované vzdělání:
•    Střední zdravotní škola nebo ekvivalent
Požadované zkušenosti:
•    registrovaná zdravotní sestra, praxe min. 5 let v oboru
Co by měla ideální kandidátka mít?
•    příjemné vystupování
•    velký smysl pro zodpovědnost a pečlivost
•    výborné komunikační dovednosti
•    orientaci v oboru a  v lékařské administrativě, práce na PC
Nabízíme:
•    práci v příjemném prostředí
•    práce na zkrácený úvazek (Po,Út,Čt,Pá 7:00-12:00, St 13:00-18:00)
•    hrubá mzda 14000 Kč/měs
Nástup možný od: 01. 01. 2017

Životopis zasílejte na adresu: petra.varekova@seznam.cz

01.11.2016

01.11.2016

Ministerstvo financí předkládá k pracovní konzultaci první souhrn věcných řešení (nejdete v příloze), které budou podkladem pro návrh rekodifikace zdanění příjmů. Jeho obsahem jsou zejména nejobecnější témata, která budou následně sloužit jako východiska pro formulování již konkrétních věcných řešení či budou sloužit jako principy připravované úpravy.

Kromě názorů týkajících se závěrů v jednotlivých tématech Ministerstvo financí ocení též vylepšení argumentace (ať již ve prospěch či neprospěch navrhovaných řešení) nebo návrh dalších variant, které připadají v úvahu. Materiál je třeba vnímat jako pracovní, např. jsou záměrně vynechány některé křížové odkazy na zatím nepřipravené kapitoly, ty budou doplněny a konzultovány později.

Případné podněty prosím zasílejte na elektronickou adresu DanezPrijmu@mfcr.cz, a to nejpozději do čtvrtka 10. listopadu 2016 formou přiložené tabulky.
 

Přílohy:

Konzultace_K_ZDP-souhrn-reseni.pdf (2132 kB)

Konzultacni-tabulka.pdf (25 kB)

Zdroj: Ministerstvo financí ČR
 

12.10.2016

Od 1. října 2016 se rozšiřuje výčet zboží a služeb, u jejichž dodání či poskytnutí se uplatní režim přenesení daňové povinnosti, a to o poskytnutí služby elektronických komunikací prostřednictvím přístupu k sítím elektronických komunikací, propojení sítí elektronických komunikací nebo na základě nákupu a prodeje těchto služeb.

Podrobnější informace najdete v příloze.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Přílohy:

Informace-GFR.pdf (179 kB)

20.09.2016

S účinností od 1. 9. 2016 se pro účely daně z přidané hodnoty mění místní příslušnost správce daně osob povinných k dani, které nemají na území České republiky sídlo ani provozovnu, a to z Finančního úřadu pro hlavní město Prahu na Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj (§ 93a odst. 2 zákona o DPH).

Od 1. 9. 2016 podávají tedy všechny osoby, které nemají sídlo ani provozovnu v tuzemsku, přihlášku k registraci DPH již Finančnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj.

Pro stávající plátce, osoby, které nemají sídlo ani provozovnu v tuzemsku (tj. osoby registrované jako plátci DPH před 1. 9. 2016), vydá do 12 měsíců Finanční úřad pro hlavní město Prahu rozhodnutí o změně místní příslušnosti, ve kterém stanoví datum, od kterého přechází místní příslušnost na nového správce daně, tj. na Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj. Tento akt správce daně vychází z ustanovení § 131 odst. 1 daňového řádu. Do dne, ke kterému dojde k přechodu místní příslušnosti na nového správce daně, je nezbytné všechny platby DPH zasílat na účty dosavadního finančního úřadu a rovněž veškerá podání týkající se DPH činit vůči dosavadnímu správci daně.

Jakmile dojde ke změně místní příslušnosti na nového správce daně, vznikne povinnost hradit DPH na bankovní účty Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj, a to na číslo účtu 705-77621761/0710 nebo při placení daní ze zahraničí na číslo účtu v mezinárodním formátu IBAN CZ02 0710 0007 0500 7762 1761. Všechna podání týkající se DPH budou od tohoto dne zasílána do datové schránky ID: qbrn6nx, písemná podání pak na adresu Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště Ostrava I, Jurečkova 940/2, 700 39 Ostrava.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

30.08.2016

Od 1. září 2016 mohou podnikatelé, kterých se týká evidence tržeb, žádat o tzv. autentizační údaje. Žádat mohou buď elektronicky na Daňovém portálu, kdy jim budou autentizační údaje zaslány do datové schránky, nebo osobně na libovolném územním pracovišti finančních úřadů, kde tyto údaje obdrží na místě v zapečetěné obálce.

Podnikatel se pomocí získaných autentizačních údajů následně přihlásí do webové aplikace "Elektronická evidence tržeb". V této aplikaci je nutné, aby před zahájením evidence vyplnil údaje o všech provozovnách, prostřednictvím kterých provádí činnosti, z nichž plynou evidované tržby. Poté, co podnikatel uvede údaje o provozovnách, může v této aplikaci získat digitální certifikát. Jeho prostřednictvím Finanční správa identifikuje podnikatele při zasílání údajů datovými zprávami.

Certifikát je nutné nainstalovat do pokladního zařízení, prostřednictvím kterého bude podnikatel evidovat tržby. Funkčnost pokladního zařízení s nainstalovaným certifikátem si podnikatelé budou moci otestovat od 1. listopadu 2016.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

24.08.2016

24.08.2016

Vláda schválila návrh zásadních změn daňových zákonů, které mají od roku 2017 přinést některá zjednodušení daňového systému či nová opatření pružně reagující na projevy daňových úniků například prostřednictvím tzv. virtuálních měn.

Mezi navržené změny patří například:

• zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další vyživované dítě, a to na druhé dítě o 200 Kč měsíčně (tj. o 2 400 Kč ročně) a na třetí a každé další dítě o 300 Kč měsíčně (tj. o 3 600 Kč ročně) oproti roku 2016,
• zavedení zdanění příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu (do 2 500 Kč ročně) srážkovou daní. Poplatník by tak již nebyl povinen podat daňové přiznání v situaci, kdy obdrží vedle příjmů od svého zaměstnavatele současně jiný typ příjmů ze závislé činnosti, který představuje zanedbatelný příjem,
• zavedení institutu nespolehlivé osoby, který doplní dosavadní institut nespolehlivého plátce. Institut má zamezit snaze některých podnikatelů zařazených na seznam nespolehlivých plátců o své fiktivní očištění tím, že účelově zruší svou registraci plátce a následně ji opět získají, resp. tímto novým institutem bude možné označit i jiné osoby, než jsou plátci, pokud vykazují srovnatelné společensky škodlivé jednání. Nespolehlivou osobou se bude moci stát jakákoli fyzická nebo právnická osoba, jestliže závažným způsobem poruší povinnosti vztahující se ke správě daně z přidané hodnoty,
• rozšíření přenesené daňové povinnosti i na poslední skupiny komodit, u kterých to směrnice EU výslovně umožňuje. Jedná se o poskytnutí pracovníků pro provedení stavebních prací, dále o dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky, poskytnutí zprostředkovatelské služby spočívající v obstarávání dodání investičního zlata, dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a rovněž dodání nemovitosti prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu,
• zavedení ručení příjemce zdanitelného plnění při poskytnutí úplaty virtuální měnou,
• umožnění vyšší elektronizace platebního styku s úřady, a to umožněním hradit daň platební kartou (v první fázi zejména u soudních a správních poplatků, u dovozního cla, popřípadě u pokut v blokovém řízení),
• zkrácení doby bezúročného zadržování daňového odpočtu (4 měsíce od posledního dne lhůty pro podání daňového tvrzení) a ke zvýšení sazby úroku z daňového odpočtu, která má nově odpovídat ročně výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 2 procentní body (současná výše úroku odpovídá repo sazbě zvýšené o 1 procentní bod).
   

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

15.08.2016

Možnost promíjení některých pokut za nesplnění povinností souvisejících s podáváním kontrolního hlášení se s účinností dnem 29. července 2016 stala součástí zákona o DPH. Jedná se konkrétně o pokuty ve výši 10, 30 a 50 tisíc korun, které bude nově možné v ospravedlnitelných případech prominout. Pokuta ve výši jeden tisíc korun za pozdní podání kontrolního hlášení bude plátci jedenkrát ročně prominuta automaticky bez nutnosti podávat žádost na finanční úřad.

Rovněž se prodlužuje lhůta pro reakci na výzvu k odstranění nesrovnalostí v kontrolním hlášení, a to z 5 kalendářních na 5 pracovních dnů.

Finanční správa vydá dne 8. srpna 2016 pokyn GFŘ D-29, který sjednotí pravidla a podmínky, za kterých bude možno plně nebo částečně uložené pokuty prominout.
 

29.06.2016

Základní informace pro absolventy a studenty o nemocenském pojištění a důchodech, právech a povinnostech v oblasti sociálního zabezpečení a nárocích na dávky jsou přehledně uvedeny v připojeném letáku, který připravila Česká správa sociálního zabezpečení.

Najdete v něm např. odpovědi na otázky typu:

• Musím po skončení studia platit sociální pojištění?
• Jaké mám povinnosti, když při studiu pracuji nebo podnikám?
• Mám ohlásit správě sociálního zabezpečení, že odjíždím na stáž do zahraničí?
• Jsem po vážném úrazu, mohu i jako studující dostávat nemocenskou nebo invalidní důchod?
• Během studia jsem porodila, budu mít nárok na mateřskou?

• Přílohy:

  letak.pdf (158 kB)

   

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

29.06.2016

Od 1. července 2016 nabývá účinnosti zákon o registru smluv, který zvítězil v anketě "Zákon roku 2015". Smyslem zákona je otevřenější možnost kontroly nad prostředky vynakládanými z veřejných rozpočtů.

29.06.2016

29.06.2016

Ministerstvo financí uveřejnilo nový seznam právních forem společností, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie než České republiky  a u nichž lze v případech stanovených zákonem o daních z příjmů uplatnit osvobození od daně z příjmů.

Seznam najdete zde.

05.06.2016

Datová zpráva, kterou je podání činěno, musí mít podle  § 101a zákona o DPH  odpovídající formát a strukturu. Pokud tomu tak není, je podání nově od 1. 5. 2016 neúčinné. Na takovou datovou zprávu bude tedy pohlíženo, jako by nebyla vůbec učiněna, a to se všemi právními důsledky z toho plynoucími. Stejnými pravidly se řídí i podání, které je učiněno v listinné podobě a má být podáno elektronicky.

Pokud je daňovým subjektem uskutečněno neúčinné podání, je nezbytné jej učinit znovu, a to v odpovídajícím formátu a struktuře.

V případě podání vztahujícího se k obdobím před 1. 5. 2016, které bude po tomto datu podáno v nesprávném formátu a struktuře, platí původní právní úprava, tj. takovéto podání bude v souladu s § 74 daňového řádu označeno za vadné a podatel bude vyzván k odstranění vad. Pokud budou tyto vady odstraněny, hledí se na podání, jako by bylo učiněno řádně a včas.

Správný formát a strukturu datové zprávy nejdete zde.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

05.06.2016

Přivýdělek při výplatě „řádného“ starobního důchodu 

Lidé, kteří dosáhli důchodového věku a pobírají starobní důchod, mohou i při jeho pobírání současně pracovat. Tito důchodci nejsou limitováni výší výdělku ani druhem činnosti, to znamená, že mohou pracovat v pracovním poměru na dobu určitou či neurčitou, vykonávat činnost na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce a mohou i podnikat (tj. vykonávat samostatnou výdělečnou činnost).

Odejít do starobního důchodu je právo, nikoliv povinnost. Dosažení důchodového věku a splnění podmínek nároku na důchod není ani důvodem pro skončení výdělečné činnosti. Pokud se občan rozhodne dále vykonávat výdělečnou činnost, může v zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti pokračovat i po vzniku nároku na starobní důchod. Možností má tedy několik – pracovat bez pobírání důchodu nebo pracovat a zároveň pobírat důchod, a to buď v plné, nebo poloviční výši.

Pokud občan pobírá starobní důchod v plné výši a přitom vykonává výdělečnou činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů této činnosti. Toto zvýšení náleží pouze za dobu výdělečné činnosti vykonávané v období od 1. 1. 2010. Zvýšení se neprovádí automaticky, ale důchodce si o něj musí požádat.

Pokud se příjemce důchodu rozhodne pobírat starobní důchod ve výši poloviny a přitom vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výkonu této činnosti. Také o toto zvýšení si důchodce musí požádat a současně sdělit datum, od kdy požaduje opět důchod vyplácet v plné výši.

Pokud občan důchod nepobírá a vykonává po dosažení důchodového věku výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výkonu této činnosti.
 

Přivýdělek při výplatě předčasného starobního důchodu

Při výplatě předčasného starobního důchodu není možné až do data dosažení důchodového věku vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění. Pokud občan začne vykonávat takovouto výdělečnou činnost, je jeho povinností tuto skutečnost oznámit plátci důchodu a výplata předčasného starobního důchodu nenáleží.

I lidé, kteří pobírají předčasný starobní důchod a nedosáhli ještě důchodového věku, však určité možnosti přivýdělku mají. Mohou vykonávat tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy rozhodný příjem nedosahuje 2 500 Kč za kalendářní měsíc, také činnost na základě dohody o provedení práce (DPP), pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 Kč, nebo podnikat (vykonávat samostatnou výdělečnou činnost) v rozsahu, který nezaloží v daném kalendářním roce účast na důchodovém pojištění (tj. v roce 2016 do výše ročního příjmu 64 813 Kč).

Od data, kdy příjemce předčasného starobního důchodu dosáhne důchodového věku, pro něj platí stejná pravidla a možnosti jako pro řádného důchodce a může vykonávat výdělečnou činnost a vydělávat si (souběžně s pobíráním důchodu) bez omezení.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

05.06.2016

Novelou zákona o daních z příjmů dochází ke zvýšení daňového zvýhodnění podle § 35c odst. 1 zákona na druhé dítě z částky 15 804 Kč na částku 17 004 Kč ročně a na třetí a každé další dítě z částky 17 004 Kč na částku 20 604 Kč ročně. Uvedená změna nabývá účinnosti dnem 1. května 2016.

Za předpokladu, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění u plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, pak se toto zvýšení poprvé použije při zúčtování mzdy za kalendářní měsíc květen 2016. Zbývající část nároku na daňové zvýhodnění za kalendářní měsíce leden až duben 2016 bude poplatníkovi zohledněna v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2016, popř. v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2016.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

31.05.2016

31.05.2016

Kdo, co a odkdy?

Přehled povinných subjektů, předmět evidence tržeb a harmonogram spuštění.

Kdo?

Subjekty, které platí nebo mají platit daně z příjmů v České republice, a to:

• podnikající fyzické osoby,
• právnické osoby s podnikatelskou činností.

více naleznete - „Kdo a jaké tržby eviduje?“

Co?

Evidenci tržeb budou zjednodušeně řečeno podléhat tržby, které

• pocházejí z podnikatelské činnosti,
• a zároveň byly uhrazeny v hotovosti, platební kartou, šekem, směnkou, jinými obdobnými způsoby např. stravenkou.

Evidenci tržeb nepodléhá přímý převod z účtu na účet. 

více naleznete - „Kdo a jaké tržby eviduje?“

Odkdy?

Podnikatelé se budou zapojovat postupně takto:

• v 1. fázi - od 1. prosince 2016 - ubytovací a stravovací služby,
• ve 2. fázi - od 1. března 2017 - maloobchod a velkoobchod,
• ve 3. fázi - od 1. března 2018 - ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, například svobodná povolání, doprava, zemědělství,
• ve 4. fázi - od 1. června 2018 - vybraná řemesla a výrobní činnosti.

více naleznete - „Odkdy evidovat tržby"

31.05.2016

31.05.2016

31.05.2016

Datová zpráva, kterou je podání činěno, musí mít podle  § 101a zákona o DPH  odpovídající formát a strukturu. Pokud tomu tak není, je podání nově od 1. 5. 2016 neúčinné. Na takovou datovou zprávu bude tedy pohlíženo, jako by nebyla vůbec učiněna, a to se všemi právními důsledky z toho plynoucími. Stejnými pravidly se řídí i podání, které je učiněno v listinné podobě a má být podáno elektronicky.

Pokud je daňovým subjektem uskutečněno neúčinné podání, je nezbytné jej učinit znovu, a to v odpovídajícím formátu a struktuře.

V případě podání vztahujícího se k obdobím před 1. 5. 2016, které bude po tomto datu podáno v nesprávném formátu a struktuře, platí původní právní úprava, tj. takovéto podání bude v souladu s § 74 daňového řádu označeno za vadné a podatel bude vyzván k odstranění vad. Pokud budou tyto vady odstraněny, hledí se na podání, jako by bylo učiněno řádně a včas.

Správný formát a strukturu datové zprávy nejdete zde.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

13.04.2016

Finanční správa bude postupně v období od 24. dubna nejpozději do 24. května 2016 poplatníkům rozesílat daňové složenky k zaplacení daně z nemovitých věcí.

Poplatníky využívající platbu daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO upozorňujeme, aby si zkontrolovali a případně zvýšili inkasní limit pro platby SIPO tak, aby tento limit pokryl celou předpokládanou výši daně. V případě nedostačujícího limitu nebude platba SIPO bankou provedena.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

08.03.2016

Generální finanční ředitelství uveřejnilo pro plátce daně z přidané hodnoty aktualizovanou informaci k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na vybraná plnění v letech 2015 a 2016 (ve znění dodatku č. 2). Tuto informaci uvádíme v příloze.

Komplexní informace k uplatňování režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a až § 92e zákona o DPH najdete zde.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

08.03.2016

24.02.2016

Ve snaze usnadnit občanům plnění jejich daňových povinností, zavádí Finanční správa ČR od 1. března 2016 tzv. daňovou složenku. Díky této složence budou moci občané, kteří preferují hotovostní placení, zaplatit své nejběžnější daně na nejbližší poště bez úhrady poštovného.

Bezplatná daňová složenka bude od 1. března 2016 standardně k dispozici na všech pobočkách České pošty. Jejím prostřednictvím budou moci občané (fyzické osoby) zaplatit daň z nemovitých věcí, daň z nabytí nemovitých věcí (popřípadě daň z převodu nemovitostí) a daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání, a to bez úhrady ceny platební transakce, tedy zdarma.

Daňová složenka vypadá na první pohled jako běžná poštovní poukázka typu „A“. Liší se však od ní tím, že je v záhlaví označená jako Poštovní poukázka A – doklad V/DS, přičemž DS znamená daňová složenka. Složenka má v horní části bílý pruh, předtištěný transakční kód (113) a konstantní symbol (0001).

Další informace a pokyny k vyplnění daňové složenky najdete v připojených přílohách.
 

24.02.2016

Dnem 1. února 2016 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 11/2016 Sb., které mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti.

Změny se týkají mimo jiné aplikace režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny nebo plynu a dodání certifikátů elektřiny. K tomu vydalo Generální finanční ředitelství informaci, kterou najdete zde.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

24.02.2016

Plátce daně – předepsaný doklad podle § 38l zákona o daních z příjmů

Generální finanční ředitelství sděluje, že finanční správa bude pro účely záloh na daň a ročního zúčtování záloh za zdaňovací období 2015 a 2016 pro účely slev na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a e) a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d při prokázání nároku podle § 38l odst. 2 písm. a) a d) a § 38l odst. 3 písm. b) zákona o daních z příjmů akceptovat kromě zákonem stanoveného průkazu ZTP/P i rozhodnutí vydaná Úřadem práce České republiky o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označeným symbolem ZTP/P.
 

