Sledujeme pro Vás vše podstatné z oblasti účetníctví a daní!

Dlouhý výpis všech aktualit, nejnovější první

29.10.2018

Elektronická fakturace – základní informace

3. 10. 2018

Co je to elektronická faktura/ce

Elektronická faktura (e-faktura) je dokumentem v digitální podobě (elektronickým dokumentem) podle ustanovení § 2 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, a nařízení eIDAS. Může být doručena ve strukturovaném nebo nestrukturovaném datovém formátu. Může být účetním záznamem podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, daňovým dokladem podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, může sloužit i pro jiné účely (např. jako dodací list, záruční list, důkazní prostředek apod.).

E-faktura je dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU , o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek, taková faktura, která byla vystavena, předána a přijata ve strukturovaném elektronickém formátu, jenž umožňuje její automatizované a elektronické zpracování, a je v souladu s evropskou normou pro elektronickou fakturaci EN 16931-1:2017.

E-faktura je dle usnesení vlády č. 347/2017 a vyhlášky č. 194/2009 Sb. , o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, elektronická faktura ve formátech, které předepisuje evropská směrnice 2014/55/EU, a elektronická faktura ve formátu isdoc/isdocx (Information System Document) verze 5.2 a vyšší.
 

Formáty e-faktury a normy

  1. Evropská norma pro elektronickou fakturaci EN 16931-1:2017.
  2. Formáty / syntaxe dle čl. 3 odst. 2 evropské směrnice 2014/55/EU:
    - formát / syntax UBL 2.1 ISO/IEC 19845:2015,
    - formát / syntax UN/CEFACT CII (Cross Industry Invoice).
  3. Formát isdoc/isdocx (Information System Document) verze 5.2 a vyšší (dle usnesení vlády č. 347/2017 a vyhlášky č. 194/2009 Sb.).
     

Důležité termíny/důležitá data

31. 12. 2018
Povinnost ústředních orgánů státní správy a jimi podřízených organizačních složkami státu stanovená usnesením vlády č. 347/2017 přijímat elektronické faktury ve formátech stanovených evropskou směrnicí 2014/55/EU a dále ve formátu isdoc/isdocx (Information System Document) verze 5.2 a vyšší.

1. 4. 2019
Povinnost zadavatelů veřejných zakázek v kategorii Česká republika a Česká národní banka přijímat a zpracovávat elektronické faktury odpovídající evropské normě pro elektronickou fakturaci EN 16931-1:2017.

1. 4. 2020
Povinnost zadavatelů veřejných zakázek v kategorii Ostatní zadavatelé přijímat a zpracovávat elektronické faktury odpovídající evropské normě pro elektronickou fakturaci EN 16931-1:2017.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

05.09.2018

Změna podmínek podpory zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením

2. 7. 2018

Dne 30. června 2018 skončilo přechodné období, během kterého se zaměstnavatelé zaměstnávající osoby se zdravotním postižením (OZP) mohli připravit na přechod od vymezování či zřizování chráněného pracovního místa (CHPM) k tzv. „uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce“. Chtějí-li tito zaměstnavatelé žádat o příspěvky na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce, musí mít s Úřadem práce České republiky (ÚP ČR) uzavřenou „Dohodu o uznání za zaměstnavatele osob se zdravotním postižením“ (dohoda o uznání). To platí stejně i pro nové zaměstnavatelé OZP, kteří příspěvek dosud nepobírali, ale hodlají o něj požádat.

Do konce června 2018 jsou podle nové právní úpravy za uznané zaměstnavatele považovány ty firmy, kterým ÚP ČR od 1. 1. 2018 poskytoval příspěvek podle § 78 zákona o zaměstnanosti ve znění účinném do 31. 12. 2017 a zároveň splňují zákonem stanovené podmínky.

Splnění podmínek pro uzavření dohody o uznání ověřuje ÚP ČR, a to i provedením místního šetření přímo na pracovištích zaměstnavatele. Jednou z těchto podmínek je bezhotovostní výplata mzdy nebo platu nejméně 80 % zaměstnanců se zdravotním postižením. Tato podmínka platí od roku 2012. Změna právní úpravy od 1. 1. 2018 vymezila období, ve kterém se splnění této podmínky sleduje, a to na 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání.
 

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

05.09.2018

Pojistné na sociální zabezpečení po ukončení studia

20. 7. 2018

Studium a jeho ukončení

Pokud student či absolvent nenastoupí do zaměstnání či nezačne podnikat, odvádět pojistné na sociální zabezpečení nemusí. Doba studia v období od 1. 1. 2010 ale není dobou důchodového pojištění ani tzv. dobou náhradní a nezapočítává se pro budoucí starobní důchod. Samotným ukončením studia tedy povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení též nevzniká. Rozhodujícím mezníkem pro odvod pojistného na sociální zabezpečení je podle zákona zahájení výdělečné činnosti, která založí účast na pojištění.
 

Student si může sám dobrovolně platit důchodové pojištění

Od dovršení 18. roku má však student či absolvent možnost přihlásit se na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění, pokud si chce zajistit, aby se mu tato doba v budoucnu počítala pro starobní důchod. Měsíční pojistné hrazené v roce 2018 u osoby dobrovolně důchodově pojištěné činí minimálně 2 099 Kč. Za období studia je možné si dobrovolné důchodové pojištění doplatit zpětně i kdykoliv v budoucnu.
 

Nástup do zaměstnání

Když absolvent po ukončení studia nastoupí do zaměstnání, je povinen odvádět za něj pojistné na sociální zabezpečení jeho zaměstnavatel, který za zaměstnance plní i další povinnosti v sociálním zabezpečení (např. zasílá OSSZ evidenční list důchodového pojištění či podklady pro dávky nemocenského pojištění).

Zaměstnavatel však neodvádí pojistné na sociální zabezpečení, pokud jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu (jestliže příjem nebyl sjednán ve výši alespoň 2 500 Kč za kalendářní měsíc a ani takové výše nedosáhl), a činnost vykonávanou na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 Kč. Toto období se pak nepočítá do doby potřebné pro důchod a zaměstnanec není ani účasten nemocenského pojištění.
 

Zahájení podnikání

Když se absolvent po ukončení studia rozhodne podnikat, tedy zahájit samostatnou výdělečnou činnost, je třeba tuto skutečnost oznámit příslušné OSSZ podle místa bydliště, která mu sdělí i všechny potřebné informace, včetně údajů k placení pojistného a záloh na pojistné na důchodové pojištění. Pokud je podnikání hlavní činností, je placení záloh na důchodové pojištění povinné již v prvním roce podnikání. Měsíční záloha na pojistné se platí alespoň v minimální výši a pro rok 2018 je stanovena částkou 2 189 Kč.

Je-li podnikání vedlejší činností, což může být např. při zaměstnání nebo při pobírání rodičovského příspěvku, je povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění závislá na výši dosažených příjmů. Takzvaná „rozhodná“ částka podmiňující povinnost platit pojistné na důchodové pojištění je proměnlivá a v roce 2018 činí 71 950 Kč při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok.
 

Vycestování do zahraničí

Studenti, kteří po ukončení studia v ČR vycestují do zahraničí, kde např. absolvují stáž či dále studují, taktéž pojistné na sociální zabezpečení neplatí. Pokud však budou v zahraničí pracovat, je třeba vědět, že v rámci EU platí pro sociální zabezpečení evropská koordinační pravidla, která určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se z příjmu bude platit pojistné. Obvykle se platí do systému toho státu, kde je práce vykonávána. Obdobná pravidla platí při výdělečné činnosti v zemích, s nimiž má ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení. O povinnostech v konkrétním státě je třeba se informovat u příslušné instituce daného státu. Pokud by student s bydlištěm v ČR vykonával práci na území dvou nebo více členských států EU, má oznamovací povinnost vůči OSSZ podle svého trvalého nebo hlášeného pobytu.
 

Nezaměstnanost a evidence u úřadu práce

Pokud absolvent zůstane po ukončení studia nezaměstnaný, bez ohledu na to, zda se zaeviduje či nezaeviduje na úřadu práce, pojistné na sociální zabezpečení odvádět nemusí. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je náhradní dobou důchodového pojištění. Ale pozor: pro budoucí důchod (starobní, invalidní, pozůstalostní) se však započítává pouze v omezeném rozsahu. Z doby evidence bez pobírání podpory v nezaměstnanosti či rekvalifikaci před 55. rokem věku se pro potřeby důchodového pojištění započítává maximálně 1 rok. Zejména při dlouhodobé nezaměstnanosti lze doporučit přihlásit se k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, aby se tato doba v budoucnu mohla zohlednit při stanovení důchodu.
 

Jiné situace, např. dobrovolnictví či specifické druhy výdělečné činnosti

Mohou nastat i další situace, při kterých nevzniká povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Např. výkon dlouhodobé dobrovolnické služby nebo vykonávání zvláštních druhů činnosti, které nezakládají účast na pojištění. Jde o (výše zmíněné) zaměstnání malého rozsahu, kdy příjem nebyl sjednán ve výši alespoň 2 500 Kč za kalendářní měsíc a ani takové výše nedosáhl, činnost vykonávanou na základě dohody o provedení práce, pokud odměna z ní nepřesahuje částku 10 000 Kč v měsíci, ale také např. činnost konanou v určitých případech na základě příkazní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku, je-li vykonávána bezúplatně (v opačném případě jde již o samostatnou výdělečnou činnost). Také v těchto uvedených případech, kdy se pojistné na sociální zabezpečení neodvádí, je možné se za splnění zákonných podmínek přihlásit k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. Ta sice nezajistí nárok na dávky nemocenského pojištění (v sociálních situacích jako je dočasná pracovní neschopnost, mateřství či potřeba ošetřování), ale má význam pro nárok na důchod.
 

Pojistné na sociální zabezpečení není totéž co zdravotní pojištění

Lidé se mnohdy nesprávně domnívají, že stát za studenty platí jak pojistné na zdravotní pojištění, tak pojistné na sociální zabezpečení. Jde o omyl. V systému sociálního zabezpečení stát plátcem pojistného u vybraných skupin osob není, neboť jde o zcela rozdílnou koncepci zabezpečení občanů. V praxi tak může nastat, že občan v určité situaci povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení nemá, zatímco ve zdravotním pojištění ano. Na povinnosti týkající se zdravotního pojištění je proto třeba se informovat u příslušné zdravotní pojišťovny.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

05.09.2018

Osobní konto dob důchodového pojištění lze snadno zkontrolovat

10. 8. 2018

Bez ohledu na to, zda vám do důchodu zbývá dvacet, patnáct, deset nebo jen pět let, své tzv. důchodové konto můžete mít pod kontrolou. O vyhotovení informativního osobního listu (přehledu) důchodového pojištění může totiž Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) požádat každý. Jednou za kalendářní rok je vyhotovení a doručení tohoto přehledu zdarma.

Přehled obsahuje výčet a součet dob důchodového pojištění (odpracovaných let), případně náhradních dob pojištění (např. dobu vedení v evidenci úřadu práce), uložených v evidenci ČSSZ. Jsou v něm rovněž uvedeny výdělky (přesněji vyměřovací základy), ze kterých bylo odvedeno pojistné na sociální zabezpečení, a vyloučené doby (např. doba dočasné pracovní neschopnosti) od roku 1986. Přehled zároveň uvádí informaci o dobách neevidovaných, tzn. o dobách, ke kterým ČSSZ nemá v evidenci žádný doklad. Pokud v něm lidé objeví nedostatky, mohou je včas začít řešit.

Žádost o informativní osobní list důchodového pojištění lze podat písemně i elektronicky. Písemná žádost (tu najdete v příloze) se zasílá poštou na adresu: ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5. Musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení, rodné příjmení, adresu, na kterou má být přehled zaslán, a podpis žadatele. Žádost lze zaslat také e-mailem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem na adresu e-podatelny ČSSZ posta@cssz.cz nebo datovou zprávou do datové schránky ČSSZ (ID: 49kaiq3) nebo využitím online služby ePortálu ČSSZ.

Muži ročníku narození 1957 a ženy narozené v roce 1960 v roce 2018 žádat nemusí, přehled obdrží automaticky.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Přílohy:

Zadost.pdf (29 kB)

05.09.2018

V systému EET se mění SSL certifikát

28. 8. 2018

Dne 10. 9. 2018 se na příjmové straně elektronické evidence tržeb (EET) změní certifikát, který zabezpečuje spojení mezi pokladními zařízeními, která evidují tržby, a příjmovou stranou EET.

Uživatelé pokladen, kteří si chtějí ověřit, zdali je jejich pokladní zařízení připraveno na změnu a bez jakýchkoliv problémů evidovat tržby, by se měli u svého dodavatele pokladního zařízení či software ujistit, zda je jejich zařízení na výměnu SSL certifikátu připraveno a důvěřuje certifikátům certifikační autority DigiCert. Také výrobcům a dodavatelům pokladních zařízení a software Finanční správa ČR doporučuje, aby zkontrolovali své systémy a ujistili se, že přechod na nový certifikát DigiCert Global Root G2 bude pro jejich zákazníky bezproblémový.

Důvodem výměny certifikátu je ukončení činnosti veřejné certifikační autority GeoTrust a převod jejích aktivit pod autoritu DigiCert.

Přestože je certifikační autorita Digicert standardně podporována většinou operačních systémů a internetových prohlížečů, může nastat situace, kdy u některých pokladních zařízení není kořenový certifikát autority DigiCert nastaven jako důvěryhodný. V takovém případě se nemusí pokladnímu zařízení od 10. 9. 2018 podařit navázat zabezpečené HTTPS spojení s příjmovou stranou EET.

Technické podrobnosti a informace jsou uvedeny na internetových stránkách http://www.etrzby.cz/.
 

Zdroj:  Finanční správa ČR

05.09.2018

ÚZ Školství, září 2018

 NOVÉ   4. 9. 2018

V pondělí 10. září vyjde v edici ÚZ aktuální soubor školských předpisů. Protože objem publikace stále narůstal a protože jen málo uživatelů užívá současně jak předpisy pro regionální školství, tak i pro vysoké školy, rozhodli jsme se obě oblasti osamostatnit a vydat:

ÚZ č. 1278 Regionální školství, pedagogičtí pracovníci, výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče

ÚZ č. 1279 Vysoké školství

Předplatitelé byli e-mailovou zprávou vyzváni, aby si sdělili, zda chtějí odebírat jedno nebo obě témata.

 

Redakce Nakladatelství Sagit, a.s.

27.06.2018

Informace k nové dávce - dlouhodobému ošetřovnému

5. 6. 2018

Od 1. června 2018 lze poprvé požádat o novou dávku nemocenského pojištění – dlouhodobé ošetřovné. Tato až 90 denní dávka umožní lidem zůstat doma v situaci, kdy budou pečovat o člena rodiny, který byl hospitalizován po dobu nejméně 7 dní a u kterého ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči (zpravidla nemocnice) rozhodl, že jeho zdravotní stav vyžaduje po propuštění z hospitalizace domácí celodenní péči po dobu nejméně 30 dní.
 

V jakých situacích lékař vystaví rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče?

V případě závažného zhoršení zdravotního stavu z důvodu vážné nenadálé nemoci nebo úrazu, po němž následovala hospitalizace ve zdravotnickém zařízení, která trvala alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, a současně ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči usoudil, že zdravotní stav propouštěné osoby do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování celodenní péče alespoň po dobu následujících 30 kalendářních dnů. Smyslem dlouhodobého ošetřovného je usnadnit péči o vážně nemocné a zdravotně postižené osoby, u kterých nastalo závažné akutní zhoršení zdravotního stavu. Není primárně určeno pro situace, kdy dochází ke kolísavému zhoršování chronického nepříznivého zdravotního stavu nebo je např. zahájena rekonvalescence po plánovaných výkonech (jako např. výměna kloubu, transplantace apod.).

Poprvé budou moci ošetřující lékaři zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči vystavit rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče 1. června 2018, avšak za předpokladu, že jde alespoň o sedmý den hospitalizace propouštěné osoby.
 

Jaké jsou podmínky pro nárok na dlouhodobé ošetřovné?

Aby mohla být dávka ošetřující osobě vyplácena, je základní podmínkou její účast na nemocenském pojištění, tj. např. trvání zaměstnání, které založilo účast na pojištění v době nástupu na tuto dávku (z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení). Přitom platí, že před začátkem čerpání dávky trvala účast na nemocenském pojištění u zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) musí být pro nárok na dávku splněna podmínka dobrovolné účasti na nemocenském pojištění OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na dlouhodobé ošetřovné. OSVČ nesmí v době pobírání této dávky vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost.

Specifickou podmínkou pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřovaná osoba udělila souhlas s poskytováním dlouhodobé péče ošetřující osobě, a to na tiskopise žádosti o dávku. U nezletilých osob, které nenabyly plné svéprávnosti, se udělení souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče nevyžaduje.
 

Komu budou okresní správy sociálního zabezpečení vyplácet dlouhodobé ošetřovné?

Okruh osob, které mohou brát dlouhodobé ošetřovné z důvodu poskytování dlouhodobé péče, je poměrně široký. Mohou jimi být příbuzní (např. manželka, dospělý potomek, tchyně, švagr, neteř nebo snacha apod.) osoby vyžadující dlouhodobou péči. Dále to také může být druh nebo družka ošetřované osoby anebo osoba žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka společného místa trvalého pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče.
 

Jaké doklady jsou potřeba a jak se o dávku žádá?

Nárok na dlouhodobé ošetřovné se bude uplatňovat prostřednictvím několika předepsaných tiskopisů, některé vystavuje pouze ošetřující lékař zdravotnického zařízení lůžkové či ambulantní péče, jiné vyplní žadatel o dávku spolu s osobou, o kterou bude pečovat. OSVČ doklady předávají přímo „své“ OSSZ, u které jsou registrovány, zaměstnanec je OSSZ předá prostřednictvím svého zaměstnavatele.
 

Jak je to s omluvením nepřítomnosti v práci po dobu dlouhodobé péče?

Podle zákoníku práce uděluje zaměstnavatel zaměstnanci souhlas s nepřítomností v práci k poskytování dlouhodobé péče. Zpravidla tak učiní na základě předloženého tiskopisu „Žádost o dlouhodobé ošetřovné“. Zaměstnavatel není povinen tento souhlas udělit jen v případě, že tomu brání vážné provozní problémy. Neudělení souhlasu zaměstnavatel oznámí a zdůvodní zaměstnanci písemně. Pokud zaměstnanec bude mít za to, že zaměstnavatelem uvedené provozní důvody by udělení souhlasu neměly bránit, má možnost obrátit se na oblastní inspektorát práce.
 

Po jak dlouhou dobu je dlouhodobé ošetřovné vypláceno a je možné se vystřídat?

Dávka se poskytuje maximálně 90 kalendářních dnů ode dne vzniku potřeby dlouhodobé péče, tj. nejdříve od sedmého dne hospitalizace. V případě, že je ošetřovaná osoba opětovně hospitalizovaná, nebude ošetřující osobě za dobu hospitalizace (s výjimkou prvního a posledního dne hospitalizace) dlouhodobé ošetřovné vyplaceno. Během čerpání dlouhodobého ošetřovného je možné se vystřídat např. s jiným členem rodiny, avšak vždy pouze po celých dnech a se souhlasem osoby, které je péče poskytována. V případě pravidelného střídání ošetřující osoba k žádosti o dávku přiloží rozpis (harmonogram), ve kterých dnech bude poskytovat péči; i na rozpisu musí být uveden souhlas ošetřované osoby.

Ošetřující osobě může další nárok na dlouhodobé ošetřovné (u téhož či jiného člena rodiny) vzniknout nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měla naposledy vyplaceno dlouhodobé ošetřovné.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

22.05.2018

Sdělení k zaplacení daně z nemovitých věcí

 NOVÉ   14. 5. 2018

Finanční správa zahájila rozesílku složenek na zaplacení daně z nemovitých věcí na rok 2018. Lhůta pro zaplacení daně (nebo její první splátky) končí 31. května 2018.

Fyzické osoby, které nemají zřízenou datovou schránku, obdrží do poštovních schránek bezplatnou „daňovou“ složenku. Fyzické osoby, které mají zřízenou datovou schránku, a právnické osoby obdrží informace pro placení daně do své datové schránky. Pokud právnická osoba nemá zpřístupněnou datovou schránku, dostane poštou běžnou poštovní poukázku. Kdo se přihlásil k zasílání údajů pro placení daně e-mailem, dostane všechny potřebné informace k placení daně do své e-mailové schránky. V případě poplatníků přihlášených k placení daně prostřednictvím SIPO, proběhne úhrada daně v souladu s podmínkami České pošty.

Aby se na poštách a u pokladen netvořily nepříjemné fronty, složenky jsou rozesílány poplatníkům postupně tak, aby v jedné lokalitě neobdrželi všichni složenky současně. Poslední z nich poplatníci obdrží nejpozději do 22. května.

Nepřesáhne-li částka daně 5 000 Kč, je splatná celá do 31. května. Je-li daň vyšší než 5 000 Kč, je splatná ve dvou splátkách (do 31. května a do 30. listopadu), avšak poplatník ji může v termínu do 31. května zaplatit i najednou.

Informaci o celkové výši daně a případném přeplatku nebo nedoplatku se poplatník dozví z oddělitelné části složenky (alonže), stejně jako adresu územního pracoviště, kde je uložen jeho daňový spis k dani z nemovitých věcí.

Kdo vlastní více nemovitostí v jednom kraji a nemá daň vyšší než 5 000 Kč, najde v obálce jen jednu složenku, kde budou platby za všechny nemovitosti v kraji sečteny dohromady. Kdo vlastní nemovitosti na území různých krajů nebo platí daň vyšší než 5 000 Kč, najde v téže obálce více složenek.

Na složenkách je předtištěn bankovní účet finančního úřadu, na který se daň platí, včetně předčíslí a kódu banky. Částku celkové platby vyplní poplatník sám, a to podle údajů z alonže. Pro placení lze využít i QR kód, uvedený na alonži. Poplatníci, kteří se přihlásili k zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem, obdrží namísto složenky e-mailovou zprávu s kompletní informací pro placení daně.

Daň může být zaplacena:

  • bezhotovostním převodem z účtu poplatníka na účet finančního úřadu,
  • na poště daňovou složenkou bez poštovného (platí jen pro fyzické osoby) nebo běžnou složenkou,
  • prostřednictvím SIPO (platí pro poplatníky, kteří se k této službě přihlásili na finančním úřadě nejpozději do 31. ledna 2018; tito poplatníci neobdrží obálku s daňovou složenkou. Pozor na dostatečnou výši inkasního limitu pro platbu SIPO!),
  • hotově v pokladně finančního úřadu.

Poplatníkům daně z nemovitých věcí, u nichž na zdaňovací období roku 2018 došlo ke změně výše daně oproti předchozímu roku, případně oproti částce vypočtené v daňovém přiznání, sděluje novou výši daně místně příslušný finanční úřad nejčastěji hromadným předpisným seznamem. Tento seznam je pro poplatníky zpřístupněn k nahlédnutí na všech územních pracovištích příslušného finančního úřadu v pracovních dnech v průběhu měsíce května.

V případě nejasností či nesrovnalostí se mohou poplatníci obrátit na finanční úřad v místě, kde je umístěn jejich spis.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

02.05.2018

Informace ke zpřístupnění hromadného předpisného seznamu na daň z nemovitých věcí v roce 2018

 NOVÉ   2. 5. 2018

Daň z nemovitých věcí se stanovuje rozhodnutím, jímž je platební výměr, dodatečný platební výměr nebo hromadný předpisný seznam.

Poplatníkům daně z nemovitých věcí, u nichž na zdaňovací období roku 2018 došlo ke změně výše daně oproti předchozímu roku, případně oproti částce vypočtené v daňovém přiznání, sděluje místně příslušný finanční úřad novou výši daně nejčastěji hromadnými předpisnými seznamy, které jsou zpřístupněny k nahlédnutí na územních pracovištích příslušného finančního úřadu.

Finanční úřad vydává hromadný předpisný seznam na daň z nemovitých věcí za obvod své územní působnosti, tj. za příslušný kraj nebo za hlavní město Prahu. Hromadné předpisné seznamy zpřístupní příslušné finanční úřady k nahlédnutí na svých územních pracovištích v průběhu měsíce května 2018. Informace o době, kdy lze do hromadných předpisných seznamů nahlédnout, uveřejní jednotlivé finanční úřady veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí po dobu nejméně 30 dnů na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Vyhlášky finančních úřadů o zpřístupnění hromadných předpisných seznamů budou uveřejněny také na úředních deskách obcí v příslušném kraji. Při nahlédnutí do hromadného předpisného seznamu jsou daňovému subjektu zpřístupněny pouze údaje týkající se jemu stanovené daně.

Stanovení daně hromadným předpisným seznamem se neodůvodňuje.

Za den doručení hromadného předpisného seznamu se považuje třicátý den po jeho zpřístupnění.

Proti stanovení daně se mohou poplatníci uvedení v hromadném předpisném seznamu odvolat ve lhůtě do 30 dnů ode dne jeho doručení, a to i před jeho doručením. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Podané odvolání nemá odkladný účinek.

Poplatníkům neuvedeným na hromadném předpisném seznamu je daň z nemovitých věcí stanovena podle zákona o dani z nemovitých věcí ve výši poslední známé daně nebo ve výši shodné s podaným daňovým přiznáním bez oznámení stanovené výše daně platebním výměrem, anebo je oznámena platebním výměrem v případě, že se stanovená daň odchyluje od daně poplatníkem přiznané.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

26.03.2018

Nejčastější chyby v daňových přiznáních

13. 3. 2018

Finanční správa upozorňuje poplatníky daně z příjmů na pět nejčastějších chyb v daňových přiznáních:

  1. Špatné uplatňování odčitatelných položek a slev na dani. Například tzv. školkovné uplatňují poplatníci v maximální možné výši, ačkoliv reálně zaplatili nižší částku. Nebo úroky z hypotéky si uplatňuje ten, kdo není vlastníkem předmětu bytové potřeby.
  2. Podnikatelé by si v přiznání za rok 2017 měli dát pozor na odčítání slevy na manželku a daňové zvýhodnění na dítě, a to v návaznosti na výši příjmů, ze kterých výdaje příslušným procentem uplatňují.
  3. Mnoho poplatníků chybně uplatňuje slevu na manželku (manžela). Nejčastější chybou bývá nezahrnutí nemocenských dávek, podpory v nezaměstnanosti nebo peněžité pomoci v mateřství (tzv. mateřské) do příjmů manželky (manžela). Mateřská bývá zaměňována s rodičovským příspěvkem, který představuje dávku státní sociální podpory (stejně tak i porodné) a do vlastních příjmů manželky se pro účely uplatnění této slevy nezahrnuje.
  4. Poplatník vyživující dítě, jež s ním žije ve společné domácnosti, má nárok na daňové zvýhodnění. Přitom vyživuje-li v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, nárok může za tentýž kalendářní měsíc uplatnit pouze jeden z nich. Nejčastější chybou bývá právě duplicitní uplatnění jednoho dítěte dvěma poplatníky, ať už z důvodu nedorozumění či chybného posouzení společně hospodařící domácnosti.
  5. V neposlední řadě jde o zapomenutý podpis na daňovém přiznání.
     