Plátce pojistného – povinnost podat daňová tvrzení

Dnem 1. ledna 2016 bylo zákonem č. 376/2015 Sb. ukončeno důchodového spoření. V této souvislosti upozorňujeme plátce pojistného na důchodové spoření, že:

do 20. ledna 2016 mají povinnost podat hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za prosinec 2015 (včetně splatné zálohy), za leden 2016 se již hlášení podávat nebude,

do 1. dubna 2016 mají povinnost podat vyúčtování pojistného na důchodové spoření za pojistné období 2015,

do 31. srpna 2016 mohou podat opožděná řádná vyúčtování a dodatečná vyúčtování na důchodové spoření za pojistná období 2013 až 2015. Po tomto datu již nebude možné řádná ani dodatečná pojistná vyúčtování na důchodové spoření podat.

Zdůrazňujeme, že pro řádné převedení prostředků do penzijních společností u poplatníků, kterým bylo sráženo pojistné na důchodové spoření prostřednictvím plátce pojistného, je nezbytné řádné zaslání daňových tvrzení plátcem pojistného.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

KH

03.02.2016

nimované video ke kontrolnímu hlášení

dp

19.01.2016

K 31. 12. 2015 došlo k ukončení účasti na důchodovém spoření všech účastníků tzv. II. pilíře důchodového systému. V jeho důsledku se s účinností od 1. ledna 2016 u účastníků důchodového spoření vypouští zvláštní sazby pojistného a navrací se stav před zavedením druhého důchodového pilíře.
 

Změny sazeb pojistného

Od 1. ledna 2016 budou sazby pojistného upraveny stejným způsobem jako před zavedením důchodového spoření. U všech zaměstnanců účastných pojištění bude sazba pojistného opět činit 6,5 % z vyměřovacího základu. Sazba pojistného u zaměstnavatele se nemění.Pro osoby dobrovolně důchodově pojištěné bude pro placení pojistného v roce 2016 platit pouze jediná sazba ve výši 28 % z měsíčního vyměřovacího základu. V roce 2016 činí jeho minimální výše 6 752 Kč a minimální výše pojistného 1 891 Kč.

Pro osoby samostatně výdělečně činné, které byly do 31. 12. 2015 účastné důchodového spoření, bude platná pouze sazba ve výši 29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu záloh na pojistné na důchodové pojištění. Roční pojistné za rok 2015 bude však ještě stanoveno ve výši 26,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v „Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2015“. Pro osoby samostatně výdělečně činné, které nebyly účastné důchodového spoření, nedochází k žádným změnám, sazba pojistného je i nadále 29,2 % z vyměřovacího základu. Nový interaktivní tiskopis „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2015“ je k dispozici zde.

Účastníkům důchodového spoření bude umožněno získat vyšší procentní výměru starobního důchodu (za každý celý rok doby důchodového pojištění se započítává pro výpočet procentní výměry starobního důchodu 1,5 % výpočtového základu, zatímco za dobu účasti na důchodovém spoření se započítává pouze 1,2 % výpočtového základu). Podmínkou bude, že ve stanovené lhůtě doplatí rozdíl mezi nižším pojistným na důchodové pojištění, které platili jako účastníci důchodového spoření, a pojistným stanoveným pro pojištěnce, kteří nebyli účastníky důchodového spoření. Pojistné však budou moci doplatit až v prvním pololetí roku 2017 v souladu se zákonem o ukončení důchodového spoření.
 

Změny pro zaměstnavatele

V návaznosti na ukončení důchodového spoření a změny v sazbách pojistného byl upraven tiskopis „Přehled o výši pojistného“, který klienti na webu ČSSZ budou mít k dispozici v polovině ledna. Nový tiskopis zaměstnavatelé použijí poprvé pro vykázání vyměřovacích základů a pojistného za měsíc leden 2016, tedy v období od 1. do 20. února 2016. Za prosinec 2015 je potřeba podat do 20. ledna 2016 tiskopis platný do 31. 12. 2015.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

poj

19.01.2016

Plátce daně – předepsaný doklad podle § 38l zákona o daních z příjmů

Generální finanční ředitelství sděluje, že finanční správa bude pro účely záloh na daň a ročního zúčtování záloh za zdaňovací období 2015 a 2016 pro účely slev na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a e) a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d při prokázání nároku podle § 38l odst. 2 písm. a) a d) a § 38l odst. 3 písm. b) zákona o daních z příjmů akceptovat kromě zákonem stanoveného průkazu ZTP/P i rozhodnutí vydaná Úřadem práce České republiky o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označeným symbolem ZTP/P.
 

Plátce pojistného – povinnost podat daňová tvrzení

Dnem 1. ledna 2016 bylo zákonem č. 376/2015 Sb. ukončeno důchodového spoření. V této souvislosti upozorňujeme plátce pojistného na důchodové spoření, že:

do 20. ledna 2016 mají povinnost podat hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za prosinec 2015 (včetně splatné zálohy), za leden 2016 se již hlášení podávat nebude,

do 1. dubna 2016 mají povinnost podat vyúčtování pojistného na důchodové spoření za pojistné období 2015,

do 31. srpna 2016 mohou podat opožděná řádná vyúčtování a dodatečná vyúčtování na důchodové spoření za pojistná období 2013 až 2015. Po tomto datu již nebude možné řádná ani dodatečná pojistná vyúčtování na důchodové spoření podat.

Zdůrazňujeme, že pro řádné převedení prostředků do penzijních společností u poplatníků, kterým bylo sráženo pojistné na důchodové spoření prostřednictvím plátce pojistného, je nezbytné řádné zaslání daňových tvrzení plátcem pojistného.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

důchod

06.01.2016

Občané, kteří v roce 2016 dosáhnou důchodového věku a získají potřebnou dobu pojištění alespoň 32 let, mohou podat žádost o starobní důchod. Důchodového věku dosahují v roce 2016 muži narození v roce 1953, bezdětné ženy narozené v lednu až srpnu 1954, ženy narozené v lednu až srpnu 1955, které vychovaly jedno dítě, ženy narozené v lednu až srpnu 1956, které vychovaly dvě děti, ženy narozené v lednu až srpnu 1957, které vychovaly tři či čtyři děti, a ženy narozené v lednu až srpnu 1958, které vychovaly pět a více dětí. Česká správa sociálního zabezpečení proto připomíná, jak se žádost o důchod podává, a informuje, co se mění ve výpočtu důchodu v roce 2016.

Rozhodnutí, zda odejít do starobního důchodu, záleží na samotném občanovi. Jedná se o jeho právo, nikoliv povinnost. Také termín, od kterého chce důchod přiznat, si volí sám žadatel. Dosažení důchodového věku není důvodem k ukončení zaměstnání či podnikání. To znamená, že člověk, který se rozhodne dále pracovat, může pokračovat ve výdělečné činnosti i po vzniku nároku na starobní důchod. Tzv. „přesluhováním“ je možné si zvyšovat procentní výši důchodu.

Rozhodne-li se občan podat žádost o důchod, musí se dostavit na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu. Do žádosti o důchod je třeba uvést a ověřit mnoho údajů, proto ji s žadatelem vyplňuje pracovník důchodového oddělení. Ten, kdo si pro tento důležitý úkon chce sjednat konkrétní termín, má možnost využít službu online objednávání zde. Na okresní správu sociálního zabezpečení je však možné přijít i bez předchozího objednání kdykoliv během úředních hodin.

Žádost o starobní důchod je možné podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou podat žádost o důchod sami, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o jejich zdravotním stavu podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci.
  

Co se pro rok 2016 ve výpočtu starobního důchodu mění

Základní výměra důchodu v roce 2016 činí 2 440 Kč měsíčně. Procentní výměra důchodu činí za každý celý rok důchodového pojištění získaný do doby nároku na důchod 1,5 % výpočtového základu. Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ, tj. měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období. Rozhodné období je u důchodů přiznaných v roce 2016 období let 1986 až 2015. Pro stanovení výpočtového základu z osobního vyměřovacího základu platí v roce 2016 dvě redukční hranice: I. redukční hranice = 11 883 Kč a II. redukční hranice = 108 024 Kč. Výpočtový základ se z osobního vyměřovacího základu stanoví tak, že částka do I. redukční hranice náleží v plné výši, z částky nad I. do II. redukční hranice náleží 26 %, k částce nad II. redukční hranice se nepřihlíží.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

U

09.12.2015

Zákon o účetnictví zavádí od 1. 1. 2016 rozdělení účetních jednotek tak, že podle stanovených kritérií se budou rozlišovat mikro, malé, střední a velké účetní jednotky. Pro velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu se zavádí povinnost sestavovat a uveřejňovat zprávu o platbách vládám. Zákon o účetnictví dále přináší i zjednodušení či osvobození, která se týkají zejména uvádění údajů a informací v účetní závěrce a uveřejňování účetních závěrek pro mikro a malé účetní jednotky. Dochází také k nové úpravě jednoduchého účetnictví.

Vzhledem k tomu, že změny přináší některé novinky, které by mohly při jejich studiu uniknout, v následujícím upozorňujeme na některé nové povinnosti v souvislosti s povinným ověřováním účetních závěrek.
 

1. Upozornění na změny v ověřování účetní závěrky a výroční zprávy auditorem

Mění se i zákon o auditorech, a to pokud jde o požadavky na ověření účetní závěrky a výroční zprávy. Od 1. ledna 2016 je auditor povinen vypracovat pouze jednu auditorskou zprávu obsahující všechna vyjádření vztahující se k povinnému auditu, tedy i k výroční zprávě (to se týká všech povinných auditů účetních závěrek obchodních společností sestavených již za kalendářní rok 2015). Tato zpráva auditora je součástí výroční zprávy. Praktický dopad má tato změna v tom, že se upouští od současné praxe, kdy bylo možné v souladu se zákonem o auditorech vydat výrok auditora k účetní závěrce a výrok auditora k výroční zprávě samostatně ve dvou oddělených zprávách.

Pro účetní jednotky, které doposud byly zvyklé vyhotovovat výroční zprávy s časovým odstupem po sestavení účetní závěrky to znamená, že při sestavování účetní závěrky k 31. prosinci 2015 musí nově připravit k ověření všechny podklady najednou, tedy jak účetní závěrku, tak i výroční zprávu.
 

2. Upozornění na změny v parametrech pro povinné ověřování účetních závěrek auditorem

Od účetního období počínajícího rokem 2016 se mění obsahového vymezení pojmu „aktiva celkem“. Nové znění zákona o účetnictví definuje aktiva celkem jako aktiva netto.

Díky této změně dochází mimo jiné i k faktickému posunu hranic pro povinný audit. Účetní jednotky by proto měly rozhodující parametry posoudit podle nového vymezení příslušných pojmů, aby se ujistily, zda nadále podléhají či nepodléhají povinnému ověření účetní závěrky auditorem. Výše uvedené může mít vliv i na termín podání daňového přiznání.

Požadavek na splnění podmínky pro aktiva celkem za bezprostředně předcházející účetní období bude vázán na nové obsahové vymezení definice aktiv celkem, která bude aplikována pro účetní období počínající 1. lednem 2016 a později. Pro stanovení aktiv celkem bude použita, pro potřeby posouzení dosažení či překročení hodnoty aktiv celkem, rozvaha sestavená za bezprostředně předcházející období, avšak nově bude rozhodující hodnota aktiv celkem (netto).

Stejným způsobem bude třeba zajistit požadavek na splnění podmínky pro stanovení ročního úhrnu čistého obratu. Na základě reklasifikace vykazování položek aktivace a změny stavu zásob vlastní činnosti nebude položka ročního úhrnu čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období obsahově odpovídat položce ročního úhrnu čistého obratu za rok 2016. Pro potřeby stanovení povinnosti ověření roční účetní závěrky auditorem tedy bude nutné provést přepočet hodnoty čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období podle nové obsahové náplně položky ročního čistého obratu platné pro účetní období počínající 1. lednem 2016 a později.

Těmito postupy pro posouzení povinnosti ověření účetní závěrky auditorem však není nijak dotčena povinnost účetních jednotek týkající se vykazování srovnatelných údajů v účetním období započatém 1. lednem 2016. K řešení této situace připravuje Ministerstvo financí nový Český účetní standard pro podnikatele č. 24 – Srovnatelné období za účetní období započaté v roce 2016.

Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem budou mít za stejných podmínek všechny účetní jednotky bez ohledu na to, zda jde o podnikatelské nebo nepodnikatelské subjekty. Nově tak může povinnost vzniknout např. některým účetním jednotkám neziskového sektoru, které splní daná kritéria.

U vybraných účetních jednotek budou účetní závěrky ověřovány auditorem pouze u těch, kterým povinnost mít ověřenou účetní závěrku stanoví zvláštní právní předpis nebo které jsou subjektem veřejného zájmu (například zdravotní pojišťovny).
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

KH

01.12.2015

S účinností od 1. 1. 2016 vzniká plátcům daně z přidané hodnoty zákonná povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení. Kontrolní hlášení je speciální daňové tvrzení, které nenahrazuje řádné daňové přiznání k DPH ani souhrnné hlášení. V souvislosti s režimem přenesení daňové povinnosti však kontrolní hlášení nahrazuje původně samostatný výpis z evidence pro účely DPH.

Kontrolní hlášení bude podáváno pouze elektronicky, a to ve formátu a struktuře uveřejněné správcem daně.

Další informace najdete v letáku Finanční správy (zde).
 

Zdroj: Finanční správa ČR

CSSZ

01.12.2015

PO

01.12.2015

Všechny příspěvkové organizace budou od 1. 1. 2016 zahrnuty do konsolidačního celku Česká republika. Nicméně příspěvkové organizace, které nepředávají Pomocný analytický přehled podle § 3a odst. 2 technické vyhlášky o účetních záznamech do centrálního systému účetních informací státu, nebudou pro účely účetní konsolidace státu předávat žádné dodatečné podklady.

U příspěvkových organizací předávajících Pomocný analytický přehled se mění rozsah vykazovaných skutečností.

U příspěvkových organizací nepředávajících Pomocný analytický přehled budou pro zahrnutí do konsolidačního celku státu využity jejich již zasílané účetní závěrky.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

FS

01.12.2015

Finanční správa vydala naučnou brožurku (najdete v příloze tohoto článku), ve které formou kreslených příběhů vysvětluje lidem, že bez patřičných nástrojů je na krácení daní krátká.

V osmi příbězích na motivy skutečných událostí popisuje nešvary jako například nepřiznávání skutečných tržeb nebo zaměstnávání načerno. V jednotlivých příbězích problémy otevřeně pojmenovává, vysvětluje dopady podvodných jednání a ukazuje možnosti řešení.

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Přílohy:

Brožura k daňovým únikům.pdf (5835 kB)

DPH

30.09.2015

Upozornění zpracovatelům softwarů na chyby elektronických podání

Finanční správa v poslední době zaznamenala velké množství vadných elektronických podání, jež neumožňují jejich zpracování správcem daně. Jedná se zejména o vady spočívající v nedodržení předepsané struktury podání. S vadným podáním, které bylo vyhotoveno pomocí softwaru třetí strany a následně odesláno správci daně datovou schránkou, jsou spojeny právní následky, které mohou podatele dostat do nepříjemností. Správce daně na svých webových stránkách (zde) uveřejnil přesný popis formátu a struktury, kterou musí elektronické podání splňovat.

Možnost zkontrolování podání, resp. správnost struktury souboru, je jednou z funkcionalit aplikace EPO (Elektronická podání pro Finanční správu), která po načtení souboru s podáním do aplikace na všechny chyby uživatele upozorní. Jakékoliv nedodržení struktury způsobuje, že podání na straně správce daně nelze elektronicky zpracovat. Současně i rozhraní pro přímou komunikaci disponuje možností testovacího podání.

Jestliže elektronické podání nesplňuje uveřejněný formát a strukturu, je takovéto podání kvalifikováno jako vadné. Následně k tomuto podání musí správce daně vydat výzvu podle § 74 daňového řádu k odstranění vad podání. Nejsou-li tyto vady ve lhůtě stanovené správcem daně odstraněny, považuje se podání za neúčinné, tedy hledí se na něj, jako by vůbec nebylo učiněno, a to se všemi právními následky.

V současné době je navrhována novela zákona o DPH, která by měla od roku 2016 změnit ustanovení § 101a tak, že podání, které nebude učiněno ve formátu a struktuře uveřejněné správcem daně, bude automaticky považováno za neúčinné. Smyslem této úpravy je zpřísnit podmínky pro elektronická podání, která jsou podávána v souvislosti s povinnostmi vyplývajícími ze zákona o DPH.

Shora podané vysvětlení současné a budoucí správní praxe pro elektronické podání je uvedeno z toho důvodu, aby bylo zcela zřejmé, jaké právní následky dopadají na uživatele vašich softwarů v případě, že jste v částech vámi naprogramovaných elektronických podání pro Finanční správu plně nerespektovali uveřejněný formát a strukturu.
 

Nejčastější oblasti nerespektování struktury datové zprávy:

• Software umožňuje zadání více znaků v jednotlivých položkách, než deklaruje struktura. Ve struktuře uveřejněné správcem daně je napevno definovaný maximální počet znaků pro každou položku, který nelze překročit. Tento počet je přizpůsoben tak, aby vyhovoval i dlouhým názvům.
• Není respektován datový typ, např. číslo popisné je vždy pouze číselná položka s maximálním počtem 4 znaků, přesto SW umožňují vložit i alfanumerické znaky.
• Obsah položky, která má být naplněna hodnotou z definovaného číselníku, je vyplněn daty, která číselníku neodpovídají.
• Kódování XML souboru neodpovídá deklarovanému kódování, které je uvedeno v hlavičce souboru.
• Celková velikost příloh v podání překračuje povolený limit 4 MB.
• Přílohy podání, které je třeba vyplnit přímo do formuláře podání (ve formuláři podání je pro tyto přílohy dostupná XML struktura), jsou do podání vloženy např. jako PDF soubor.

Tímto sdělením Finanční správa upozorňuje softwarové firmy (zpracovatele softwarů) na chyby, které byly zjištěny v souvislosti s nárůstem elektronických podání. Přitom produkty třetích stran by měly 100% splňovat požadavky kladené na elektronická podání, které správce daně jednoznačně formuloval a na svých webových stránkách uveřejnil. Připravované novely ještě požadavky na přesnost podání zintenzivní.

minimální mzda

22.09.2015

Minimální mzda se od ledna 2016 zvýší na 9900 Kč

Od 1. ledna 2016 se zvýší minimální měsíční mzda z 9 200 Kč na 9 900 Kč a minimální hodinová mzda z 55 Kč na 58,70 Kč.

Minimální měsíční mzda pro zdravotně postižené (poživatele invalidních důchodů) se zvýší z 8 000 Kč na 9 300 Kč a minimální hodinová mzda z 48,10 Kč na 55,10 Kč.

V návaznosti na to se valorizují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě.
 

Příspěvky

19.08.2015

Jak je to s příspěvkem na zaměstnávání osob starších 55 let

CSSZ

24.07.2015

CSSZ

16.07.2015

Česká správa sociálního zabezpečení má pro své klienty nové interaktivní tiskopisy

CSSZ

16.07.2015

Pojistné na sociální zabezpečení po ukončení studia

Absolventi, kteří po skončení studia nezačnou pracovat nebo se zaregistrují na úřadu práce, povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení nemají. Až když nastoupí do zaměstnání, začne za ně pojistné odvádět jejich zaměstnavatel. Pokud se rozhodnou podnikat, informuje je o jejich povinnostech týkajících se placení pojistného příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), u které se k samostatné výdělečné činnosti přihlásili.

Absolventi, kteří po skončení studia nastoupí do zaměstnání, mají povinnost platit pojistné na sociální pojištění, pokud jejich zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění. To je v případě, že se zaměstnavatelem mají uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti s příjmem alespoň 2 500 Kč měsíčně. Pojistné se hradí i tehdy, pokud pracují na základě dohody o provedení práce a je jim v kalendářním měsíci zúčtována odměna u jednoho zaměstnavatele nad 10 000 Kč. Odvádět pojistné za zaměstnance je v těchto případech povinností zaměstnavatele.

Pokud se absolvent rozhodne podnikat, tj. stát se osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), musí zahájení samostatné výdělečné činnosti oznámit na předepsaném tiskopisu příslušné OSSZ podle svého trvalého bydliště (může tak učinit i prostřednictvím živnostenského úřadu). OSVČ, která vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, má vždy povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Minimální záloha na pojistné činí 1 943 Kč měsíčně. Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná a vzniká podáním přihlášky, opět za použití předepsaného tiskopisu. Pojistné na důchodové a nemocenské pojištění odvádí OSVČ sama na účet OSSZ. Konkrétní informace o výši a způsobu placení pojistného podají OSVČ pracovníci příslušné OSSZ.

Student, který nedosáhl věku 26 let a při studiu podniká, může být považován za nezaopatřené dítě. To je důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Při výkonu vedlejší výdělečné činnosti se hradí pojistné na důchodové pojištění pouze tehdy, pokud se k němu OSVČ sama přihlásí nebo v případě, kdy daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhne výše zakládající povinnou účast na tomto pojištění. Rozhodná částka zakládající povinnou účast na pojištění v roce 2015 činí 63 865 Kč s odečtením částky 5 323 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vedlejší činnost vykonávána.

Doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole se od 1. 1. 2010 již nezapočítává do doby pojištění pro důchod. Studentům, kteří při studiu pracují, se doba výdělečné činnosti pro důchod započítá, pokud zakládá účast na pojištění. Studenti starší 18 let nebo absolventi, kteří nevykonávají výdělečnou činnost, si mohou účast na důchodovém pojištění zajistit prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění. Přihláška k němu se podává na OSSZ podle místa bydliště a minimální pojistné hrazené v roce 2015 činí 1 863 Kč měsíčně.

Více informací o důchodovém a nemocenském pojištění a povinnostech v sociálním zabezpečení lze získat na OSSZ. Při řešení konkrétních situací poskytnou odbornou pomoc pracovníci OSSZ.
 

dph

16.07.2015

evidence tržeb

16.07.2015

Vláda schválila návrh zákona o evidenci tržeb i snížení DPH v oblasti stravovacích služeb

Novela zákona o účetnictví

16.07.2015

následujících hranic kritérií

• AKTIVA do: 500 000 000,-
• ČISTÝ OBRAT do: 1 000 000 000,-
• PRŮMĚRNÝ POČET ZAMESTNANCŮ do: 250

Subjekt veřejného zájmu

Subjekty veřejného zájmu jsou definovány jako právnické osoby, které jsou založeny podle českého práva a jejichž převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu Evropské unie nebo smluvního státu dohody o Evropském hospodářském prostoru - banky, pojišťovny a zajišťovny, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, zdravotní pojišťovny, penzijní fondy, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníci s cennými papíry, centrální depozitář, provozovatel vypořádacího systému, investiční společnosti, investiční fondy a instituce elektronických peněz. Subjektem veřejného zájmu je rovněž obchodní společnost nebo družstvo nebo konsolidující účetní jednotka, pokud průměrný přepočtený stav zaměstnanců obchodní společnosti nebo družstva nebo konsolidačního celku za bezprostředně předcházející účetní období převýšil 4 000 zaměstnanců.

Zavedení kategorizace konsolidačních skupin

Spolu se zavedení kategorizace účetních jednotek bude nově rozlišována i malá konsolidační skupina, která nebude mít povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku.

Bude se tedy rozlišovat malá konsolidační skupina a ostatní konsolidační skupiny. Skupiny se od sebe rozlišují opět hodnotovými hranicemi tří kritérií (aktiva, čistý obrat, průměrný počet zaměstnanců). Malá konsolidační skupina je tehdy, pokud nepřekročí dvě z těchto kritérií:

• AKTIVA do: 100 000 000,-
• ČISTÝ OBRAT do: 200 000 000,-
• PRŮMĚRNÝ POČET ZAMESTNANCŮ do: 50

evidence tržeb

09.06.2015

Vláda schválila návrh zákona o evidenci tržeb i snížení DPH v oblasti stravovacích služeb

Výměna průkazů

14.04.2015

DPH - zvláštní režim jednoho správního místa

S účinností od 1. ledna 2015 došlo v členských státech Evropské unie v rámci úpravy společného systému daně z přidané hodnoty k zásadním změnám v pravidlech pro stanovení místa plnění u elektronicky poskytovaných služeb, telekomunikačních služeb a služeb rozhlasového a televizního vysílání poskytovaných osobám nepovinným k dani s místem plnění na území EU (dále jen „vybrané služby“). Při poskytnutí vybrané služby se místo plnění přesouvá do místa příjemce služby.

Povinnost přiznat DPH vzniká ve státě příjemce služby, a tím zároveň vzniká i povinnost se v tomto státě pro účely DPH zaregistrovat.

V rámci zjednodušení plnění povinností k DPH je proto pro poskytovatele vybraných služeb zaveden zvláštní režim jednoho správního místa. Tento režim se rovněž označuje jako tzv. Mini One Stop Shop (MOSS).

Osoba povinná k dani, která tento režim chce využívat, se nemusí při poskytování vybrané služby registrovat k DPH v každém jednotlivém členském státě, kam byla vybraná služba poskytnuta, ale své povinnosti k DPH plní prostřednictvím pouze jednoho členského státu. Daňová správa tohoto členského státu pak následně provádí výběr, evidenci a odvod vybrané daně do dotčených členských států. Registrace do toho režimu je zcela dobrovolná.

Základní právní úpravou MOSS je v České republice zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (zejména § 110a až 110ze).

V České republice je pro MOSS místně příslušným (správcem daně) Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.

Komunikace probíhá výhradně elektronickou formou. Daňový subjekt, který si vybral ČR jako členský stát identifikace, se prostřednictvím Daňového portálu mimo jiné registruje k MOSS a podává jeho prostřednictvím příslušná daňová přiznání.

Daňový subjekt platí daň v eurech na příslušný účet správce daně, a to bezhotovostním převodem. K platbě vždy uvádí jednoznačné referenční číslo příslušného daňového přiznání.

Referenční číslo obsahuje kód členského státu identifikace, identifikační číslo pro DPH pro EU režim (DIČ) nebo daňové evidenční číslo - tzv. DEČ pro Non-EU režim, zdaňovací období (čtvrtletí a rok) ve tvaru:

KOD ZEMĚ/DIČ/ČTVRTLETÍ.ROK
(příklad pro EU režim: CZ/CZxxxxxxxxx/Q1.2015)
(příklad pro Non EU režim: CZ/EUxxxxxxxxx/Q1.2015)

Platba je uhrazena správci daně při podání daňového přiznání nebo nejpozději v den, kdy mělo být daňové přiznání podáno. Platba je považována za provedenou v den, kdy je připsána na bankovní účet správce daně. Každé daňové přiznání musí být uhrazeno samostatně.

Platbu daně je třeba provést bezhotovostním převodem na číslo účtu Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj, vedeného v České národní bance v eurech:

IBAN účtu: CZ45 0710 0345 3400 7765 2621
BIC (SWIFT kód) banky: CNBACZPP

Jednoznačné referenční číslo daňového přiznání se uvádí v platebním příkazu do zprávy pro příjemce, v případě SEPA platby se referenční číslo daňového přiznání uvádí do položky reference platby (reference plátce).
 

Zdroj: Finanční správa ČR

životní pojištění

14.04.2015

Informace pro zaměstnavatele k soukromému životnímu pojištění

Generální finanční ředitelství informuje plátce daně (zaměstnavatele), že Česká asociace pojišťoven uveřejnila na svých webových stránkách (zde) možné způsoby doložení splnění podmínek pro daňovou uznatelnost příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance [podle § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 zákona o daních z příjmů] u pojišťoven sdružených v asociaci.
 

Registrační údaje

14.04.2015

Důchody

06.01.2015

Od ledna 2015 se valorizují všechny druhy důchodů i příplatky k důchodům

Od lednové splátky roku 2015 se zvýší všechny důchody vyplácené z českého důchodového systému, které byly přiznány před 1. 1. 2015. Zvýšení provede Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) automaticky, není potřeba o něj žádat.

Všichni klienti, kterým ČSSZ vyplácí důchod, obdrží oznámení o jeho zvýšení. Lidem, kterým důchod vyplácí v hotovosti Česká pošta, předá oznámení poštovní doručovatel spolu s výplatním dokladem při výplatě důchodu za leden 2015. Klientům s bezhotovostní výplatou důchodu zašle ČSSZ oznámení běžnou listovní zásilkou na adresu evidovanou ČSSZ a valorizovaný důchod jim bude připsán na účet v lednu 2015.
 

Jaké důchody se zvyšují a o kolik

Zvyšují se důchody starobní, včetně předčasných starobních důchodů, důchody invalidní (pro invaliditu prvního, druhého i třetího stupně), vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. Základní výměra důchodu (stejná pro všechny druhy důchodů) se zvýší o 60 Kč (z 2 340 Kč na 2 400 Kč). Procentní výměra důchodu, která je individuální v závislosti na získaných dobách důchodového pojištění a dosahovaných příjmech, vzroste o 1,6 %. V září 2014 o tomto zvýšení rozhodlo Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou č. 208/2014 Sb.
 

Zvýšení tzv. dílčích důchodů

Zvýšení důchodů se týká také tzv. dílčích důchodů, které byly přiznány podle koordinačních nařízení Evropské unie nebo podle mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení. V tomto případě se procentní výměra důchodu zvýší také o 1,6 %. Základní výměra dílčího důchodu se však zvýší o poměrnou část z 60 Kč, která odpovídá poměru české doby vůči celkově získané době pojištění.
 

Zvýšení příplatků k důchodu

Od lednové splátky 2015 se zvýší také vyplácené příplatky k důchodu přiznané podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, a dále podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich. Tyto příplatky se zvýší o 1,6 % celkové výše příplatku. Zvýšení se však netýká zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb.
 

Změny 2015

06.01.2015

Nejdůležitější změny pro občany pro rok 2015

Zavedení druhé snížené sazby DPH

Zavedení druhé snížené sazby daně ve výši 10 procent na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu od 1. ledna 2015.

Daňové zvýhodnění na druhé a třetí dítě

Nově jsou zavedeny slevy na druhé a další dítě žijící ve společné domácnosti. Sleva na druhé dítě činí 15 804 Kč, na třetí je to 17 004 Kč. Pořadí dětí pro uplatnění zvýšených slev i rozdělení slev na jednotlivé děti mezi rodiče je ponecháno na volbě rodičů.

Snížení limitu pro placení v hotovosti od 1. 12. 2014

Touto změnou dochází ke snížení limitu pro placení v hotovosti ze stávajících 350 000 Kč na 270 000 Kč. Změna vychází ze zákona č. 261/2014 Sb., kterým se s účinností od 1. 12. 2014 novelizuje zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Nově budou muset být platby nad 270 000 Kč provedeny bezhotovostně prostřednictvím regulovaných osob. To odpovídá trendu v řadě evropských zemí, kde se limity pro placení v hotovosti rovněž průběžně snižují.

Znovuzavedení vracení zelené nafty od 1. 10. 2014

Novela zákona o spotřebních daních zahrnuje vracení spotřební daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu.

Uplatnění výdajových paušálů pro podnikatele

Od roku 2015 je zaveden maximální limit pro uplatnění výdajových paušálů i u zbývajícího 60% a 80% paušálu. Limit bude odpovídat tržbám ve výši 2 000 000 Kč. U příjmů ze zemědělské činnosti, řemeslného podnikání, lesního a vodního hospodářství tak bude možné při použití paušálů uplatnit jako výdaj maximálně 1 600 000 Kč a u příjmů z ostatního živnostenského podnikání maximálně 1 200 000 Kč.

Sleva na dani za umístění dítěte ve školce

Rodiče si mohou uplatnit slevu na dani ve výši prokázaných výdajů za umístění dítěte ve školce nebo předškolním zařízení, ve kterých budou mít umístěné své dítě, tzn. „školkovné“. Za rok 2014 si rodiče budou moci uplatnit slevu do výše 8 500 Kč, a v roce 2015 do výše 9 200 Kč. Slevu bude moci uplatnit jeden z rodičů po skončení kalendářního roku buď u zaměstnavatele, nebo v daňovém přiznání.

Podnikové školky

Zaměstnavatel bude mít možnost snížit daňový základ o náklady související se zřízením a provozováním zařízení péče o dítě předškolního věku. Jedná se například o nájemné za prostory, energie, úklid apod. Budou-li výdaje na straně zaměstnavatele zahrnuty do daňových výdajů a služba péče o dítě bude poskytována zaměstnancům bezplatně nebo za zvýhodněnou cenu, pak se u zaměstnance bude jednat o zdanitelný příjem.

Vrácení slevy na dani pracujícím důchodcům

Vrací se základní sleva na dani ve výši 24 840 Kč pracujícím starobním důchodcům i důchodcům s příjmem z pronájmu. Slevu je možné uplatnit v plné výši bez ohledu na tdobu trvání výdělečné činnosti v daném kalendářním roce.

Nová zjednodušení pro zaměstnavatele

Správce daně bude nově zodpovědný za vybrání dluhu, který vznikne v důsledku chyby zaměstnavatele způsobené nedostatečnými informacemi ze strany zaměstnanců. Dříve musel dlužné částky od zaměstnanců vymáhat zaměstnavatel. Tento postup se uplatní u současných i minulých zaměstnanců, zaměstnavatel jen předá správci daně potřebné doklady.

Ke zjednodušení u zaměstnavatele dochází také v oblasti veřejného pojistného sjednocením pravidel pro okamžik vzniku účasti na sociálním i zdravotním pojištění u prací konaných na základě dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti.

Pro účely výpočtu zdravotního pojištění se bude při čerpání neplaceného volna nebo při neomluvené absenci zaměstnance se od roku 2015 používat minimální mzda.

Nové povinnosti pro zaměstnavatele

Zaměstnavatel je nově povinnen vyžadovat potvrzení o poskytování daňového zvýhodnění v případě zaměstnanců, kteří vyživují děti ve společné domácnosti a žádají o daňové zvýhodnění na děti.

Mzdová účtárna musí evidovat na mzdových listech další údaje nutné pro mezinárodní výměnu dat.

Nově bude správce daně akceptovat podání, u nichž zákon stanoví povinnou elektronickou formu, i pokud budou podána jinak než elektronicky. Za nesplnění elektronické formy podání novela daňového řádu zavádí pokutu ve výši 2 000 Kč.

Životní pojištění

Z důvodu zneužívání daňové podpory příspěvků na životní pojištění nebudou daňová zvýhodnění poskytována u těch smluv, které umožní výběry naspořené částky dříve než po 60 měsících trvání smlouvy nebo před dovršením 60 let věku.

Oznamovací povinnost pro osvobozené příjmy

Účinnější kontrolu skutečných příjmů umožní nově stanovená povinnost fyzických osob oznámit správci daně každý jednotlivý příjem osvobozený od daně z příjmů, pokud je vyšší než 5 mil. Kč. Toto oznámení se bude podávat nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Sankce za nesplnění této povinnosti může dosáhnout až 10 – 15 % neoznámeného osvobozeného příjmu.

Uplatnění ztráty z podnikání u osob s vyššími příjmy

Nově je možno zohlednit při kalkulaci základu pro solidární zvýšení daně ztrátu, pokud byla dosažena ze samostatné činnosti.
Pokud nebude překročen za kalendářní rok „strop“ (maximální vyměřovací základ) pro výpočet sociálního pojištění, nebude nutno podávat samostatné přiznání k dani z příjmů jen z toho důvodu, že v jednotlivém měsíci nebo měsících došlo k uplatnění solidárního zvýšení daně.

Investiční fondy

K určitému zpřísnění podmínek dojde u zcela účelově zakládaných fondů, které využívaly nižší úroveň zdanění u investičních fondů oproti běžným podnikatelským subjektům. Definice a podmínky jsou nastaveny tak, aby bylo omezeno legální obcházení daňových povinností.

Zavedení individuálního prominutí penále, úroku z prodlení a úroku z posečkané částky

Ministerstvo financí vrací do zákona možnost prominutí vybraných sankcí, konkrétně penále, úroku z prodlení a úroku z posečkané částky daně, pokud tyto vzniknou po 1. lednu 2015.
Předpokladem pro prominutí je úhrada daně, které se příslušná sankce týká. Správce daně může prominout až 75 % penále a až 100 % úroku. Při rozhodování o prominuté částce posoudí zejména míru součinnosti daňového subjektu či existenci ospravedlnitelných důvodů pro prodlení s úhradou daně. Žádost o prominutí příslušenství daně podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč.

Podání, která je nově nutné činit elektronicky

Od 1. ledna 2015 dojde k rozšíření okruhu podání, které je nutné činit elektronicky - datovou schránkou či přes portál EPO s elektronickou autentizací. Povinnost elektronického podání nově vzniká, pokud se jedná o tzv. formulářové podání – přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, daňové přiznání, hlášení, vyúčtování, dodatečné daňové přiznání, následné hlášení a dodatečné vyúčtování, a současně podání činí osoba, která má zpřístupněnu datovou schránku (popř. ji má zpřístupněnu její zástupce).

Zavedení úroku z daňového odpočtu

Úrok z daňového odpočtu je kompenzací nepřiměřeně dlouhého zadržování daňového odpočtu správcem daně v důsledku dlouho trvajícího postupu k odstranění pochybností.
Úrok vzniká v případě, že délka trvání postupu k odstranění pochybností překročí 5 měsíců od jeho zahájení.

Jednání právnické osoby při správě daní

Zjednodušuje se jednání právnické osoby, pro jejíž jednání je podle soukromoprávní úpravy vyžadováno společné jednání více členů statutárního orgánu. Nově platí, že při správě daní v téže věci může jménem právnické osoby jednat pouze jedna fyzická osoba. Jednat jménem právnické osoby může tedy jakýkoliv člen statutárního orgánu.

Změny přijaté tzv. implementační novelou zákona o DPH

Tato novela obsahuje pouze změny, které jsou povinnou implementací předpisů platných pro členské státy EU (část ustanovení má účinnost již od 1. 10. 2014).
Změny v pravidlech pro stanovení místa plnění a zvláštní režim jednoho správního místa u telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani.

Výplaty vlastního kapitálu

Výplata složek vlastního kapitálu netvořených ze zisku (vrácení emisního ážia, příplatků mimo základní kapitál a obdobná plnění) bude podléhat srážkové dani obdobně jako vypořádací podíl nebo podíl na likvidačním zůstatku.