Zdroj: Finanční správa ČR

05.03.2018

Informace k podávání přiznání k dani z příjmů za rok 2017

26. 2. 2018

Posledním dnem pro odevzdání daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2017 je pro většinu poplatníků 3. duben 2018. Tento den je zároveň posledním dnem lhůty pro úhradu daně.

V posledních dnech podávání daňových přiznání budou rozšířeny úřední hodiny finančních úřadů a jejich územních pracovišť. Od pondělí 26. 3. 2018 do čtvrtka 29. 3. 2018 vždy od 8:00 do 17:00 hodin a v poslední den lhůty pro podání, tj. v úterý 3. 4. 2018, od 8:00 do 18:00 hodin.

Také v roce 2018 budou Pracovníci finančních úřadů a jejich územních pracovišť budou také vyjíždět do vybraných měst a obcí, aby usnadnili daňovým poplatníkům splnění povinnosti podání daňových přiznání. Podrobnější informace o místech a termínech těchto výjezdů najdete zde.
 
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

20.02.2018

Uplatnění výdajových paušálů, slevy na manželku/manžela a daňového zvýhodnění na děti za rok 2017

16. 1. 2018

Podnikatelé a pronajímatelé uplatňující výdaje procentem z příjmů (tzv. výdajové paušály), u nichž částka základu daně z podnikání nebo nájmu (popř. v součtu obojího) převyšuje polovinu celkového základu daně, mají možnost při podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2017 zvolit jednu ze dvou variant a vybrat si pro ně výhodnější zdanění.

V první variantě si mohou poplatníci uplatnit vyšší limit výdajového paušálu „zastropovaného“ částkou 2 mil. Kč zdanitelného příjmu, ze kterého je výdajový paušál počítán, současně si však nemohou uplatnit slevu na dani na manžela/manželku, jehož/jejíž příjmy nepřesáhly částku 68 tis. Kč ročně, ani daňové zvýhodnění na děti, i kdyby jinak splňovali zákonné podmínky pro jejich uplatnění.

Ve druhé variantě si slevu na manžela/manželku ve výši 24 840 Kč i daňové zvýhodnění na děti poplatníci uplatnit mohou, pokud splňují zákonné podmínky pro jejich uplatnění, ale musí použít nižší limit výdajového paušálu „zastropovaného“ částkou 1 mil. Kč zdanitelného příjmu, ze kterého je výdajový paušál počítán.

Poplatník

Uplatňují výdaje procentem z příjmů

Maximální částka uplatnitelného výdaje (1. varianta)

Maximální částka uplatnitelného výdaje (2. varianta)

Podnikatelé v zeměd. výrobě, lesním a vodním hospodářství a řemeslné živnosti

80 %

1,6 mil. Kč

800 tis. Kč

Ostatní živnostníci

60 %

1,2 mil. Kč

600 tis. Kč

Podnikatelé s jinými příjmy ze samostatné činnosti

40 %

800 tis. Kč

400 tis. Kč

Poplatníci s příjmy z nájmu

30 %

600 tis. Kč

300 tis. Kč


Volbu mezi oběma variantami zdanění může poplatník provést pouze ve zdaňovacím období roku 2017. Od zdaňovacího období 2018 již budou platit pro všechny podnikatele nižší limity výdajových paušálů a možnost uplatnění slevy na dani na manžela/manželku a uplatnění daňového zvýhodnění na děti (tj. druhá varianta).
 

Zdroj: Finanční správa ČR

20.02.2018

Změny v dobrovolném důchodovém pojištění

30. 1. 2018

U dobrovolného důchodového pojištění se od 1. 2. 2018 zavádí podmínka, že přede dnem podání přihlášky k důchodovému pojištění musí občan získat alespoň jeden rok pojištění, a to tzv. placeného pojištění (neboli doby výkonu výdělečné činnosti), nikoliv náhradní doby pojištění. Nadále platí, že dobrovolného důchodového pojištění může být účasten občan starší 18 let, který podal na okresní správě sociálního zabezpečení podle místa bydliště přihlášku k tomuto pojištění na předepsaném tiskopisu.

V roce 2018 činí minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění 2 099 Kč.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

20.02.2018

Soud odmítl postup finanční správy vyměřit DPH komukoliv z podvodného obchodního řetězce

13. 2. 2018

Nejvyšší správní soud (NSS) se zastal firmy, které finanční správa nepřiznala nárok na odpočet DPH kvůli údajnému zapojení do podvodného řetězce. Podle soudu jde o zásadní rozsudek pro daňovou oblast.

Firma přitom splnila veškeré podmínky stanovené pro přiznání nároku na odpočet daně. Naopak finanční správa dostatečně jasně nedoložila, že firma věděla o podvodném jednání, účastnila se jej anebo se při uzavírání obchodu chovala neobezřetně.

NSS uvedl, že při výběru daní nelze akceptovat, aby správce daně vyměřil daň fakticky komukoli v libovolně dlouhém řetězci, resp. aby se zaměřil na daňový subjekt, u něhož je vybrání daně z hlediska vymahatelnosti práva jednodušší a je zjevné, že daňový výnos bude zaručen.

Podle NSS nelze za „jednoho” a „dalšího” automaticky považovat „kteréhokoli” z účastníků v řetězci obchodů. Vždy je třeba hledat vazby mezi neodvedením daně, nárokováním odpočtu a povědomím o možném podvodu. Opačným způsobem by byla zcela nepřípustně zakládána objektivní daňová odpovědnost kteréhokoli subjektu zapojeného v obchodním řetězci a odpovědnost za pohyb a osud zboží.
 

Zdroj: Česká tisková kancelář

07.02.2018

Změny v dobrovolném důchodovém pojištění

30. 1. 2018

U dobrovolného důchodového pojištění se od 1. 2. 2018 zavádí podmínka, že přede dnem podání přihlášky k důchodovému pojištění musí občan získat alespoň jeden rok pojištění, a to tzv. placeného pojištění (neboli doby výkonu výdělečné činnosti), nikoliv náhradní doby pojištění. Nadále platí, že dobrovolného důchodového pojištění může být účasten občan starší 18 let, který podal na okresní správě sociálního zabezpečení podle místa bydliště přihlášku k tomuto pojištění na předepsaném tiskopisu.

V roce 2018 činí minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění 2 099 Kč.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

23.01.2018

Uplatnění výdajových paušálů, slevy na manželku/manžela a daňového zvýhodnění na děti za rok 2017

16. 1. 2018

Podnikatelé a pronajímatelé uplatňující výdaje procentem z příjmů (tzv. výdajové paušály), u nichž částka základu daně z podnikání nebo nájmu (popř. v součtu obojího) převyšuje polovinu celkového základu daně, mají možnost při podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2017 zvolit jednu ze dvou variant a vybrat si pro ně výhodnější zdanění.

V první variantě si mohou poplatníci uplatnit vyšší limit výdajového paušálu „zastropovaného“ částkou 2 mil. Kč zdanitelného příjmu, ze kterého je výdajový paušál počítán, současně si však nemohou uplatnit slevu na dani na manžela/manželku, jehož/jejíž příjmy nepřesáhly částku 68 tis. Kč ročně, ani daňové zvýhodnění na děti, i kdyby jinak splňovali zákonné podmínky pro jejich uplatnění.

Ve druhé variantě si slevu na manžela/manželku ve výši 24 840 Kč i daňové zvýhodnění na děti poplatníci uplatnit mohou, pokud splňují zákonné podmínky pro jejich uplatnění, ale musí použít nižší limit výdajového paušálu „zastropovaného“ částkou 1 mil. Kč zdanitelného příjmu, ze kterého je výdajový paušál počítán.

Poplatník

Uplatňují výdaje procentem z příjmů

Maximální částka uplatnitelného výdaje (1. varianta)

Maximální částka uplatnitelného výdaje (2. varianta)

Podnikatelé v zeměd. výrobě, lesním a vodním hospodářství a řemeslné živnosti

80 %

1,6 mil. Kč

800 tis. Kč

Ostatní živnostníci

60 %

1,2 mil. Kč

600 tis. Kč

Podnikatelé s jinými příjmy ze samostatné činnosti

40 %

800 tis. Kč

400 tis. Kč

Poplatníci s příjmy z nájmu

30 %

600 tis. Kč

300 tis. Kč


Volbu mezi oběma variantami zdanění může poplatník provést pouze ve zdaňovacím období roku 2017. Od zdaňovacího období 2018 již budou platit pro všechny podnikatele nižší limity výdajových paušálů a možnost uplatnění slevy na dani na manžela/manželku a uplatnění daňového zvýhodnění na děti (tj. druhá varianta).
 

Zdroj: Finanční správa ČR

03.01.2018

Novinky v nemocenském pojištění pro rok 2018

 NOVÉ   2. 1. 2018

Rok 2018 přinese v oblasti nemocenského pojištění řadu změn. Některé z nich jsou účinné již od začátku roku 2018, jiné nabudou účinnosti až v průběhu roku. To se týká hlavně účinnosti nových dávek nemocenského pojištění. O otcovskou budou moci lidé požádat nejdříve od 1. února, o dlouhodobé ošetřovné až od 1. června.
 

Zvýšení nemocenského

Od 1. ledna 2018 se zvyšuje sazba nemocenského. Od 31. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti bude nemocenské činit 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu místo původních 60 % a od 61. kalendářního dne pak 72 %. Lidem, kteří budou v dočasné pracovní neschopnosti déle než měsíc, bude tedy vypláceno vyšší nemocenské.
 

Nemocenské člena jednotky sboru dobrovolných hasičů a členů ostatních složek integrovaného záchranného systému

Od 1. února 2018 bude nemocenské za kalendářní den nově činit 100 % redukovaného denního vyměřovacího základu v případech, kdy byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel v obecném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému. Uvedené platí i pro člena ostatní složky integrovaného záchranného systému, který k této složce není v pracovněprávním nebo služebním poměru. Pro vznik nároku na „vyšší dávku“ je třeba doložit potvrzení operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému, které potvrdí členství a příčinu pracovní neschopnosti či karantény.
 

Otcovská poporodní péče, neboli otcovská

Rovněž od 1. února 2018 budou moci lidé požádat o novou dávku nemocenského pojištění – otcovskou. Tato krátkodobá dávka umožní tatínkům zůstat v prvních týdnech po porodu doma, aby pomáhali mamince s péčí o novorozence. Nastoupit na dávku mohou v období šesti týdnů ode dne narození dítěte. Výplata otcovské náleží za dobu 7 kalendářních dnů, nelze ji čerpat přerušovaně a její výše je 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Žádost o otcovskou budou zaměstnanci podávat, tak jako u ostatních dávek nemocenského pojištění, prostřednictvím zaměstnavatele. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ji budou uplatňovat přímo u okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), u které jsou registrovány. Nárok na dávku OSVČ vznikne za předpokladu, že si platí nemocenské pojištění. Žádost o dávku otcovské poporodní péče (otcovskou) se bude podávat prostřednictvím stejnojmenného tiskopisu. Žadatel vyplní přední stranu tiskopisu a odešle ho svému zaměstnavateli, který vyplní druhou stranu. Po skončení podpůrčí doby, tj. po uplynutí 7 dnů, zaměstnavatel odešle vyplněný tiskopis společně s tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ příslušné OSSZ (tj. stejný postup jako u ostatních dávek nemocenského pojištění). Kromě tatínků může mít nárok na otcovskou také pojištěnec (muž i žena), který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku.
 

Dlouhodobé ošetřovné

Až od 1. června 2018 bude nově možné čerpat dlouhodobé ošetřovné. To budou moci využít lidé, kteří jsou nemocensky pojištěni po stanovenou dobu a potřebují se postarat o nemocného člena domácnosti či příbuzného. Tato nová dávka bude náležet při ošetřování osoby, která byla aspoň 7 dnů hospitalizována v nemocnici a po propuštění bude podle potvrzení ošetřujícího lékaře potřebovat ještě minimálně 30 dní celodenní péči. Dlouhodobé ošetřovné bude vypláceno maximálně po dobu 90 kalendářních dnů ode dne propuštění z nemocnice a dávka bude činit 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. V průběhu uvedených 90 dnů se ošetřující osoby budou moci v ošetřování střídat.
 

Další změny v zákoně o nemocenském pojištění s účinností od 1. února 2018

Další změny v zákoně o nemocenském pojištění jsou převážně provozně-technického a nikoli zásadního charakteru. Zpřesňuje se jimi například okruh nemocensky (a důchodově) pojištěných zaměstnanců, upravují se podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění v případě navazujících zaměstnání stejného druhu, podmínky nároku na dávku nemocenského pojištění u zaměstnání malého rozsahu, upravuje se stanovení rozhodného období pro výpočet dávek či podmínky při vyplácení nemocenského ve sporných případech.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

 


03.01.2018

Elektronická evidence tržeb po rozhodnutí Ústavního soudu

18. 12. 2017

Ústavní soud svým nálezem Pl. ÚS 26/16 rozhodl o následujících změnách v elektronické evidenci tržeb:

  1. Náběh III. a IV. fáze evidence tržeb je zrušen. O nových termínech startu dalších fází evidence tržeb a novém vymezení subjektů, kterých se budou tyto fáze týkat, se nyní může rozhodnout pouze novelou zákona o evidenci tržeb.
    III. fáze evidence tržeb se měla týkat např. svobodných povolání a taxislužby, IV. fáze pak vybraných řemesel a výrobních činností.
     
  2. Počínaje 1. březnem 2018:
    - nebudou bezhotovostní platby, tzn. platby platebními kartami a platebními branami, podléhat povinnosti evidence tržeb,
    - nebude DIČ povinným údajem uváděným na účtence (zůstává však povinným údajem zasílaným v datové zprávě).
     
  3. Výjimky z povinné evidence tržeb již nebude možné stanovit formou nařízení vlády, ale zákonem. Přitom výjimky dosud stanovené nařízením vlády č. 376/2017 Sb. zůstávají v platnosti až do konce roku 2018. 

     

Zdroj: Ústavní soud a Ministerstvo financí ČR

31.10.2017

Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti k tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

 NOVÉ   31. 10. 2017

Změnou zákona o daních z příjmů dochází od zdaňovacího období 2018 k rozšíření komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v souvislosti s ustanovením § 38k zákona o daních z příjmů. Prohlášení k dani budou moci zaměstnanci předkládat a činit (podepisovat) nadále v listinné podobě, ale nově také v elektronické formě.

V případě elektronické formy je však nutné, aby zaměstnavatel zajistil jednoznačnou identifikaci konkrétního zaměstnance. Například se bude jednat o učiněné prohlášení k dani elektronickým podpisem nebo bude jednoznačná identifikace zaměstnance zajištěna elektronicky prostřednictvím interního informačního systému zaměstnavatele. Od roku 2018 bude tedy zcela na rozhodnutí jednotlivých zaměstnavatelů, jakou formu prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů u svých zaměstnanců zvolí, zda listinnou, či elektronickou. Případně lze obě uvedené formy kombinovat.

Uvedená elektronizace souvisí také s ustanovením § 38l zákona o daních z příjmů, které definuje způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelných částí základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění. K tomu Generální finanční ředitelství sděluje, že finanční úřady budou u zaměstnavatelů akceptovat předepsané doklady podle § 38l zákona o daních z příjmů předložené zaměstnancem i v elektronické podobě.

V případě vedení a archivace prohlášení k dani v elektronické podobě, doporučujeme, aby zaměstnavatel stanovil např. vnitřním předpisem podmínky, za kterých je možné elektronicky učinit prohlášení k dani a zajistil, že se bude jednat o dohledatelný systém mzdové agendy zaměstnavatele.

V souvislosti s výše uvedenou změnou  je vydán nový vzor tiskopisu prohlášení, který je určen pro účely výpočtu záloh na daň (platnost od zdaňovacího období 2018). Tento vzor najdete v příloze.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

 

Přílohy:

25 5457 MFin 5457 - vzor č. 26.pdf (281 kB)

03.10.2017

Informace k projektu výzkumu a vývoje jako nezbytné podmínce pro uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje dle § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů

 NOVÉ   3. 10. 2017

Generální finanční ředitelství pro zvýšení informovanosti a právní jistoty poplatníků daně z příjmů právnických a fyzických osob při uplatňování nepřímé daňové podpory výzkumu a vývoje vydává informaci k projektu výzkumu a vývoje jako nezbytné podmínce pro uplatnění odpočtu dle § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů.

Informaci uvádíme v příloze tohoto článku.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Přílohy:

Info-pro-uplatneni-odpoctu-na-podporu-vyzkumu-a-vyvoje.pdf (149 kB)

19.09.2017

Finanční správa bude při zajišťování daně postupovat vstřícněji

 NOVÉ   19. 9. 2017

Nově bude správce daně před vydáním zajišťovacího příkazu (podle § 167 až 169 daňového řádu a § 103 zákona o DPH) daňovému subjektu pečlivěji osvětlovat alternativní možnosti úhrady jistoty. Jedná se například o zástavní právo zřízené k majetku třetí osoby, ručení třetí osoby, finanční záruky nebo jiné zákonné způsoby zajištění tak, aby nedocházelo k nežádoucímu utlumení podnikatelské činnosti, ale zároveň nemohlo dojít k nežádoucímu vyvedení majetku mimo dosah orgánů Finanční správy. Finanční správa také zpřísní nároky na kvalitu odůvodnění každého vydaného zajišťovacího příkazu. Nově bude například metodicky upraven minimální rozsah podkladů, bez kterých nebude možné zajišťovací příkaz provést.

Ministerstvo financí současně zahájí mezirezortní diskuzi o legislativním ukotvení alternativní možnosti k institutu zajišťovacího příkazu, a to v podobě méně invazivního nástroje správy daní. Nový institut by spočíval v možnosti daňového subjektu zvolit si, jako alternativu namísto zajišťovacího příkazu, řádně jmenovaného správce s odbornými znalostmi, jehož schválení by po nezbytně nutnou dobu podléhaly všechny operace směřující ke zmenšení majetku příslušného daňového subjektu.

Z analýzy zajišťovacích příkazů vydávaných Finanční správou vyplývá, že Finanční správa tento institut nenadužívá. Vydání každého zajišťovacího příkazu podléhá deseti kontrolním článkům na různých úrovních Finanční správy. Systém deseti kontrolních článků znemožňuje, aby byl zajišťovací příkaz vydán bez náležité majetkové analýzy daňového subjektu a související právní argumentace.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

13.09.2017

Sdělení k osvobození od daně z příjmů v případě poskytnutí příspěvku na tištěné knihy

 NOVÉ   12. 9. 2017

Generální finanční ředitelství na základě množících se dotazů a z důvodu správné aplikace zákona o daních z příjmů upozorňuje, že možnost poskytnutí příspěvku na tištěné knihy (včetně obrázkových knih pro děti, avšak mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy), jako nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi, bude u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů až od 1. 1. 2018.

Zdroj: Generální finanční ředitelství

16.08.2017

Namísto sankce výzva u některých elektronických podání

 NOVÉ   15. 8. 2017

Poplatníci, kteří podají přiznání k dani z příjmů fyzických osob nebo přiznání k dani z nemovitých věcí jinak než elektronicky, pokud mají povinnost činit podání elektronickou formou, budou nově nejprve vyzváni k nápravě a až pokud svou chybu nenapraví, budou pokutováni.

Dosud se za nedodržení povinné elektronické formy podání ukládala „automatická“ pokuta ve výši 2 000 korun.
Výhradně elektronicky podávají řádná a dodatečná daňová přiznání, přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, žádosti o zrušení registrace, hlášení a vyúčtování ti poplatníci, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku nebo mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Povinné elektronické podávání platí také pro všechny plátce DPH.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

16.08.2017

Do důchodu v 65 letech

2. 8. 2017

Důchodový věk je s účinností od 1. 1. 2018 nově zastropován na 65 let. Snížení důchodového věku z 67 na 65 let se prakticky týká mužů a žen narozených v roce 1966 a později. U mužů a žen narozených před rokem 1966 se dosud stanovený důchodový věk nemění.

Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1971 najdete v příloze.


Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Přílohy:

Duchodovy_vek.pdf (114 kB)

13.07.2017

Daňové zvýhodnění na děti v roce 2017

 

Novelou zákona o daních z příjmů dochází ke zvýšení daňového zvýhodnění podle § 35c odst. 1 zákona na druhé dítě z částky 17 004 Kč na částku 19 404 Kč ročně a na třetí a každé další dítě z částky 20 604 Kč na částku 24 204 Kč ročně. Uvedená změna nabývá účinnosti dnem 1. července 2017 s tím, že se použije již pro zdaňovací období roku 2017.

Za předpokladu, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění u plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, pak se toto zvýšení poprvé použije při zúčtování mzdy za kalendářní měsíc červenec 2017. Zbývající část nároku na daňové zvýhodnění za kalendářní měsíce leden až červen 2017 bude poplatníkovi zohledněna v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2017, popř. v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2017.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

13.07.2017

Informace k uplatňování zákona o DPH od 1. 7. 2017 ve vybraných oblastech

V souvislosti s novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, s účinností od 1. 7. 2017, vydalo Generální finanční ředitelství informace k uplatňování některých ustanovení tohoto zákona, a to v následujících oblastech:

  • vzniku povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby,
  • vyrovnání odpočtu daně a úpravy odpočtu daně,
  • institutu nespolehlivé osoby,
  • přenesení daňové povinnosti u vybraných plnění,
  • institutu ručení.


Tyto informace najdete zdezde.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

23.06.2017

Daňový balíček konečně platí - od 1.7.2017

Dne 16.6.2017 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen pod č. 170/2017 Sb. zákon ze dne 4. dubna 2017, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (tzv. daňový balíček). Zákon byl sice schválen s účinností od 1. dubna 2017, ale v případech, kdy je zákon vyhlášen až po datu schválené účinnosti, se uplatňuje výklad, že zákon nabude účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů – v daném případě tedy 1.července 2017. Tento komentář především upozorňuje na výklady Finanční správy k tomuto daňovému balíčku a na aktualizaci pokynů k vyplnění kontrolního hlášení.
 

Vyhlášený text daňového balíčku je dostupný v aplikaci Sbírky zákonů Ministerstva vnitra ZDE.
 

Daňový balíček novelizuje zejména zákon o daních z příjmů (a také zákon o rezervách), zákon o DPH a daňový řád. Daňový balíček má jednotnou účinnost od 1.7.2017 a od tohoto data se uplatní veškeré změny v DPH a v daňovém řádu.
 

U daní z příjmů je situace velice nepřehledná, protože většina změn se uplatní až pro zdaňovací období roku 2018 (v případě hospodářského roku však již počínaje hospodářským rokem započatým 1.7.2017). Tato nepřehlednost může být velmi matoucí – v zákoně o daních z příjmů ve znění účinném od 1.7.2017 např. najdeme osvobození pro příspěvek zaměstnavatele poskytovaný nepeněžně zaměstnancům na nákup knih (§ 6 odst. 9 písm. d)); toto osvobození je sice účinné od 1.7.2017, ale podle přechodného ustanovení se použije až počínaje zdaňovacím obdobím roku 2018. Z uvedeného důvodu bylo úplné znění daňových zákonů od 1.7.2017 nakladatelstvím Anag zpracováno tak, aby obsahovalo i ta ustanovení zákona o daních z příjmů, která jsou od 1.7.2017 zrušena či novelizována, ale pro zdaňovací období roku 2017 se ještě použijí; ustanovení, která se použijí až od zdaňovacího období roku 2018, jsou samostatně vyznačena.
 

Zvýšení částek daňového zvýhodnění pro druhé dítě o 200 Kč měsíčně (na 1.617 Kč) a na třetí či další dítě o 300 Kč měsíčně (na 2.017 Kč) se uplatní poprvé při výpočtu záloh na daň ze závislé činnosti z červencových mezd. V daňovém přiznání za rok 2017 nebo při ročním zúčtování daně ze závislé činnosti za rok 2017 se uplatní nové částky daňového zvýhodnění za celý rok 2017, tedy i za prvé pololetí roku 2017. Např. pokud se zaměstnanci narodilo v 03/2017 druhé dítě, při výpočtu záloh na daň za měsíce 03 až 06/2017 zaměstnavatel používá částku daňového zvýhodnění na druhé dítě 1.417 Kč měsíčně a od 07/2017 začne používat částku 1.617 Kč; v rámci ročního zúčtování daně ovšem použije částku 1.617 Kč i za měsíce 03/ až 06/2017.
 

Povinně se také až od zdaňovacího období roku 2018 uplatní omezení pro výdaje uplatňované procentem z příjmů – např. OSVČ provozující živnost neřemeslnou a uplatňující výdaje ve výši 60 % příjmů může i po novele uplatnit výdaje ve výši 60 % příjmů, maximální částku ovšem novela snížila z 1,2 mil. Kč (naposledy pro rok 2017) na polovinu, tj. na 600 tis. Kč (povinně od roku 2018). Na polovinu novela snížila i maximální částky dalších procentuálních výdajů (výdaje uplatňované ve výši 80 % bude možné uplatnit jen do výše 800 tis. Kč, ve výši 40 % jen do výše 400 tis. Kč a u výdajů uplatňovaných ve výši 30 % jen do výše 300 tis. Kč; toto snížení se týká i fyzických osob s příjmy z pronájmu).
 

OSVČ (obdobně i fyzická osoba s pronájmu) s ročními příjmy nad 1 mil. Kč (rozhodující je vždy okruh příjmů, u kterého lze uplatnit příslušnou procentuální výši výdajů – např. celková roční výše příjmů z živnosti neřemeslné) může nadále uplatňovat výdaje v procentuální výši, ale s omezením maximální částky. Má-li tedy např. OSVČ s příjmy ze živnosti neřemeslné roční příjmy 1,5 mil. Kč, může za rok 2017 uplatnit 60% výdaj bez omezení, tj. v částce 900 tis. Kč, a za rok 2018 může také 60% výdaj uplatnit (pokud se nerozhodne pro uplatnění výdajů ve skutečné výši), ale jen ve výši 600 tis. Kč.
 

Daňový balíček přináší dílčí formulační změny také do pravidel pro uplatňování srážkové daně z podílů na zisku – tyto změny byly zapracovány do aktualizovaného komentáře k rozdělování a zdaňování podílů na zisku v SRO.
 

Finanční správa zveřejnila svůj komentář změn v daních z příjmů od 1.7.2017 v rámci souhrnného komentáře daňového balíčku, který je dostupný ZDE. Dále komentář bodově shrnuje změny v DPH a stručně se věnuje novelizaci zákona o správních poplatcích.
 

Stručně změny v zákoně o DPH shrnuje materiál Daňový balíček 2017 – Přehled změn v DPH, který nabízíme v pdf podobě za 99 Kč + dph a se kterým poskytujeme i další doplňkové  materiály – např. uspořádanou důvodovou zprávu či návrhy výkladů Finanční správy a jejich konečnou podobu ze 16.6.2017 (k těmto výkladům viz níže). Návrh výkladů byl aktuálně doplněn o návrh informace k uplatnění DPH u společností (sdružení) bez právní subjektivity, který Finanční správa teprve připravuje (návrh je dostupný i pro ty, kteří si materiál zakoupili již dříve).
 

Finanční správa dále zveřejnila výklady k některým změnám v uplatňování DPH, tyto výklady jsou dostupné ZDE. Jedná se o výklady těchto okruhů problémů:

  • k § 20a

I podle nové úpravy se daň nadále přiznává k datu přijetí úplaty, pokud předchází dni uskutečnění zdanitelného plnění. V novém § 20a je však výslovně stanoveno, že přijetím úplaty vzniká daňová povinnost jen tehdy, pokud je v okamžiku přijetí úplaty plnění, ke kterému se tato úplata vztahuje dostatečně určité. Dle výkladu je rozhodující dostatečná určitost plnění, ke kterému se úplata vztahuje, ve smyslu jeho daňového režimu – má-li být na základě úplaty např. dodáno zboží v základní sazbě daně s tím, že místem dodání bude ČR, je podle uvedeného výkladu úplata dostatečně určitá bez ohledu na to, jaké konkrétní zboží má být dodáno (např. velké modré pánské kalhoty nebo malá zelená dámská sukně) a bez ohledu na konkrétní místo plnění (prodej v prodejně v Brně nebo v Praze).

  • k režimu přenesení daňové povinnosti

Od 1.7.2017 dochází k rozšíření použití režimu přenesení daňové povinnosti. Z praktického hlediska je zřejmě nejdůležitější, že režim přenesení daňové povinnosti za začne povinně používat u poskytnutí pracovníků pro stavební a montážní práce (v kontrolním hlášení se bude vykazovat s kódem 4a). Okruh stavebních a montážních prací, při jejichž poskytnutí se používá režim  přenesení daňové povinnosti (v kontrolním hlášení se vykazují s kódem 4), se od 1.7.2017 nijak nemění – pokud plátce poskytuje zaměstnance, kteří vykonávají tyto práce, tak se na toto poskytnutí zaměstnanců nově od 1.7.2017 vztahuje režim přenesení daňové povinnosti. Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti je jedním z důvodů změn v kontrolním hlášení od 1.7.2017 a aktualizace pokynů pro jeho vyplnění (viz níže)  

  • k vyrovnání a úpravě odpočtu daně

Od 1.7.2017 zákon o DPH výslovně upravuje vyrovnání uplatněného odpočtu daně u zásob (obchodního majetku před jeho použitím), pokud následně dojde ke zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny. Obdobně pro stejné situace nově upravuje úpravu odpočtu daně u dlouhodobého majetku. Výklad se zabývá zejména tím, kdy je zničení, ztráta či odcizení řádně potvrzeno – např. náležitostmi likvidačního protokolů, postupem při manku zjištěném inventarizací v návaznosti na předpisu tohoto manka k úhradě odpovědnému zaměstnanci apod.

  • k institutu nespolehlivé osoby

Vedle nespolehlivých plátců budou nově existovat i nespolehlivé osoby, které lze slangově označit za nespolehlivé neplátce. Informace o tom, že je daná osoba nespolehlivou osobou, bude součástí registru plátců DPH (jazykově je to sice nesmysl, ale je to tak). Stane-li se nespolehlivá osoba plátcem, tak bude automaticky považována za nespolehlivého plátce a její odběratel se od tohoto okamžiku bude automaticky dostávat do pozice ručitele (pokud nespolehlivý plátce daň neodvede).
 

V návaznosti na změny v DPH od 1.7.2017 byly aktualizovány také pokyny k vyplnění kontrolního hlášení od 1.7.2017. Tyto aktualizované pokyny, spolu s přehledem změn v těchto pokynech, jsou dostupné ZDE.
 

Aktualizované pokyny k vyplnění kontrolního hlášení reagují např. na rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti od 1.7.2017 a nově se budou používat tyto kódy:

  • 1a Zlato – zprostředkování dodání investičního zlata
  • 3a Dodání nemovité věci v nuceném prodeji
  • 4a Stavební a montážní práce – poskytnutí pracovníků
  • 6 Dodání zboží poskytnutého původně jako záruka
  • 7 Dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví.



Velice zajímavý je komentář k podávání kontrolního hlášení u společností (sdružení) bez právní subjektivity, podle kterého mohou podle přechodného ustanovení použít do 31.12.2018 stávající právní úpravu (podle které kontrolní hlášení podává pouze společník/člen sdružení pověřený vedením evidence DPH) použít pouze společnosti založené před účinností novely, tj. před 1.7.2017. U společností bez právní subjektivity založených od 1.7.2017 musí dle pokynů podávat každý společník kontrolní hlášení již za období od 1.7.2017. Přechodné ustanovení (bod 2. čl. VI zákona 170/2017 Sb.) ovšem žádné omezení pro použití stávající úpravy do konce roku 2018 jen pro společnosti vzniklé před 1.7.2017 neobsahuje, Finanční správa však přechodné ustanovení s tímto omezením vykládá. Zrušení zvláštní úpravy DPH pro uplatnění DPH u společností (sdružení) bez právní subjektivity, ke kterému od 1.7.2017 dochází, přinese do praxe řadu problémů. Metodiku k této problematice Finanční správa teprve připravuje (viz výše ke komentáři změn v zákoně o DPH).

21.06.2017

Pojistné na sociální zabezpečení studentů a absolventů

13. 6. 2017

Budoucí absolventi středních a vysokých škol se často ptají, zda po ukončení studia musí začít platit pojistné na sociální zabezpečení. To však záleží na konkrétní situaci. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) proto přináší přehled situací nejčastějších.
 

Po ukončení školy

Samotným ukončením studia povinnost odvádět pojistné nevzniká, tato povinnost souvisí zpravidla se zahájením výdělečné činnosti. Pokud tedy absolvent zůstane po ukončení studia nezaměstnaný, a to bez ohledu na to, zda se zaeviduje či nezaeviduje na úřadu práce, pojistné na sociální pojištění odvádět nemusí. Má však možnost přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění, pokud chce, aby se mu tato doba v budoucnu počítala pro důchod.
 

Po nástupu do zaměstnání

Když absolvent po ukončení studia nastoupí do zaměstnání, plní za něj povinnosti v sociálním zabezpečení jeho zaměstnavatel. To znamená, že zaměstnavatel za zaměstnance odvádí pojistné na sociální zabezpečení a zasílá do evidence ČSSZ zákonem stanovené informace a doklady (evidenční list důchodového pojištění). To neplatí pouze v případě tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy příjem nedosahuje 2 500 Kč za kalendářní měsíc, a při činnosti vykonávané na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 Kč.
 

Při zahájení podnikání

Zahájení podnikání, přesně řečeno samostatné výdělečné činnosti, je třeba oznámit okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště. Pokud je podnikání hlavní činností, je placení důchodového pojištění povinné. Je-li podnikání vedlejší činností, což je např. právě při studiu (vč. brigád), je povinnost odvádět důchodové pojištění závislá na výši dosažených příjmů.
 

Při prázdninové brigádě

Je-li prázdninová brigáda činností, která zakládá účast na pojištění, plní povinnosti vůči ČSSZ za studenta zaměstnavatel. Období takové brigády pak může být započítáno pro nárok na budoucí důchod.
 

Při vycestování do zahraničí

Studenti, kteří nejsou výdělečně činní a sociální pojištění neplatí, nemají vůči ČSSZ žádnou povinnost ani při vycestování do zahraničí na stáž či studijní pobyt. Nemusí ČSSZ v těchto případech nic hlásit. Pokud budou v zahraničí pracovat, je třeba vědět, že v rámci EU platí pro sociální zabezpečení evropská koordinační pravidla, která určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se z příjmu bude platit pojistné. Obvykle se platí do systému toho státu, kde je práce vykonávána. O povinnostech v konkrétním státě je třeba se informovat u příslušné instituce daného státu.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

21.06.2017

Zvýšení limitu pro uplatnění výjimky z EET veřejně prospěšnými poplatníky

29. 5. 2017

V návaznosti na několikaměsíční dialog, který s neziskovými organizacemi vedl resort financí, aktualizovala Finanční správa metodiku elektronické evidence tržeb pro tyto subjekty. Aby metodika lépe korespondovala s reálnou situací většiny těchto subjektů a eliminovala negativní dopady na jejich veřejně prospěšnou činnost, zvýšila limit pro uplatnění výjimky z povinnosti evidovat tržby pro vedlejší podnikatelskou činnost.

Neziskové organizace, jako jsou například vesnické spolky, obecně prospěšné společnosti či nadace, evidují pouze příjmy z vedlejší podnikatelské činnosti, kterou vyvíjí za účelem podpory své hlavní nepodnikatelské činnosti, a to jen tehdy, přesáhnou-li jejich tržby 300 tisíc korun ročně nebo 5 % celkových příjmů.

Neziskové subjekty neevidují příjmy z hlavní nepodnikatelské činnosti, tzn. například členské příspěvky, dary, dotace či výnosy z veřejných sbírek. Pokud neziskový subjekt uspořádá akci, například výroční ples, hody, oslavy státních svátků, výročí založení obce, ze které inkasuje příjmy (vstupné, prodej zboží a služeb) a tato akce souvisí s posláním neziskového subjektu a není vykonávána soustavně, pak ani případný zisk z dané akce není tržbou z podnikání a není povinnost ho evidovat.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

21.06.2017

Možnost podávat žádosti o stanovení daně paušální částkou do 31. května 2017

16. 5. 2017

Prezidentem České republiky byl dne 28. 4. 2017 podepsán zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (sněmovní tisk 873 - dále „daňový balíček“). Daňový balíček nabude účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Jeho součástí je také novelizace ustanovení § 7a zákona o daních z příjmů (ZDP), které upravuje daň stanovenou paušální částkou.

Daňový balíček v novelizovaném ustanovení § 7a ZDP rozšiřuje okruh poplatníků, kterým může správce daně stanovit na jejich žádost daň paušální částkou, a to o poplatníky mající příjmy podle § 6 ZDP (tj. příjmy ze závislé činnosti) a poplatníky provozující podnikatelskou činnost se zaměstnanci.

Z přechodného ustanovení (čl. II bod 14 „daňového balíčku“) vyplývá, že novelizované ustanovení lze použít již pro zdaňovací období roku 2017, přičemž pro toto zdaňovací období stanoví lhůtu pro podání žádosti o stanovení daně paušální částkou nejpozději do 31. 5. 2017 a pro správce daně stanoví lhůtu pro projednání s poplatníkem a stanovení daně nejpozději do 15. 9. 2017.

Protože daňový balíček nebyl dosud ve Sbírce zákonů vyhlášen, novela § 7a ZDP bude účinná až po 31. 5. 2017. To ovšem nebrání poplatníkům, aby podle nových podmínek podávali žádosti o stanovení daně paušální částkou. Budou-li tyto žádosti podány do 31. 5. 2017, budou správcem daně projednány nejpozději do 15. 9. 2017. Na žádosti podané po 31. 5. 2017 nelze již pro rok 2017 daň paušální částkou stanovit.

Generální finanční ředitelství proto upozorňuje poplatníky, že žádosti o stanovení daně paušální částkou pro zdaňovací období roku 2017 je možno podávat nejpozději do 31. 5. 2017.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

21.06.2017

Daňový balíček konečně platí - od 1.7.2017

Dne 16.6.2017 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen pod č. 170/2017 Sb. zákon ze dne 4. dubna 2017, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (tzv. daňový balíček). Zákon byl sice schválen s účinností od 1. dubna 2017, ale v případech, kdy je zákon vyhlášen až po datu schválené účinnosti, se uplatňuje výklad, že zákon nabude účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů – v daném případě tedy 1.července 2017. Tento komentář především upozorňuje na výklady Finanční správy k tomuto daňovému balíčku a na aktualizaci pokynů k vyplnění kontrolního hlášení.
 

Vyhlášený text daňového balíčku je dostupný v aplikaci Sbírky zákonů Ministerstva vnitra ZDE.

26.04.2017

Termín podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2016

 NOVÉ   25. 4. 2017

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají povinnost podat své okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích za rok 2016, a to ve většině případů nejpozději do 2. 5. 2017.

OSVČ, kterým daňové přiznání zpracovává daňový poradce, mohou přehled podat v termínu do 1. 8. 2017. Podmínkou delšího termínu však je, že tuto skutečnost doloží okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně nejpozději do 2. 5. 2017.

OSVČ, které nejsou povinny podávat daňové přiznání, předkládají přehled okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do 31. 7. 2017 (pro předložení přehledu zdravotní pojišťovně byl termín nejpozději do 10. 4. 2017).
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny

26.04.2017

Úprava odesílání e-mailů o změně stavu podání EPO

 NOVÉ   18. 4. 2017

Finanční správa upozorňuje uživatele Daňového portálu na změnu v odesílání notifikačních emailů oznamujících změnu stavu učiněného elektronického podání prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO).

Od 18. dubna 2017 budou nově odesílány pouze zprávy informující o přijetí podání na společné technické zařízení správce daně. Namísto zpráv dvou bude odesílána zpráva pouze jedna.

Změna se týká uživatelů, kteří v rámci odesílání podání EPO uvedli na stránce Odeslání písemnosti e-mailovou adresu pro možnost získání informací o průběhu zpracování. Pro garantované zjištění stavu podání lze využít službu Zjištění stavu podání v aplikaci EPO.
 

Zdroj: Finanční správa ČR


26.04.2017

Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti a tvůrce mzdových programů

10. 4. 2017

Na tiskopise „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně“ (tiskopis 25 5460/A MFin 5460/A – vzor č. 4), vydaném pro zdaňovací období 2017, bylo v řádku 3. „Úhrn skutečně sražené daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů uvedených na ř. 2“ v odkazu na § 36 odst. 2 zákona o daních z příjmů nahrazeno písmeno p) písmenem o).

V této souvislosti není nutné provádět změnu písmene či samotnou výměnu tiskopisu ve mzdových programech.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

 


12.04.2017

Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti a tvůrce mzdových programů

 NOVÉ   10. 4. 2017

Na tiskopise „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně“ (tiskopis 25 5460/A MFin 5460/A – vzor č. 4), vydaném pro zdaňovací období 2017, bylo v řádku 3. „Úhrn skutečně sražené daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů uvedených na ř. 2“ v odkazu na § 36 odst. 2 zákona o daních z příjmů nahrazeno písmeno p) písmenem o).

V této souvislosti není nutné provádět změnu písmene či samotnou výměnu tiskopisu ve mzdových programech.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

 

14.03.2017

Finanční správa rozšiřuje možnosti prominutí pokut u kontrolního hlášení

 NOVÉ   13. 3. 2017

Finanční správa přichází s další úlevou pro podnikatele. Plátci DPH, kteří v roce 2016 pochybili v souvislosti s podáním kontrolního hlášení a vznikla jim tudíž povinnost uhradit některou z „fixních“ pokut ve výši 10, 30 nebo 50 tisíc korun, mají nyní možnost požádat svého správce daně o prominutí 2 pokut, a to bez ohledu na příčinu pochybení. Za rok 2017 bude možné za obdobných podmínek prominout nanejvýš 1 pokutu.

V reakci na dosavadní praktické dopady sankčního systému kontrolního hlášení se také rozšiřuje výčet důvodů, za kterých je možné částečně nebo úplně prominout udělené sankce za nepodání kontrolního hlášení.

Podrobné informace ohledně rozsahu ospravedlnitelných důvodů, podání žádosti a postupů v řízení o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení jsou uvedeny v aktualizovaném pokynu GFŘ-D-29.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

14.03.2017

Příručka budoucího důchodce

28. 2. 2017

Důležité informace pro ty, kteří přemýšlejí o odchodu do starobního důchodu, shrnuje Příručka budoucího důchodce. Vysvětluje podmínky nároku na důchod, způsob jeho výpočtu a výplaty, postup při podání žádosti o důchod. Obsahuje také tabulku důchodového věku a doby pojištění potřebné pro starobní důchod. Nechybí v ní ani důležité kontakty a konkrétní příklady výpočtů důchodu pro rok 2017. Příručku najdete v příloze.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Přílohy:

PBD_2017.pdf (631 kB)

14.03.2017

Příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění

17. 1. 2017

U daňového zvýhodnění příspěvků na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění dochází počínaje úhradami za zdaňovací období roku 2017 k následujícím změnám:

  • limit osvobození od daně z příjmů, jde-li o příspěvky zaměstnavatele, se zvyšuje z 30 000 Kč na 50 000 Kč ročně (u zaměstnavatele jsou tyto příspěvky daňově uznatelným nákladem),
  • limit pro odpočet vlastních příspěvků od základu daně z příjmů se zvyšuje z 12 000 Kč na 24 000 Kč ročně.
     

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

22.02.2017

Režim přenesení daňové povinnosti u poskytnutí služby elektronických komunikací

 NOVÉ   7. 2. 2017

Generální finanční ředitelství upozorňuje plátce daně z přidané hodnoty, že dne 2. února 2017 uveřejnilo na webové stránce Finanční správy ČR dodatek k informaci čj. 105279/16/7100-20118-012884, k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u poskytnutí služby elektronických komunikací (vydané dne 29. 9. 2016).

Uvedený dodatek najdete v příloze.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Přílohy:

Rezim_PDP_u_poskytnuti_sluzby_el_komunikaci.pdf (381 kB)

22.02.2017

Informace k nové službě zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem

31. 1. 2017

Od zdaňovacího období roku 2017 umožní Finanční správa České republiky využít nové služby spočívající v zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí (dále „daň“) prostřednictvím e-mailu.

Poplatník, přihlášený k zasílání údajů pro placení daně e-mailem, obdrží každoročně před splatností první splátky daně na jím určenou e-mailovou adresu zprávu, která bude obsahovat obdobné údaje, jaké jsou dosud uvedeny na alonži složenky (tj. informace o výši stanovené daně, výši nedoplatku/přeplatku a údaje pro placení daně včetně QR kódu).
V případě, že poplatník přihlášený k této službě neuhradí daň v zákonem stanoveném termínu a na základě toho mu vznikne nedoplatek na dani, obdrží na jím určenou e-mailovou adresu vyrozumění o nedoplatku na dani.

O zřízení služby musí poplatník požádat místně příslušný finanční úřad (žádost najdete v příloze) a pokud je poplatníkem daně u více finančních úřadů, musí žádost podat na každý finanční úřad zvlášť. Pro zaslání údajů pro placení daně e-mailem na dané zdaňovací období musí být žádost poplatníkem podána správci daně nejpozději do 15. března zdaňovacího období.

Poplatníkům přihlášeným k zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem nebude zaslána složenka.
Služba není určena pro poplatníky, kteří mají zřízenu službu placení daně prostřednictvím SIPO, ani pro právnické osoby, které mají zřízenu datovou schránku.

Finanční správa České republiky upozorňuje, že budou-li údaje pro placení daně e-mailem zaslány poplatníkovi až po splatnosti daně či nebudou-li mu zaslány vůbec, nemá tato skutečnost vliv na povinnost poplatníka uhradit daň v zákonem stanoveném termínu.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Přílohy:

Zadost.pdf (106 kB)

31.01.2017

Informace k nové službě zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem

 NOVÉ   31. 1. 2017

Od zdaňovacího období roku 2017 umožní Finanční správa České republiky využít nové služby spočívající v zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí (dále „daň“) prostřednictvím e-mailu.

Poplatník, přihlášený k zasílání údajů pro placení daně e-mailem, obdrží každoročně před splatností první splátky daně na jím určenou e-mailovou adresu zprávu, která bude obsahovat obdobné údaje, jaké jsou dosud uvedeny na alonži složenky (tj. informace o výši stanovené daně, výši nedoplatku/přeplatku a údaje pro placení daně včetně QR kódu).
V případě, že poplatník přihlášený k této službě neuhradí daň v zákonem stanoveném termínu a na základě toho mu vznikne nedoplatek na dani, obdrží na jím určenou e-mailovou adresu vyrozumění o nedoplatku na dani.

O zřízení služby musí poplatník požádat místně příslušný finanční úřad (žádost najdete v příloze) a pokud je poplatníkem daně u více finančních úřadů, musí žádost podat na každý finanční úřad zvlášť. Pro zaslání údajů pro placení daně e-mailem na dané zdaňovací období musí být žádost poplatníkem podána správci daně nejpozději do 15. března zdaňovacího období.

Poplatníkům přihlášeným k zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem nebude zaslána složenka.
Služba není určena pro poplatníky, kteří mají zřízenu službu placení daně prostřednictvím SIPO, ani pro právnické osoby, které mají zřízenu datovou schránku.

Finanční správa České republiky upozorňuje, že budou-li údaje pro placení daně e-mailem zaslány poplatníkovi až po splatnosti daně či nebudou-li mu zaslány vůbec, nemá tato skutečnost vliv na povinnost poplatníka uhradit daň v zákonem stanoveném termínu.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Přílohy:

Zadost.pdf (106 kB)

28.01.2017

Autentizační údaje pro elektronickou evidenci tržeb

 NOVÉ   24. 1. 2017

Druhá vlna elektronické evidence tržeb startuje 1. března 2017. Dotkne se odhadem 250 tisíc podnikatelských subjektů z maloobchodu a velkoobchodu.

Prvním krokem přípravy ke správnému evidování tržeb je podání žádosti o autentizační údaje. O autentizační údaje k evidenci tržeb lze žádat buď elektronicky, a to výhradně na stránkách Daňového portálu prostřednictvím EPO formuláře žádosti (tu je nutné podepsat pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky), anebo osobně na kterémkoliv územním pracovišti finančního úřadu. Jiným způsobem podanou žádost o autentizační údaje (například datovou schránkou nebo v listinné podobě) nelze vyřídit. Pomocí autentizačních údajů se lze přihlásit do webové aplikace pro správu údajů evidence tržeb, kde si podnikatel po přihlášení zaeviduje své provozovny a následně vygeneruje certifikát pro evidenci tržeb, který je pak nutno nainstalovat do pokladního zařízení.

Podnikatelé si mohou správné nastavení a funkčnost spojení pokladního zařízení se systémem evidence tržeb ověřit buď v ostrém, nebo v ověřovacím módu produkčního prostředí. Pokud zvolí ověřovací mód, tyto zprávy se kontrolují při příjmu, odesílá se odpověď, ale neukládají se v databázi Finanční správy, proto jsou vhodné pro testovací účely.

Obchodní činnosti spadající do druhé vlny jsou uvedeny v Klasifikaci ekonomických činností (NACE) v kódu 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR


10.01.2017

Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2016

 NOVÉ   10. 1. 2017

Poplatníci, kteří nevedou účetnictví, použijí pro přepočet cizí měny jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Jednotné kurzy měn uváděných v kurzovním lístku ČNB za zdaňovací období 2016 uveřejnilo Generální finanční ředitelství v pokynu GFŘ D-31, který najdete v příloze.

Pro přepočet cizích měn neuváděných v kurzovním lístku se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou, případně lze využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Přílohy:

Pokyn_GFR_D-31.pdf (278 kB)

10.01.2017

Povinná náležitost mzdového listu

 NOVÉ   3. 1. 2017

Podle § 38j odst. 2 písm. h) zákona o daních z příjmů mzdový list obsahuje údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňovém zvýhodnění.

Pro účely mzdového listu za zdaňovací období 2016 se jedná o údaje o ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2015, které bylo provedeno v roce 2016, a to včetně výpočtu daně za období 2015.

V této souvislosti Finanční správa sděluje, že nebude rozporovat případy, kdy na mzdovém listě za zdaňovací období 2016 bude případně uveden výsledek ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2016 včetně výpočtu daně za toto období. Totéž platí i pro zdaňovací období 2015.

Finanční správa tedy tímto žádá plátce daně a tvůrce mzdových programů, aby pro zdaňovací období 2017 již byla tato náležitost mzdového listu uvedena do souladu se zákonem o daních z příjmů a s tímto sdělením.
 

10.01.2017

Změny v oblasti práce a sociálních věcí v roce 2017

 NOVÉ   26. 12. 2016

Rok 2017 přinese některé změny v oblasti práce a sociálních věcí. Zvyšuje se minimální mzda z 9 900 Kč na 11 000 Kč. Důchodci dostanou v průměru o 308 Kč měsíčně více. Zavádí se nová dávka tzv. otcovské poporodní péče a rodičovský příspěvek půjde v roce 2017 čerpat flexibilněji.

Podrobnější informace k těmto změnám najdete v příloze.
 

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Přílohy:

Novinky_MPSV_v_roce_2017.pdf (434 kB)

10.01.2017

Příručka pro osoby se zdravotním postižením

 NOVÉ   20. 12. 2016

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo aktualizovanou příručku pro osoby se zdravotním postižením. Příručka si klade za cíl usnadnit lidem s handicapem orientaci v mnohdy složitém sociálním systému. Aktualizovaná verze obsahuje mimo jiné informace o tom, že letos (v r. 2016) se poprvé od jeho zavedení zvýšil příspěvek na péči. Obsahuje ale také řadu dalších důležitých informací, tipů a rad.

Publikace dále odpovídá na otázky typu: za jakých podmínek má člověk nárok na příspěvek na péči, jaká je jeho výše, kde může o dávky žádat, kdo o příspěvku rozhoduje, jaké dokumenty a tiskopisy žadatel potřebuje.

Jsou tu popsány i jednotlivé druhy sociálních služeb, které může osoba se zdravotním postižením využít.