Výplaty z rezervního fondu

Výplaty rezervního fondu tvořeného ze zisku budou podléhat stejnému daňovému režimu jako snižování základního kapitálu, tzn. hledí na ně jako na podíly na zisku osvobozené od srážkové daně v případě splnění standardních podmínek vztahu mateřská a dceřiná společnost.

Vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál

Vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo obdobná plnění budou posuzována shodně jako např. vypořádací podíl nebo podíl na likvidačním zůstatku. Bude tedy zdaněn rozdíl mezi výplatou a nabývací cenou, a to srážkovou daní ve výši 15 %, resp. 35 %.

Podíly na zisku

Podíly na zisku obchodních korporací mohou nově získat i osoby, které nevlastní podíl na této korporaci. U zaměstnanců se výplata podílu na zisku považuje za příjem ze závislé činnosti, ostatním fyzickým osobám bude tento podíl zdaněn srážkovou daní. Právnické osoby zdaňují podíl na zisku v rámci obecného základu daně.

Zpřesnění úpravy finančního leasingu

Od roku 2014 se na finanční leasing nevztahují ustavení zákona o daních z příjmů týkající se nájmu, a proto byla upřesněna související ustanovení tak, aby nedošlo ke zhoršení podmínek v případě pořizování majetku na finanční leasing. Novela proto doplňuje možnost uživatele majetku pořizovaného formou finančního leasingu odpisovat jím provedené technické zhodnocení. Dále se upřesňuje, že prokazování výdajů na pohonné hmoty u zahraniční pracovní cesty u dopravy silničním motorovým vozidlem se týká také vozidel pořizovaných formou finančního leasingu. Všechna tato doplnění se mohou uplatnit již za rok 2014.

Opravné položky k pohledávkám

Zákon o rezervách upravuje nově možnost vytvořit daňově účinné opravné položky k neuhrazeným pohledávkám ve výši 100 % neuhrazené hodnoty pohledávky již po uplynutí 30 měsíců od její splatnosti (dnes je tato doba stanovena na 36 měsíců).
Obdobně se na 30 měsíců zkracuje období, po jehož uplynutí je třeba dodanit neuhrazené závazky.
Nově lze také tvořit daňově účinné opravné položky k neuhrazeným pohledávkám účtovaným rozvahově v důsledku opravy chyb minulých období.

Uplatnění odčitatelných položek při daňové kontrole

Položky odčitatelné od základu daně bude možné bez omezení uplatnit prostřednictvím dodatečného daňového přiznání i v rámci daňové kontroly. Těmito položkami jsou ztráta vyměřená za minulá zdaňovací období, odpočet na vývoj a výzkum, odpočet na odborné vzdělávání nebo dary.

 „Malí“ podnikatelé

Do letoška mohli podnikatelé s méně než 26 zaměstnanci hradit nemocenské pojištění s vyšší sazbou 3,3 % a následně odečíst od plateb pojistného na sociální zabezpečení polovinu částky zaplacené jako náhrada mzdy při pracovní neschopnosti zaměstnanců. Od roku 2015 se tato možnost ruší.

Přefakturace

Nově je přeformulováno ustanovení, podle kterého lze pro daňové účely uznat i nedaňový výdaj, pokud je krytý přímo souvisejícím výnosem. Důvodem změny je stav, kdy postupem času došlo k využívání této možnosti v situacích, které neodpovídaly původnímu smyslu a cíli a sváděly k formalistickým konstrukcím.
Realizace programu pro obce, u kterých byl zaznamenán značný nárůst obyvatel
Cílem programu je zajistit investice do základních škol. V současné době probíhá realizace 25 projektů. Program bude pokračovat v letech 2015 a 2016.

Zvýšení výkupní ceny pozemků
Zvýšení výkupní ceny se týká těch pozemků, které budou vykupovány z veřejných rozpočtů pro stavby silnic nižších tříd a které nepodléhají režimu zákona č. 416/2009 Sb. Změna vychází z výměru MF č. 01/2015, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami.
Stávající vlastníci dostanou při výkupu pozemku zaplaceno v úrovni ceny zjištěné, která bude u pozemků pro silnice I. třídy vyšší o 30,- Kč/m2 a u pozemků pro silnice III. třídy o 10,- Kč/m2 vyšší.

Nabídky stáží a práce pro studenty a absolventy vysokých škol
Oddělení Mezinárodních arbitráží a ochrany zahraničních investic přibližuje svoji činnost veřejnosti zejména prostřednictvím nabídky stáží pro studenty a nabídky práce pro absolventy VŠ. Ti mohou aktivně participovat na činnosti oddělení a získat cenné zkušenosti z oblasti fungování veřejné správy pro svůj další profesní rozvoj.

Více informací naleznete na stránkách Ministerstva financí České republiky.

5. 1. 2015 | Zdroj: MFČR

ČSSZ

28.11.2014

Od ledna 2015 se ruší povinná elektronická komunikace s ČSSZ

Elektronická komunikace v oblasti sociálního zabezpečení mezi Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ), resp. jejími úřady, a zaměstnavateli, osobami samostatně výdělečně činnými a lékaři se od 1. 1. 2015 stává dobrovolnou. To znamená, že ti, kteří zatím nedokáží elektronické podávání tiskopisů zajistit, budou dál moci zasílat papírové tiskopisy.

ČSSZ nadále preferuje elektronické zasílání tiskopisů a jejím cílem je podporovat elektronizaci u těch klientů, kteří ji zatím nevyužívají. ČSSZ je na elektronickou komunikaci s klienty již několik let připravena. Aktivně ji podporuje jako efektivní způsob komunikace, který nabízí snižování administrativní zátěže na obou stranách.

Povinnost elektronické komunikace s ČSSZ byla stanovena od 1. 1. 2013 zákonem o nemocenském pojištění pro všechny zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné a ošetřující lékaře včetně zdravotnických zařízení. V druhé polovině roku 2013 rozhodl ústřední ředitel ČSSZ o udělení výjimky z povinné elektronické komunikace všem uvedeným skupinám pro rok 2014 a v případě lékařů i pro rok 2015. Vycházel přitom z průběžného hodnocení situace, které ukázalo, že především zaměstnavatelé s menším počtem zaměstnanců, osoby samostatně výdělečně činné a lékaři nejsou na tuto povinnost dostatečně připraveni.
 

DPH

28.11.2014

DPH – zvláštní režim jednoho správního místa u elektronicky poskytovaných služeb, služeb telekomunikačních a služeb rozhlasového a televizního vysílání od 1. 1. 2015

Přílohy:

Příloha článku DPH - zvláštní režim.pdf (4494 kB)

DPH

28.11.2014

Informace o uplatňování DPH při přeúčtování služeb a energií

ÚČTY

28.11.2014

Upozornění na dopady zaslání plateb na bankovní účty zrušených finančních úřadů po 1. 1. 2015 (aktualizováno)

25.11.2014

05.11.2014

DPH

15.10.2014

Vláda schválila návrh změn v zákonech od 1.1.2015

Vláda ČR schválila návrh na zavedení druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty ve výši deset procent pro knihy, kojeneckou výživu a léky. Nová sazba by měla začít platit od ledna 2015. Součástí novely je i zrušení sjednocené daně z přidané hodnoty na 17,5 procenta od roku 2016.  Návrh bude muset schválit Sněmovna, Senát a podepsat prezident republiky. Podrobnosti najdete v článku Vláda splnila důležité závazky: snížila DPH a podpořila sociálně slabé.

daň z nabytí nemovitostí

01.09.2014

Informace ke změně osoby poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí

MA7

31.07.2014

OBSAH PUBLIKACE METODICKÉ AKTUALITY č. 7/2014

Pracovní právo 2014
Doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.

Dotazy z praxe
Kolektiv autorů

I. ZÁKONÍK PRÁCE V ROCE 2014 – AKTUÁLNÍ ZMĚNY A ZKUŠENOSTI Z PRAXE

1. Důsledky přijetí nového občanského zákoníku v pracovním právu
1.1. Vztah zákoníku práce a občanského zákoníku
1.2. Ustanovení občanského zákoníku, která se v pracovněprávních vztazích nepoužijí
1.3. Osoby jako subjekty individuálních pracovněprávních vztahů
1.4. Právní jednání
1.5. Následky vad právního jednání
1.6. Zdánlivé právní jednání
1.7. Ukládání povinností zaměstnancům a právní úprava vnitřního předpisu
1.8. Výpověď nebo okamžité zrušení dohody o provedení práce
1.9. Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů
1.10. Započtení
1.11. Smlouvy uzavírané adhezním způsobem
1.12. Předsmluvní odpovědnost
2. Změny zákoníku práce vyplývající z dříve schválených předpisů
2.1. Náhrada mzdy/platu v době dočasné pracovní neschopnosti v roce 2014
2.2. Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví
3. Aktuální výkladové problémy při uplatňování pracovněprávní úpravy v praxi
3.1. Vstupní lékařské prohlídky
3.2. Zkušební doba (§ 35)
3.3. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době (§ 66)
3.4. Pracovní poměr na dobu určitou (§ 39)
3.5. Dovolená (§ 218)
3.6. Dovolená a překážky v práci na straně zaměstnavatele

II. PŘIPOMENUTÍ DŮLEŽITÉHO DATA 1. 7. 2014 PRO OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI A DRUŽSTVA

III. INFORMACE K VÝKLADU USTANOVENÍ § 38a ZÁKONA Č. 563/1991 SB. V SOUVISLOSTI S REKODIFIKACÍ SOUKROMÉHO PRÁVA

IV. PŘÍJMY AUTORŮ DLE § 7 ODST. 6 ZÁKONA Č. 586/1992 SB. O DANÍCH Z PŘÍJMŮ
(závěr z jednání Koordinačního výboru s KDP ČR konaného dne 23. 4. 2014)

1. Právní stav
2. Příjmy výkonných umělců
3. Kolektivní správa autorských práv
3.1 Kolektivní správa
3.1.1 Tzv. neadresná kolektivní správa
3.1.2 Tzv. adresná kolektivní správa
3.2 Agenturní zastupování
3.2.1 Agenturní zastupování konkrétního autora
3.2.2 Kolektivní agenturní zastupování autorů
4. Příjmy z přednáškové a podobné činnosti
5. Příjmy autorů software
5.1 Použité pojmy
5.2 Popis situace
5.3 Modelové situace
5.3.1 Řetězec autor-distributor-koncový uživatel
5.3.2 Sdružení autorů
5.3.3 Korporace založená autorem
6. Vztah k DPH
7. Závěr

V. STANOVISKA K DOTAZŮM

1. Odměna za zprostředkování prodeje
2. Část odložené daně při jejím prvním účtování
3. Zřizovací výdaje
4. Odvod z elektřiny ze slunečního záření
5. Prodej automobilů
6. Koeficient pro krácení nároku na odpočet DPH
7. Členský příspěvek Svazu účetních
8. Solidární zvýšení daně
9. Brigádníci zaměstnaní na dohodu o provedení práce
10. Zůstatková cena zlikvidované budovy
11. Nevyplacená mzda a roční zúčtování
12. Vývoz zboží
13. Profesionální fotbalista a povinná registrace k DPH
14. Úprava a rozvod vody – účtování
15. Daňové zvýhodnění na dítě v případě opravné maturitní zkoušky
16. DPH a třístranný obchod

31.07.2014

Výňatek z publikace Metodické aktuality č. 7/2014

I.         ZÁKONÍK PRÁCE V ROCE 2014 – AKTUÁLNÍ ZMĚNY

A ZKUŠENOSTI Z PRAXE

Doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.

Již 1. leden letošního roku představoval velmi významné datum z hlediska změn v právním řádu České republiky, a to zejména v oblasti práva soukromého, kam je zařazováno i právo pracovní. K tomuto dni nabyl účinnosti nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), který je považován za hlavní a základní předpis práva soukromého. V souvislosti s rekodifikací občanského práva došlo mimo jiné ke zrušení více jak dvou set právních předpisů či jejich částí, včetně obchodního zákoníku a zákona o rodině, neboť úprava obchodněprávních závazkových vztahů i práva rodinného byla zahrnuta také do občanského zákoníku. Z dosavadních soukromoprávních kodexů tak jako jediný zůstal zachován zákoník práce, a to přesto, že občanský zákoník řadí základní individuální pracovněprávní vztahy, v nichž dochází k výkonu závislé práce (pracovní poměr a vztahy zakládané dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr), také mezi soukromoprávní závazkové vztahy.

Přijetí nového občanského zákoníku znamenalo též nutnost promítnout změny, které rekodifikace občanského práva přinesla, do řady souvisejících právních předpisů. Tyto změny obsahuje zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, který tak představuje další etapu rekodifikace, neboť bez jejich provedení by byla v praxi jen těžko aplikovatelná. Část šedesátá sedmá tohoto zákona uvádí úpravy, k nimž došlo od 1. ledna 2014 v obsahu zákoníku práce.

V následujícím textu se pokusíme nastínit hlavní důvody těchto úprav a dosavadní zkušenosti s jejich uplatňováním v praxi. V této souvislosti uvedeme i aktuální výkladové problémy u některých pracovněprávních institutů.

1.      Důsledky přijetí nového občanského zákoníku v pracovním právu

1.1. Vztah zákoníku práce a občanského zákoníku

Podle nového občanského zákoníku se za soukromé právo považuje souhrn těch ustanovení právního řádu, která upravují vzájemná práva a povinnosti osob. Mezi soukromoprávní odvětví patří tedy nepochybně i právo pracovní. Ve srovnání s občanskoprávními vztahy se však ve vztazích pracovněprávních mnohem více uplatňuje přímá regulace v podobě kogentních norem (tj. závazných norem, od nichž se nelze smluvně odchýlit) a zůstává tak méně prostoru pro utváření konkrétní podoby práv a povinností projevem vůle smluvních stran. Hlavním důvodem je tradiční ochranná funkce pracovního práva, jejímž účelem je chránit „slabší“ stranu pracovněprávního vztahu, tedy zaměstnance, který je při výkonu závislé práce v pracovněprávním vztahu v podřízeném postavení vůči zaměstnavateli (srov. § 2 ZP). Tato úprava mimo jiné vylučuje možnost oslabení právního postavení zaměstnance tím, že nepřipouští určitá smluvní ujednání, např. taková, kterými by se zaměstnanec vzdal svého práva vyplývajícího ze zákona, vnitřního předpisu či kolektivní smlouvy (např. práva na mzdu, plat, a jejich náhradu, odměnu z dohody, odstupné, odměnu za pracovní pohotovost, na dovolenou apod.).

Tuto specifickou povahu pracovního práva uznává i nový občanský zákoník, který úpravu základních pracovněprávních vztahů, tj. pracovního poměru a vztahů zakládaných dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti), do svého obsahu nezahrnuje, což výslovně vyjadřuje v § 2401. Podle tohoto ustanovení pracovní poměr, jakož i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon (tj. zákoník práce). Totéž platí v rozsahu stanoveném jiným zákonem o smlouvách o výkonu závislé práce zakládajících mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek. Z toho vyplývá, že i po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku se bude vznik, změna a skončení pracovního poměru i vztahů zakládaných dohodami a práva a povinnosti smluvních stran i nadále řídit zákoníkem práce, ledaže by šlo o vztahy upravené zvláštními právními předpisy (např. služební poměr).

Vztah zákoníku práce a občanského zákoníku je založen na principu podpůrné působnosti (subsidiarity). Občanský zákoník se tedy v pracovněprávních vztazích použije tehdy, pokud zákoník práce nemá vlastní přímo použitelnou právní úpravu a použití občanskoprávních ustanovení výslovně nevylučuje (srov. § 4 ZP). Použití ustanovení občanského zákoníku přitom musí být vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů, které zaručují vyšší míru ochrany zaměstnance.

Vzhledem k absenci vlastní právní úpravy zákoníku práce se v pracovněprávních vztazích použijí občanskoprávní ustanovení upravující např. způsobilost k právům a povinnostem (právní osobnost) a k právnímu jednání (svéprávnost), zastoupení, promlčení, počítání času (lhůt) apod.

……………………………………

V. STANOVISKA K DOTAZŮM

(z Vašich dotazů)

……………………………………

7. Členský příspěvek Svazu účetních

Předmět řešení:

Naše firma je členem Svazu účetních. V souvislosti se změnou daňové uznatelnosti členských příspěvků od roku 2014 Vás prosím o informaci, zda členský příspěvek, který hradíme Svazu účetních, lze zahrnout do daňových nákladů či nikoliv.

Řešení:

Dle § 25 odst. 1 písm. zo) zákona o daních z příjmů není daňově uznatelným nákladem členský příspěvek hrazený poplatníkem příjemci, který je u tohoto příjemce osvobozen od daně.

Podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů je od daně osvobozen členský příspěvek podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijatý

1.      zájmovým sdružením právnických osob, u něhož členství není nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti,

2.      spolkem, který není organizací zaměstnavatelů,

3.      odborovou organizací,

4.      politickou stranou nebo politickým hnutím, nebo

5.      profesní komorou s nepovinným členstvím s výjimkou Hospodářské komory České republiky a Agrární komory České republiky.

Svaz účetních má právní formu spolku, členské příspěvky představující příjmy tohoto spolku jsou od daně z příjmů právnických osob osvobozeny. Poplatník nemůže tento členský příspěvek zahrnout do daňových nákladů.

8. Solidární zvýšení daně

Předmět řešení:

Můj manžel podniká jako OSVČ, jako živnostník uplatňuje paušální výdaje. Za rok 2013 již podal přiznání k dani z příjmů. Přiznání jsem mu pomáhala zpracovávat a nyní mám obavy, zda jsme neudělali chybu a neměl na dani z příjmů zaplatit více. Jedná se mi o to, že v loňském roce jeho příjmy z podnikání dosáhly částky cca 2 774 100 Kč (žádné další příjmy neměl), ale daň neodvedl v sazbě 22 %. Prosím, poraďte mi.

Řešení:

Podle § 16a zákona o daních z příjmů solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi

-          součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (závislá činnost a funkční požitky) a dílčího základu daně podle § 7 (podnikání a jiná samostatná výdělečná činnost) v příslušném zdaňovacím období a

-          48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (pro rok 2013 částka 1 242 432 Kč).

Pokud OSVČ měla za zdaňovací období roku 2013 pouze příjmy ze živnostenského podnikání, při uváděné výši těchto příjmů jí s vysokou pravděpodobností nevznikla povinnost zvýšit daň o solidární zvýšení daně, neboť dílčí základ daně (nikoliv příjmy) dle § 7 zákona o daních z příjmů nepřesáhl částku 1 242 432 Kč (při uplatnění 60% paušálních výdajů činí 1 109 640 Kč).

Pokud dílčí základ daně z podnikání, včetně jeho dalších úprav, nepřekračuje 1 242 432 Kč, nepodléhá příjem solidárnímu zvýšení daně.

……………………………………

finanční úřady

26.02.2014

Upozornění na dopady zaslání plateb na bankovní účty zrušených finančních úřadů po 1. 1. 2015

18. února 2014

S předstihem upozorňujeme, že je žádoucí, zkontrolovat si při zasílání plateb na bankovní účty finančních úřadů, zda je správně identifikován cílový bankovní účet a nezůstalo-li (např. v IT systému) nastaveno původní směrování. Od 1. 1. 2015 již všechny platby, zaslané na bankovní účty 199 zrušených finančních úřadů, budou vráceny zpět na bankovní účty příkazců.

Dle zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je výběrem daní pověřeno 14 finančních úřadů (finanční úřad s působností na území hlavního města Prahy a 13 finančních úřadů s územní působností krajů České republiky) a Specializovaný finanční úřad s působností na celém území České republiky.