Příručka je k dispozici ve vestibulech budov Ministerstva práce a sociálních věcí, na kontaktních pracovištích úřadů práce a na okresních správách sociálního zabezpečení.
 

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

17.12.2016

Prokazování původu majetku

 NOVÉ   13. 12. 2016

Od prosince 2016 nabyl účinnosti tzv. zákon o prokazování původu majetku (novela zákona o daních z příjmů), který výrazně rozšiřuje možnosti Finanční správy vypátrat nepřiznané a zatajené příjmy a následně je zdanit.

Finanční správa bude moci vyzvat k prokázání příjmu poplatníka, jehož příjmy uvedené v daňových přiznáních neodpovídají nárůstu jeho jmění nebo spotřeby a zároveň rozdíl mezi jím uvedenými příjmy a nárůstem jmění přesahuje 5 milionů korun. Výzva se může vztahovat pouze k období, u něhož ještě neuplynula lhůta pro stanovení daně, která je v běžných případech tříletá. Nárůstem jmění se přitom rozumí nárůst majetku po odečtení dluhů souvisejících s nárůstem tohoto majetku. Na základě výzvy poplatník prokazuje, že byl jeho majetek financován z řádně zdaněných zdrojů.

Pokud poplatník nebude schopen prokázat původ svých příjmů, správce daně přistoupí ke stanovení daně podle „zvláštních“ pomůcek. To znamená, že odhadne výši zatajených příjmů poplatníka na základě porovnání s nárůstem jeho majetku a doměří daň. Současně předepíše penále ve výši až 100 procent takto doměřené daně.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR


17.12.2016

Uplatňování sazeb DPH u stravovacích služeb

6. 12. 2016

Generální finanční ředitelství vydalo upřesňující informace k uplatňování sazeb DPH u stravovacích služeb. Poskytování stravovacích služeb a podávání nápojů bylo od 1. prosince 2016 přeřazeno z 21% sazby DPH do první snížené sazby, tj. 15% sazby DPH.

Text „Informace“ najdete v příloze.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Přílohy:

Informace_GFR_k_uplatneni_sazeb_DPH_od_2016_12_01.pdf (144 kB)

17.12.2016

Trestní odpovědnost právnických osob

29. 11. 2016

Od 1. prosince 2016 se rozšiřuje okruh trestných činů, kterých se mohou dopustit právnické osoby.

Dosavadní koncepce, tj. vyjmenování trestných činů, za které může být právnická osoba trestně odpovědná, se nahrazuje jejich negativním vymezením. To znamená, že právnické osoby budou trestně odpovědné za všechny trestné činy s výjimkou těch, o kterých tak stanoví zákon (zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim).

Cílem této změny je umožnit trestněprávně postihnout i ta jednání právnických osob, u kterých je to z povahy věci žádoucí.
 

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR

15.11.2016

Pracujete při pobírání starobního důchodu?

 NOVÉ   14. 11. 2016

Seniorům, kteří při pobírání starobního důchodu pracují nebo podnikají, může být zvýšen důchod za dobu výdělečné činnosti zakládající účast na pojištění za každých 360 kalendářních dnů této činnosti. Ale pozor, do těchto 360 dnů se nezapočítávají doby neplaceného volna, neomluvené absence, dočasné pracovní neschopnosti či ošetřování člena domácnosti. Žádost o zvýšení důchodu může podat i příjemce předčasného starobního důchodu, který vykonává výdělečnou činnost po dosažení řádného důchodového věku.

Zvýšení důchodu provádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) výhradně na základě písemné žádosti. Tu je možné podat nejlépe prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého bydliště. Zde klientům odborníci poskytnou pomoc jak s její formulací, tak i při kompletaci potřebných dokladů. Žádost lze případně zaslat také přímo na ústředí ČSSZ. K žádosti se předkládá evidenční list důchodového pojištění prokazující dobu výdělečné činnosti, pokud již nebyl zaměstnavatelem zaslán ČSSZ. Osoby samostatně výdělečně činné předkládají výpis z evidence, který jim vydá příslušná OSSZ.

Částka, o kterou se důchod zvýší, je individuální, protože se stanovuje z výpočtového základu, ze kterého byl důchodci vyměřen jeho starobní důchod.

U důchodců, kteří pobírají důchod a současně při něm pracují, činí zvýšení 0,4 % výpočtového základu za každých 360 odpracovaných dnů. Nárok na toto zvýšení vznikne ode dne následujícího po dni, kterým důchodce získal 360 započitatelných dnů výdělečné činnosti. Případný nezhodnocený zbytek dnů se použije pro eventuální následující zvýšení.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

15.11.2016

Příspěvek na dojíždění a přestěhování se za prací

8. 11. 2016

Od listopadu 2016 začal Úřad práce ČR (ÚP) poskytovat příspěvek na dojíždění za prací v rámci celé České republiky. Dosud měli uchazeči a zájemci o zaměstnání tuto možnost pouze v rámci pilotního provozu v šesti krajích ČR. Nově mohou lidé žádat také o příspěvek na přestěhování.
 

Příspěvek na dojíždění za prací

O příspěvek na dojíždění za prací mohou žádat uchazeči, kteří budou do nového zaměstnání dojíždět mimo svou obec a jsou v evidenci ÚP déle než 5 měsíců. Zároveň musí uzavřít pracovní poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, a to delší než 6 měsíců. Žádost je nutné podat ještě v době, kdy je uchazeč v evidenci ÚP. Příspěvek bude ÚP poskytovat po dobu trvání pracovního poměru, maximálně však 12 měsíců. Příspěvek je určen na úhradu nákladů, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti s dojížděním do práce. Peníze tedy může zaměstnanec použít např. na zaplacení jízdného, nákup pohonných hmot, ubytování nebo třeba hlídání dětí.
 

Příspěvek na přestěhování se za prací

Nově je možné požádat o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Žádat o něj může uchazeč, který nastoupil do práce mimo místo své bydliště nebo se případně už přestěhoval. Dále je nutné, aby byl uchazeč v evidenci ÚP déle než 5 měsíců, a to půl roku před podáním žádosti. Další podmínkou je vzdálenost přestěhování, která musí být vzdušnou čarou delší než 50 km. Příspěvek není možné poskytnout v případě přestěhování do zahraničí. Žádost je třeba podat na krajské pobočce ÚP, v jejímž územním obvodu se nacházela původní adresa žadatele a kde byl dotyčný v evidenci. Zájemce pak musí ještě doložit adresu původního pobytu, pracovní smlouvu a kupní nebo nájemní smlouvu. Úřad práce může příspěvek opakovaně poskytnout stejnému žadateli jedenkrát za 3 roky, a to jen tehdy, pokud odpracoval v zaměstnání, na které dostal původní podporu, minimálně 12 měsíců.
 

Formuláře žádostí jsou k dispozici zde. Zájemcům jej také poskytnou zaměstnanci kontaktních pracovišť ÚP.
 

Zdroj: Úřad práce ČR

08.11.2016

Příspěvek na dojíždění a přestěhování se za prací

 NOVÉ   8. 11. 2016

Od listopadu 2016 začal Úřad práce ČR (ÚP) poskytovat příspěvek na dojíždění za prací v rámci celé České republiky. Dosud měli uchazeči a zájemci o zaměstnání tuto možnost pouze v rámci pilotního provozu v šesti krajích ČR. Nově mohou lidé žádat také o příspěvek na přestěhování.
 

Příspěvek na dojíždění za prací

O příspěvek na dojíždění za prací mohou žádat uchazeči, kteří budou do nového zaměstnání dojíždět mimo svou obec a jsou v evidenci ÚP déle než 5 měsíců. Zároveň musí uzavřít pracovní poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, a to delší než 6 měsíců. Žádost je nutné podat ještě v době, kdy je uchazeč v evidenci ÚP. Příspěvek bude ÚP poskytovat po dobu trvání pracovního poměru, maximálně však 12 měsíců. Příspěvek je určen na úhradu nákladů, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti s dojížděním do práce. Peníze tedy může zaměstnanec použít např. na zaplacení jízdného, nákup pohonných hmot, ubytování nebo třeba hlídání dětí.
 

Příspěvek na přestěhování se za prací

Nově je možné požádat o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Žádat o něj může uchazeč, který nastoupil do práce mimo místo své bydliště nebo se případně už přestěhoval. Dále je nutné, aby byl uchazeč v evidenci ÚP déle než 5 měsíců, a to půl roku před podáním žádosti. Další podmínkou je vzdálenost přestěhování, která musí být vzdušnou čarou delší než 50 km. Příspěvek není možné poskytnout v případě přestěhování do zahraničí. Žádost je třeba podat na krajské pobočce ÚP, v jejímž územním obvodu se nacházela původní adresa žadatele a kde byl dotyčný v evidenci. Zájemce pak musí ještě doložit adresu původního pobytu, pracovní smlouvu a kupní nebo nájemní smlouvu. Úřad práce může příspěvek opakovaně poskytnout stejnému žadateli jedenkrát za 3 roky, a to jen tehdy, pokud odpracoval v zaměstnání, na které dostal původní podporu, minimálně 12 měsíců.
 

Formuláře žádostí jsou k dispozici zde. Zájemcům jej také poskytnou zaměstnanci kontaktních pracovišť ÚP.
 

Zdroj: Úřad práce ČR

03.11.2016

Nabídka pracovní pozice:

Zdravotní sestra pro ordinaci praktického lékaře pro dospělé na zkrácený pracovní úvazek  
Město: Olomouc 779 00, adresa Palackého 643/8, Praktik MPV s.r.o.

Požadované vzdělání:
•    Střední zdravotní škola nebo ekvivalent
Požadované zkušenosti:
•    registrovaná zdravotní sestra, praxe min. 5 let v oboru
Co by měla ideální kandidátka mít?
•    příjemné vystupování
•    velký smysl pro zodpovědnost a pečlivost
•    výborné komunikační dovednosti
•    orientaci v oboru a  v lékařské administrativě, práce na PC
Nabízíme:
•    práci v příjemném prostředí
•    práce na zkrácený úvazek (Po,Út,Čt,Pá 7:00-12:00, St 13:00-18:00)
•    hrubá mzda 14000 Kč/měs
Nástup možný od: 01. 01. 2017

Životopis zasílejte na adresu: petra.varekova@seznam.cz

01.11.2016

Daň při převodu nemovitých věcí platí výhradně nabyvatel

 NOVÉ   1. 11. 2016

Počínaje 1. 11. 2016 je při převodu nemovitostí poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí nově výhradně jejich nabyvatel. Smluvní dohoda mezi účastníky transakce o přenosu daňové povinnosti na prodávajícího (převodce) není akceptovatelná. Rozhodným dnem vzniku daňové povinnosti je vždy den nabytí vlastnického práva k nemovité věci. V nejčastějších případech (kupní, směnné smlouvy) je u nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí tímto rozhodným dnem den právních účinků vkladu do katastru.

Ke změně osoby poplatníka a také k úplnému odstranění institutu ručení za nezaplacenou daň dochází na základě novely zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, která nabývá účinnosti právě 1. 11. 2016. Pokud daňová povinnost vznikla ještě přede dnem nabytí účinnosti této novely, postupuje se podle původního znění zákonného opatření, tzn. poplatníkem by v tomto případě byl u kupní a směnné smlouvy primárně prodávající (převodce). Změny zakotvené v novele se tedy týkají až případů, kdy k nabytí vlastnického práva k nemovité věci dojde od 1. 11. 2016. U nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem nezapisovaným do katastru nemovitostí je rozhodným dnem vzniku daňové povinnosti den nabytí účinnosti smlouvy. Nabývá-li se vlastnické právo k nemovité věci rozhodnutím orgánu veřejné moci, nabývá se dnem, který je v tomto rozhodnutí určen. Není-li v rozhodnutí takový den určen, nabývá se dnem právní moci rozhodnutí příslušného orgánu (například zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem).

Novela zákonného opatření obsahuje kromě jiného i poměrně zásadní změny, které se týkají osvobození od daně. U nově postavených staveb a jednotek se osvobození od daně z nabytí vztahuje (za podmínek stanovených v zákonném opatření) pouze na první úplatné nabytí stavby rodinného domu či jednotky v bytovém domě, které jsou dokončené (podle stavebního zákona) nebo užívané (jedná se o faktické užívání). Navíc musí k převodu dojít v době do 5 let ode dne dokončení nebo započetí užívání rodinného domu či jednotky v bytovém domě (i změněné stavební úpravou), a to od toho dne, který nastane dříve. Osvobození se po novele nevztahuje na případy nabytí rozestavěné stavby nebo rozestavěné jednotky.

Pokud dojde k nabytí vlastnického práva k nemovité věci do majetku obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí, osvobození se uplatní vždy. Nevzniká zde ani povinnost podat daňové přiznání.
 

Zdroj: Finanční správa ČR


01.11.2016

Veřejná konzultace k prvním řešením pro připravovaný nový zákon o daních z příjmů

 NOVÉ   25. 10. 2016

Ministerstvo financí předkládá k pracovní konzultaci první souhrn věcných řešení (nejdete v příloze), které budou podkladem pro návrh rekodifikace zdanění příjmů. Jeho obsahem jsou zejména nejobecnější témata, která budou následně sloužit jako východiska pro formulování již konkrétních věcných řešení či budou sloužit jako principy připravované úpravy.

Kromě názorů týkajících se závěrů v jednotlivých tématech Ministerstvo financí ocení též vylepšení argumentace (ať již ve prospěch či neprospěch navrhovaných řešení) nebo návrh dalších variant, které připadají v úvahu. Materiál je třeba vnímat jako pracovní, např. jsou záměrně vynechány některé křížové odkazy na zatím nepřipravené kapitoly, ty budou doplněny a konzultovány později.

Případné podněty prosím zasílejte na elektronickou adresu DanezPrijmu@mfcr.cz, a to nejpozději do čtvrtka 10. listopadu 2016 formou přiložené tabulky.
 

Přílohy:

Konzultace_K_ZDP-souhrn-reseni.pdf (2132 kB)

Konzultacni-tabulka.pdf (25 kB)

Zdroj: Ministerstvo financí ČR
 

12.10.2016

Režim přenesení daňové povinnosti

4. 10. 2016

Od 1. října 2016 se rozšiřuje výčet zboží a služeb, u jejichž dodání či poskytnutí se uplatní režim přenesení daňové povinnosti, a to o poskytnutí služby elektronických komunikací prostřednictvím přístupu k sítím elektronických komunikací, propojení sítí elektronických komunikací nebo na základě nákupu a prodeje těchto služeb.

Podrobnější informace najdete v příloze.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Přílohy:

Informace-GFR.pdf (179 kB)

20.09.2016

Změna místní příslušnosti u DPH pro osoby povinné k dani, které nemají na území České republiky sídlo ani provozovnu

 NOVÉ   20. 9. 2016

S účinností od 1. 9. 2016 se pro účely daně z přidané hodnoty mění místní příslušnost správce daně osob povinných k dani, které nemají na území České republiky sídlo ani provozovnu, a to z Finančního úřadu pro hlavní město Prahu na Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj (§ 93a odst. 2 zákona o DPH).

Od 1. 9. 2016 podávají tedy všechny osoby, které nemají sídlo ani provozovnu v tuzemsku, přihlášku k registraci DPH již Finančnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj.

Pro stávající plátce, osoby, které nemají sídlo ani provozovnu v tuzemsku (tj. osoby registrované jako plátci DPH před 1. 9. 2016), vydá do 12 měsíců Finanční úřad pro hlavní město Prahu rozhodnutí o změně místní příslušnosti, ve kterém stanoví datum, od kterého přechází místní příslušnost na nového správce daně, tj. na Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj. Tento akt správce daně vychází z ustanovení § 131 odst. 1 daňového řádu. Do dne, ke kterému dojde k přechodu místní příslušnosti na nového správce daně, je nezbytné všechny platby DPH zasílat na účty dosavadního finančního úřadu a rovněž veškerá podání týkající se DPH činit vůči dosavadnímu správci daně.

Jakmile dojde ke změně místní příslušnosti na nového správce daně, vznikne povinnost hradit DPH na bankovní účty Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj, a to na číslo účtu 705-77621761/0710 nebo při placení daní ze zahraničí na číslo účtu v mezinárodním formátu IBAN CZ02 0710 0007 0500 7762 1761. Všechna podání týkající se DPH budou od tohoto dne zasílána do datové schránky ID: qbrn6nx, písemná podání pak na adresu Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště Ostrava I, Jurečkova 940/2, 700 39 Ostrava.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

30.08.2016

Autentizační údaje podnikatele k evidenci tržeb

 NOVÉ   29. 8. 2016

Od 1. září 2016 mohou podnikatelé, kterých se týká evidence tržeb, žádat o tzv. autentizační údaje. Žádat mohou buď elektronicky na Daňovém portálu, kdy jim budou autentizační údaje zaslány do datové schránky, nebo osobně na libovolném územním pracovišti finančních úřadů, kde tyto údaje obdrží na místě v zapečetěné obálce.

Podnikatel se pomocí získaných autentizačních údajů následně přihlásí do webové aplikace "Elektronická evidence tržeb". V této aplikaci je nutné, aby před zahájením evidence vyplnil údaje o všech provozovnách, prostřednictvím kterých provádí činnosti, z nichž plynou evidované tržby. Poté, co podnikatel uvede údaje o provozovnách, může v této aplikaci získat digitální certifikát. Jeho prostřednictvím Finanční správa identifikuje podnikatele při zasílání údajů datovými zprávami.

Certifikát je nutné nainstalovat do pokladního zařízení, prostřednictvím kterého bude podnikatel evidovat tržby. Funkčnost pokladního zařízení s nainstalovaným certifikátem si podnikatelé budou moci otestovat od 1. listopadu 2016.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

24.08.2016

Úprava přiznání k DPH a kontrolního hlášení od 29.7.2016

 NOVÉ   22. 8. 2016

V důsledku novelizace zákona o DPH dochází s účinností od 29. 7. 2016 k nutnosti úprav formulářů daňového přiznání k DPH, pokynů k vyplnění přiznání k DPH a obdobně i pro kontrolní hlášení.

Předmětné změny nezakládají důvod ke změně specifikace XML struktury příslušných formulářů.
 

Přiznání k DPH

Změny provedeny na řádcích:
ř. 7+8 „Dovoz zboží (§ 23)“
ř. 62 „Daň na výstupu (součet 1 až 13 - 61 + daň podle § 108 jinde neuvedená“.

Nový vzor je možné použít i pro zdaňovací období před účinností novely
tiskopis 25 5401 MFin 5401 – vzor 20.
 

Pokyny k vyplnění přiznání k DPH

Úpravy na řádcích 7 a 8, 12 a 13, 62 a v části pro neplátce body 3 a 4
tiskopis 25 5412 MFin 5412 – vzor 16.

Vzhledem k povinnosti elektronické formy podání zakotvené pro plátce DPH v § 101a zákona o DPH nebudou z tohoto titulu žádné z tiskopisů pro účely DPH vydávány tiskem.
 

Kontrolní hlášení a pokyny k jeho vyplnění

Dochází k úpravě náplně oddílu A.2. kontrolního hlášení:
A.2. Přijatá zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat daň příjemce dle § 108 odst. 1 písm. b), c) a d) [§ 24, § 25]. V případě plnění podle § 108 odst. 1 písm. d) jde o plnění přijatá od 29. 7. 2016.

Aktualizované pokyny k vyplnění kontrolního hlášení ke dni 16. 8. 2016 najdete zde.
 

Zdroj:  Finanční správa ČR

24.08.2016

Připravované změny daňových zákonů od roku 2017

12. 7. 2016

Vláda schválila návrh zásadních změn daňových zákonů, které mají od roku 2017 přinést některá zjednodušení daňového systému či nová opatření pružně reagující na projevy daňových úniků například prostřednictvím tzv. virtuálních měn.

Mezi navržené změny patří například:

  • zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další vyživované dítě, a to na druhé dítě o 200 Kč měsíčně (tj. o 2 400 Kč ročně) a na třetí a každé další dítě o 300 Kč měsíčně (tj. o 3 600 Kč ročně) oproti roku 2016,
  • zavedení zdanění příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu (do 2 500 Kč ročně) srážkovou daní. Poplatník by tak již nebyl povinen podat daňové přiznání v situaci, kdy obdrží vedle příjmů od svého zaměstnavatele současně jiný typ příjmů ze závislé činnosti, který představuje zanedbatelný příjem,
  • zavedení institutu nespolehlivé osoby, který doplní dosavadní institut nespolehlivého plátce. Institut má zamezit snaze některých podnikatelů zařazených na seznam nespolehlivých plátců o své fiktivní očištění tím, že účelově zruší svou registraci plátce a následně ji opět získají, resp. tímto novým institutem bude možné označit i jiné osoby, než jsou plátci, pokud vykazují srovnatelné společensky škodlivé jednání. Nespolehlivou osobou se bude moci stát jakákoli fyzická nebo právnická osoba, jestliže závažným způsobem poruší povinnosti vztahující se ke správě daně z přidané hodnoty,
  • rozšíření přenesené daňové povinnosti i na poslední skupiny komodit, u kterých to směrnice EU výslovně umožňuje. Jedná se o poskytnutí pracovníků pro provedení stavebních prací, dále o dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky, poskytnutí zprostředkovatelské služby spočívající v obstarávání dodání investičního zlata, dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a rovněž dodání nemovitosti prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu,
  • zavedení ručení příjemce zdanitelného plnění při poskytnutí úplaty virtuální měnou,
  • umožnění vyšší elektronizace platebního styku s úřady, a to umožněním hradit daň platební kartou (v první fázi zejména u soudních a správních poplatků, u dovozního cla, popřípadě u pokut v blokovém řízení),
  • zkrácení doby bezúročného zadržování daňového odpočtu (4 měsíce od posledního dne lhůty pro podání daňového tvrzení) a ke zvýšení sazby úroku z daňového odpočtu, která má nově odpovídat ročně výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 2 procentní body (současná výše úroku odpovídá repo sazbě zvýšené o 1 procentní bod).
     

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

15.08.2016

Prominutí pokuty u kontrolního hlášení

2. 8. 2016

Možnost promíjení některých pokut za nesplnění povinností souvisejících s podáváním kontrolního hlášení se s účinností dnem 29. července 2016 stala součástí zákona o DPH. Jedná se konkrétně o pokuty ve výši 10, 30 a 50 tisíc korun, které bude nově možné v ospravedlnitelných případech prominout. Pokuta ve výši jeden tisíc korun za pozdní podání kontrolního hlášení bude plátci jedenkrát ročně prominuta automaticky bez nutnosti podávat žádost na finanční úřad.

Rovněž se prodlužuje lhůta pro reakci na výzvu k odstranění nesrovnalostí v kontrolním hlášení, a to z 5 kalendářních na 5 pracovních dnů.

Finanční správa vydá dne 8. srpna 2016 pokyn GFŘ D-29, který sjednotí pravidla a podmínky, za kterých bude možno plně nebo částečně uložené pokuty prominout.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

29.06.2016

Základní informace pro absolventy a studenty o nemocenském pojištění a důchodech, právech a povinnostech v oblasti sociálního zabezpečení a nárocích na dávky jsou přehledně uvedeny v připojeném letáku, který připravila Česká správa sociálního zabezpečení.

Najdete v něm např. odpovědi na otázky typu:

  • Musím po skončení studia platit sociální pojištění?
  • Jaké mám povinnosti, když při studiu pracuji nebo podnikám?
  • Mám ohlásit správě sociálního zabezpečení, že odjíždím na stáž do zahraničí?
  • Jsem po vážném úrazu, mohu i jako studující dostávat nemocenskou nebo invalidní důchod?
  • Během studia jsem porodila, budu mít nárok na mateřskou?
  • Přílohy:

    letak.pdf (158 kB)

     

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

29.06.2016

Registr smluv se stal “Zákonem roku 2015“

Od 1. července 2016 nabývá účinnosti zákon o registru smluv, který zvítězil v anketě "Zákon roku 2015". Smyslem zákona je otevřenější možnost kontroly nad prostředky vynakládanými z veřejných rozpočtů.

Nakladatelství Sagit tento zákon uveřejní v novém ÚZ č. 1140 Veřejné zakázky, Registr smluv. Publikace vyjde 20. června 2016, objednat si ji můžete už nyní zde.

29.06.2016

Upozornění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob podávajících daňové přiznání za část zdaňovacího období 2016

Upozorňujeme poplatníky daně z příjmů fyzických osob, jimž vznikne povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období započatého v roce 2016 již v průběhu roku 2016, nejpozději však do 31. prosince 2016, že tak mohou učinit na tiskopise daňového přiznání pro zdaňovací období 2015 (vzor č. 22) a souvisejících přílohách.

Dále upozorňujeme, že na ř. 72 základní části tohoto daňového přiznání lze za zdaňovací období roku 2016 uplatnit daňové zvýhodnění podle § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů již v nově stanovené výši, kterou uvádíme v následující tabulce:

výše daňového
zvýhodnění

roční sazba
(Kč)

měsíční sazba
(Kč)

ZTP/P
roční sazba
(Kč)

ZTP/P
měsíční sazba
(Kč)

na jedno dítě

13 404

1 117

26 808

2 234

na druhé dítě

17 004

1 417

34 008

2 834

na třetí a každé další dítě

20 604

1 717

41 208

3 434


Pokud bylo daňové přiznání za část zdaňovacího období podáno před 1. květnem 2016, lze uplatnit nové částky daňového zvýhodnění od měsíce ledna 2016 formou dodatečného daňového přiznání.

Výše ročního daňového bonusu pro rok 2016 zůstává nezměněna, činí 60 300 Kč.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

29.06.2016

Právní formy společností EU, u nichž lze uplatnit osvobození od daně z příjmů

24. 5. 2016

Ministerstvo financí uveřejnilo nový seznam právních forem společností, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie než České republiky  a u nichž lze v případech stanovených zákonem o daních z příjmů uplatnit osvobození od daně z příjmů.

Seznam najdete zde.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

05.06.2016

Neúčinnost elektronické formy podání podle zákona o DPH

26. 5. 2016

Datová zpráva, kterou je podání činěno, musí mít podle  § 101a zákona o DPH  odpovídající formát a strukturu. Pokud tomu tak není, je podání nově od 1. 5. 2016 neúčinné. Na takovou datovou zprávu bude tedy pohlíženo, jako by nebyla vůbec učiněna, a to se všemi právními důsledky z toho plynoucími. Stejnými pravidly se řídí i podání, které je učiněno v listinné podobě a má být podáno elektronicky.

Pokud je daňovým subjektem uskutečněno neúčinné podání, je nezbytné jej učinit znovu, a to v odpovídajícím formátu a struktuře.

V případě podání vztahujícího se k obdobím před 1. 5. 2016, které bude po tomto datu podáno v nesprávném formátu a struktuře, platí původní právní úprava, tj. takovéto podání bude v souladu s § 74 daňového řádu označeno za vadné a podatel bude vyzván k odstranění vad. Pokud budou tyto vady odstraněny, hledí se na podání, jako by bylo učiněno řádně a včas.

Správný formát a strukturu datové zprávy nejdete zde.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

05.06.2016

Výdělečná činnost při pobírání starobního důchodu

17. 5. 2016

Přivýdělek při výplatě „řádného“ starobního důchodu 

Lidé, kteří dosáhli důchodového věku a pobírají starobní důchod, mohou i při jeho pobírání současně pracovat. Tito důchodci nejsou limitováni výší výdělku ani druhem činnosti, to znamená, že mohou pracovat v pracovním poměru na dobu určitou či neurčitou, vykonávat činnost na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce a mohou i podnikat (tj. vykonávat samostatnou výdělečnou činnost).

Odejít do starobního důchodu je právo, nikoliv povinnost. Dosažení důchodového věku a splnění podmínek nároku na důchod není ani důvodem pro skončení výdělečné činnosti. Pokud se občan rozhodne dále vykonávat výdělečnou činnost, může v zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti pokračovat i po vzniku nároku na starobní důchod. Možností má tedy několik – pracovat bez pobírání důchodu nebo pracovat a zároveň pobírat důchod, a to buď v plné, nebo poloviční výši.

Pokud občan pobírá starobní důchod v plné výši a přitom vykonává výdělečnou činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů této činnosti. Toto zvýšení náleží pouze za dobu výdělečné činnosti vykonávané v období od 1. 1. 2010. Zvýšení se neprovádí automaticky, ale důchodce si o něj musí požádat.

Pokud se příjemce důchodu rozhodne pobírat starobní důchod ve výši poloviny a přitom vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výkonu této činnosti. Také o toto zvýšení si důchodce musí požádat a současně sdělit datum, od kdy požaduje opět důchod vyplácet v plné výši.

Pokud občan důchod nepobírá a vykonává po dosažení důchodového věku výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výkonu této činnosti.
 

Přivýdělek při výplatě předčasného starobního důchodu

Při výplatě předčasného starobního důchodu není možné až do data dosažení důchodového věku vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění. Pokud občan začne vykonávat takovouto výdělečnou činnost, je jeho povinností tuto skutečnost oznámit plátci důchodu a výplata předčasného starobního důchodu nenáleží.

I lidé, kteří pobírají předčasný starobní důchod a nedosáhli ještě důchodového věku, však určité možnosti přivýdělku mají. Mohou vykonávat tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy rozhodný příjem nedosahuje 2 500 Kč za kalendářní měsíc, také činnost na základě dohody o provedení práce (DPP), pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 Kč, nebo podnikat (vykonávat samostatnou výdělečnou činnost) v rozsahu, který nezaloží v daném kalendářním roce účast na důchodovém pojištění (tj. v roce 2016 do výše ročního příjmu 64 813 Kč).

Od data, kdy příjemce předčasného starobního důchodu dosáhne důchodového věku, pro něj platí stejná pravidla a možnosti jako pro řádného důchodce a může vykonávat výdělečnou činnost a vydělávat si (souběžně s pobíráním důchodu) bez omezení.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

05.06.2016

Daňové zvýhodnění na děti v roce 2016

3. 5. 2016

Novelou zákona o daních z příjmů dochází ke zvýšení daňového zvýhodnění podle § 35c odst. 1 zákona na druhé dítě z částky 15 804 Kč na částku 17 004 Kč ročně a na třetí a každé další dítě z částky 17 004 Kč na částku 20 604 Kč ročně. Uvedená změna nabývá účinnosti dnem 1. května 2016.

Za předpokladu, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění u plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, pak se toto zvýšení poprvé použije při zúčtování mzdy za kalendářní měsíc květen 2016. Zbývající část nároku na daňové zvýhodnění za kalendářní měsíce leden až duben 2016 bude poplatníkovi zohledněna v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2016, popř. v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2016.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

31.05.2016

První poznatky Finanční správy z prověřování kontrolních hlášení


Finanční správa by chtěla v prvé řadě touto cestou poděkovat plátcům daně za to, že většina z nich si plní své povinnosti tak dobře, že jakékoliv prověřování v souvislosti s kontrolním hlášením není u nich potřeba.
Nicméně první analýzou kontrolních hlášení byly též u některých plátců zjištěny v jejich vykázaných obchodních případech nesrovnalosti, které správce daně nyní musí prošetřit.

Jedním z možných způsobů prošetření je zaslání výzvy k prověření nesrovnalostí podle zákona o dani z přidané hodnoty. Plátce daně je na základě této výzvy povinen do pěti dnů podat následné kontrolní hlášení, jinak se vystavuje postihu ve formě sankce ve výši minimálně 30 tisíc korun.

Druhou možností je postup podle daňového řádu, kdy správce daně telefonicky nebo emailem kontaktuje plátce s požadavkem na doložení dokladů k transakci, u které byly zjištěny nesrovnalosti. V odůvodněných případech může být plátci zaslána i výzva v rámci postupu k odstranění pochybností.

Oba tyto způsoby prošetřování (jak podle zákona o DPH, tak podle daňového řádu) jsou zcela legitimní a v souladu s platnou legislativou.

Aby nedocházelo k enormnímu zatěžování plátců výzvami k podávání následných kontrolních hlášení s případnými sankcemi, upřednostňuje Finanční správa v prvních měsících po účinnosti kontrolního hlášení méně formální a také méně pro plátce zatěžující postup prověřování podle daňového řádu. Ostatně na tento způsob šetření jsou plátci daně již z minulosti zvyklí a připravení.

Institut kontrolního hlášení je teprve v počáteční fázi, kdy je nezbytné identifikovat, které problematické transakce vznikly pouze z důvodu nepřesného vyplnění údajů, a které mají svůj základ v krácení daně. Proto se Finanční správa snaží vhodným způsobem včas upozornit plátce na zjištěné nepřesnosti, aby se při dalším podávání kontrolního hlášení již nevyskytovaly a daň byla vyměřena ve správné výši.

31.05.2016

Kdo, co a odkdy?

Přehled povinných subjektů, předmět evidence tržeb a harmonogram spuštění.

Kdo?

Subjekty, které platí nebo mají platit daně z příjmů v České republice, a to:

  • podnikající fyzické osoby,
  • právnické osoby s podnikatelskou činností.

více naleznete - „Kdo a jaké tržby eviduje?

Kdo?

Co?

Evidenci tržeb budou zjednodušeně řečeno podléhat tržby, které

  • pocházejí z podnikatelské činnosti,
  • a zároveň byly uhrazeny v hotovosti, platební kartou, šekem, směnkou, jinými obdobnými způsoby např. stravenkou.

Evidenci tržeb nepodléhá přímý převod z účtu na účet. 

více naleznete - „Kdo a jaké tržby eviduje?

Co?

Odkdy?

Podnikatelé se budou zapojovat postupně takto:

  • v 1. fázi - od 1. prosince 2016 - ubytovací a stravovací služby,
  • ve 2. fázi - od 1. března 2017 - maloobchod a velkoobchod,
  • ve 3. fázi - od 1. března 2018 - ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, například svobodná povolání, doprava, zemědělství,
  • ve 4. fázi - od 1. června 2018 - vybraná řemesla a výrobní činnosti.

více naleznete - „Odkdy evidovat tržby"

Odkdy?

31.05.2016


Neziskové organizace

Specifika evidování v případě neziskových organizací.

Evidenční povinnost bude vznikat vždy jen ve vztahu k vedlejší podnikatelské činnosti, nebude se týkat hlavní (nepodnikatelské) činnosti neziskové organizace.

Poplatníci jsou povinni evidovat platby z podnikání, uskutečněné v hotovosti, platební kartou a jiným obdobným způsobem. U neziskových organizací tedy evidenci nebudou nikdy podléhat tržby z hlavní (nepodnikatelské) činnosti, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou příjmy z této hlavní činnosti předmětem daně.

U činnosti neziskových organizací je tedy nutné vždy zjistit, zda se jedná o podnikatelskou nebo nepodnikatelskou činnost. Podnikatelem je podle § 420 občanského zákoníku fyzická nebo právnická osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Pokud činnost nebude naplňovat uvedené znaky podnikání, tržby související s touto činností poplatník evidovat nebude.

Příspěvkové organizace jsou z evidenční povinnosti vyloučeny.
Evidovanou tržbou nejsou tržby příspěvkové organizace, a to bez ohledu na to, zda se jedná o tržby z podnikatelské činnosti či nikoliv. Evidenční povinnost se tedy na tržby příspěvkových organizací nevztahuje vůbec.

Z evidenční povinnosti jsou dále vyloučeny i tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnost veřejně prospěšných poplatníků. Naplnění kritéria „drobné podnikatelské činnosti“ je u poplatníka nutné posuzovat vždy s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu. Podrobnější informace k dané problematice budou uvedeny v připravované metodice Finanční správy.

V případě, že si nezisková organizace není jistá charakterem své činnosti, může požádat správce daně o závazné posouzení.
Správce daně na základě údajů uvedených v žádosti posoudí, zda jsou dané tržby s přihlédnutím ke všem podmínkám evidovanými tržbami či nikoliv a vydá neziskové organizaci závazné posouzení, zda má či nemá tržby z některé své činnosti evidovat. Tato žádost bude podléhat správnímu poplatku ve výši 1000 Kč a lze ji podat nejdříve 3 měsíce před zahájením evidence tržeb, tj. nejdříve 1. září 2016.

31.05.2016

Neúčinnost elektronické formy podání podle zákona o DPH

 NOVÉ   26. 5. 2016

Datová zpráva, kterou je podání činěno, musí mít podle  § 101a zákona o DPH  odpovídající formát a strukturu. Pokud tomu tak není, je podání nově od 1. 5. 2016 neúčinné. Na takovou datovou zprávu bude tedy pohlíženo, jako by nebyla vůbec učiněna, a to se všemi právními důsledky z toho plynoucími. Stejnými pravidly se řídí i podání, které je učiněno v listinné podobě a má být podáno elektronicky.

Pokud je daňovým subjektem uskutečněno neúčinné podání, je nezbytné jej učinit znovu, a to v odpovídajícím formátu a struktuře.

V případě podání vztahujícího se k obdobím před 1. 5. 2016, které bude po tomto datu podáno v nesprávném formátu a struktuře, platí původní právní úprava, tj. takovéto podání bude v souladu s § 74 daňového řádu označeno za vadné a podatel bude vyzván k odstranění vad. Pokud budou tyto vady odstraněny, hledí se na podání, jako by bylo učiněno řádně a včas.

Správný formát a strukturu datové zprávy nejdete zde.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

13.04.2016

Informace k placení daně z nemovitých věcí

 NOVÉ   12. 4. 2016

Finanční správa bude postupně v období od 24. dubna nejpozději do 24. května 2016 poplatníkům rozesílat daňové složenky k zaplacení daně z nemovitých věcí.

Poplatníky využívající platbu daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO upozorňujeme, aby si zkontrolovali a případně zvýšili inkasní limit pro platby SIPO tak, aby tento limit pokryl celou předpokládanou výši daně. V případě nedostačujícího limitu nebude platba SIPO bankou provedena.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

08.03.2016

Generální finanční ředitelství uveřejnilo pro plátce daně z přidané hodnoty aktualizovanou informaci k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na vybraná plnění v letech 2015 a 2016 (ve znění dodatku č. 2). Tuto informaci uvádíme v příloze.

Komplexní informace k uplatňování režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a až § 92e zákona o DPH najdete zde.
 

Zdroj: Finanční správa ČR


08.03.2016

ČSSZ provozuje tři specializovaná call centra

 NOVÉ   8. 3. 2016

Call centrum důchodového pojištění vyřizuje dotazy a poskytuje poradenství ohledně výplat důchodů a důchodových nároků na telefonním čísle 257 062 860.

Orientační výpočet starobního či předčasného starobního důchodu, návod k informativnímu výpočtu důchodu a vysvětlení základních pojmů je pro zájemce k dispozici zde.
  

Call centrum nemocenského pojištění vyřizuje dotazy a poskytuje informace o dávkách nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství) na telefonním čísle 571 811 081.

Pomocí kalkulaček pro výpočet dávek nemocenského pojištění (zde) lze stanovit výši dávek nemocenského pojištění – výpočet ošetřovného, výpočet peněžité pomoci v mateřství nebo výpočet výše nemocenského.
 

Call centrum technické pomoci na telefonním čísle 585 708 290 poskytuje klientům informace ryze technického rázu, a to zejména k elektronickému podání a využívání ePortálu a vybraných online služeb České správy sociálního zabezpečení. Pracovníci call centra klientům rovněž pomáhají s elektronickými podpisovými klíči.
 

Call centra fungují v pracovní dny v následujících hodinách: 

Call Centrum                  Důchodové pojištění     Nemocenské pojištění   Technická pomoc                      
Pondělí 8:00 - 17:00   8:00 - 17:00   8:00 - 17:00
Úterý 8:00 - 15:30   8:00 - 14:30   8:00 - 15:00
Středa 8:00 - 17:00   8:00 - 17:00   8:00 - 17:00
Čtvrtek 8:00 - 15:30   8:00 - 14:30   8:00 - 15:00
Pátek 8:00 - 14:00   8:00 - 14:00   8:00 - 14:00


Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

24.02.2016

Finanční správa zavádí bezplatnou daňovou složenku

 NOVÉ   22. 2. 2016

Ve snaze usnadnit občanům plnění jejich daňových povinností, zavádí Finanční správa ČR od 1. března 2016 tzv. daňovou složenku. Díky této složence budou moci občané, kteří preferují hotovostní placení, zaplatit své nejběžnější daně na nejbližší poště bez úhrady poštovného.

Bezplatná daňová složenka bude od 1. března 2016 standardně k dispozici na všech pobočkách České pošty. Jejím prostřednictvím budou moci občané (fyzické osoby) zaplatit daň z nemovitých věcí, daň z nabytí nemovitých věcí (popřípadě daň z převodu nemovitostí) a daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání, a to bez úhrady ceny platební transakce, tedy zdarma.

Daňová složenka vypadá na první pohled jako běžná poštovní poukázka typu „A“. Liší se však od ní tím, že je v záhlaví označená jako Poštovní poukázka A – doklad V/DS, přičemž DS znamená daňová složenka. Složenka má v horní části bílý pruh, předtištěný transakční kód (113) a konstantní symbol (0001).

Další informace a pokyny k vyplnění daňové složenky najdete v připojených přílohách.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

24.02.2016

Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny nebo plynu a u dodání certifikátů elektřiny

8. 2. 2016

Dnem 1. února 2016 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 11/2016 Sb., které mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti.

Změny se týkají mimo jiné aplikace režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny nebo plynu a dodání certifikátů elektřiny. K tomu vydalo Generální finanční ředitelství informaci, kterou najdete zde.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

24.02.2016

Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti a plátce pojistného na důchodové spoření

7. 1. 2016

Plátce daně – předepsaný doklad podle § 38l zákona o daních z příjmů

Generální finanční ředitelství sděluje, že finanční správa bude pro účely záloh na daň a ročního zúčtování záloh za zdaňovací období 2015 a 2016 pro účely slev na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a e) a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d při prokázání nároku podle § 38l odst. 2 písm. a) a d) a § 38l odst. 3 písm. b) zákona o daních z příjmů akceptovat kromě zákonem stanoveného průkazu ZTP/P i rozhodnutí vydaná Úřadem práce České republiky o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označeným symbolem ZTP/P.
 

Plátce pojistného – povinnost podat daňová tvrzení

Dnem 1. ledna 2016 bylo zákonem č. 376/2015 Sb. ukončeno důchodového spoření. V této souvislosti upozorňujeme plátce pojistného na důchodové spoření, že:

  • do 20. ledna 2016 mají povinnost podat hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za prosinec 2015 (včetně splatné zálohy), za leden 2016 se již hlášení podávat nebude,
  • do 1. dubna 2016 mají povinnost podat vyúčtování pojistného na důchodové spoření za pojistné období 2015,
  • do 31. srpna 2016 mohou podat opožděná řádná vyúčtování a dodatečná vyúčtování na důchodové spoření za pojistná období 2013 až 2015. Po tomto datu již nebude možné řádná ani dodatečná pojistná vyúčtování na důchodové spoření podat.

Zdůrazňujeme, že pro řádné převedení prostředků do penzijních společností u poplatníků, kterým bylo sráženo pojistné na důchodové spoření prostřednictvím plátce pojistného, je nezbytné řádné zaslání daňových tvrzení plátcem pojistného.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

KH

03.02.2016

nimované video ke kontrolnímu hlášení

 NOVÉ   1. 2. 2016

Pokud si nevíte rady s kontrolním hlášením, podívejte se na animované video (zde), které na svých internetových stránkách uveřejnila Finanční správa ČR. Toto video však v žádném případě nenahrazuje "Pokyny k vyplnění kontrolního hlášení".

dp

19.01.2016

Zrušení důchodového spoření mění sazby důchodového pojištění

 NOVÉ   18. 1. 2016

K 31. 12. 2015 došlo k ukončení účasti na důchodovém spoření všech účastníků tzv. II. pilíře důchodového systému. V jeho důsledku se s účinností od 1. ledna 2016 u účastníků důchodového spoření vypouští zvláštní sazby pojistného a navrací se stav před zavedením druhého důchodového pilíře.
 

Změny sazeb pojistného

Od 1. ledna 2016 budou sazby pojistného upraveny stejným způsobem jako před zavedením důchodového spoření. U všech zaměstnanců účastných pojištění bude sazba pojistného opět činit 6,5 % z vyměřovacího základu. Sazba pojistného u zaměstnavatele se nemění.Pro osoby dobrovolně důchodově pojištěné bude pro placení pojistného v roce 2016 platit pouze jediná sazba ve výši 28 % z měsíčního vyměřovacího základu. V roce 2016 činí jeho minimální výše 6 752 Kč a minimální výše pojistného 1 891 Kč.

Pro osoby samostatně výdělečně činné, které byly do 31. 12. 2015 účastné důchodového spoření, bude platná pouze sazba ve výši 29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu záloh na pojistné na důchodové pojištění. Roční pojistné za rok 2015 bude však ještě stanoveno ve výši 26,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v „Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2015“. Pro osoby samostatně výdělečně činné, které nebyly účastné důchodového spoření, nedochází k žádným změnám, sazba pojistného je i nadále 29,2 % z vyměřovacího základu. Nový interaktivní tiskopis „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2015“ je k dispozici zde.

Účastníkům důchodového spoření bude umožněno získat vyšší procentní výměru starobního důchodu (za každý celý rok doby důchodového pojištění se započítává pro výpočet procentní výměry starobního důchodu 1,5 % výpočtového základu, zatímco za dobu účasti na důchodovém spoření se započítává pouze 1,2 % výpočtového základu). Podmínkou bude, že ve stanovené lhůtě doplatí rozdíl mezi nižším pojistným na důchodové pojištění, které platili jako účastníci důchodového spoření, a pojistným stanoveným pro pojištěnce, kteří nebyli účastníky důchodového spoření. Pojistné však budou moci doplatit až v prvním pololetí roku 2017 v souladu se zákonem o ukončení důchodového spoření.
 

Změny pro zaměstnavatele

V návaznosti na ukončení důchodového spoření a změny v sazbách pojistného byl upraven tiskopis „Přehled o výši pojistného“, který klienti na webu ČSSZ budou mít k dispozici v polovině ledna. Nový tiskopis zaměstnavatelé použijí poprvé pro vykázání vyměřovacích základů a pojistného za měsíc leden 2016, tedy v období od 1. do 20. února 2016. Za prosinec 2015 je potřeba podat do 20. ledna 2016 tiskopis platný do 31. 12. 2015.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

poj

19.01.2016

Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti a plátce pojistného na důchodové spoření

7. 1. 2016

Plátce daně – předepsaný doklad podle § 38l zákona o daních z příjmů

Generální finanční ředitelství sděluje, že finanční správa bude pro účely záloh na daň a ročního zúčtování záloh za zdaňovací období 2015 a 2016 pro účely slev na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a e) a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d při prokázání nároku podle § 38l odst. 2 písm. a) a d) a § 38l odst. 3 písm. b) zákona o daních z příjmů akceptovat kromě zákonem stanoveného průkazu ZTP/P i rozhodnutí vydaná Úřadem práce České republiky o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označeným symbolem ZTP/P.
 

Plátce pojistného – povinnost podat daňová tvrzení

Dnem 1. ledna 2016 bylo zákonem č. 376/2015 Sb. ukončeno důchodového spoření. V této souvislosti upozorňujeme plátce pojistného na důchodové spoření, že:

  • do 20. ledna 2016 mají povinnost podat hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za prosinec 2015 (včetně splatné zálohy), za leden 2016 se již hlášení podávat nebude,
  • do 1. dubna 2016 mají povinnost podat vyúčtování pojistného na důchodové spoření za pojistné období 2015,
  • do 31. srpna 2016 mohou podat opožděná řádná vyúčtování a dodatečná vyúčtování na důchodové spoření za pojistná období 2013 až 2015. Po tomto datu již nebude možné řádná ani dodatečná pojistná vyúčtování na důchodové spoření podat.

Zdůrazňujeme, že pro řádné převedení prostředků do penzijních společností u poplatníků, kterým bylo sráženo pojistné na důchodové spoření prostřednictvím plátce pojistného, je nezbytné řádné zaslání daňových tvrzení plátcem pojistného.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

důchod

06.01.2016

Kdo má nárok na starobní důchod v roce 2016

 NOVÉ   5. 1. 2016

Občané, kteří v roce 2016 dosáhnou důchodového věku a získají potřebnou dobu pojištění alespoň 32 let, mohou podat žádost o starobní důchod. Důchodového věku dosahují v roce 2016 muži narození v roce 1953, bezdětné ženy narozené v lednu až srpnu 1954, ženy narozené v lednu až srpnu 1955, které vychovaly jedno dítě, ženy narozené v lednu až srpnu 1956, které vychovaly dvě děti, ženy narozené v lednu až srpnu 1957, které vychovaly tři či čtyři děti, a ženy narozené v lednu až srpnu 1958, které vychovaly pět a více dětí. Česká správa sociálního zabezpečení proto připomíná, jak se žádost o důchod podává, a informuje, co se mění ve výpočtu důchodu v roce 2016.

Rozhodnutí, zda odejít do starobního důchodu, záleží na samotném občanovi. Jedná se o jeho právo, nikoliv povinnost. Také termín, od kterého chce důchod přiznat, si volí sám žadatel. Dosažení důchodového věku není důvodem k ukončení zaměstnání či podnikání. To znamená, že člověk, který se rozhodne dále pracovat, může pokračovat ve výdělečné činnosti i po vzniku nároku na starobní důchod. Tzv. „přesluhováním“ je možné si zvyšovat procentní výši důchodu.

Rozhodne-li se občan podat žádost o důchod, musí se dostavit na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu. Do žádosti o důchod je třeba uvést a ověřit mnoho údajů, proto ji s žadatelem vyplňuje pracovník důchodového oddělení. Ten, kdo si pro tento důležitý úkon chce sjednat konkrétní termín, má možnost využít službu online objednávání zde. Na okresní správu sociálního zabezpečení je však možné přijít i bez předchozího objednání kdykoliv během úředních hodin.

Žádost o starobní důchod je možné podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou podat žádost o důchod sami, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o jejich zdravotním stavu podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci.
  

Co se pro rok 2016 ve výpočtu starobního důchodu mění

Základní výměra důchodu v roce 2016 činí 2 440 Kč měsíčně. Procentní výměra důchodu činí za každý celý rok důchodového pojištění získaný do doby nároku na důchod 1,5 % výpočtového základu. Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ, tj. měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období. Rozhodné období je u důchodů přiznaných v roce 2016 období let 1986 až 2015. Pro stanovení výpočtového základu z osobního vyměřovacího základu platí v roce 2016 dvě redukční hranice: I. redukční hranice = 11 883 Kč a II. redukční hranice = 108 024 Kč. Výpočtový základ se z osobního vyměřovacího základu stanoví tak, že částka do I. redukční hranice náleží v plné výši, z částky nad I. do II. redukční hranice náleží 26 %, k částce nad II. redukční hranice se nepřihlíží.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

U

09.12.2015

Sdělení Ministerstva financí k aplikaci některých ustanovení zákona o účetnictví od 1. 1. 2016

 NOVÉ   4. 12. 2015

Zákon o účetnictví zavádí od 1. 1. 2016 rozdělení účetních jednotek tak, že podle stanovených kritérií se budou rozlišovat mikro, malé, střední a velké účetní jednotky. Pro velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu se zavádí povinnost sestavovat a uveřejňovat zprávu o platbách vládám. Zákon o účetnictví dále přináší i zjednodušení či osvobození, která se týkají zejména uvádění údajů a informací v účetní závěrce a uveřejňování účetních závěrek pro mikro a malé účetní jednotky. Dochází také k nové úpravě jednoduchého účetnictví.

Vzhledem k tomu, že změny přináší některé novinky, které by mohly při jejich studiu uniknout, v následujícím upozorňujeme na některé nové povinnosti v souvislosti s povinným ověřováním účetních závěrek.
 

1. Upozornění na změny v ověřování účetní závěrky a výroční zprávy auditorem

Mění se i zákon o auditorech, a to pokud jde o požadavky na ověření účetní závěrky a výroční zprávy. Od 1. ledna 2016 je auditor povinen vypracovat pouze jednu auditorskou zprávu obsahující všechna vyjádření vztahující se k povinnému auditu, tedy i k výroční zprávě (to se týká všech povinných auditů účetních závěrek obchodních společností sestavených již za kalendářní rok 2015). Tato zpráva auditora je součástí výroční zprávy. Praktický dopad má tato změna v tom, že se upouští od současné praxe, kdy bylo možné v souladu se zákonem o auditorech vydat výrok auditora k účetní závěrce a výrok auditora k výroční zprávě samostatně ve dvou oddělených zprávách.

Pro účetní jednotky, které doposud byly zvyklé vyhotovovat výroční zprávy s časovým odstupem po sestavení účetní závěrky to znamená, že při sestavování účetní závěrky k 31. prosinci 2015 musí nově připravit k ověření všechny podklady najednou, tedy jak účetní závěrku, tak i výroční zprávu.
 