K datu 31. 12. 2012 v souvislosti se zrušením zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, byly v České národní bance ke stejnému datu zrušeny veškeré bankovní účty všech 199 rušených finančních úřadů.

K datu 1. 1. 2013 byly novým finančním úřadům v České národní bance otevřeny nové bankovní účty (viz informace ve Finančním zpravodaji č. 8 ze dne 10. 12. 2013 a v nabídce Daně a pojistné - Placení daní na internetu Finanční správy ČR. Současně Česká národní banka od 1. 1. 2013 po dobu dvou let automaticky převádí platby chybně zaplacené na již zrušené bankovní účty z těchto účtů na nástupnické bankovní účty finančních úřadů.

Bankovní účty finančních úřadů

www.mfcr.cz

MA3

26.02.2014

Výňatek z publikace Metodické aktuality č. 3/2014

I. NOVINKY ROKU 2014

V ÚČETNICTVÍ PODNIKATELŮ

1. Vliv rekodifikace soukromého práva na účetní předpisy podnikatelů

Pro novinky nejen v účetnictví ale i v daních je jeden společný jmenovatel, a to rekodifikace soukromého práva. Pravidelní čtenáři Metodických aktualit mají výhodu, že jim tento pojem není cizí, neboť už od loňského roku se s touto zásadní změnou právního řádu seznamují v sérii odborných článků od JUDr. Petra Čecha, Ph.D., LL. M.

Na úvod k této problematice uvádíme několik důležitých poznámek.

Pojem „rekodifikace“ znamená, že některé stávající zákony jsou zrušeny a nahrazeny zákony zcela novými. Nesmíme se nechat zmýlit tím, že se hovoří o rekodifikaci soukromého práva, neboť změny se týkají nejen fyzických osob, ale též osob právnických.

Rekodifikace soukromého práva v České republice je provedena zákony č. 89 až 91/2012 Sb., s účinností od 1. ledna 2014. K tomuto dni nabývají účinnosti nový občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích a zákon o mezinárodním právu soukromém. Tyto zákony mají účinnost sice nastavenu od 1. ledna 2014, ale platné jsou již od 1. pololetí roku 2012, kdy byly publikovány ve Sbírce zákonů.

K 1. lednu 2014 se zrušuje a různým způsobem nahrazuje celkem 238 dosavadních právních předpisů či jejich částí. Mezi rušenými a nahrazovanými předpisy jsou zejména stávající občanský a obchodní zákoník a zákon o rodině a dále i celá řada významných složkových zákonů z různých oblastí práva, které mají být do budoucna terminologicky i institucionálně integrovány v novém občanském zákoníku. Jedná se například o zákon o cenných papírech, zákon o vlastnictví bytů, zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor, zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku atd.

Co se týká obchodního zákoníku, ten od 1. ledna 2014 ztrácí nejen svůj název, ale zejména svoji povahu kodexu obsahujícího obecnou úpravu podnikání, podnikatele, nekalé soutěže, rejstříku, právnických osob a především též veškerá ustanovení o obchodních závazkových vztazích. Nový kodex upravuje pouze zvláštní ustanovení týkající se obchodních společností a družstev, a proto se zkráceně přejmenovává na zákon o obchodních korporacích. Obecná ustanovení týkající se podnikání a právnických osob nalezneme v novém občanském zákoníku. Svým obsahem se zákon o obchodních korporacích stává jedním ze složkových zákonů soukromého práva, který v obecných otázkách vychází z jednotné úpravy v občanském zákoníku.

Pro správnou aplikaci největšího množství změn v účetnictví a daních v roce 2014 je nezbytně nutné rekodifikaci soukromého práva pochopit. Co se vlastně stalo a proč? V této souvislosti uvádíme výběr z článku časopisu Auditor č 10/2013, strana 29, kde byl uveřejněn rozhovor s JUDr. PhDr. Karlem Šimkou, LL. M., Ph.D., soudcem Nejvyššího správního soudu:

„Otázka:

Také sdílíte názor, že rekodifikace je největší změnou v právním systému ČR od roku 1989?

Odpověď:

Největší ne, tou byl přerod politického, ústavního a ekonomického systému ze socialistického na liberální demokracii a kapitalismus. Tedy vlastně právní revoluce mezi léty zhruba 1989 - 1994. Zavedení ochrany základních práv, všeobecné svobody, tržní ekonomiky, politického pluralismu, restituce a privatizace. Tehdy se zrodil náš dnešní svět. Výdobytků „sametové revoluce“ a následujících více než dvaceti let svobody a nebývalé prosperity si važme a pečlivě je opatrujme! Nechtěl bych už nikdy zažít posun k autoritářství a regulované ekonomice. Ten přitom nemusí přijít s nějakou revolucí, ale i dílčími změnami, nenápadně, plíživě, po malých kapičkách.

Nicméně nový občanský zákoník (NOZ) je asi největší jednotlivou změnou určité oblasti práva, jíž jsme za poslední čtvrtstoletí zažili a v jistém smyslu dovršením změn z počátku 90. let. Zavádí konečně plnohodnotné soukromé právo založené na autonomii jednotlivce a respektu k jeho svobodné vůli.

Otázka:

Uvedl byste pro naše čtenáře, jaká vidíte ze svého pohledu na rekodifikaci hlavní pozitiva a jaká negativa?

Odpověď:

Opravdu zásadně mění některé principy, které mají generace právníků vychovaných v socialismu i v posledních dvaceti letech takříkajíc zažrané pod kůží – například absolutní neplatnost. Nadále by jí mělo být jako šafránu; naopak pokud to jen trochu jde, je třeba respektovat, co si strany ve smlouvě ujednaly.

Vedle toho přináší podrobnou a důkladnou a až na určité oblasti zásadně dispozitivní úpravu celé řady velmi užitečných institutů. Prohlubuje respekt k jednotlivci jako takovému, ať již v oblasti ochrany osobnosti, dědického práva či třeba některých majetkoprávních institutů (např. možnosti zřídit svěřenský fond).

Negativem jistě bude dočasný stav určité právní nejistoty a výkladové problémy. A možná se některé problémy objeví i v souvisejících oborech, nejspíše v daňovém právu. Chce to ale chladnou hlavu a rozum do hrsti. Spousta nejasností se dá vyřešit pečlivou interpretací respektující smysl a účel soukromoprávních institutů, které jsou podrobovány zdanění.“

……………………………………

III. STANOVISKA K DOTAZŮM

(z Vašich dotazů)

2. Vedoucí na dětském táboře

Předmět řešení:

Zaměstnankyně soukromého podnikatele, kterému vedu účetnictví, hodlá o letních prázdninách 2014 pracovat jako oddílová vedoucí na dětském táboře. Má zmíněná zaměstnankyně za dobu jednoho běhu tábora nárok na refundaci mzdy?

Řešení:

Dle § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce přísluší zaměstnanci pracovní volno k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží.

Zaměstnavatel v daném případě poskytuje náhradní volno bez náhrady mzdy (neplacené volno). Případnou náhradu mzdy poskytne pořadatel dětského tábora přímo zaměstnanci.

V případě, že nejsou splněny podmínky § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce, nemá zaměstnanec nárok na pracovní volno. V takovém případě si může vybrat řádnou dovolenou.

Novinky na daních z příjmů od roku 2014

26.02.2014

Novinky na daních z příjmů od roku 2014

Inkorporace daně dědické a darovací do daní z příjmů

V souvislosti se zrušením daně dědické a daně darovací jsou nově od 1. 1. 2014 bezúplatné příjmy předmětem daně z příjmů právnických a fyzických osob. Příjmy získané děděním jsou od daní z příjmů osvobozeny. Bezúplatné příjmy jsou u právnických osob předmětem daně s výjimkou veřejně prospěšných poplatníků, u nichž jsou od daně osvobozeny.

Toto osvobození veřejně prospěšný poplatník nemusí uplatnit, učiní-li tak, je povinen ze základu daně vyloučit všechny náklady, které s tímto bezúplatným příjmem souvisí. Osvobozené jsou dále bezúplatné příjmy fyzických osob získané od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší dle nového občanského zákoníku a bezúplatná plnění (dary) od osoby, se kterou poplatník žil nejméně rok před získáním bezúplatného plnění (daru).

Příležitostná bezúplatná plnění (dary) (od kohokoliv) jsou osvobozeny do výše 15.000 Kč. Případné zdanění bezúplatných příjmů je realizováno v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických nebo fyzických osob.

Zdanění veřejně prospěšných poplatníků

Od 1. 1. 2014 je nahrazen institut poplatníka, který nebyl založen nebo zřízen za účelem podnikání, institutem veřejně prospěšného poplatníka. Veřejně prospěšný poplatník může při dodržení zákonem stanovených podmínek i nadále čerpat daňové benefity ve formě příjmů od daně osvobozených, do kterých nově přibyly příjmy z nepeněžního plnění a dále ve formě snižující položky od základu daně z příjmů.

Příjmy v podobě úroků z běžného účtu jsou nově předmětem daně, která bude vybírána srážkou. To se nevztahuje na veřejně prospěšné poplatníky, kteří do základu daně zahrnují všechny výnosy a všechny náklady. Zároveň zákon o daních z příjmů negativně vymezuje poplatníky, kteří veřejně prospěšným poplatníkem nejsou. To platí mimo jiné pro společenství vlastníků bytových jednotek.

Srážková daň z příjmů ze závislé činnosti

Od 1. 1. 2014 jsou nově nastaveny podmínky pro uplatnění srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti v § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Srážková daň se uplatní pouze z příjmů plynoucích na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10.000 Kč v případě, že zaměstnanec u zaměstnavatele nepodepíše Prohlášení k dani.

Dále zákon daňovému rezidentu umožňuje poprvé za zdaňovací období 2014 zahrnout příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, které byly zdaněny srážkovou daní, do celkového základu daně v daňovém přiznání. Pro započtení sražené daně na celkovou daň je zaměstnavatel povinen vystavit potvrzení o sražené dani.

Zdanění autorských honorářů srážkovou daní

Srážková daň se nově vztahuje na všechny autorské honoráře nepřekračující od téhož plátce v úhrnu za kalendářní měsíc 10.000 Kč. Dále zákon o daních z příjmů umožňuje daňovému rezidentu zahrnout příjmy z autorských honorářů, které byly zdaněny srážkovou daní, do celkového základu daně v daňovém přiznání. Pro započtení sražené daně na celkovou daň je plátce povinen vystavit potvrzení o sražené dani.

Další vybrané věcné změny na daních z příjmů právnických a fyzických osob

Zvýšení snižující položky na poskytnuté bezúplatné plnění
V případě, že poplatník poskytne za stanovených podmínek bezúplatné plnění (dar) na stanovené účely, zvyšuje se snižující položka od základu daně z částky 5 % na 10 % ze základu daně z příjmů právnických osob a u fyzických osob z 10% na 15%.

Nově se rozšiřuje výčet položek zvyšujících výsledek hospodaření
Jedná se například o částky vzniklé při změně účetní metody, hodnotu bezúplatného příjmu, pokud o něm nebylo účtováno ve výnosech a nejedná se o příjem od daně z příjmů právnických osob osvobozený, příjem, který není předmětem daně a další.

Zmírnění limitu daňové uznatelnosti nákladů při prodeji pozemků u právnických osob
Daňové korekce u právnických osob budou nadále prováděny pouze u pozemků nabytých vkladem při dodržení zákonem stanovených podmínek.

Navýšení stávající odčitatelné položky na výzkum a vývoj a zavedení nového odpočtu na podporu odborného vzdělávání žáků a studentů

Zdanění příjmů z prodeje cenných papírů fyzických osob
Sjednocuje se délka časového testu mezi nákupem a prodejem cenných papíru ze 6 měsíců a 5-ti let na jednotnou dobu 3 let pro osvobození příjmů. Nově jsou osvobozeny příjmy z prodeje cenných papírů, pokud jejich roční úhrn nepřesáhne 100.000 Kč.

Osvobození příjmů za práci žáků a studentů
Nově jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy.

Zvýšení limitu příležitostných příjmů fyzických osob
Zvyšuje se výše příjmů z příležitostných činností, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, z 20.000 Kč na 30.000 Kč za zdaňovací období.

Solidární zvýšení daně

26.02.2014

Solidární zvýšení daně

Považuje se solidární zvýšení daně za součást daňové povinnosti na dani z příjmů fyzických osob?

Ano, solidární zvýšení daně podle § 16a zákona o daních z příjmů je součástí daňové povinnosti na dani z příjmů fyzických osob, přičemž se nejedná o nové daňové pásmo, ale pouze o konstrukční prvek při výpočtu daňové povinnosti podle §16 zákona o daních z příjmů.

Pokud plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 38h odst. 11 a 12 zákona o daních z příjmů, znamená to, že se neuplatní ani solidární zvýšení daně u zálohy podle § 38ha zákona o daních z příjmů?

Plátce, který nemá povinnost srážet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 38h odst. 11 a 12 zákona o daních z příjmů, neprovádí výpočet zálohy podle § 38h odst. 2  zákona o daních z příjmů, a proto ani nezvyšuje zálohu o solidární zvýšení daně u zálohy podle § 38ha odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Jaké příjmy se zahrnují do výpočtu solidárního zvýšení daně?

Při výpočtu solidárního zvýšení daně podle § 16a zákona o daních z příjmů se použije příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků (§ 6 zákona o daních z příjmů) a dílčí základ daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona o daních z příjmů).

Jak se vypočte daň při uplatnění solidárního zvýšení daně?

Solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 zákona o daních z příjmů a dílčího základu daně podle § 7 zákona o daních z příjmů za příslušné zdaňovací období a 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Při výpočtu solidárního zvýšení daně nedochází v souladu s ustanovením § 5 zákona o daních z příjmů ke kompenzaci příjmů ze závislé činnosti a ztráty z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti.

Týká se solidární zvýšení daně i příjmů nerezidentů ze zdrojů na území České republiky zdaňované srážkou daně podle § 36 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona o daních z příjmů, jedná-li se o příjmy ze závislé činnosti?

Ne. V zákoně o daních z příjmů je ve vztahu k příjmům ze závislé činnosti a z funkčních požitků uplatněno solidární zvýšení daně pouze u příjmů zdaňovaných formou záloh (§ 38ha zákona o daních z příjmů). Z toho je zřejmé, že solidární zvýšení daně se neuplatní u příjmů zdaňovaných srážkou podle zvláštní sazby daně. To neplatí, pokud se daňový nerezident rozhodne využít možnost podat daňové přiznání podle § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů. V tomto případě se příjem zdaněný srážkovou daní zahrne do celkového základu daně.

Platí, že pro účely uplatnění slev na dani dle § 35ba zákona o daních z příjmů a daňového zvýhodnění dle 35c zákona o daních z příjmů se bere v úvahu daň vypočtená dle § 16 zákona o daních z příjmů a zvýšená o solidární zvýšení daně dle § 16a zákona o daních z příjmů?

Ano, a to nejen pro účely stanovení daně, ale také pro účely stanovení zálohy na daň. Předmětné slevy na dani a daňové zvýhodnění lze odečítat až od „konečné“ zálohy na daň (daňové povinnosti) po zohlednění případného solidárního zvýšení daně.

Jak se uplatňuje solidární zvýšení daně při aplikaci metody vynětí za účelem zamezení dvojímu zdanění příjmů?

Při aplikaci metody vynětí za účelem zamezení dvojímu zdanění příjmů se podle §38f zákona o daních z příjmů vyjímají příjmy ze zahraničí pro účely výpočtu daňové povinnosti podle §16 zákona o daních z příjmů, jejíž součástí je solidární zvýšení daně podle §16a tzn., že z ostatních příjmů tj. z příjmů po vynětí se vypočte daň podle §16 včetně případného solidárního zvýšení daně, pokud ostatní příjmy splní podmínku pro uplatnění §16a.

Jak se uplatňuje solidární zvýšení daně při aplikaci metody zápočtu za účelem zamezení dvojímu zdanění příjmů?

Při výpočtu daňové povinnosti s využitím práva na zamezení dvojímu zdanění podle § 38f odst. 2 zákona o daních z příjmů se za daňovou povinnost, kterou lze snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí, považuje daň vypočtená podle § 16 zákona o daních z příjmů, včetně případného solidárního zvýšení daně podle § 16a zákona o daních z příjmů.

Vypočte se solidární zvýšení daně také u poplatníka, který má pouze příjmy ze zdrojů v zahraničí, které jsou vyňaty ze zdanění v ČR?

Solidární zvýšení daně podle § 16a zákona o daních z příjmů je součástí daňové povinnosti na dani z příjmů fyzických osob. K vyloučení dvojího zdanění se obecně použije § 38f zákona o daních z příjmů. V případě poplatníka, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f zákona o daních z příjmů vyjmuty ze zdanění, není povinnost podat daňové přiznání dle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů. §38g odst. 4 se v případě takového poplatníka neuplatní, neboť v jeho případě se daň nezvyšuje o solidární zvýšení daně a daňová povinnost v ČR nevzniká.

Jak se solidární zvýšení daně uplatňuje u OSVČ, má-li spolupracující osoby?

Pokud OSVČ využije pro své podnikání spolupracujících osob podle § 13 zákona o daních z příjmů, provádí se výpočet solidárního zvýšení daně dle § 16a zákona o daních z příjmů po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupracující osoby. U spolupracujících osob se solidární zvýšení daně vypočítá dle § 16a zákona o daních z příjmů včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny od OSVČ.

Jak se uplatňuje solidární zvýšení u účastníků sdružení?

U účastníků sdružení (sdružení dle § 829 zákona č. 40/1961 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), kteří rozdělují společně dosahované příjmy a výdaje podle § 12 zákona o daních z příjmů, se solidární zvýšení daně dle § 16a zákona o daních z příjmů posuzuje u každého samostatně, tj. po rozdělení příjmů a výdajů. (Sdružení není poplatníkem daně z příjmů.)

Jaké příjmy autorů lze zahrnout pod ustanovení § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů?

Zmíněné ustanovení se vztahuje pouze na autory, nikoli na výkonné umělce (např. herce, zpěváky, hudebníky, tanečníky).

Daňová evidence

26.02.2014

Daňová evidence

Daňová evidence. Je povinen podnikatel s předmětem činnosti prodej zboží při vedení daňové evidence vést i skladovou evidenci?

Podle ustanovení § 7b odst. 2 zákona se pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci použije ustanovení § 6 až 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., k provedení zákona o účetnictví pro podnikatele. Podle ustanovení § 7b odst. 4 zákona o daních z příjmů je poplatník povinen provádět zjištění skutečného stavu zásob k poslednímu dni zdaňovacího období a o tomto zjištění pak provést zápis a o případné rozdíly upravit základ daně podle § 24 a 25 tohoto zákona. Aby mohl zjistit případné rozdíly skutečného stavu se stavem evidenčním podle daňové evidence, musí tak vést evidenci zásob (skladovou evidenci).

Zdaňování u důchodů

26.02.2014

Zdaňování u důchodů

Které důchody mohou podléhat dani z příjmů fyzických osob?

Jedná se o pravidelně vyplácené důchody nebo penze z povinného systému důchodového pojištění, do kterých se započítává i případný důchod pozůstalostní vyplácený souběžně s důchodem starobním či invalidním. Naopak jednorázový doplatek důchodu za dobu od vzniku nároku v minulosti do data vyřízení žádosti vyplacený ve zdaňovacím období je od daně osvobozen. Zdanění také nepodléhá např. příplatek nebo příspěvek k důchodu vyplacený ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem.