2. Upozornění na změny v parametrech pro povinné ověřování účetních závěrek auditorem

Od účetního období počínajícího rokem 2016 se mění obsahového vymezení pojmu „aktiva celkem“. Nové znění zákona o účetnictví definuje aktiva celkem jako aktiva netto.

Díky této změně dochází mimo jiné i k faktickému posunu hranic pro povinný audit. Účetní jednotky by proto měly rozhodující parametry posoudit podle nového vymezení příslušných pojmů, aby se ujistily, zda nadále podléhají či nepodléhají povinnému ověření účetní závěrky auditorem. Výše uvedené může mít vliv i na termín podání daňového přiznání.

Požadavek na splnění podmínky pro aktiva celkem za bezprostředně předcházející účetní období bude vázán na nové obsahové vymezení definice aktiv celkem, která bude aplikována pro účetní období počínající 1. lednem 2016 a později. Pro stanovení aktiv celkem bude použita, pro potřeby posouzení dosažení či překročení hodnoty aktiv celkem, rozvaha sestavená za bezprostředně předcházející období, avšak nově bude rozhodující hodnota aktiv celkem (netto).

Stejným způsobem bude třeba zajistit požadavek na splnění podmínky pro stanovení ročního úhrnu čistého obratu. Na základě reklasifikace vykazování položek aktivace a změny stavu zásob vlastní činnosti nebude položka ročního úhrnu čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období obsahově odpovídat položce ročního úhrnu čistého obratu za rok 2016. Pro potřeby stanovení povinnosti ověření roční účetní závěrky auditorem tedy bude nutné provést přepočet hodnoty čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období podle nové obsahové náplně položky ročního čistého obratu platné pro účetní období počínající 1. lednem 2016 a později.

Těmito postupy pro posouzení povinnosti ověření účetní závěrky auditorem však není nijak dotčena povinnost účetních jednotek týkající se vykazování srovnatelných údajů v účetním období započatém 1. lednem 2016. K řešení této situace připravuje Ministerstvo financí nový Český účetní standard pro podnikatele č. 24 – Srovnatelné období za účetní období započaté v roce 2016.

Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem budou mít za stejných podmínek všechny účetní jednotky bez ohledu na to, zda jde o podnikatelské nebo nepodnikatelské subjekty. Nově tak může povinnost vzniknout např. některým účetním jednotkám neziskového sektoru, které splní daná kritéria.

U vybraných účetních jednotek budou účetní závěrky ověřovány auditorem pouze u těch, kterým povinnost mít ověřenou účetní závěrku stanoví zvláštní právní předpis nebo které jsou subjektem veřejného zájmu (například zdravotní pojišťovny).
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

KH

01.12.2015

S účinností od 1. 1. 2016 vzniká plátcům daně z přidané hodnoty zákonná povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení. Kontrolní hlášení je speciální daňové tvrzení, které nenahrazuje řádné daňové přiznání k DPH ani souhrnné hlášení. V souvislosti s režimem přenesení daňové povinnosti však kontrolní hlášení nahrazuje původně samostatný výpis z evidence pro účely DPH.

Kontrolní hlášení bude podáváno pouze elektronicky, a to ve formátu a struktuře uveřejněné správcem daně.

Další informace najdete v letáku Finanční správy (zde).
 

Zdroj: Finanční správa ČR

CSSZ

01.12.2015

ČSSZ připravila pro své klienty důchodovou kalkulačku

16. 11. 2015

V rámci průběžného zkvalitňování služeb a klientského přístupu uveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vlastní verzi důchodové kalkulačky pro orientační výpočty starobního důchodu. Kalkulačka je určena široké veřejnosti a dostupná zde.

Tato pomůcka v sobě spojuje funkci věkové kalkulačky a nástroje pro výpočet výše důchodu, a to jak v aktuálním čase, tak i do budoucna (v horizontu nejvýše 5 let).

Tím vyšla ČSSZ vstříc klientům, kteří se o své důchodové nároky aktivně zajímají a chtějí mít o své budoucnosti co nejkonkrétnější představu. V případě výpočtu výše důchodu do budoucna jsou připraveny tři varianty automaticky generované predikce na základě odhadu ČSSZ o vývoji výše průměrné mzdy v ČR, a to v minimalistické, střední a optimistické verzi. Sám klient pak může doplnit i vlastní odhad vývoje průměrné mzdy v ČR a získat tak i odpovídající vlastní predikci.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

PO

01.12.2015

Informace pro příspěvkové organizace o zahrnutí do konsolidačního celku ČR

29. 10. 2015

Všechny příspěvkové organizace budou od 1. 1. 2016 zahrnuty do konsolidačního celku Česká republika. Nicméně příspěvkové organizace, které nepředávají Pomocný analytický přehled podle § 3a odst. 2 technické vyhlášky o účetních záznamech do centrálního systému účetních informací státu, nebudou pro účely účetní konsolidace státu předávat žádné dodatečné podklady.

U příspěvkových organizací předávajících Pomocný analytický přehled se mění rozsah vykazovaných skutečností.

U příspěvkových organizací nepředávajících Pomocný analytický přehled budou pro zahrnutí do konsolidačního celku státu využity jejich již zasílané účetní závěrky.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

FS

01.12.2015

Finanční správa přibližuje lidem problém daňových úniků kresleným humorem

 NOVÉ   26. 11. 2015

Finanční správa vydala naučnou brožurku (najdete v příloze tohoto článku), ve které formou kreslených příběhů vysvětluje lidem, že bez patřičných nástrojů je na krácení daní krátká.

V osmi příbězích na motivy skutečných událostí popisuje nešvary jako například nepřiznávání skutečných tržeb nebo zaměstnávání načerno. V jednotlivých příbězích problémy otevřeně pojmenovává, vysvětluje dopady podvodných jednání a ukazuje možnosti řešení.

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Přílohy:

Brožura k daňovým únikům.pdf (5835 kB)

DPH

30.09.2015

Upozornění zpracovatelům softwarů na chyby elektronických podání

 

Finanční správa v poslední době zaznamenala velké množství vadných elektronických podání, jež neumožňují jejich zpracování správcem daně. Jedná se zejména o vady spočívající v nedodržení předepsané struktury podání. S vadným podáním, které bylo vyhotoveno pomocí softwaru třetí strany a následně odesláno správci daně datovou schránkou, jsou spojeny právní následky, které mohou podatele dostat do nepříjemností. Správce daně na svých webových stránkách (zde) uveřejnil přesný popis formátu a struktury, kterou musí elektronické podání splňovat.

Možnost zkontrolování podání, resp. správnost struktury souboru, je jednou z funkcionalit aplikace EPO (Elektronická podání pro Finanční správu), která po načtení souboru s podáním do aplikace na všechny chyby uživatele upozorní. Jakékoliv nedodržení struktury způsobuje, že podání na straně správce daně nelze elektronicky zpracovat. Současně i rozhraní pro přímou komunikaci disponuje možností testovacího podání.

Jestliže elektronické podání nesplňuje uveřejněný formát a strukturu, je takovéto podání kvalifikováno jako vadné. Následně k tomuto podání musí správce daně vydat výzvu podle § 74 daňového řádu k odstranění vad podání. Nejsou-li tyto vady ve lhůtě stanovené správcem daně odstraněny, považuje se podání za neúčinné, tedy hledí se na něj, jako by vůbec nebylo učiněno, a to se všemi právními následky.

V současné době je navrhována novela zákona o DPH, která by měla od roku 2016 změnit ustanovení § 101a tak, že podání, které nebude učiněno ve formátu a struktuře uveřejněné správcem daně, bude automaticky považováno za neúčinné. Smyslem této úpravy je zpřísnit podmínky pro elektronická podání, která jsou podávána v souvislosti s povinnostmi vyplývajícími ze zákona o DPH.

Shora podané vysvětlení současné a budoucí správní praxe pro elektronické podání je uvedeno z toho důvodu, aby bylo zcela zřejmé, jaké právní následky dopadají na uživatele vašich softwarů v případě, že jste v částech vámi naprogramovaných elektronických podání pro Finanční správu plně nerespektovali uveřejněný formát a strukturu.
 

Nejčastější oblasti nerespektování struktury datové zprávy:

  • Software umožňuje zadání více znaků v jednotlivých položkách, než deklaruje struktura. Ve struktuře uveřejněné správcem daně je napevno definovaný maximální počet znaků pro každou položku, který nelze překročit. Tento počet je přizpůsoben tak, aby vyhovoval i dlouhým názvům.
  • Není respektován datový typ, např. číslo popisné je vždy pouze číselná položka s maximálním počtem 4 znaků, přesto SW umožňují vložit i alfanumerické znaky.
  • Obsah položky, která má být naplněna hodnotou z definovaného číselníku, je vyplněn daty, která číselníku neodpovídají.
  • Kódování XML souboru neodpovídá deklarovanému kódování, které je uvedeno v hlavičce souboru.
  • Celková velikost příloh v podání překračuje povolený limit 4 MB.
  • Přílohy podání, které je třeba vyplnit přímo do formuláře podání (ve formuláři podání je pro tyto přílohy dostupná XML struktura), jsou do podání vloženy např. jako PDF soubor.

Tímto sdělením Finanční správa upozorňuje softwarové firmy (zpracovatele softwarů) na chyby, které byly zjištěny v souvislosti s nárůstem elektronických podání. Přitom produkty třetích stran by měly 100% splňovat požadavky kladené na elektronická podání, které správce daně jednoznačně formuloval a na svých webových stránkách uveřejnil. Připravované novely ještě požadavky na přesnost podání zintenzivní.

Pro případné technické dotazy využijte aplikaci uvedenou zde.

minimální mzda

22.09.2015

Minimální mzda se od ledna 2016 zvýší na 9900 Kč

 

Od 1. ledna 2016 se zvýší minimální měsíční mzda z 9 200 Kč na 9 900 Kč a minimální hodinová mzda z 55 Kč na 58,70 Kč.

Minimální měsíční mzda pro zdravotně postižené (poživatele invalidních důchodů) se zvýší z 8 000 Kč na 9 300 Kč a minimální hodinová mzda z 48,10 Kč na 55,10 Kč.

V návaznosti na to se valorizují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě.
 

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Příspěvky

19.08.2015

Jak je to s příspěvkem na zaměstnávání osob starších 55 let

 

Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je podpora nových pracovních míst prostřednictvím poskytování příspěvků zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají uchazeče o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jejich podstata spočívá v tom, že pokud zaměstnavatel bude chtít přijmout na takové místo dlouhodobě nezaměstnaného uchazeče, může na základě uzavřené dohody získat od Úřadu práce příspěvek na mzdu včetně pojištění, které odvádí zaměstnavatel, nebo třeba příspěvek na vytvoření takového místa, a to zpravidla na 6 až 12 měsíců. Úřad práce může podpořit i vznik nového místa prostřednictvím příspěvku na jeho vybavení. Poskytnutí příspěvku, konečná částka a doba, po kterou ji bude Úřad práce vyplácet, se pak odvíjí od limitů stanovených zákonem o zaměstnanosti a konkrétní dohody mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem. Díky příspěvku má zaměstnavatel motivaci přijmout uchazeče o zaměstnání, který zase získá možnost oživit si nebo získat pracovní návyky, což může zužitkovat, pokud by znova hledal práci. Příspěvky jsou nicméně hrazeny ze státního rozpočtu a je nutné nakládat s nimi efektivně, účelně a hospodárně, nejsou nárokové.

Úřad práce věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou péči lidem, kteří mají z určitých důvodů problém s pracovním uplatněním. Z důvodu horší adaptace na změny trhu práce se jedná také o skupinu osob starších 55 let.

Důležitou roli hraje podpora jejich zaměstnávání prostřednictvím společensky účelných pracovních míst. Zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou taková místa vytvořit, mohou dostat od Úřadu práce příspěvek na mzdové náklady jednoho zaměstnance max. do výše 15 tisíc Kč měsíčně, a to po dobu 6 až 12 měsíců. V případě, že zaměstnají mladého člověka do 30 let nebo uchazeče nad 55 let, může se částka vyšplhat až na 24 tisíc Kč.

V současné době je možné poskytnout příspěvek na dobu 6 až 12 měsíců. V rámci připravovaných legislativních změn počítá Ministerstvo práce a sociálních věcí s prodloužením této doby, a to v případě lidí starších 55 let až na 24 měsíců. Záměrem je, aby opatření bylo účinné co nejdříve, ideálně v průběhu 1. kvartálu 2016. Je však nutné upozornit, že prodloužení doby poskytování příspěvku nebude plošné. Bude se jednat pouze o legislativní možnost, která bude ze strany Úřadu práce využívána v případech výrazného znevýhodnění podporovaných osob na trhu práce (zejména v oblastech postižených strukturální nezaměstnaností a v případech kumulace znevýhodnění na trhu práce), kdy je zřejmé, že podpořená osoba potřebuje ke stálé integraci na trhu práce delší podpory.

Příspěvky není možné poskytovat organizačním složkám státu a státním příspěvkovým organizacím. Jiné omezení nástroje aktivní politiky zaměstnanosti nemají, tj. je možné je poskytovat do všech oborů i regionů České republiky.
 

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

CSSZ

24.07.2015

Česká správa sociálního zabezpečení má pro své klienty nové interaktivní tiskopisy

 

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připravila pro své klienty 105 nových interaktivních tiskopisů. Jejich poslední sérii nasadila ČSSZ na svém ePortálu 1. července 2015. Hlavní výhodou nových tiskopisů je logická kontrola vyplňovaných údajů, která upozorní na případné chyby či neúplné vyplnění, a jednoduché odeslání na ČSSZ nebo příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Interaktivní tiskopisy fungují na tabletech i chytrých telefonech.

Nejvíce frekventované tiskopisy mohli začít klienti využívat již v průběhu prvního pololetí letošního roku. ČSSZ své tiskopisy nasadila na novou moderní technologii, která je v rámci elektronické komunikace významným systémovým a koncepčním krokem vpřed.

Možnosti elektronického odeslání formulářů zůstávají beze změny. Klient ČSSZ (občan, firma či instituce) má možnost vybrané interaktivní tiskopisy odeslat podepsané kvalifikovaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky, má-li ji zřízenu. Vyplněný a odeslaný tiskopis si samozřejmě může vytisknout a založit do své evidence. Nechybí ani funkce uložit data rozepsaného formuláře na disk počítače. Načtení datové věty (xml souboru), které si klienti vytvoří ve svých speciálních mzdových či účetních programech, do interaktivního tiskopisu umožní jednoduše a rychle zkontrolovat její správnost, což je předpoklad k přijetí tiskopisu systémy ČSSZ.

Práce s tiskopisy není podmíněna přihlášením se do systému datových schránek. Pokud se však klient k ePortálu ČSSZ za pomoci přihlašovacích údajů do své datové schránky přihlásí, budou mu při práci s tímto formulářem automaticky předvyplněny identifikační údaje z databází ČSSZ.

Kromě elektronického podání nadále zůstává zachována možnost používat klasické papírové tiskopisy, které jsou k dispozici na webu ČSSZ pro ruční vyplnění, anebo lze vyplnit jejich interaktivní verzi na počítači. Po nezbytné kontrole vyplněných dat se tiskopis vytiskne, připojí se vlastnoruční podpis a zašle/odevzdá ČSSZ či příslušné OSSZ. Tento postup nadále platí zejména pro tiskopisy, které se týkají výplaty důchodu či souvisí se zahraniční agendou.

Informace ke službě e-Podání ČSSZ, která umožňuje elektronická podání doručovat jako datové věty v xml formátu, a k ePortálu ČSSZ, prostřednictvím kterého mají klienti přístup k vybraným online službám ČSSZ, poskytne klientům ČSSZ call centrum technické pomoci na tel. čísle 585 708 290.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení



CSSZ

16.07.2015

Česká správa sociálního zabezpečení má pro své klienty nové interaktivní tiskopisy

 

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připravila pro své klienty 105 nových interaktivních tiskopisů. Jejich poslední sérii nasadila ČSSZ na svém ePortálu 1. července 2015. Hlavní výhodou nových tiskopisů je logická kontrola vyplňovaných údajů, která upozorní na případné chyby či neúplné vyplnění, a jednoduché odeslání na ČSSZ nebo příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Interaktivní tiskopisy fungují na tabletech i chytrých telefonech.

Nejvíce frekventované tiskopisy mohli začít klienti využívat již v průběhu prvního pololetí letošního roku. ČSSZ své tiskopisy nasadila na novou moderní technologii, která je v rámci elektronické komunikace významným systémovým a koncepčním krokem vpřed.

Možnosti elektronického odeslání formulářů zůstávají beze změny. Klient ČSSZ (občan, firma či instituce) má možnost vybrané interaktivní tiskopisy odeslat podepsané kvalifikovaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky, má-li ji zřízenu. Vyplněný a odeslaný tiskopis si samozřejmě může vytisknout a založit do své evidence. Nechybí ani funkce uložit data rozepsaného formuláře na disk počítače. Načtení datové věty (xml souboru), které si klienti vytvoří ve svých speciálních mzdových či účetních programech, do interaktivního tiskopisu umožní jednoduše a rychle zkontrolovat její správnost, což je předpoklad k přijetí tiskopisu systémy ČSSZ.

Práce s tiskopisy není podmíněna přihlášením se do systému datových schránek. Pokud se však klient k ePortálu ČSSZ za pomoci přihlašovacích údajů do své datové schránky přihlásí, budou mu při práci s tímto formulářem automaticky předvyplněny identifikační údaje z databází ČSSZ.

Kromě elektronického podání nadále zůstává zachována možnost používat klasické papírové tiskopisy, které jsou k dispozici na webu ČSSZ pro ruční vyplnění, anebo lze vyplnit jejich interaktivní verzi na počítači. Po nezbytné kontrole vyplněných dat se tiskopis vytiskne, připojí se vlastnoruční podpis a zašle/odevzdá ČSSZ či příslušné OSSZ. Tento postup nadále platí zejména pro tiskopisy, které se týkají výplaty důchodu či souvisí se zahraniční agendou.

Informace ke službě e-Podání ČSSZ, která umožňuje elektronická podání doručovat jako datové věty v xml formátu, a k ePortálu ČSSZ, prostřednictvím kterého mají klienti přístup k vybraným online službám ČSSZ, poskytne klientům ČSSZ call centrum technické pomoci na tel. čísle 585 708 290.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

CSSZ

16.07.2015

Pojistné na sociální zabezpečení po ukončení studia

 

Absolventi, kteří po skončení studia nezačnou pracovat nebo se zaregistrují na úřadu práce, povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení nemají. Až když nastoupí do zaměstnání, začne za ně pojistné odvádět jejich zaměstnavatel. Pokud se rozhodnou podnikat, informuje je o jejich povinnostech týkajících se placení pojistného příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), u které se k samostatné výdělečné činnosti přihlásili.

Absolventi, kteří po skončení studia nastoupí do zaměstnání, mají povinnost platit pojistné na sociální pojištění, pokud jejich zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění. To je v případě, že se zaměstnavatelem mají uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti s příjmem alespoň 2 500 Kč měsíčně. Pojistné se hradí i tehdy, pokud pracují na základě dohody o provedení práce a je jim v kalendářním měsíci zúčtována odměna u jednoho zaměstnavatele nad 10 000 Kč. Odvádět pojistné za zaměstnance je v těchto případech povinností zaměstnavatele.

Pokud se absolvent rozhodne podnikat, tj. stát se osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), musí zahájení samostatné výdělečné činnosti oznámit na předepsaném tiskopisu příslušné OSSZ podle svého trvalého bydliště (může tak učinit i prostřednictvím živnostenského úřadu). OSVČ, která vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, má vždy povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Minimální záloha na pojistné činí 1 943 Kč měsíčně. Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná a vzniká podáním přihlášky, opět za použití předepsaného tiskopisu. Pojistné na důchodové a nemocenské pojištění odvádí OSVČ sama na účet OSSZ. Konkrétní informace o výši a způsobu placení pojistného podají OSVČ pracovníci příslušné OSSZ.

Student, který nedosáhl věku 26 let a při studiu podniká, může být považován za nezaopatřené dítě. To je důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Při výkonu vedlejší výdělečné činnosti se hradí pojistné na důchodové pojištění pouze tehdy, pokud se k němu OSVČ sama přihlásí nebo v případě, kdy daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhne výše zakládající povinnou účast na tomto pojištění. Rozhodná částka zakládající povinnou účast na pojištění v roce 2015 činí 63 865 Kč s odečtením částky 5 323 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vedlejší činnost vykonávána.

Doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole se od 1. 1. 2010 již nezapočítává do doby pojištění pro důchod. Studentům, kteří při studiu pracují, se doba výdělečné činnosti pro důchod započítá, pokud zakládá účast na pojištění. Studenti starší 18 let nebo absolventi, kteří nevykonávají výdělečnou činnost, si mohou účast na důchodovém pojištění zajistit prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění. Přihláška k němu se podává na OSSZ podle místa bydliště a minimální pojistné hrazené v roce 2015 činí 1 863 Kč měsíčně.

Více informací o důchodovém a nemocenském pojištění a povinnostech v sociálním zabezpečení lze získat na OSSZ. Při řešení konkrétních situací poskytnou odbornou pomoc pracovníci OSSZ.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

dph

16.07.2015

Generální finanční ředitelství
Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1
Sekce metodiky a výkonu daní
Č.j. 64639/14/710020116011695
Informace k uplatňování DPH u skupiny
v návaznosti na rozsudek SDEU C$7/13 Skandia Americ
a Corp
.
Z důvodu jednotného přístupu k uplatňování DPH u sk
upiny ve smyslu § 5a a násl. zákona č.
235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.
p. („zákon o DPH“) a s ohledem na
závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie C7/13
Skandia America Corp. („SDEU C
7/13 Skandia nebo Skandia“) vydává Generální finanč
ní ředitelství tuto Informaci.
Výchozí situace případu projednávaného SDEU C7/13
Skandia vychází ze skutečnosti, že
zahraniční osoba
1
povinná k dani má zřízenu provozovnu na území člen
ského státu EU,
přičemž tato provozovna je součástí skupiny
2
ve smyslu č. 11 směrnice 2006/112/ES (dále
jen „směrnice“). Podstatou první předběžné otázky p
oložené vnitrostátním soudem bylo,
jakým způsobem pohlížet na plnění spočívající v pos
kytnutí služeb, které poskytuje tato
zahraniční osoba (zřizovatel) svojí provozovně, tj.
zda představují plnění, které jsou
předmětem daně. Druhá, navazující, otázka se zabýva
la tím, zda je provozovna povinna
coby příjemce daného plnění odvést daň ve smyslu čl
. 196 směrnice
3
.
SDEU rozhodl tak, že služby, o které se v daném pří
padě jednalo, poskytnuté zřizovatelem
usazeným ve třetí zemi jeho provozovně usazené v ně
kterém z členských států představují v
případě, že je tato provozovna členem skupiny, zdan
itelná plnění. K druhé předložené
otázce uvedl, že v takové situaci, jaká nastala ve
věci v původním řízení
4
, vzniká této
skupině coby příjemci uvedených služeb povinnost od
vést splatnou daň z přidané hodnoty.
K těmto závěrům SDEU je třeba při přenesení do prax
e přistupovat následovně:
V případech, kdy se provozovna stane součástí skupi
ny, která je ve smyslu zákona o DPH
považována za jedinou osobu povinnou k dani, se mus
í s touto provozovnou nakládat jako
se součástí skupiny. Tento přístup má zásadní dopad
na plnění, která zřizovatel poskytuje
své provozovně.
Plnění poskytnutá zřizovatelem provozovně se považu
jí za plnění
poskytnutá celé skupině
. Taková plnění se tudíž nekvalifikují pro účely DP
H jako plnění
vnitropodniková a hodnotí se jako plnění od jiné os
oby. Z výše popsaného vyplývá, že
v situaci, kdy se provozovna (pobočka) stává součás
tí skupiny pro účely DPH, nelze
aplikovat závěry rozsudku SDEU C210/04 FCE Bank
5
. Obdobný přístup se uplatní i
v případech, kdy součástí skupiny je zřizovatel a j
eho provozovna je mimo skupinu.
1
Osoba, která není usazena na území Evropské unie.
Viz § 4 odst. 1 písm. g) zákona o DPH.
2
Viz § 5a až § 5c zákona o DPH.
3
Tato úprava je v tuzemské právní úpravě obsažena v
§ 108 odst. 1 písm. c) bodu 1 zákona o DPH.
4
Kdy hlavní provozovna společnosti usazené ve třetí
zemi dodává za úplatu služby pobočce téže
společnosti usazené v některém z členských států a
kdy tato pobočka je v tomto členském státě
členem skupiny, kterou lze považovat za jedinou oso
bu povinnou k dani z přidané hodnoty.
5
V rozsudku C210/04 FCE Bank SDEU judikoval, že st
álá provozovna, která není právně nezávislá
na zřizovateli se sídlem v jiném členském státě, je
muž poskytuje služby, nemůže být považována za
samostatnou osobu povinnou k dani z titulu nákladů,
které jí byly alokovány v souvislosti
s poskytnutými službami. Jinými slovy, že zřizovate
l a jeho provozovna tvoří fakticky jeden právní
subjekt a tedy služby poskytované provozovnou zahra
niční části společnosti (zřizovateli) anebo
zřizovatelem provozovně nejsou předmětem daně.
strana 2 (celkem 2)
Pro aplikaci závěrů rozsudku SDEU C7/13 Skandia ne
ní podstatné, zda se sídlo zřizovatele
či provozovna nacházejí na území EU nebo ve třetí z
emi. V praxi tedy nemusí jít výhradně o
zahraničního zřizovatele, tak jako tomu bylo v proj
ednávaném případě, ale zřizovatel může
být usazen i v jiném členském státě. Tudíž může se
jednat o situace, kdy součástí skupiny
ve smyslu zákona o DPH bude provozovna umístěná v t
uzemsku, přičemž zřizovatel bude
mít sídlo ve třetí zemi či v jiném členském státě.
A naopak osoba povinná k dani se sídlem
v tuzemsku, může mít zřízenu provozovnu mimo tuzems
ko.
V souvislosti s novým přístupem k uplatnění DPH u s
kupiny je třeba zvlášť upozornit na to,
že závěry rozsudku SDEU C7/13 Skandia upřesňují st
ávající výkladová stanoviska. Jde o
závěry prezentované uzavřeným příspěvkem KV KDP č.
217/21.01.07 a závěry plynoucí
z vydané Informace ke skupinové registraci čj. 18/5
7688/2008181. Na základě poznatků
z praxe vyplynulo, že formulace dílčího závěru přís
pěvku KV KDP byla interpretována i v tom
smyslu, že u „vnitropodnikových plnění“ mezi provoz
ovnou a jejím zřizovatelem, může jít za
určitých podmínek o plnění mimo předmět daně, a to
s ohledem na rozsudek SDEU C
210/04 FCE Bank. Tato interpretace již není v soula
du se závěry rozsudku Skandia.
Z hlediska jednotného postupu při aplikaci DPH u sk
upiny v dané věci se
od data zveřejnění
této Informace postupuje způsobem zde uvedeným.
Závěrem považujeme za vhodné uvést, že způsob aplik
ace DPH pro tyto případy nijak
nezasahuje do oblasti obchodního práva a aplikace n
avazujících právních předpisů, které se
týkají zřizování provozoven či poboček a s tím spoj
ených záležitostí.
Ing. Jiří Fojtík
ředitel sekce

evidence tržeb

16.07.2015

Vláda schválila návrh zákona o evidenci tržeb i snížení DPH v oblasti stravovacích služeb

 

Vláda dne 3. 6. 2015 schválila návrh zákona o evidenci tržeb. Elektronická evidence tržeb má být podle tohoto návrhu zaváděna postupně od prvního čtvrtletí roku 2016, a to nejdříve v sektoru stravovacích a ubytovacích služeb, v následujícím čtvrtletí v sektoru maloobchodu a velkoobchodu. Na další činnosti pak má být rozšířena postupně na základě nařízení vlády v návaznosti na výsledky analýzy Finanční správy. Přesné datum spuštění 1. fáze se bude odvíjet od dalšího vývoje legislativního procesu.

Vláda zároveň navrhuje:

  • snížení DPH v oblasti stravovacích služeb (s výjimkou alkoholických nápojů) z 21 na 15 %, a to od 1. ledna 2016,
  • jednorázovou slevu na dani ve výši 5000 Kč pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb, a to z důvodu kompenzace zvýšených nákladů na zajištění této evidence.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Novela zákona o účetnictví

16.07.2015

následujících hranic kritérií

  • AKTIVA do: 500 000 000,-
  • ČISTÝ OBRAT do: 1 000 000 000,-
  • PRŮMĚRNÝ POČET ZAMESTNANCŮ do: 250

Subjekt veřejného zájmu

Subjekty veřejného zájmu jsou definovány jako právnické osoby, které jsou založeny podle českého práva a jejichž převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu Evropské unie nebo smluvního státu dohody o Evropském hospodářském prostoru - banky, pojišťovny a zajišťovny, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, zdravotní pojišťovny, penzijní fondy, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníci s cennými papíry, centrální depozitář, provozovatel vypořádacího systému, investiční společnosti, investiční fondy a instituce elektronických peněz. Subjektem veřejného zájmu je rovněž obchodní společnost nebo družstvo nebo konsolidující účetní jednotka, pokud průměrný přepočtený stav zaměstnanců obchodní společnosti nebo družstva nebo konsolidačního celku za bezprostředně předcházející účetní období převýšil 4 000 zaměstnanců.

Zavedení kategorizace konsolidačních skupin

Spolu se zavedení kategorizace účetních jednotek bude nově rozlišována i malá konsolidační skupina, která nebude mít povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku.

Bude se tedy rozlišovat malá konsolidační skupina a ostatní konsolidační skupiny. Skupiny se od sebe rozlišují opět hodnotovými hranicemi tří kritérií (aktiva, čistý obrat, průměrný počet zaměstnanců). Malá konsolidační skupina je tehdy, pokud nepřekročí dvě z těchto kritérií:

  • AKTIVA do: 100 000 000,-
  • ČISTÝ OBRAT do: 200 000 000,-
  • PRŮMĚRNÝ POČET ZAMESTNANCŮ do: 50

evidence tržeb

09.06.2015

Vláda schválila návrh zákona o evidenci tržeb i snížení DPH v oblasti stravovacích služeb

 

Vláda dne 3. 6. 2015 schválila návrh zákona o evidenci tržeb. Elektronická evidence tržeb má být podle tohoto návrhu zaváděna postupně od prvního čtvrtletí roku 2016, a to nejdříve v sektoru stravovacích a ubytovacích služeb, v následujícím čtvrtletí v sektoru maloobchodu a velkoobchodu. Na další činnosti pak má být rozšířena postupně na základě nařízení vlády v návaznosti na výsledky analýzy Finanční správy. Přesné datum spuštění 1. fáze se bude odvíjet od dalšího vývoje legislativního procesu.

Vláda zároveň navrhuje:

  • snížení DPH v oblasti stravovacích služeb (s výjimkou alkoholických nápojů) z 21 na 15 %, a to od 1. ledna 2016,
  • jednorázovou slevu na dani ve výši 5000 Kč pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb, a to z důvodu kompenzace zvýšených nákladů na zajištění této evidence.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Výměna průkazů

14.04.2015

DPH - zvláštní režim jednoho správního místa

 

S účinností od 1. ledna 2015 došlo v členských státech Evropské unie v rámci úpravy společného systému daně z přidané hodnoty k zásadním změnám v pravidlech pro stanovení místa plnění u elektronicky poskytovaných služeb, telekomunikačních služeb a služeb rozhlasového a televizního vysílání poskytovaných osobám nepovinným k dani s místem plnění na území EU (dále jen „vybrané služby“). Při poskytnutí vybrané služby se místo plnění přesouvá do místa příjemce služby.

Povinnost přiznat DPH vzniká ve státě příjemce služby, a tím zároveň vzniká i povinnost se v tomto státě pro účely DPH zaregistrovat.

V rámci zjednodušení plnění povinností k DPH je proto pro poskytovatele vybraných služeb zaveden zvláštní režim jednoho správního místa. Tento režim se rovněž označuje jako tzv. Mini One Stop Shop (MOSS).

Osoba povinná k dani, která tento režim chce využívat, se nemusí při poskytování vybrané služby registrovat k DPH v každém jednotlivém členském státě, kam byla vybraná služba poskytnuta, ale své povinnosti k DPH plní prostřednictvím pouze jednoho členského státu. Daňová správa tohoto členského státu pak následně provádí výběr, evidenci a odvod vybrané daně do dotčených členských států. Registrace do toho režimu je zcela dobrovolná.

Základní právní úpravou MOSS je v České republice zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (zejména § 110a až 110ze).

V České republice je pro MOSS místně příslušným (správcem daně) Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.

Komunikace probíhá výhradně elektronickou formou. Daňový subjekt, který si vybral ČR jako členský stát identifikace, se prostřednictvím Daňového portálu mimo jiné registruje k MOSS a podává jeho prostřednictvím příslušná daňová přiznání.

Daňový subjekt platí daň v eurech na příslušný účet správce daně, a to bezhotovostním převodem. K platbě vždy uvádí jednoznačné referenční číslo příslušného daňového přiznání.

Referenční číslo obsahuje kód členského státu identifikace, identifikační číslo pro DPH pro EU režim (DIČ) nebo daňové evidenční číslo - tzv. DEČ pro Non-EU režim, zdaňovací období (čtvrtletí a rok) ve tvaru:

    KOD ZEMĚ/DIČ/ČTVRTLETÍ.ROK
    (příklad pro EU režim: CZ/CZxxxxxxxxx/Q1.2015)
    (příklad pro Non EU režim: CZ/EUxxxxxxxxx/Q1.2015)

Platba je uhrazena správci daně při podání daňového přiznání nebo nejpozději v den, kdy mělo být daňové přiznání podáno. Platba je považována za provedenou v den, kdy je připsána na bankovní účet správce daně. Každé daňové přiznání musí být uhrazeno samostatně.

Platbu daně je třeba provést bezhotovostním převodem na číslo účtu Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj, vedeného v České národní bance v eurech:

    IBAN účtu: CZ45 0710 0345 3400 7765 2621
    BIC (SWIFT kód) banky: CNBACZPP

Jednoznačné referenční číslo daňového přiznání se uvádí v platebním příkazu do zprávy pro příjemce, v případě SEPA platby se referenční číslo daňového přiznání uvádí do položky reference platby (reference plátce).
 

Zdroj: Finanční správa ČR

životní pojištění

14.04.2015

Informace pro zaměstnavatele k soukromému životnímu pojištění

 

Generální finanční ředitelství informuje plátce daně (zaměstnavatele), že Česká asociace pojišťoven uveřejnila na svých webových stránkách (zde) možné způsoby doložení splnění podmínek pro daňovou uznatelnost příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance [podle § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 zákona o daních z příjmů] u pojišťoven sdružených v asociaci.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Registrační údaje

14.04.2015

Upozornění k registračnímu údaji „skutečné sídlo“

 

Generální finanční ředitelství upozorňuje, že registrační údaj „skutečné sídlo“ osoby povinné k dani vychází z definice sídla osoby povinné k dani, vymezené v ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) zákona o DPH. Je jím adresa místa vedení osoby povinné k dani, kterým se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se jejího řízení, popřípadě místo, kde se schází její vedení. V případě fyzické osoby, která nemá místo svého vedení, rozumí se sídlem u této osoby místo jejího pobytu [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o DPH]. V daném kontextu zákona o DPH se tedy „skutečným sídlem“ rozumí místo k zajištění reálného výkonu ekonomické činnosti osoby povinné k dani.

Kromě výše uvedeného vychází definice skutečného sídla osoby povinné k dani také z nařízení Rady č. 282/2011/EU, které mimo jiné stanovuje, že pouhá existence poštovní adresy nemůže být postačující pro sídlo ekonomické činnosti osoby povinné k dani.

Osoba povinná k dani by měla ve svém sídle být pro správce daně plynule kontaktní, dohledatelná, poskytovat z tohoto místa požadovanou relevantní součinnost za účelem výkonu řádné správy daní a umožňující výkon zákonných pravomocí (tj. např. reagovat na výzvy správce daně, umožnit průběh daňové kontroly a požadovaných šetření vč. dostupnosti záznamů a prověřování ekonomické činnosti osoby povinné k dani apod.).

Skutečné sídlo osoby povinné k dani se však může lišit od údaje formálně zapsaného do veřejných rejstříků (obdobně např. i u fyzické osoby, pokud má místo trvalého pobytu jinde než provozovnu, kde skutečně podniká), ze kterého se vychází při určení místní příslušnosti dle § 13 daňového řádu či § 429 odst. 1 občanského zákoníku.

Uvádí-li osoba povinná k dani jako své (formální) sídlo jiné místo než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jejího skutečného sídla – zde míněno zejména s ohledem na plnění veřejnoprávních (a tímto i daňových) povinností subjektu (§ 429 odst. 2, příp. § 137 občanského zákoníku).

Pokud se tedy formálně zapsané/hlášené sídlo osoby povinné k dani liší od sídla skutečného, má osoba povinná k dani povinnost nahlásit skutečné sídlo prostřednictvím formuláře „Oznámení o změně registračních údajů“ (elektronické podání je dostupné zde). Aktuálně se tedy tato povinnost týká především plátců zaregistrovaných do 31. 12. 2014. Plátci registrovaní po 1. 1. 2015 údaj ohledně skutečného sídla povinně uvádí v rámci registračního řízení na Přihlášce k registraci k DPH (tato obsahuje kromě položky formálního sídla subjektu i položku pro nahlášení sídla skutečného – ve smyslu zákona o DPH, pokud se toto liší od sídla formálního).

V případě nenahlášení skutečného sídla osoby povinné k dani nebo neoznámení jeho změny, může správce daně přistoupit k uložení sankce za porušení povinností při správě daní (tj. až do výše 500 000 Kč) nebo v případě plátce DPH rozhodnout o jeho nespolehlivosti dle § 106a zákona o DPH [viz bod 1 písm. h) informace GFŘ čj. 101/13-121002-506729, k aplikaci § 106a zákona o DPH], či přistoupit k samotnému zrušení registrace k DPH dle § 106 odst. 2 zákona o DPH. Uvedené platí zejména v případech, pokud nenahlášení skutečného sídla (pokud se toto liší od sídla formálně zapsaného) osoby povinné k dani vede k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně, tj. zejména nenaplnění předpokladů výše zmíněných vedoucích k relevantní součinnosti za účelem řádné správy daní a umožňující výkon zákonných pravomocí správce daně.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství





Důchody

06.01.2015

Od ledna 2015 se valorizují všechny druhy důchodů i příplatky k důchodům

 

Od lednové splátky roku 2015 se zvýší všechny důchody vyplácené z českého důchodového systému, které byly přiznány před 1. 1. 2015. Zvýšení provede Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) automaticky, není potřeba o něj žádat.

Všichni klienti, kterým ČSSZ vyplácí důchod, obdrží oznámení o jeho zvýšení. Lidem, kterým důchod vyplácí v hotovosti Česká pošta, předá oznámení poštovní doručovatel spolu s výplatním dokladem při výplatě důchodu za leden 2015. Klientům s bezhotovostní výplatou důchodu zašle ČSSZ oznámení běžnou listovní zásilkou na adresu evidovanou ČSSZ a valorizovaný důchod jim bude připsán na účet v lednu 2015.
 

Jaké důchody se zvyšují a o kolik

Zvyšují se důchody starobní, včetně předčasných starobních důchodů, důchody invalidní (pro invaliditu prvního, druhého i třetího stupně), vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. Základní výměra důchodu (stejná pro všechny druhy důchodů) se zvýší o 60 Kč (z 2 340 Kč na 2 400 Kč). Procentní výměra důchodu, která je individuální v závislosti na získaných dobách důchodového pojištění a dosahovaných příjmech, vzroste o 1,6 %. V září 2014 o tomto zvýšení rozhodlo Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou č. 208/2014 Sb.
 

Zvýšení tzv. dílčích důchodů

Zvýšení důchodů se týká také tzv. dílčích důchodů, které byly přiznány podle koordinačních nařízení Evropské unie nebo podle mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení. V tomto případě se procentní výměra důchodu zvýší také o 1,6 %. Základní výměra dílčího důchodu se však zvýší o poměrnou část z 60 Kč, která odpovídá poměru české doby vůči celkově získané době pojištění.
 

Zvýšení příplatků k důchodu

Od lednové splátky 2015 se zvýší také vyplácené příplatky k důchodu přiznané podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, a dále podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich. Tyto příplatky se zvýší o 1,6 % celkové výše příplatku. Zvýšení se však netýká zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Změny 2015

06.01.2015

Nejdůležitější změny pro občany pro rok 2015

Zavedení druhé snížené sazby DPH

Zavedení druhé snížené sazby daně ve výši 10 procent na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu od 1. ledna 2015.

Daňové zvýhodnění na druhé a třetí dítě

Nově jsou zavedeny slevy na druhé a další dítě žijící ve společné domácnosti. Sleva na druhé dítě činí 15 804 Kč, na třetí je to 17 004 Kč. Pořadí dětí pro uplatnění zvýšených slev i rozdělení slev na jednotlivé děti mezi rodiče je ponecháno na volbě rodičů.

Snížení limitu pro placení v hotovosti od 1. 12. 2014

Touto změnou dochází ke snížení limitu pro placení v hotovosti ze stávajících 350 000 Kč na 270 000 Kč. Změna vychází ze zákona č. 261/2014 Sb., kterým se s účinností od 1. 12. 2014 novelizuje zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Nově budou muset být platby nad 270 000 Kč provedeny bezhotovostně prostřednictvím regulovaných osob. To odpovídá trendu v řadě evropských zemí, kde se limity pro placení v hotovosti rovněž průběžně snižují.

Znovuzavedení vracení zelené nafty od 1. 10. 2014

Novela zákona o spotřebních daních zahrnuje vracení spotřební daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu.

Uplatnění výdajových paušálů pro podnikatele

Od roku 2015 je zaveden maximální limit pro uplatnění výdajových paušálů i u zbývajícího 60% a 80% paušálu. Limit bude odpovídat tržbám ve výši 2 000 000 Kč. U příjmů ze zemědělské činnosti, řemeslného podnikání, lesního a vodního hospodářství tak bude možné při použití paušálů uplatnit jako výdaj maximálně 1 600 000 Kč a u příjmů z ostatního živnostenského podnikání maximálně 1 200 000 Kč.

Sleva na dani za umístění dítěte ve školce

Rodiče si mohou uplatnit slevu na dani ve výši prokázaných výdajů za umístění dítěte ve školce nebo předškolním zařízení, ve kterých budou mít umístěné své dítě, tzn. „školkovné“. Za rok 2014 si rodiče budou moci uplatnit slevu do výše 8 500 Kč, a v roce 2015 do výše 9 200 Kč. Slevu bude moci uplatnit jeden z rodičů po skončení kalendářního roku buď u zaměstnavatele, nebo v daňovém přiznání.

Podnikové školky

Zaměstnavatel bude mít možnost snížit daňový základ o náklady související se zřízením a provozováním zařízení péče o dítě předškolního věku. Jedná se například o nájemné za prostory, energie, úklid apod. Budou-li výdaje na straně zaměstnavatele zahrnuty do daňových výdajů a služba péče o dítě bude poskytována zaměstnancům bezplatně nebo za zvýhodněnou cenu, pak se u zaměstnance bude jednat o zdanitelný příjem.

Vrácení slevy na dani pracujícím důchodcům

Vrací se základní sleva na dani ve výši 24 840 Kč pracujícím starobním důchodcům i důchodcům s příjmem z pronájmu. Slevu je možné uplatnit v plné výši bez ohledu na tdobu trvání výdělečné činnosti v daném kalendářním roce.

Nová zjednodušení pro zaměstnavatele

Správce daně bude nově zodpovědný za vybrání dluhu, který vznikne v důsledku chyby zaměstnavatele způsobené nedostatečnými informacemi ze strany zaměstnanců. Dříve musel dlužné částky od zaměstnanců vymáhat zaměstnavatel. Tento postup se uplatní u současných i minulých zaměstnanců, zaměstnavatel jen předá správci daně potřebné doklady.

Ke zjednodušení u zaměstnavatele dochází také v oblasti veřejného pojistného sjednocením pravidel pro okamžik vzniku účasti na sociálním i zdravotním pojištění u prací konaných na základě dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti.

Pro účely výpočtu zdravotního pojištění se bude při čerpání neplaceného volna nebo při neomluvené absenci zaměstnance se od roku 2015 používat minimální mzda.

Nové povinnosti pro zaměstnavatele

Zaměstnavatel je nově povinnen vyžadovat potvrzení o poskytování daňového zvýhodnění v případě zaměstnanců, kteří vyživují děti ve společné domácnosti a žádají o daňové zvýhodnění na děti.

Mzdová účtárna musí evidovat na mzdových listech další údaje nutné pro mezinárodní výměnu dat.

Nově bude správce daně akceptovat podání, u nichž zákon stanoví povinnou elektronickou formu, i pokud budou podána jinak než elektronicky. Za nesplnění elektronické formy podání novela daňového řádu zavádí pokutu ve výši 2 000 Kč.

Životní pojištění

Z důvodu zneužívání daňové podpory příspěvků na životní pojištění nebudou daňová zvýhodnění poskytována u těch smluv, které umožní výběry naspořené částky dříve než po 60 měsících trvání smlouvy nebo před dovršením 60 let věku.

Oznamovací povinnost pro osvobozené příjmy

Účinnější kontrolu skutečných příjmů umožní nově stanovená povinnost fyzických osob oznámit správci daně každý jednotlivý příjem osvobozený od daně z příjmů, pokud je vyšší než 5 mil. Kč. Toto oznámení se bude podávat nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Sankce za nesplnění této povinnosti může dosáhnout až 10 – 15 % neoznámeného osvobozeného příjmu.

Uplatnění ztráty z podnikání u osob s vyššími příjmy

Nově je možno zohlednit při kalkulaci základu pro solidární zvýšení daně ztrátu, pokud byla dosažena ze samostatné činnosti.
Pokud nebude překročen za kalendářní rok „strop“ (maximální vyměřovací základ) pro výpočet sociálního pojištění, nebude nutno podávat samostatné přiznání k dani z příjmů jen z toho důvodu, že v jednotlivém měsíci nebo měsících došlo k uplatnění solidárního zvýšení daně.

Investiční fondy

K určitému zpřísnění podmínek dojde u zcela účelově zakládaných fondů, které využívaly nižší úroveň zdanění u investičních fondů oproti běžným podnikatelským subjektům. Definice a podmínky jsou nastaveny tak, aby bylo omezeno legální obcházení daňových povinností.

Zavedení individuálního prominutí penále, úroku z prodlení a úroku z posečkané částky

Ministerstvo financí vrací do zákona možnost prominutí vybraných sankcí, konkrétně penále, úroku z prodlení a úroku z posečkané částky daně, pokud tyto vzniknou po 1. lednu 2015.
Předpokladem pro prominutí je úhrada daně, které se příslušná sankce týká. Správce daně může prominout až 75 % penále a až 100 % úroku. Při rozhodování o prominuté částce posoudí zejména míru součinnosti daňového subjektu či existenci ospravedlnitelných důvodů pro prodlení s úhradou daně. Žádost o prominutí příslušenství daně podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč.

Podání, která je nově nutné činit elektronicky

Od 1. ledna 2015 dojde k rozšíření okruhu podání, které je nutné činit elektronicky - datovou schránkou či přes portál EPO s elektronickou autentizací. Povinnost elektronického podání nově vzniká, pokud se jedná o tzv. formulářové podání – přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, daňové přiznání, hlášení, vyúčtování, dodatečné daňové přiznání, následné hlášení a dodatečné vyúčtování, a současně podání činí osoba, která má zpřístupněnu datovou schránku (popř. ji má zpřístupněnu její zástupce).

Zavedení úroku z daňového odpočtu

Úrok z daňového odpočtu je kompenzací nepřiměřeně dlouhého zadržování daňového odpočtu správcem daně v důsledku dlouho trvajícího postupu k odstranění pochybností.
Úrok vzniká v případě, že délka trvání postupu k odstranění pochybností překročí 5 měsíců od jeho zahájení.

Jednání právnické osoby při správě daní

Zjednodušuje se jednání právnické osoby, pro jejíž jednání je podle soukromoprávní úpravy vyžadováno společné jednání více členů statutárního orgánu. Nově platí, že při správě daní v téže věci může jménem právnické osoby jednat pouze jedna fyzická osoba. Jednat jménem právnické osoby může tedy jakýkoliv člen statutárního orgánu.

Změny přijaté tzv. implementační novelou zákona o DPH

Tato novela obsahuje pouze změny, které jsou povinnou implementací předpisů platných pro členské státy EU (část ustanovení má účinnost již od 1. 10. 2014).
Změny v pravidlech pro stanovení místa plnění a zvláštní režim jednoho správního místa u telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani.

Výplaty vlastního kapitálu

Výplata složek vlastního kapitálu netvořených ze zisku (vrácení emisního ážia, příplatků mimo základní kapitál a obdobná plnění) bude podléhat srážkové dani obdobně jako vypořádací podíl nebo podíl na likvidačním zůstatku.

Výplaty z rezervního fondu

Výplaty rezervního fondu tvořeného ze zisku budou podléhat stejnému daňovému režimu jako snižování základního kapitálu, tzn. hledí na ně jako na podíly na zisku osvobozené od srážkové daně v případě splnění standardních podmínek vztahu mateřská a dceřiná společnost.

Vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál

Vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo obdobná plnění budou posuzována shodně jako např. vypořádací podíl nebo podíl na likvidačním zůstatku. Bude tedy zdaněn rozdíl mezi výplatou a nabývací cenou, a to srážkovou daní ve výši 15 %, resp. 35 %.

Podíly na zisku

Podíly na zisku obchodních korporací mohou nově získat i osoby, které nevlastní podíl na této korporaci. U zaměstnanců se výplata podílu na zisku považuje za příjem ze závislé činnosti, ostatním fyzickým osobám bude tento podíl zdaněn srážkovou daní. Právnické osoby zdaňují podíl na zisku v rámci obecného základu daně.

Zpřesnění úpravy finančního leasingu

Od roku 2014 se na finanční leasing nevztahují ustavení zákona o daních z příjmů týkající se nájmu, a proto byla upřesněna související ustanovení tak, aby nedošlo ke zhoršení podmínek v případě pořizování majetku na finanční leasing. Novela proto doplňuje možnost uživatele majetku pořizovaného formou finančního leasingu odpisovat jím provedené technické zhodnocení. Dále se upřesňuje, že prokazování výdajů na pohonné hmoty u zahraniční pracovní cesty u dopravy silničním motorovým vozidlem se týká také vozidel pořizovaných formou finančního leasingu. Všechna tato doplnění se mohou uplatnit již za rok 2014.

Opravné položky k pohledávkám

Zákon o rezervách upravuje nově možnost vytvořit daňově účinné opravné položky k neuhrazeným pohledávkám ve výši 100 % neuhrazené hodnoty pohledávky již po uplynutí 30 měsíců od její splatnosti (dnes je tato doba stanovena na 36 měsíců).
Obdobně se na 30 měsíců zkracuje období, po jehož uplynutí je třeba dodanit neuhrazené závazky.
Nově lze také tvořit daňově účinné opravné položky k neuhrazeným pohledávkám účtovaným rozvahově v důsledku opravy chyb minulých období.

Uplatnění odčitatelných položek při daňové kontrole

Položky odčitatelné od základu daně bude možné bez omezení uplatnit prostřednictvím dodatečného daňového přiznání i v rámci daňové kontroly. Těmito položkami jsou ztráta vyměřená za minulá zdaňovací období, odpočet na vývoj a výzkum, odpočet na odborné vzdělávání nebo dary.

 „Malí“ podnikatelé

Do letoška mohli podnikatelé s méně než 26 zaměstnanci hradit nemocenské pojištění s vyšší sazbou 3,3 % a následně odečíst od plateb pojistného na sociální zabezpečení polovinu částky zaplacené jako náhrada mzdy při pracovní neschopnosti zaměstnanců. Od roku 2015 se tato možnost ruší.

Přefakturace

Nově je přeformulováno ustanovení, podle kterého lze pro daňové účely uznat i nedaňový výdaj, pokud je krytý přímo souvisejícím výnosem. Důvodem změny je stav, kdy postupem času došlo k využívání této možnosti v situacích, které neodpovídaly původnímu smyslu a cíli a sváděly k formalistickým konstrukcím.
Realizace programu pro obce, u kterých byl zaznamenán značný nárůst obyvatel
Cílem programu je zajistit investice do základních škol. V současné době probíhá realizace 25 projektů. Program bude pokračovat v letech 2015 a 2016.