Jaká částka důchodu je osvobozena?

Od daně z příjmů fyzických osob osvobozena částka pravidelně vypláceného důchodu nebo penze ve výši 36ti násobku minimální mzdy, tzn.  288 000 Kč. Tato částka odpovídá důchodu ve výši 24 000 Kč měsíčně. (§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů)

Platí vždy limit pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů?

Pro úplnost lze uvést, že zákonem č. 346/2010 Sb. byla zavedena od 1.1.2011 ( ust. § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů)  úprava pro zdanění důchodů uvedených v § 4 odst. 1 písmeno h) zákona o daních z příjmů, podle které přesáhne-li součet příjmů ze závislé činnosti podle § 6 a dílčích základů daně z podnikání podle § 7 a z pronájmu podle § 9 za zdaňovací období částku 840 000 Kč, bude důchod podléhat zdanění plné výši. U příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů se bude do limitu započítávat skutečný příjem (nikoliv příjem navýšený o povinné sociální a zdravotní pojištění tzv. super hrubá mzda).

U § 7 a § 9 zákona o daních z příjmů je míněn dílčí základ daně, tj. příjem po odečtu daňově uznatelných výdajů. Z výše uvedeného vyplývá, že důchodce, který (poprvé za kalendářní rok 2011) má  součet příjmů ze zaměstnání a základů daně z podnikání a pronájmu vyšší než částku 840 000 Kč musí tuto částku včetně celého vyplaceného důchodu zahrnout do základu daně pro výpočet daně z příjmů fyzických osob.

Pozor: Podle přechodných ustanovení novely zákona o daních z příjmů účinné 1.1.2014 se pro zdaňovací období let 2013 až 2015 se zmíněné ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů nepoužije.

Poplatníkovi byl ve zdaňovacím období 2013 vyplacen starobní důchod ve výši 220 000 Kč a současně má příjem z pronájmu. Má povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Poplatník ve zdaňovacím období vykázal základ daně z pronájmu nemovitosti (příjem po odečtu výdajů) ve výši 900 000 Kč. Ve zdaňovacím období 2013 zdanění (mimo zmíněných příjmů z pronájmu) nepodléhá částka pravidelně vypláceného starobního důchodu, protože pro roky 2013 až 2015 platí výjimka podle přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., podle které se  ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů nepoužije. Tzn., že poplatník podá daňové přiznání, kde uvede pouze příjmy z pronájmu.

Musí podat daňové přiznání důchodce, který v roce 2013 prodal ovoce ze své zahrady a obdržel za něj 9 000 Kč?

Jestliže neměl tento důchodce kromě důchodu (do 288 000 Kč) a příjmu 9 000 Kč za prodej ovoce, jiný příjem, povinnost podat daňové přiznání nemá, protože příjem z prodeje ovoce v této výši je příjmem od daně osvobozeným (příjmy z příležitostné činnosti, příležitostného pronájmu movitých věcí a příjmy ze zemědělské výroby provozované poplatníkem, který není zemědělským podnikatelem, jsou osvobozené od daně do výše 20 000 Kč podle § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů).

Fotovoltaické elektrárny

26.02.2014

Fotovoltaické elektrárny

Jsou osvobozeny příjmy z výroby elektřiny pomocí solárních (fotovoltaických) elektráren?

Novelou zákona č. 346/2010 Sb., o daních z příjmů, bylo osvobození od daně zrušeno.

O jaký druh příjmů se jedná?

Jedná se podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů o příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů. Zájemce o provozování fotovoltaické elektrárny je povinen požádat o udělení licence, která mu může být udělena dle zákona  č. 458/2000 Sb., energetický zákon.

Jak má postupovat poplatník při odepisování hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření?

U majetku využívaného k výrobě elektřiny ze zařízení pro výrobu elektřiny ze slunečního záření označeného ve Standardní klasifikaci produkce (SKP) kódem skupiny 31.10, 31.20 nebo 32.10 se postupuje podle § 30b zákona o daních z příjmů. Majetek se odpisuje rovnoměrně bez přerušení po dobu 240 měsíců do 100 % vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny (pokud bylo provedeno technické zhodnocení).

Odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce; přitom poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po měsíci, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Odpisování ostatního majetku využívaného pro výrobu elektřiny ze slunečního záření se řídí obecnými pravidly pro odpisování.

SKP 31.10: Elektromotory, generátory a transformátory, jejich díly
SKP 31.20: Elektrická rozvodná, řídicí a spínací zařízení, jejich díly
SKP 32.10: Elektronky a jiné elektronické součástky

Zde uvedené informace o zatřídění do příslušných kódů SKP jsou pouze zevrubné (orientační). Pro správné zatřídění jednotlivých položek majetku je třeba vycházet z podrobnějšího členění SKP. Standardní klasifikace produkce a vysvětlivky k ní jsou k dispozici na stránkách Českého statistického úřadu.

Jak se odepisuje technické zhodnocení na hmotném majetku odepisovaném podle § 30b zákona o daních z příjmů?

Technické zhodnocení hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření, odpisovaného podle § 30b zákona o daních z příjmů, zvyšuje jeho vstupní cenu. Poplatník pokračuje v odpisování hmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování stanovenou v odstavci 1, nejméně však po dobu 120 měsíců.

Jaké paušální výdaje může uplatnit finanční poradce?

26.02.2014

Jaké paušální výdaje může uplatnit finanční poradce?

Výše výdajů procentem z příjmů (dále jen „paušální výdaje“) se uplatňuje dle ust. § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů v závislosti na druhu vykonávané činnosti.

Zprostředkování pojištění
Podle ust. § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, není činnost pojišťovacích zprostředkovatelů živností. Je upravena zvláštním předpisem, kterým je zákon č. 38/2004 Sb., zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů lze k činnosti upravené zvláštním předpisem uplatnit paušální výdaje pouze ve výši 40 %, neuplatní-li si poplatník výdaje ve skutečné výši.

Zprostředkování investic
Živností podle ust. § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, není činnost obchodníků s cennými papíry a jejich vázaných zástupců. Jejich činnost je upravena zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, proto si poplatník může, neuplatní-li výdaje ve skutečné výši, uplatnit paušální výdaje ve výši 40 % podle ust. § 7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů.

Zprostředkování doplňkového penzijního spoření (III. pilíř důchodové reformy)
Zprostředkovat doplňkové penzijní spoření je oprávněn vázaný zástupce penzijní společnosti podle ust. § 77 a následujících zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů. Zde je stanoveno, že vázaný zástupce může jednat jménem a na účet pouze jedné penzijní společnosti a není tak splněna definice živnosti podle ust. § 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. (Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem).

Doplňkové penzijní spoření nebo důchodové spoření je dále oprávněn sjednat investiční zprostředkovatel, jeho vázaný zástupce nebo vázaný zástupce obchodníka s cennými papíry a činnost těchto zprostředkovatelů je upravena zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Zprostředkování doplňkového penzijního spoření nelze tedy vykonávat na základě živnostenského oprávnění, ale podle zvláštních předpisů, a poplatník, neuplatní-li výdaje ve skutečné výši, může si uplatnit paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů – viz ust. § 7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů.

Obdobně toto platí pro všechny kategorie zprostředkovatelů při sjednání důchodového spoření (II. pilíř důchodové reformy) podle zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů.

Zprostředkování stavebního spoření
Stavební spoření je upraveno zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů, a není zde žádná zvláštní úprava k jeho zprostředkování.

Zprostředkování stavebního spoření lze tedy vykonávat na základě živnostenského oprávnění v rámci živnosti volné „zprostředkování obchodu a služeb“ a poplatník, neuplatní-li výdaje ve skutečné výši, může si uplatnit paušální výdaje ve výši 60 % z příjmů – viz ust. § 7 odst. 7 písm. b) zákona o daních z příjmů.

Zprostředkování penzijního připojištění (možnost sjednání tohoto produktu skončila 30. 11. 2012)
Penzijní připojištění upravuje zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů, a zde neexistuje žádná zvláštní úprava k jeho zprostředkování.

Z ust. § 2 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že se tento zákon nevztahuje mimo jiné na provádění penzijního připojištění se státním příspěvkem. Zprostředkování penzijního připojištění lze tak vykonávat na základě živnostenského oprávnění v rámci živnosti volné „zprostředkování obchodu a služeb“.

Na základě výše uvedeného poplatník, který provádí zprostředkování penzijního připojištění, nepodniká podle zvláštních předpisů (nemá příjmy dle ust. § 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů), ale má příjmy ze živnosti podle ust. § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Proto v případě, že tento poplatník neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit paušální výdaje, ve výši 60 % z příjmů.

Platí pro zdaňovací období 2013 nějaké omezení ve vztahu k výdajovým paušálům?

26.02.2014

Platí pro zdaňovací období 2013 nějaké omezení ve vztahu k výdajovým paušálům?

Pro zdaňovací období 2013 lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství (zákon č. 252/1997 Sb.) a z příjmů ze živností řemeslných, 60 % z příjmů ze živnosti s výjimkou příjmů ze živností řemeslných, 40 % v ostatních případech uvedených v ustanovení § 7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč (např. autorské honoráře) a 30 % z příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč.

U příjmů z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů je stávající výše výdajových paušálů zachována ve výši 30 %. Absolutní výše odpočtu prostřednictvím paušálu je omezena částkou 600 000 Kč (tedy maximálním možným odpočtem rovným 30 % z mezního příjmu stanoveného ve výši 2 mil. Kč).

Uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 zákona o daních z příjmů výdaje podle § 7 odst. 7 nebo u dílčího základu daně podle § 9 zákona o daních z příjmů výdaje podle § 9 odst. 4 a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže

a) snížit daň podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů,
b) uplatnit daňové zvýhodnění.

Vysvětlení postupu stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí

26.02.2014

Vysvětlení postupu stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí

V zákonném opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen "zákonné opatření") je základ daně upraven v § 10, dle kterého je základem daně z nabytí nemovitých věcí nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj.

Uznatelným výdajem je odměna a náklady zaplacené znalci ( §24) za podmínky, že:

• znalecký posudek je vyžadovanou přílohou daňového přiznání (§ 36),
• výdaje jsou zaplaceny znalci poplatníkem,
• výdaje jsou prokázány,
• výdaje jsou uplatněny v daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání.

Zákonné opatření upravuje čtyři typy nabývací hodnoty (§ 12):

1. Sjednaná cena (§ 13) – vychází z ust. § 4 zákonného opatření, ve kterém je definice úplaty. Do sjednané ceny se zahrnují veškerá penězi ocenitelná protiplnění, tj. i nepeněžitá (např. převzetí dluhu). V některých případech je sjednaná cena výlučně nabývací hodnotou (§ 22), ve většině případů se pro určení nabývací hodnoty porovnává se srovnávací daňovou hodnotou.
2. Srovnávací daňová hodnota (§ 14) je částka odpovídající 75% zjištěné ceny nebo 75% směrné hodnoty, ke které se porovnává cena dohodnutá v kupní smlouvě, tj. sjednaná cena. U kterých nemovitých věcí lze směrnou hodnotu určit, je stanoveno v § 15 zákonného opatření, postup výpočtu upravuje prováděcí vyhláška MF k zákonnému opatření č. 419/2013 Sb. Je-li předmětem nabytí vlastnického práva nemovitá věc, u které lze směrnou hodnotu určit, zvolí si poplatník v daňovém přiznání zda chce určit srovnávací daňovou hodnotu ze zjištěné ceny (pak je povinen doložit znalecký posudek a v daňovém přiznání vypočítat daň) nebo ze směrné hodnoty (pak platí zálohu z ceny sjednané a je povinen vyplnit přílohy daňového přiznání pro výpočet směrné hodnoty). Směrnou hodnotu si poplatník sám nevypočítává, pouze v daňovém přiznání uvádí údaje nezbytné pro její výpočet provedený správcem daně.
3. Zjištěná cena – pro případy, kdy nelze cenu nemovité věci stanovit jiným způsobem nebo kdy zákonné opatření stanoví, že je nabývací hodnotou výhradně zjištěná cena (§ 16 a § 23).
4. Zvláštní cena – v případech výslovně v zákonném opatření uvedených (§ 17 - §21), kdy lze využít pro daňové řízení cenu stanovenou pro jiný účel (soudní nebo správní řízení, při vydražení, exekuci apod.).

Nabývací hodnota se určuje vždy k datu, k němuž se posuzují i ostatní prvky daňověprávního vztahu, tj. k datu nabytí vlastnického práva k nemovité věci

MA2

25.01.2014

OBSAH PUBLIKACE METODICKÉ AKTUALITY č. 2/2014

Sociální pojištění od 1. 1. 2014 a dotazy z praxe
Ing. Marta Ženíšková a kolektiv autorů

I. ZMĚNY V SOCIÁLNÍM POJIŠTĚNÍ OD 1. 1. 2014

A. ZMĚNY V POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ OD 1. 1. 2014

1. Změny v poskytování nemocenského
2. Změny v návaznosti na výši průměrné mzdy
3. Změny v zákonném opatření Senátu č. 344/2013 Sb.
3.1. Změny v okruhu nemocensky pojištěných osob
3.2. Počátek výkonu činnosti a skončení zaměstnání
3.3. Změny v podmínkách účasti na nemocenském pojištění
3.3.1. Podmínky účasti na nemocenském pojištění
3.3.2. Krátkodobé zaměstnání (do 31. 12. 2013)
3.3.3. Dohoda o provedení práce
3.3.4. Zaměstnání malého rozsahu
3.3.5. Zaměstnání ostatní
3.4. Oznamovací povinnost zaměstnavatele
3.5. Souhrnné příklady k okruhu pojištěných osob a k účasti na nemocenském pojištění
3.6. Smluvní zaměstnanci
3.7. Další změny v sociálním pojištění
3.7.1. Navazující zaměstnání stejného druhu
3.7.2. Maximální vyměřovací základ
3.7.3. Dluh v nemocenském pojištění
3.7.4. Dohody o provedení práce a zaměstnání malého rozsahu
3.7.5. Stanovení denního vyměřovacího základu
3.7.6. Krátkodobé zaměstnání (přechodné ustanovení)
3.7.7. Elektronická komunikace
3.7.8. Změny v návaznosti na nový občanský zákoník

B. ZMĚNY V POJIŠTĚNÍ OSVČ OD 1. 1. 2014

1. Změny v návaznosti na výši průměrné mzdy
2. Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb.
2.1. Účast na důchodovém pojištění OSVČ vedlejší
2.2. Měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění
2.3. Vedlejší činnost v části měsíce
2.4. Důchodové spoření
2.5. Nemocenské

II. STANOVISKA K DOTAZŮM

1. Předání účetnictví
2. Úmrtí společníka s.r.o.
3. Přenesení daňové povinnosti – daňový doklad
4. Kurz pro přepočet cestovních náhrad
5. Pomocný materiál jako součást dlouhodobého hmotného majetku
6. Příspěvek pronajímatele na technické zhodnocení
7. Poskytnutí stravenek zaměstnanci na dohodu o provedení práce
8. Náklady na školení zaměstnanců
9. Auto na leasing - postoupení
10. OSVČ vedoucí daňovou evidenci
11. Pokládka podlahových krytin v SRN
12. Projektová dokumentace ke stavbě jako dar
13. Paušální výdaj na dopravu v dodatečném daňovém přiznání
14. Finanční dar
15. Virtuální peněženka
16. Pořízení strojů z EU a povinnost registrace k DPH
17. Uplatnění daňového zvýhodnění na děti partnerky
18. Raut poskytnutý na pracovní cestě
19. Likvidace části stávající stavby v důsledku nové výstavby
20. Odpis pohledávky po vydání soudního rozsudku
21. SVJ – účtování o nebytovém prostoru, anténním systému, rekonstrukci výtahů
22. Bytové družstvo
23. Nemocnice – účtování o přijatých peněžních darech
24. Vybudování manipulační plochy
25. DPH u zásilkového prodeje
26. Uplatnění nároku na odpočet DPH
27. Nemocnice – účtování o přijatých bonusech

Změny v sociálním-MA2

25.01.2014

Výňatek z publikace Metodické aktuality č. 2/2014

I. ZMĚNY V SOCIÁLNÍM POJIŠTĚNÍ

OD 1. 1. 2014

A. ZMĚNY V POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ OD 1. 1. 2014

1. Změny v poskytování nemocenského

Zákonem č. 347/2010 Sb. a poté zákonem č. 364/2011 Sb. bylo prodlouženo v souvislosti s úspornými opatřeními v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí na dobu tří roků (2011 až 2013) poskytování náhrady mzdy z prvních 14 dnů na prvních 21 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Nemocenské náleželo v těchto letech od 22. dne trvání pracovní neschopnosti.

Od 1. 1. 2014 náleží nemocenské opět od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v roce 2013 a přechází do roku 2014, poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy podle úpravy platné do 31. 12. 2013, tj. v období prvních 21 dnů jejího trvání.

Ošetřující lékař uznává pracovní neschopnost dnem, v němž ji zjistil. Lékař může uznat pracovní neschopnost zpětně, ale nemůže uznat pracovní neschopnost dopředu, například aby v pondělí zjistil pracovní neschopnost a uznal zaměstnance práce neschopným od následujícího dne, tj. od úterý. Uznal-li lékař pracovní neschopnost ode dne, v němž ji zjistil, a zaměstnanec již odpracoval v tomto dnu celou směnu, začíná podle zákona o nemocenském pojištění pracovní neschopnost následujícím dnem. Jestliže zaměstnanec dne 31. prosince 2013

a)       odpracoval 3 hodiny z pracovní směny, která měla trvat 8 hodin, protože byl v průběhu směny uznán práce neschopným, začíná pracovní neschopnost dnem 31. prosince, a proto náleží náhrada mzdy po dobu až 21 dnů, nejpozději do 20. ledna 2014.

b)      odpracoval 8 hodin z pracovní směny, která trvala 8 hodin (od 7 do 15,30 hod.) a ve 20 hodin byl uznán práce neschopným, začíná pracovní neschopnost následujícím dnem. Náhrada mzdy náleží v období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti (od 1. do 14. ledna 2014).

c)       nepracoval např. z důvodu dovolené, neplaceného volna, ošetřování člena rodiny nebo náhradního volna za přesčasové hodiny, začíná pracovní neschopnost dnem 31. prosince 2013. Náhrada mzdy náleží v období prvních 21 dnů trvání pracovní neschopnosti.

……

II. STANOVISKA K DOTAZŮM

(z Vašich dotazů)

…..

8. Náklady na školení zaměstnanců

Předmět řešení:

Účetní jednotka (s.r.o.) uskutečnila v roce 2013 třídenní školení svých pracovníků v cizím objektu. Budou náklady na ubytování, pronájem školící místnosti daňově uznatelné a náklady na stravování (občerstvení) daňově neuznatelné?

Řešení:

1)      Z pohledu zaměstnance:

Dle § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „zákona o daních z příjmů“), předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zákoníkem práce pro zaměstnance ve „státní sféře“, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách. Jiné a vyšší náhrady jsou zdanitelným příjmem.

Dle § 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů jsou od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele. Odborný rozvoj zaměstnanců je definován v § 227 zákoníku práce (zaškolení a zaučení, odborná praxe absolventů škol, prohlubování kvalifikace, zvyšování kvalifikace).

2)      Z pohledu zaměstnavatele:

Dle § 24 odst. 2 písm. zh) zákona o daních z příjmů jsou daňovým nákladem zaměstnavatele náhrady cestovních výdajů dle zákoníku práce (např. ubytování).

Dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3. zákona o daních z příjmů jsou daňovým nákladem zaměstnavatele náklady na pracovní a sociální podmínky vynaložené na provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo náklady spojené s odborným rozvojem zaměstnanců podle zákoníku práce (např. pronájem školící místnosti), pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele.

Dle pokynu GFŘ D - 6 „K § 24 odst. 2“ bod 16. je-li při školeních zajištěno stravování (oběd nebo občerstvení), je jeho cena bez ohledu na formu uvedenou na pozvánce nákladem zaměstnavatele, který vyslal zaměstnance na školení související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s pracovním zařazením zaměstnance.

Dle stanoviska MF ČR v rámci Koordinačního výboru „172/21.02.07 Problémy při poskytování pitné vody a stravování zaměstnancům“ ze dne 5. 4. 2007 a „154/13.12.06 Daňová uznatelnost nákladů zaměstnavatele od 1. 1. 2007“ ze dne 7. 3. 2007 v případě, kdy je zaměstnanci na pracovní cestě (např. při cestě na školení) zajištěno stravování, je náklad na školení včetně částky na stravování považován za daňově uznatelný náklad. Protože ve veřejném sektoru je dotčené stravování považováno za součást školení, je shodný postup uplatněn i v soukromém sektoru. V daném případě se podle stanoviska MPSV nejedná o náhradu cestovních výdajů. Protože je zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce povinen poskytnout zaměstnanci stravné (pokud zajistí zaměstnavatel zaměstnanci na pracovní cestě bezplatné stravování, bude stravné v souladu se zákoníkem práce krátit), je za daňově uznatelný náklad považována i částka ve výši poskytnutého stravného v souladu se zákoníkem práce.

Stravování a pohoštění, které má charakter reprezentace, je nedaňovým nákladem dle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů.

…..

Cestovní náhrady

06.01.2014

Výše sazby základní náhrady za používání osobních motorových vozidel se od

1.    Ledna 2014 vyhláškou oproti roku 2013 zvyšuje o deset haléřů (z 3,60 Kč na 3,70

Kč za 1 kilometr jízdy). Sazby stravného se v jednotlivých časových pásmech zvyšují o jednu až tři koruny.

„Průměrné ceny pohonných hmot odpovídají statisticky zjištěným hodnotám a zákonem stanovenému způsobu jejich zaokrouhlování,“ říká ministr práce a sociálních věcí František Koníček. Průměrné ceny pohonných hmot jsou následující:

a)    35,70 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,

b) 37,90 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,

c) 36,00 Kč u motorové nafty.

Stravné

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné nejméně ve výši:

a) 67 Kč až 80 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

b)102 Kč až 123 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

c)160 Kč až 191 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

O výši stravného v rámci rozpětí rozhoduje zaměstnavatel. Pokud zaměstnavatel

nestanoví konkrétní výši stravného, garantuje zaměstnanci zákon nárok na stravné              ve spodní sazbě stanoveného rozpětí.

Horní hranice rozpětí je stanovena pro zaměstnavatele uvedené v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Ostatní zaměstnavatelé mohou poskytovat i vyšší stravné, ale částka poskytnutá

nad tuto hranici se připočítá k základu pro daň z

příjmů zaměstnance a zaměstnanec i zaměstnavatel z ní odvedou pojistné na zdravotní a sociální pojištění.

Základní náhrada: Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí nejméně u jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč, u osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč.

Vyhláška platná pro rok 2013 se vydáním nového právního předpisu od 1. ledna 2014 ruší.

Petr Sulek

tiskový

mluvčí

OSSZ

06.01.2014

OSVČ

18.09.2013

Povinná elektronická komunikace pro osoby samostatně výdělečně činné se o rok odloží

MA8

18.09.2013

Výňatek z publikace Metodické aktuality č. 8/2013

I. PRÁVNÍ ÚPRAVA OBCHODNÍCH KORPORACÍ

PO REKODIFIKACI

JUDr. Petr Čech, Ph.D., LL.M.

Součástí rekodifikace je i reforma práva společností. Plyne z nového občanského zákoníku, zvláště však ze zákona o obchodních korporacích a částečně dalších právních předpisů. Společnosti, členové jejich orgánů i společníci se musejí připravit na velké změny. Cílem tohoto příspěvku je vybrat ty nejpodstatnější, jež by v předvečer očekávané účinnosti nového českého soukromého práva neměly uniknout pozornosti.

1.      Přehled (připravované) právní úpravy

1.1. Rekodifikace stále nekompletní

Nový občanský zákoník (č. 89/2012 Sb. – dále jen „NOZ“) i zákon o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb. – dále jen „ZOK“) jsou v platnosti (publikací ve Sbírce zákonů se staly součástí platného práva) od 22. 3. 2012. Účinnosti by měly nabýt 1. 1. 2014. Tvoří však jen základ nového civilního práva. Jejich aplikace se neobejde bez dalších předpisů. S přípravou jejich návrhů se začalo poměrně pozdě, prakticky až po schválení zákoníku a zákona
o obchodních korporacích. Proces jejich projednávání nabral skluz. V době uzavření rukopisu této stati (25. 8. 2013) se jejich předlohy (až na výjimky) nacházely před projednáním v Senátu Parlamentu čR bez toho, aby (rozpuštěná) Poslanecká sněmovna ještě mohla zvrátit jejich případné vrácení s pozměňovacími návrhy. Nebylo tudíž jisté (ač se to jevilo jako velice pravděpodobné), zda a kdy jejich návrhy nakonec budou schváleny.

1.2. Nové rejstříkové právo

Zásadní význam pro právo společností nabude nová úprava rejstříková. Ta by se měla vyčlenit do zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „RejZ“). Jeho návrh projednávala sněmovna jako sněmovní tisk č. 986. Zahrne jak ustanovení práva hmotného, tak procesního. Vedle obchodního rejstříku by měl upravit i vedení dalších registrů, jako rejstřík spolkový (na spolky se od 1. 1. 2014 přemění dnešní občanská sdružení), nadační, ústavů, společenství vlastníků jednotek a obecně prospěšných společností. Jejich úprava by měla být co možná sjednocena, v zásadě po vzoru dnešního rejstříku obchodního.

Obchodní společnosti a družstva by měly sledovat zvláště okruh skutečností, které budou
do rejstříku povinně zapisovat, popřípadě dokumentů, jež bude nutné zakládat do sbírky listin. Ten se tu a tam zužuje (nebude již třeba nutné zakládat do sbírky listin smlouvu o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným), vesměs ale rozšiřuje o nové skutečnosti. U všech zapsaných fyzických osob (jako podnikatelé, prokuristé, členové orgánů, společníci atd.) například nebude stačit zapsat adresu jejich (trvalého), nýbrž také skutečného pobytu, liší-li se. Viz § 25 odst. 1 písm. a), e), g), h), i) či § 48 odst. 1 písm. h), i), j), k) návrhu RejZ. K uvedení do souladu s novými požadavky návrh stanoví lhůtu šesti měsíců od účinnosti, tedy do 1. 7. 2014 (§ 122 odst. 1 návrhu RejZ). Pouze spolkům postačí, učiní-li tak ve lhůtě tří let, tedy do 2. 1. 2017 (§ 122 odst. 2 RejZ). Novinkou je možnost, aby subjekty zapsané do obchodního rejstříku požádaly o zápis údajů, u kterých to zákon nevyžaduje. Takový zápis by potom mohl pomoci vyvrátit dobrou víru třetích osob v opak. Společnosti například budou odcizeny akcie připravené k vydání a hrozilo by, že dojde k jejich dobrověrnému nabytí někým, kdo by nevěděl o jejich krádeži. Princip tzv. pozitivní materiální publicity, podle něhož údaje zapsané do obchodního rejstříku může zapsaná osoba namítat proti každému, i kdyby o nich v konkrétním případě nevěděl (např. proto, že do rejstříku nenahlédl), se však
u těchto skutečností neprosadí. Tuto výhodu zákon dál vyhrazuje údajům, které se do rejstříku zapisují povinně (§ 8 odst. 2 návrh RejZ). Podmínkou dobrovolného zápisu také bude, aby se týkal „důležité“ skutečnosti, na jejímž zápisu je právní zájem [§ 25 odst. 1 písm. k) návrhu RejZ]. Obchodní rejstřík proto nepůjde využít například k propagačním účelům.

Rejstřík dál povede krajský soud (§ 75 odst. 1 návrhu RejZ). Zjednodušení a urychlení by nicméně mohla podpořit možnost, aby zápis dálkovým přístupem provedl notář, který sepsal tzv. podkladový zápis či zápis o osvědčení, resp. všechny takové zápisy, v nichž má zapisovaný údaj podklad (§ 108 - § 118 návrhu RejZ). To nevylučuje, aby zapsaná osoba požádala o zápis i tak rejstříkový soud, jak bylo dosud zvykem.

1.3. Další doprovodné předpisy

Z dalších navržených předpisů lze poukázat na balík novel více než sedmdesáti zákonů (sněmovní tisk č. 930), který promítá rekodifikaci do různých oblastí civilního práva, i pokud jde o právo společností. Pozornost zasluhují například změny zákona o bankách (část devátá), notářského řádu (část desátá), zákona o oceňování majetku (část dvacátá třetí), o evropském hospodářském zájmovém sdružení (část padesátá čtvrtá), evropské společnosti (část padesátá osmá) či přeměnách obchodních společností a družstev (část šedesátá osmá).

Na úpravu veřejné prospěšnosti v novém občanském zákoníku (§ 146 - § 150 NOZ) naváže zákon o statusu veřejné prospěšnosti. Jeho návrh (sněmovní tisk č. 989) vymezuje bližší pravidla, za kterých půjde právnickým osobám (včetně kapitálových obchodních společností a družstev) tento status přiznat (a tím jim otevřít cestu k rozličným veřejným dotacím či daňovým zvýhodněním) i odejmout. K jeho vzniku bude nezbytný zápis do rejstříku,
na podkladě soudního rozhodnutí o právu na takový zápis [§ 147 NOZ, § 6 návrhu zákona
o statusu veřejné prospěšnosti, § 25 odst. 1 písm. j) návrhu RejZ].

Reformou projde i právo procesní. Kromě návrhu rozsáhlé novelizace občanského soudního řádu (sněmovní tisk č. 932) projednala sněmovna návrh zákona o zvláštních řízeních soudních (sněmovní tisk č. 931). Z dnešní úpravy v občanském soudním řádu by se do něj měla vyčlenit úprava tzv. nesporných řízení, například o statusových otázkách právnických osob, včetně obchodních společností a družstev (o jejich zrušení soudem, jmenování chybějících členů jejich orgánů, opatrovníka atd.; § 85 - § 93 návrhu zákona o zvláštních řízeních soudních).

2.      Systém nové právní úpravy

Zákon o obchodních korporacích přináší pro obchodní společnosti a družstva souhrnný název obchodní korporace (§ 1 odst. 1 ZOK). Systém práva, které se na ně použije, rekodifikace vrství do několika rovin.

Na prvním místě bude třeba vyjít z obecných ustanovení, která dopadají bez rozdílu na všechny právnické osoby (§ 118 - § 209 NOZ). Do nich se z dnešního obchodního zákoníku (dále jen „ObchZ“) přesouvá např. úprava jednání před vznikem společnosti (§ 127 NOZ) či její neplatnosti (§ 128 – § 131 NOZ, § 145 NOZ), zrušení (§ 168 – § 173 NOZ), zániku
(§ 185, § 186 NOZ) nebo likvidace (§ 187 - § 209 NOZ). Významná jsou rovněž pravidla
o orgánech právnické osoby (§ 151 - § 160 NOZ), včetně péče řádného hospodáře a sankčního ručení za dluhy společnosti (§ 159 NOZ), a jednání za právnickou osobu (§ 161 -
§ 167 NOZ).

Ve druhém sledu bude nezbytné sáhnout k ustanovením nového občanského zákoníku společným všem korporacím bez ohledu na jejich formu, tedy i korporacím obchodním. Jsou obsažena v § 210 - § 213 NOZ.

Základním typem korporace, který podrobně upravuje nový občanský zákoník, jsou spolky (účinností rekodifikace se na ně přemění všechna občanská sdružení). Ustanovení o nich se
na obchodní korporace – ve třetí rovině použitelného práva - vztáhnou, stanoví-li tak zákon

o obchodních korporacích (§ 3 odst. 1 ZOK). Činí tak například, pokud jde o úpravu nicotnosti rozhodnutí orgánu (§ 45 odst. 1 ZOK), neplatnosti usnesení valné hromady (§ 191 odst. 1, § 428 odst. 1 ZOK) či práva společníka na přiměřené zadostiučinění při takové neplatnosti (§ 193 odst. 2, § 430 odst. 2 ZOK).

Teprve v dalších dvou rovinách bude možné použít ustanovení zákona o obchodních korporacích, a to – podobně jako dnes – nejprve obecná, aplikovatelná na všechny formy obchodních společností a družstva (§ 1 – § 94 ZOK), a poté zvláštní, koncipovaná speciálně pro tu kterou formu obchodní korporace, tedy veřejnou obchodní společnost (§ 95 - § 117 ZOK), komanditní společnost (§ 118 - § 131 ZOK), společnost s ručením omezeným (§ 132 - § 242 ZOK), akciovou společnost (§ 243 - § 551 ZOK) a družstvo (§ 552 - § 773 ZOK). V rámci právní úpravy družstev zákon o obchodních korporacích nově rozlišuje družstva bytová (§ 727 - § 757 ZOK), sociální (§ 758 - § 773 ZOK) a ostatní. Důvodem jsou speciální požadavky, kterým budou prvá dvě zmíněná podléhat. Jedná se zvláště o omezení v nakládání s majetkem (§ 750 - § 752 ZOK pro bytová a § 765 a § 766 ZOK pro sociální družstva).

II. STANOVISKA K DOTAZŮM

(z Vašich dotazů)

6. Pronájem nemovitosti a povinná registrace fyzických osob

Předmět řešení:

V Metodických aktualitách č. 4/2013 v části, která se věnovala změnám v zákoně o daních z příjmů pro rok 2013, jste upozorňovali na registrační povinnost fyzických osob, které mají příjmy z pronájmu. Odkazovali jste přitom na nový § 39. Tento paragraf ale nabývá účinnosti až 1. 1. 2015. Z jiných odborných zdrojů jsem dokonce vyčetl, že by se do konce roku 2014 mělo postupovat podle daňového řádu, který stanoví povinnost registrace do 30 dnů ode dne, kdy fyzická osoba měla příjem, anebo začala s pronájmem. Není mi jasné, zda a jaké registrační povinnosti v současné době platí. Mohu Vás požádat o podrobnější informace?

Řešení:

S účinností od 1. 1. 2013 platí ustanovení zákona o daních z příjmů § 39, § 39a a § 39b, která nově upravují podmínky vzniku registrační povinnosti fyzických i právnických osob k daním z příjmů a lhůty pro podání přihlášky k registraci. Zároveň s tím došlo i ke změnám v daňovém řádu, který s účinností od 1. 1. 2013 obsahuje pouze obecnou úpravu registrační povinnosti (§ 125 a násl.). Obě tyto změny přinesl zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa. Původně plánovaná účinnost výše uvedených ustanovení od 1. 1. 2015 byla následnou novelou č. 399/2012 Sb. posunuta na 1. 1. 2013.

Podle § 125 daňového řádu registrační povinnost vzniká daňovému subjektu, kterému vznikne povinnost podat přihlášku k registraci k jednotlivé dani.

Ustanovení § 39 zákona o daních z příjmů upravuje registrační povinnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a to zvlášť pro poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty ČR, a zvlášť pro poplatníky, kteří jsou daňovými nerezidenty.

Podle § 39 odst. 1 zákona o daních z příjmů je poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 2 povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém:

a)      započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, nebo z pronájmu, nebo

b)      přijal příjem z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, nebo z pronájmu.

Registrační povinnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob uvedených v § 2 odst. 3 upravuje § 39 odst. 2 a 3 zákona o daních z příjmů.

Kromě nových důvodů registrace k dani z příjmů fyzických osob došlo také ke zkrácení lhůty pro podání přihlášky k registraci, a to z původních 30 dnů na 15 dnů ode dne naplnění rozhodných skutečností uvedených v zákoně o daních z příjmů.

Pro úplnost doplňujeme, že podle § 39 odst. 4 zákona o daních z příjmů poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy,

a)      které nejsou předmětem daně,

b)      které jsou osvobozené od daně, nebo

c)      z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

MA8

18.09.2013

Výňatek z publikace Metodické aktuality č. 8/2013

I. PRÁVNÍ ÚPRAVA OBCHODNÍCH KORPORACÍ

PO REKODIFIKACI

JUDr. Petr Čech, Ph.D., LL.M.

Součástí rekodifikace je i reforma práva společností. Plyne z nového občanského zákoníku, zvláště však ze zákona o obchodních korporacích a částečně dalších právních předpisů. Společnosti, členové jejich orgánů i společníci se musejí připravit na velké změny. Cílem tohoto příspěvku je vybrat ty nejpodstatnější, jež by v předvečer očekávané účinnosti nového českého soukromého práva neměly uniknout pozornosti.

1.      Přehled (připravované) právní úpravy

1.1. Rekodifikace stále nekompletní

Nový občanský zákoník (č. 89/2012 Sb. – dále jen „NOZ“) i zákon o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb. – dále jen „ZOK“) jsou v platnosti (publikací ve Sbírce zákonů se staly součástí platného práva) od 22. 3. 2012. Účinnosti by měly nabýt 1. 1. 2014. Tvoří však jen základ nového civilního práva. Jejich aplikace se neobejde bez dalších předpisů. S přípravou jejich návrhů se začalo poměrně pozdě, prakticky až po schválení zákoníku a zákona
o obchodních korporacích. Proces jejich projednávání nabral skluz. V době uzavření rukopisu této stati (25. 8. 2013) se jejich předlohy (až na výjimky) nacházely před projednáním v Senátu Parlamentu čR bez toho, aby (rozpuštěná) Poslanecká sněmovna ještě mohla zvrátit jejich případné vrácení s pozměňovacími návrhy. Nebylo tudíž jisté (ač se to jevilo jako velice pravděpodobné), zda a kdy jejich návrhy nakonec budou schváleny.

1.2. Nové rejstříkové právo

Zásadní význam pro právo společností nabude nová úprava rejstříková. Ta by se měla vyčlenit do zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „RejZ“). Jeho návrh projednávala sněmovna jako sněmovní tisk č. 986. Zahrne jak ustanovení práva hmotného, tak procesního. Vedle obchodního rejstříku by měl upravit i vedení dalších registrů, jako rejstřík spolkový (na spolky se od 1. 1. 2014 přemění dnešní občanská sdružení), nadační, ústavů, společenství vlastníků jednotek a obecně prospěšných společností. Jejich úprava by měla být co možná sjednocena, v zásadě po vzoru dnešního rejstříku obchodního.

Obchodní společnosti a družstva by měly sledovat zvláště okruh skutečností, které budou
do rejstříku povinně zapisovat, popřípadě dokumentů, jež bude nutné zakládat do sbírky listin. Ten se tu a tam zužuje (nebude již třeba nutné zakládat do sbírky listin smlouvu o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným), vesměs ale rozšiřuje o nové skutečnosti. U všech zapsaných fyzických osob (jako podnikatelé, prokuristé, členové orgánů, společníci atd.) například nebude stačit zapsat adresu jejich (trvalého), nýbrž také skutečného pobytu, liší-li se. Viz § 25 odst. 1 písm. a), e), g), h), i) či § 48 odst. 1 písm. h), i), j), k) návrhu RejZ. K uvedení do souladu s novými požadavky návrh stanoví lhůtu šesti měsíců od účinnosti, tedy do 1. 7. 2014 (§ 122 odst. 1 návrhu RejZ). Pouze spolkům postačí, učiní-li tak ve lhůtě tří let, tedy do 2. 1. 2017 (§ 122 odst. 2 RejZ). Novinkou je možnost, aby subjekty zapsané do obchodního rejstříku požádaly o zápis údajů, u kterých to zákon nevyžaduje. Takový zápis by potom mohl pomoci vyvrátit dobrou víru třetích osob v opak. Společnosti například budou odcizeny akcie připravené k vydání a hrozilo by, že dojde k jejich dobrověrnému nabytí někým, kdo by nevěděl o jejich krádeži. Princip tzv. pozitivní materiální publicity, podle něhož údaje zapsané do obchodního rejstříku může zapsaná osoba namítat proti každému, i kdyby o nich v konkrétním případě nevěděl (např. proto, že do rejstříku nenahlédl), se však
u těchto skutečností neprosadí. Tuto výhodu zákon dál vyhrazuje údajům, které se do rejstříku zapisují povinně (§ 8 odst. 2 návrh RejZ). Podmínkou dobrovolného zápisu také bude, aby se týkal „důležité“ skutečnosti, na jejímž zápisu je právní zájem [§ 25 odst. 1 písm. k) návrhu RejZ]. Obchodní rejstřík proto nepůjde využít například k propagačním účelům.

Rejstřík dál povede krajský soud (§ 75 odst. 1 návrhu RejZ). Zjednodušení a urychlení by nicméně mohla podpořit možnost, aby zápis dálkovým přístupem provedl notář, který sepsal tzv. podkladový zápis či zápis o osvědčení, resp. všechny takové zápisy, v nichž má zapisovaný údaj podklad (§ 108 - § 118 návrhu RejZ). To nevylučuje, aby zapsaná osoba požádala o zápis i tak rejstříkový soud, jak bylo dosud zvykem.

1.3. Další doprovodné předpisy

Z dalších navržených předpisů lze poukázat na balík novel více než sedmdesáti zákonů (sněmovní tisk č. 930), který promítá rekodifikaci do různých oblastí civilního práva, i pokud jde o právo společností. Pozornost zasluhují například změny zákona o bankách (část devátá), notářského řádu (část desátá), zákona o oceňování majetku (část dvacátá třetí), o evropském hospodářském zájmovém sdružení (část padesátá čtvrtá), evropské společnosti (část padesátá osmá) či přeměnách obchodních společností a družstev (část šedesátá osmá).

Na úpravu veřejné prospěšnosti v novém občanském zákoníku (§ 146 - § 150 NOZ) naváže zákon o statusu veřejné prospěšnosti. Jeho návrh (sněmovní tisk č. 989) vymezuje bližší pravidla, za kterých půjde právnickým osobám (včetně kapitálových obchodních společností a družstev) tento status přiznat (a tím jim otevřít cestu k rozličným veřejným dotacím či daňovým zvýhodněním) i odejmout. K jeho vzniku bude nezbytný zápis do rejstříku,
na podkladě soudního rozhodnutí o právu na takový zápis [§ 147 NOZ, § 6 návrhu zákona
o statusu veřejné prospěšnosti, § 25 odst. 1 písm. j) návrhu RejZ].

Reformou projde i právo procesní. Kromě návrhu rozsáhlé novelizace občanského soudního řádu (sněmovní tisk č. 932) projednala sněmovna návrh zákona o zvláštních řízeních soudních (sněmovní tisk č. 931). Z dnešní úpravy v občanském soudním řádu by se do něj měla vyčlenit úprava tzv. nesporných řízení, například o statusových otázkách právnických osob, včetně obchodních společností a družstev (o jejich zrušení soudem, jmenování chybějících členů jejich orgánů, opatrovníka atd.; § 85 - § 93 návrhu zákona o zvláštních řízeních soudních).

2.      Systém nové právní úpravy

Zákon o obchodních korporacích přináší pro obchodní společnosti a družstva souhrnný název obchodní korporace (§ 1 odst. 1 ZOK). Systém práva, které se na ně použije, rekodifikace vrství do několika rovin.

Na prvním místě bude třeba vyjít z obecných ustanovení, která dopadají bez rozdílu na všechny právnické osoby (§ 118 - § 209 NOZ). Do nich se z dnešního obchodního zákoníku (dále jen „ObchZ“) přesouvá např. úprava jednání před vznikem společnosti (§ 127 NOZ) či její neplatnosti (§ 128 – § 131 NOZ, § 145 NOZ), zrušení (§ 168 – § 173 NOZ), zániku
(§ 185, § 186 NOZ) nebo likvidace (§ 187 - § 209 NOZ). Významná jsou rovněž pravidla
o orgánech právnické osoby (§ 151 - § 160 NOZ), včetně péče řádného hospodáře a sankčního ručení za dluhy společnosti (§ 159 NOZ), a jednání za právnickou osobu (§ 161 -
§ 167 NOZ).

Ve druhém sledu bude nezbytné sáhnout k ustanovením nového občanského zákoníku společným všem korporacím bez ohledu na jejich formu, tedy i korporacím obchodním. Jsou obsažena v § 210 - § 213 NOZ.

Základním typem korporace, který podrobně upravuje nový občanský zákoník, jsou spolky (účinností rekodifikace se na ně přemění všechna občanská sdružení). Ustanovení o nich se
na obchodní korporace – ve třetí rovině použitelného práva - vztáhnou, stanoví-li tak zákon

o obchodních korporacích (§ 3 odst. 1 ZOK). Činí tak například, pokud jde o úpravu nicotnosti rozhodnutí orgánu (§ 45 odst. 1 ZOK), neplatnosti usnesení valné hromady (§ 191 odst. 1, § 428 odst. 1 ZOK) či práva společníka na přiměřené zadostiučinění při takové neplatnosti (§ 193 odst. 2, § 430 odst. 2 ZOK).

Teprve v dalších dvou rovinách bude možné použít ustanovení zákona o obchodních korporacích, a to – podobně jako dnes – nejprve obecná, aplikovatelná na všechny formy obchodních společností a družstva (§ 1 – § 94 ZOK), a poté zvláštní, koncipovaná speciálně pro tu kterou formu obchodní korporace, tedy veřejnou obchodní společnost (§ 95 - § 117 ZOK), komanditní společnost (§ 118 - § 131 ZOK), společnost s ručením omezeným (§ 132 - § 242 ZOK), akciovou společnost (§ 243 - § 551 ZOK) a družstvo (§ 552 - § 773 ZOK). V rámci právní úpravy družstev zákon o obchodních korporacích nově rozlišuje družstva bytová (§ 727 - § 757 ZOK), sociální (§ 758 - § 773 ZOK) a ostatní. Důvodem jsou speciální požadavky, kterým budou prvá dvě zmíněná podléhat. Jedná se zvláště o omezení v nakládání s majetkem (§ 750 - § 752 ZOK pro bytová a § 765 a § 766 ZOK pro sociální družstva).

II. STANOVISKA K DOTAZŮM

(z Vašich dotazů)

6. Pronájem nemovitosti a povinná registrace fyzických osob

Předmět řešení:

V Metodických aktualitách č. 4/2013 v části, která se věnovala změnám v zákoně o daních z příjmů pro rok 2013, jste upozorňovali na registrační povinnost fyzických osob, které mají příjmy z pronájmu. Odkazovali jste přitom na nový § 39. Tento paragraf ale nabývá účinnosti až 1. 1. 2015. Z jiných odborných zdrojů jsem dokonce vyčetl, že by se do konce roku 2014 mělo postupovat podle daňového řádu, který stanoví povinnost registrace do 30 dnů ode dne, kdy fyzická osoba měla příjem, anebo začala s pronájmem. Není mi jasné, zda a jaké registrační povinnosti v současné době platí. Mohu Vás požádat o podrobnější informace?

Řešení:

S účinností od 1. 1. 2013 platí ustanovení zákona o daních z příjmů § 39, § 39a a § 39b, která nově upravují podmínky vzniku registrační povinnosti fyzických i právnických osob k daním z příjmů a lhůty pro podání přihlášky k registraci. Zároveň s tím došlo i ke změnám v daňovém řádu, který s účinností od 1. 1. 2013 obsahuje pouze obecnou úpravu registrační povinnosti (§ 125 a násl.). Obě tyto změny přinesl zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa. Původně plánovaná účinnost výše uvedených ustanovení od 1. 1. 2015 byla následnou novelou č. 399/2012 Sb. posunuta na 1. 1. 2013.

Podle § 125 daňového řádu registrační povinnost vzniká daňovému subjektu, kterému vznikne povinnost podat přihlášku k registraci k jednotlivé dani.

Ustanovení § 39 zákona o daních z příjmů upravuje registrační povinnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a to zvlášť pro poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty ČR, a zvlášť pro poplatníky, kteří jsou daňovými nerezidenty.

Podle § 39 odst. 1 zákona o daních z příjmů je poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 2 povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém:

a)      započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, nebo z pronájmu, nebo

b)      přijal příjem z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, nebo z pronájmu.

Registrační povinnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob uvedených v § 2 odst. 3 upravuje § 39 odst. 2 a 3 zákona o daních z příjmů.

Kromě nových důvodů registrace k dani z příjmů fyzických osob došlo také ke zkrácení lhůty pro podání přihlášky k registraci, a to z původních 30 dnů na 15 dnů ode dne naplnění rozhodných skutečností uvedených v zákoně o daních z příjmů.

Pro úplnost doplňujeme, že podle § 39 odst. 4 zákona o daních z příjmů poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy,

a)      které nejsou předmětem daně,

b)      které jsou osvobozené od daně, nebo

c)      z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

Minimální mzda

14.08.2013

Minimální mzda se od srpna 2013 zvýší

14.08.2013

Vliv čerpání předdůchodu na výši starobního důchodu

NOZ

30.07.2013

Většina firem netuší, jaké změny přinese nový občanský zákoník

25. 7. 2013 12:29

Přes tři čtvrtiny českých společností se zatím vůbec nepřipravuje na změny, které od 1. ledna 2014 přinese nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích.

Třetina firem by odložení těchto zákonů uvítala v případě, že do konce roku nebudou přijaty příslušné prováděcí předpisy, 6% by je rovnou odložilo. 71% podnikatelů se změn příliš neobává, protože se domnívají, že je čekají pouze dílčí úpravy a podle 8% se jich změny vůbec nedotknou. Odborná veřejnost má přitom zcela opačný názor. Výsledky vyplývají z průzkumu mezi českými firmami, který provedly advokátní kancelář Vilímková, Dudák & Partners a poradenská společnost OTIDEA. Podnikatele, manažery, členy statutárních orgánů a vlastníky soukromých společností ovlivní vedle občanského zákoníku zejména zákon o obchodních korporacích.

70% firem nemá jasnou představu o tom, jaké změny je v jejich podnikání od nového roku čekají. Z toho 14% vůbec netuší, o co se jedná, a 57% pouze zaslechlo, že se nějaké změny chystají, ale představu mají jen mlhavou. „Jsem skutečně překvapen. Na to, že se jedná o největší změny za poslední dvacetiletí, které významně ovlivní život firem, to řada podnikatelů vůbec neřeší.

Neuvědomují si, jak velké změny v obchodní praxi od ledna 2014 nastanou, a obávám se, že na ně nebudou připraveni. Důvodem je mimo jiné také nedostatečná a málo srozumitelná informační kampaň ze strany státu,“ domnívá se Pavel Dudák, partner advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.

Přes tři čtvrtiny společností (77%) se na nové předpisy zatím vůbec nepřipravuje. Celá polovina buď začne až po novém roce nebo žádné změny neplánuje.

Pouhých 23% už přípravy zahájilo a 27% se na to chystá v nejbližších dnech či týdnech. Podle právníků by firmy neměly přípravy již moc dlouho odkládat.

Smlouvy uzavřené před novým rokem, stejně jako již vzniklá práva a povinnosti, se sice budou nadále řídit současnou úpravou. Ale při uzavírání nových smluv a obchodních podmínek už firmy od ledna musí používat nová pravidla. Jinak se může snadno stát, že uzavřou smlouvy se závažnými a pro ně nevýhodnými důsledky, které vůbec nepředpokládaly. Firmy by si proto měly předem nechat prověřit své smlouvy a dokumentaci odborníky. A to nejen proto, aby obstály v nové právní úpravě, ale aby i maximálně využívaly nové možnosti. To však při objemné dokumentaci může trvat několik týdnů až měsíců, proto by to neměly nechávat na poslední chvíli.

35% českých firem by uvítalo odložení nového občanského zákoníku v případě, že do konce roku nebudou přijaty příslušné prováděcí předpisy. Vznikl by podle nich nesoulad mezi novými a dosavadními ustanoveními. Pouhých 6% by odložení uvítalo, protože se nestihnou do konce roku připravit. 23% respondentů si naopak myslí, že odložení nemá smysl, protože určité nesrovnalosti vzniknou při každých větších legislativních změnách. „Hodně podnikatelů určitě ovlivnil politický vývoj posledních dnů, kdy je nejisté, zda předpisy navazující na nový občanský zákoník budou přijaty nebo ne,“ je přesvědčena Marcela Vilímková, partnerka advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners. V případě neschválení prováděcích a navazujících předpisů by v praxi chyběla například i pravidla pro zápisy do obchodního rejstříku či do katastru nemovitostí. Lidé nebudou moci návrhy na zápisy a vklady podat a úředníci nebudou vědět, podle jakých pravidel postupovat. „Praktické problémy také přinese nová terminologie a nejasná ustanovení. Kvůli nim budou nové předpisy obtížně srozumitelné a aplikovatelné, ačkoliv oboje bylo jedním z cílů nové úpravy,“ pokračuje Vilímková.

Téměř 80 % společností si nemyslí, že by nové zákony jejich podnikání ovlivnily nějak zásadně. Jen 20% očekává rozsáhlé změny. Téměř 40% podnikatelů se domnívá, že se jich rekodifikace dotkne pouze okrajově a 4% si myslí, že vůbec. Podle právníků ale nová úprava obchodní praxi ovlivní opravdu zásadně.

Změní se podmínky založení a celkové fungování společností i družstev. Firmy by měly změnit své zakladatelské listiny tak, aby byly v souladu s novou legislativou a aby obstály v nových podmínkách. Změní se i samotný proces uzavírání smluv. Zákony ale také přinesou spoustu příležitostí jak podnikání vylepšit. Stručně řečeno, bude možné firmy řídit jednodušeji a flexibilněji. Akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným mohou například zřídit nové druhy akcií a podílů, mj. i bez práva podílet se na řízení společnosti.

70% podnikatelů se změn příliš neobává, protože je podle jejich názoru čekají pouze dílčí úpravy. Podle necelých 10% se jich změny vůbec nedotknou. Pouze 20% firem má z nových předpisů obavy, protože ví, že budou muset provést rozsáhlé přeměny. Velké společnosti se už dávno připravují. Typicky banky a pojišťovny, které uzavírají smlouvy s desítkami klientů dnes a denně, už přepracovávají svoji dokumentaci několik měsíců a vydaly už miliony korun. Přelomové změny ale nastanou i pro všechny střední a malé firmy a jejich orgány. Smluvní vztahy jsou upraveny mnohem volněji, značně přibude situací, které si strany mohou upravit dohodou a které zákon již neřeší. Pokud na ně však obchodní partneři zapomenou, mohou v praxi způsobit nepříjemné obtíže. Například se také zásadně rozšíří možnosti uzavírat smlouvy pouze ústní formou místo písemné, což může mít fatální důsledky a dopady.

A jak se firmy konkrétně připravují? 31% společností spolupracuje s právníky, 28% změny provede interně. 28% stále vyčkává a změny provede až po novém roce. Připravit se potřebuje každý podnikatel či manažer, který se s důsledky nové úpravy bude setkávat ve své obchodní praxi.  Od ledna se totiž rozsáhle změní i odpovědnost manažerů a statuárních orgánů vůči společnosti. Kdo nebude vědět jak, a nebude se novými pravidly řídit, vystavuje se riziku, že svým jednáním může způsobit společnosti škodu. Významně se změní také odpovědnost za nesprávná rozhodování manažerů. Ti by si proto měli přinejmenším zjistit, za co od nového roku odpovídají a za co nikoli, a jaké důsledky budou mít jejich nesprávná rozhodnutí. Novými pravidly se bude řídit také střet zájmů a odměňování statutárních orgánů.

Realizace průzkumu

Do průzkumu se zapojilo přes 100 českých soukromých společností. Průzkum proběhl od 9. do 19. 7. 2013.

Na vlastní náklady ho připravily advokátní kancelář Vilímková, Dudák & Partners a společnost OTIDEA. Výsledky jsou zaokrouhlené, přesná % jsou uvedena v příloze s graficky zpracovanými výsledky.

Vilímková, Dudák & Partners

Advokátní kancelář poskytující profesionální služby několika desítkám nadnárodních i tuzemských klientů.

http://www.vilimkovadudak.cz/
http://rekodifikace2014.cz/Default.aspx

MA

21.02.2013

Výňatek z publikace Metodické aktuality č. 3/2013

I.   ZMĚNY ZÁKONA O DPH OD 1. 1. 2013

1.   Úvod

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH), byl od 1. 5. 2004, kdy nabyl účinnosti, již téměř třicetkrát novelizován. Další dvě novelizace zákona o DPH nabyly účinnosti od 1. 1. 2013. Součástí zákona č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, je jako část druhá zařazena novela zákona o DPH, kterou je prováděna zejména úprava sazeb DPH pro rok 2013 a některé navazující změny. V listopadu 2012 byl tento zákon v Poslanecké sněmovně PČR schválen, ale byl vrácen Senátem PČR k opětovnému hlasování v Poslanecké sněmovně PČR, která tento zákon dne 19. 12. 2012 definitivně schválila. Dne 27. 12. 2012 byl zákon č. 500/2012 Sb. zveřejněn ve Sbírce zákonů a od 1. 1. 2013 nabyl účinnosti, včetně změny zákona o DPH.

Od 1. 1. 2013 nabyla účinnosti poměrně rozsáhlá novelizace zákona o DPH (tzv. technická novela) provedená zákonem č. 502/2012 Sb., která přináší celou řadu metodických či technických změn, které vycházejí zejména z příslušných předpisů EU. Jedná se zejména o směrnici Rady 2010/45/EU, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o pravidla fakturace, a dále o směrnici Rady 2008/8/ES, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o místo poskytnutí služby a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES. Tato novela zákona byla koncem září 2012 schválena Poslaneckou sněmovnou PČR a v říjnu 2012 byla projednávána Senátem PČR, který tuto novelu vrátil Poslanecké sněmovně PČR s pozměnovacím návrhy. Poslanecká sněmovna PČR však tyto pozměňovací návrhy neschválila a dne 19. 12. 2012 technickou novelu schválila v původním znění. Dne 27. 12. 2012 byl zákon č. 502/2012 Sb. zveřejněn ve Sbírce zákonů a od 1. 1. 2013 nabyl účinnosti.