Zvýšení výkupní ceny pozemků
Zvýšení výkupní ceny se týká těch pozemků, které budou vykupovány z veřejných rozpočtů pro stavby silnic nižších tříd a které nepodléhají režimu zákona č. 416/2009 Sb. Změna vychází z výměru MF č. 01/2015, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami.
Stávající vlastníci dostanou při výkupu pozemku zaplaceno v úrovni ceny zjištěné, která bude u pozemků pro silnice I. třídy vyšší o 30,- Kč/m2 a u pozemků pro silnice III. třídy o 10,- Kč/m2 vyšší.

Nabídky stáží a práce pro studenty a absolventy vysokých škol
Oddělení Mezinárodních arbitráží a ochrany zahraničních investic přibližuje svoji činnost veřejnosti zejména prostřednictvím nabídky stáží pro studenty a nabídky práce pro absolventy VŠ. Ti mohou aktivně participovat na činnosti oddělení a získat cenné zkušenosti z oblasti fungování veřejné správy pro svůj další profesní rozvoj.

Více informací naleznete na stránkách Ministerstva financí České republiky.

5. 1. 2015 | Zdroj: MFČR

ČSSZ

28.11.2014

Od ledna 2015 se ruší povinná elektronická komunikace s ČSSZ

 

Elektronická komunikace v oblasti sociálního zabezpečení mezi Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ), resp. jejími úřady, a zaměstnavateli, osobami samostatně výdělečně činnými a lékaři se od 1. 1. 2015 stává dobrovolnou. To znamená, že ti, kteří zatím nedokáží elektronické podávání tiskopisů zajistit, budou dál moci zasílat papírové tiskopisy.

ČSSZ nadále preferuje elektronické zasílání tiskopisů a jejím cílem je podporovat elektronizaci u těch klientů, kteří ji zatím nevyužívají. ČSSZ je na elektronickou komunikaci s klienty již několik let připravena. Aktivně ji podporuje jako efektivní způsob komunikace, který nabízí snižování administrativní zátěže na obou stranách.

Povinnost elektronické komunikace s ČSSZ byla stanovena od 1. 1. 2013 zákonem o nemocenském pojištění pro všechny zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné a ošetřující lékaře včetně zdravotnických zařízení. V druhé polovině roku 2013 rozhodl ústřední ředitel ČSSZ o udělení výjimky z povinné elektronické komunikace všem uvedeným skupinám pro rok 2014 a v případě lékařů i pro rok 2015. Vycházel přitom z průběžného hodnocení situace, které ukázalo, že především zaměstnavatelé s menším počtem zaměstnanců, osoby samostatně výdělečně činné a lékaři nejsou na tuto povinnost dostatečně připraveni.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

DPH

28.11.2014

DPH – zvláštní režim jednoho správního místa u elektronicky poskytovaných služeb, služeb telekomunikačních a služeb rozhlasového a televizního vysílání od 1. 1. 2015

 

S účinností od 1. 1. 2015 se mění některá pravidla pro určení místa plnění u elektronicky poskytovaných služeb, služeb telekomunikačních a služeb rozhlasového a televizního vysílání. Z pohledu DPH budou uvedené služby bez rozdílu vždy zdaňovány v místě příjemce služby.

Poskytovatel z EU i mimo EU, který poskytuje kteroukoliv z výše uvedených služeb a jehož zákazníky jsou koneční spotřebitelé usazení v členském státě EU, bude mít povinnost odvádět DPH z dotčených služeb v jednotlivých členských státech usazení jeho koncových zákazníků. Poskytovatelům z EU vznikne tato povinnost, na rozdíl od stavu do 31. 12. 2014, nově.

Aby se poskytovatel těchto služeb vyhnul zdlouhavé povinnosti registrovat se k DPH v každém jednotlivém členském státě místa usazení jeho koncových zákazníků a nemusel zvlášť v každém členském státě podávat daňové přiznání a odvádět daň, bude mít možnost dobrovolně se zaregistrovat do zvláštního režimu jednoho správního místa. Prostřednictvím daňového portálu toho členského státu, kde se k režimu jednoho správního místa zaregistruje, pak může na jednom místě podávat daňové přiznání a platit daň ze všech služeb, kterých se tento režim týká.
 

Příklad elektronicky poskytovaných služeb (neúplný výčet):

(Pozn.: musí se jednat o službu poskytovanou prostřednictvím datové sítě nebo elektronické sítě. Elektronicky poskytovanou službou není online prodej zboží na fyzických nosičích, jako například knihy na CD/DVD.)

  • prezentace na elektronické síti (webové stránky),
  • stahování aplikací,
  • stahování hudby, filmů,
  • stahování počítačových her,
  • přístup k online počítačovým hrám,
  • elektronické knížky,
  • antivirové programy,
  • online aukce.

Příklad telekomunikačních služeb (neúplný výčet):

  • pevné a mobilní telefonní služby,
  • videofonní služby,
  • telefonní služby poskytované přes internet,
  • fax, telegraf, dálnopis,
  • přístup na internet.

Příklad služeb rozhlasového a televizního vysílání (neúplný výčet):

  • vysílání rozhlasových nebo televizních pořadů přes rozhlasovou nebo televizní síť,
  • živé vysílání rozhlasových nebo televizních pořadů na internetu (IP streaming).
     

Další informace a příklady najdete v příloze tohoto článku.


 
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Přílohy:  
 Příloha článku DPH - zvláštní režim.pdf (4494 kB)

DPH

28.11.2014

Informace o uplatňování DPH při přeúčtování služeb a energií

Aktualizační dodatek č. 12 k publikaci "Nový zákon o DPH - praktický průvodce".

Vážení čtenáři,
následující informaci Ministerstva financí zařazujeme k textu publikace za příklad k § 36 odst. 5 písm. a) na straně 89.

 

Stanovisko Ministerstva financí

"Informace o uplatňování daně při přeúčtování služeb a energií

V zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, není výslovně stanoven postup při přefakturaci služeb a elektrické energie, tepla, plynu a vody, který byl v zákoně č. 588/1992 Sb. uveden v § 14 odst. 13, avšak v návaznosti na předpisy platné pro účely daně z příjmů a účetní předpisy lze dovodit, že v případě, kdy plátce neposkytuje uvedené zboží nebo služby z vlastních kapacit, ale pořizuje je od jiných osob a přeúčtovává je dalším osobám, může postupovat jedním z následujících způsobů:

1. Pořízení uvedených druhů zboží nebo služeb zaznamená ve své evidenci pro daňové účely jako přijaté zdanitelné plnění a za podmínek stanovených zákonem o DPH může uplatnit nárok na odpočet daně. Při přeúčtování na další osobu uplatní daň na výstupu a zaznamená v daňové evidenci jako plnění na výstupu. Základem daně je podle § 36 odst. 1 zákona o DPH peněžní částka, ktero plátce jako úplatu za toto plnění obdržel nebo má obdržet, snížená o daň.

2. V případě, že na základě sjednaných smluvních podmínek plátce pouze požaduje úhradu výdajů zaplacených za jinou osobu a neuplatní si při pořízení služeb či uvedených druhů zboží nárok na odpočet daně , nejedná se při přeúčtování další osobě o zdanitelné plnění a daň na výstupu se neuplatní.

O zvoleném způsobu musí plátce účtovat odpovídajícím způsobem v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů."

ÚČTY

28.11.2014

Upozornění na dopady zaslání plateb na bankovní účty zrušených finančních úřadů po 1. 1. 2015 (aktualizováno)

S předstihem upozorňujeme, že je žádoucí, zkontrolovat si při zasílání plateb na bankovní účty finančních úřadů, zda je správně identifikován cílový bankovní účet a nezůstalo-li (např. v IT systému) nastaveno původní směrování. Od 1. 1. 2015 již všechny platby, zaslané na bankovní účty 199 zrušených finančních úřadů, budou vráceny zpět na bankovní účty příkazců.

Dle zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je výběrem daní pověřeno 14 finančních úřadů (finanční úřad s působností na území hlavního města Prahy a 13 finančních úřadů s územní působností krajů České republiky) a Specializovaný finanční úřad s působností na celém území České republiky.

K datu 31. 12. 2012 v souvislosti se zrušením zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, byly v České národní bance ke stejnému datu zrušeny veškeré bankovní účty všech 199 rušených finančních úřadů.

K datu 1. 1. 2013 byly novým finančním úřadům v České národní bance otevřeny nové bankovní účty (viz informace ve Finančním zpravodaji č. 8 ze dne 10. 12. 2013 a v nabídce Daně a pojistné - Placení daní na internetu Finanční správy ČR. Současně Česká národní banka od 1. 1. 2013 po dobu dvou let automaticky převáděla platby chybně zaplacené na již zrušené bankovní účty z těchto účtů na nástupnické bankovní účty finančních úřadů.

Toto už od 1. 1. 2015 dělat nebude a platby budou vraceny zpět na bankovní účty.

Bankovní účty finančních úřadů

25.11.2014

Zálohy na sociální a zdravotní pojištění vroce 2015

Podnikatele opět nepotěší zpráva o tom, že si připlatí, neboť minimální zálohy opět stoupnou.  Osoby samostatně výdělečně činné si příští rok připlatí o zhruba sto korun měsíčně více na minimálních zálohách hrazených na důchodové a zdravotní pojištění.

Výše měsíčních záloh se odvíjí od dosaženého zisku v minulém období. Podmínkou ale je, že musí být placena záloha alespoň v minimální výši. Do hrubého zisku se vypočte sociální pojištění za celý rok, od vyčísleného sociálního pojištění se odečtou zaplacené zálohy během roku. „Přehled o příjmech a výdajích“ musí osoby samostatně výdělečně činné odevzdat na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení do 2. května následujícího roku. Na základě tohoto přehledu proběhne zúčtování.

Živnostníci odvádí na sociálním (důchodovém) pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu.  Vládní koalice sice plánuje zrušení II. pilíře důchodového pojištění, prozatím ovšem k jeho zrušení nedošlo. Pokud tedy živnostníci vstoupili do II. pilíře, odvádí na sociálním pojištění 26,2 %.

Rozhodné částky pro stanovení záloh pro rok 2015 jsou:

  • Všeobecný vyměřovací základ, který činí 25 903 korun
  • Přepočítávací koeficient pro účely důchodového zabezpečení, který činí 1,0273
  • Průměrná mzda, která činí 26 611 korun (je stanovena jako součin vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro účely důchodového zabezpečení)

Minimální výše zálohy u zdravotního pojištění stoupne o 45 korun – ze současných 1 752 na 1 797 korun. Živnostníci vykonávající pouze vedlejší činnost tyto zálohy platit nemusí. Co se týče důchodového pojištění, minimální měsíční zálohy se zvednou ze současných 1 894 korun na 1 943 korun (zvýšení o 49 korun).  Osoby vykonávající vedlejší výdělečnou činnost si na důchodovém pojištění připlatí 21 korun měsíčně (záloha vzroste ze 758 na 777 korun).

OSVČ, které vstoupily do druhého pilíře, budou platit minimální zálohy na důchodovém pojištění ve výši 1 743 korun, u vedlejší činnosti 697 korun.

Minimální výši zálohy u zdravotního pojištění je potřeba změnit hned s lednovou platbou. Výše zálohy u důchodového pojištění se mění až v měsíci, v němž osoba samostatně výdělečně činná odevzdá správě sociálního zabezpečení přehled příjmů za rok 2014. 


05.11.2014





Základní sleva na dani za rok 2013 u starobních důchodců

 

Na základě právní analýzy nálezu Ústavního soudu I. ÚS 2340/2013, který mimo jiné uvádí, že je v rozporu s ústavně garantovanou ochranou základních práv a svobod osob aplikovat protiústavní zákon orgánem veřejné moci, dospěla finanční správa k závěru, že ustanovení znemožňující uplatnit základní slevu na dani z příjmů pro starobní důchodce nebude za rok 2013 aplikovat.

Fyzické osoby dotčené touto skutečností, u kterých sleva na dani doposud nebyla zohledněna, mohou svůj nárok uplatnit v následujících řízeních:

  • u zaměstnavatele, který provedl roční zúčtování za rok 2013 v případě, že zaměstnanec podepsal pro tento rok Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a slevu na dani si neúspěšně uplatnil a současně nepodal daňové přiznání,
  • podáním řádného daňového přiznání za zdaňovací období roku 2013 v případě, že jej poplatník doposud nepodal,
  • podáním dodatečného daňového přiznání v případě, že poplatník již podal za zdaňovací období roku 2013 řádné daňové přiznání.

Lhůta, ve které může poplatník výše uvedené učinit, je upravena daňovým řádem a činí tři roky, pokud nebude prodloužena. Podat dodatečné daňové přiznání lze do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém poplatník zjistil, že daň má být nižší než poslední známá daň.

Poplatníkům, u kterých v současnosti probíhá daňové řízení, Finanční správa ČR uplatněnou základní slevu na dani při splnění ostatních zákonných podmínek zohlední.

Další informace k postupu uplatnění slevy najdete zde.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

DPH

15.10.2014

Vláda schválila návrh změn v zákonech od 1.1.2015

Vláda ČR schválila návrh na zavedení druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty ve výši deset procent pro knihy, kojeneckou výživu a léky. Nová sazba by měla začít platit od ledna 2015. Součástí novely je i zrušení sjednocené daně z přidané hodnoty na 17,5 procenta od roku 2016.  Návrh bude muset schválit Sněmovna, Senát a podepsat prezident republiky. Podrobnosti najdete v článku Vláda splnila důležité závazky: snížila DPH a podpořila sociálně slabé.

daň z nabytí nemovitostí

01.09.2014

Informace ke změně osoby poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí

 

V současné době se správci daně z nabytí nemovitých věcí setkávají velmi často s nevhodně formulovaným textem při volbě změny poplatníka daně z převodce na nabyvatele v kupních a směnných smlouvách, a to i ve smlouvách sepisovaných notáři či realitními kancelářemi. Nejčastější jsou např. formulace, že „daň zaplatí nabyvatel“ nebo „daňové přiznání podá a daň uhradí nabyvatel“. Takovéto ujednání nelze považovat za ujednání o změně osoby poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí ve smyslu § 1 odst. 1 písm. a) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., neboť plnohodnotné převzetí postavení poplatníka není pouze převzetí povinnosti placení daně či podání daňového přiznání. Pokud by při takto zvolené formulaci ve smlouvě svým jménem nabyvatel podal daňové přiznání a uhradil daň, bude k těmto úkonům správcem daně poté vyzván převodce. Generální finanční ředitelství proto z důvodu jednoznačnosti doporučuje např. takovýto text: „Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel“.

Generální finanční ředitelství v zájmu předcházení zbytečným komplikacím v daňovém řízení, především zbytečným sankcím vůči převodcům nemovitých věcí jako poplatníkům daně z nabytí nemovitých věcí, umožní na přechodnou dobu (tj. v průběhu roku 2014) účastníkům smluv „zhojit“ nevhodně zvolenou formulaci, a to formou souhlasného prohlášení obou smluvních stran (resp. všech účastníků) buď před správcem daně, nebo s ověřenými podpisy. Zároveň však Generální finanční ředitelství zdůrazňuje, že chce-li nabyvatel nemovitých věcí převzít postavení poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí, je nutno v nově uzavíraných smlouvách dbát na jednoznačnou formulaci této skutečnosti ve smlouvě.
 

Zdroj: Generální finanční ředitelství

MA7

31.07.2014

OBSAH PUBLIKACE METODICKÉ AKTUALITY č. 7/2014

Pracovní právo 2014
Doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.

Dotazy z praxe
Kolektiv autorů



I. ZÁKONÍK PRÁCE V ROCE 2014 – AKTUÁLNÍ ZMĚNY A ZKUŠENOSTI Z PRAXE

1. Důsledky přijetí nového občanského zákoníku v pracovním právu
1.1. Vztah zákoníku práce a občanského zákoníku
1.2. Ustanovení občanského zákoníku, která se v pracovněprávních vztazích nepoužijí
1.3. Osoby jako subjekty individuálních pracovněprávních vztahů
1.4. Právní jednání
1.5. Následky vad právního jednání
1.6. Zdánlivé právní jednání
1.7. Ukládání povinností zaměstnancům a právní úprava vnitřního předpisu
1.8. Výpověď nebo okamžité zrušení dohody o provedení práce
1.9. Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů
1.10. Započtení
1.11. Smlouvy uzavírané adhezním způsobem
1.12. Předsmluvní odpovědnost
2. Změny zákoníku práce vyplývající z dříve schválených předpisů
2.1. Náhrada mzdy/platu v době dočasné pracovní neschopnosti v roce 2014
2.2. Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví
3. Aktuální výkladové problémy při uplatňování pracovněprávní úpravy v praxi
3.1. Vstupní lékařské prohlídky
3.2. Zkušební doba (§ 35)
3.3. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době (§ 66)
3.4. Pracovní poměr na dobu určitou (§ 39)
3.5. Dovolená (§ 218)
3.6. Dovolená a překážky v práci na straně zaměstnavatele

II. PŘIPOMENUTÍ DŮLEŽITÉHO DATA 1. 7. 2014 PRO OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI A DRUŽSTVA

III. INFORMACE K VÝKLADU USTANOVENÍ § 38a ZÁKONA Č. 563/1991 SB. V SOUVISLOSTI S REKODIFIKACÍ SOUKROMÉHO PRÁVA

IV. PŘÍJMY AUTORŮ DLE § 7 ODST. 6 ZÁKONA Č. 586/1992 SB. O DANÍCH Z PŘÍJMŮ
(závěr z jednání Koordinačního výboru s KDP ČR konaného dne 23. 4. 2014)


1. Právní stav
2. Příjmy výkonných umělců
3. Kolektivní správa autorských práv

3.1 Kolektivní správa
3.1.1 Tzv. neadresná kolektivní správa
3.1.2 Tzv. adresná kolektivní správa
3.2 Agenturní zastupování
3.2.1 Agenturní zastupování konkrétního autora
3.2.2 Kolektivní agenturní zastupování autorů
4. Příjmy z přednáškové a podobné činnosti
5. Příjmy autorů software
5.1 Použité pojmy
5.2 Popis situace
5.3 Modelové situace
5.3.1 Řetězec autor-distributor-koncový uživatel
5.3.2 Sdružení autorů
5.3.3 Korporace založená autorem
6. Vztah k DPH
7. Závěr

V. STANOVISKA K DOTAZŮM

1. Odměna za zprostředkování prodeje
2. Část odložené daně při jejím prvním účtování
3. Zřizovací výdaje
4. Odvod z elektřiny ze slunečního záření
5. Prodej automobilů
6. Koeficient pro krácení nároku na odpočet DPH
7. Členský příspěvek Svazu účetních
8. Solidární zvýšení daně
9. Brigádníci zaměstnaní na dohodu o provedení práce
10. Zůstatková cena zlikvidované budovy
11. Nevyplacená mzda a roční zúčtování
12. Vývoz zboží
13. Profesionální fotbalista a povinná registrace k DPH
14. Úprava a rozvod vody – účtování
15. Daňové zvýhodnění na dítě v případě opravné maturitní zkoušky
16. DPH a třístranný obchod


31.07.2014

 

Výňatek z publikace Metodické aktuality č. 7/2014

 

 

I.         ZÁKONÍK PRÁCE V ROCE 2014 – AKTUÁLNÍ ZMĚNY

A ZKUŠENOSTI Z PRAXE

 

Doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.

 

Již 1. leden letošního roku představoval velmi významné datum z hlediska změn v právním řádu České republiky, a to zejména v oblasti práva soukromého, kam je zařazováno i právo pracovní. K tomuto dni nabyl účinnosti nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), který je považován za hlavní a základní předpis práva soukromého. V souvislosti s rekodifikací občanského práva došlo mimo jiné ke zrušení více jak dvou set právních předpisů či jejich částí, včetně obchodního zákoníku a zákona o rodině, neboť úprava obchodněprávních závazkových vztahů i práva rodinného byla zahrnuta také do občanského zákoníku. Z dosavadních soukromoprávních kodexů tak jako jediný zůstal zachován zákoník práce, a to přesto, že občanský zákoník řadí základní individuální pracovněprávní vztahy, v nichž dochází k výkonu závislé práce (pracovní poměr a vztahy zakládané dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr), také mezi soukromoprávní závazkové vztahy.

 

Přijetí nového občanského zákoníku znamenalo též nutnost promítnout změny, které rekodifikace občanského práva přinesla, do řady souvisejících právních předpisů. Tyto změny obsahuje zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, který tak představuje další etapu rekodifikace, neboť bez jejich provedení by byla v praxi jen těžko aplikovatelná. Část šedesátá sedmá tohoto zákona uvádí úpravy, k nimž došlo od 1. ledna 2014 v obsahu zákoníku práce.

 

V následujícím textu se pokusíme nastínit hlavní důvody těchto úprav a dosavadní zkušenosti s jejich uplatňováním v praxi. V této souvislosti uvedeme i aktuální výkladové problémy u některých pracovněprávních institutů.

 

1.      Důsledky přijetí nového občanského zákoníku v pracovním právu

 

1.1. Vztah zákoníku práce a občanského zákoníku

 

Podle nového občanského zákoníku se za soukromé právo považuje souhrn těch ustanovení právního řádu, která upravují vzájemná práva a povinnosti osob. Mezi soukromoprávní odvětví patří tedy nepochybně i právo pracovní. Ve srovnání s občanskoprávními vztahy se však ve vztazích pracovněprávních mnohem více uplatňuje přímá regulace v podobě kogentních norem (tj. závazných norem, od nichž se nelze smluvně odchýlit) a zůstává tak méně prostoru pro utváření konkrétní podoby práv a povinností projevem vůle smluvních stran. Hlavním důvodem je tradiční ochranná funkce pracovního práva, jejímž účelem je chránit „slabší“ stranu pracovněprávního vztahu, tedy zaměstnance, který je při výkonu závislé práce v pracovněprávním vztahu v podřízeném postavení vůči zaměstnavateli (srov. § 2 ZP). Tato úprava mimo jiné vylučuje možnost oslabení právního postavení zaměstnance tím, že nepřipouští určitá smluvní ujednání, např. taková, kterými by se zaměstnanec vzdal svého práva vyplývajícího ze zákona, vnitřního předpisu či kolektivní smlouvy (např. práva na mzdu, plat, a jejich náhradu, odměnu z dohody, odstupné, odměnu za pracovní pohotovost, na dovolenou apod.).

 

Tuto specifickou povahu pracovního práva uznává i nový občanský zákoník, který úpravu základních pracovněprávních vztahů, tj. pracovního poměru a vztahů zakládaných dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti), do svého obsahu nezahrnuje, což výslovně vyjadřuje v § 2401. Podle tohoto ustanovení pracovní poměr, jakož i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon (tj. zákoník práce). Totéž platí v rozsahu stanoveném jiným zákonem o smlouvách o výkonu závislé práce zakládajících mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek. Z toho vyplývá, že i po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku se bude vznik, změna a skončení pracovního poměru i vztahů zakládaných dohodami a práva a povinnosti smluvních stran i nadále řídit zákoníkem práce, ledaže by šlo o vztahy upravené zvláštními právními předpisy (např. služební poměr).

 

Vztah zákoníku práce a občanského zákoníku je založen na principu podpůrné působnosti (subsidiarity). Občanský zákoník se tedy v pracovněprávních vztazích použije tehdy, pokud zákoník práce nemá vlastní přímo použitelnou právní úpravu a použití občanskoprávních ustanovení výslovně nevylučuje (srov. § 4 ZP). Použití ustanovení občanského zákoníku přitom musí být vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů, které zaručují vyšší míru ochrany zaměstnance.

 

Vzhledem k absenci vlastní právní úpravy zákoníku práce se v pracovněprávních vztazích použijí občanskoprávní ustanovení upravující např. způsobilost k právům a povinnostem (právní osobnost) a k právnímu jednání (svéprávnost), zastoupení, promlčení, počítání času (lhůt) apod.

 

……………………………………

 

V. STANOVISKA K DOTAZŮM

(z Vašich dotazů)

 

……………………………………

 

7. Členský příspěvek Svazu účetních

 

Předmět řešení:

 

Naše firma je členem Svazu účetních. V souvislosti se změnou daňové uznatelnosti členských příspěvků od roku 2014 Vás prosím o informaci, zda členský příspěvek, který hradíme Svazu účetních, lze zahrnout do daňových nákladů či nikoliv.

 

Řešení:

 

Dle § 25 odst. 1 písm. zo) zákona o daních z příjmů není daňově uznatelným nákladem členský příspěvek hrazený poplatníkem příjemci, který je u tohoto příjemce osvobozen od daně.

 

Podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů je od daně osvobozen členský příspěvek podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijatý

 

1.      zájmovým sdružením právnických osob, u něhož členství není nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti,

2.      spolkem, který není organizací zaměstnavatelů,

3.      odborovou organizací,

4.      politickou stranou nebo politickým hnutím, nebo

5.      profesní komorou s nepovinným členstvím s výjimkou Hospodářské komory České republiky a Agrární komory České republiky.

 

Svaz účetních má právní formu spolku, členské příspěvky představující příjmy tohoto spolku jsou od daně z příjmů právnických osob osvobozeny. Poplatník nemůže tento členský příspěvek zahrnout do daňových nákladů.

 

 

8. Solidární zvýšení daně

 

Předmět řešení:

 

Můj manžel podniká jako OSVČ, jako živnostník uplatňuje paušální výdaje. Za rok 2013 již podal přiznání k dani z příjmů. Přiznání jsem mu pomáhala zpracovávat a nyní mám obavy, zda jsme neudělali chybu a neměl na dani z příjmů zaplatit více. Jedná se mi o to, že v loňském roce jeho příjmy z podnikání dosáhly částky cca 2 774 100 Kč (žádné další příjmy neměl), ale daň neodvedl v sazbě 22 %. Prosím, poraďte mi.

 

Řešení:

 

Podle § 16a zákona o daních z příjmů solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi

 

-          součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (závislá činnost a funkční požitky) a dílčího základu daně podle § 7 (podnikání a jiná samostatná výdělečná činnost) v příslušném zdaňovacím období a

-          48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (pro rok 2013 částka 1 242 432 Kč).

 

Pokud OSVČ měla za zdaňovací období roku 2013 pouze příjmy ze živnostenského podnikání, při uváděné výši těchto příjmů jí s vysokou pravděpodobností nevznikla povinnost zvýšit daň o solidární zvýšení daně, neboť dílčí základ daně (nikoliv příjmy) dle § 7 zákona o daních z příjmů nepřesáhl částku 1 242 432 Kč (při uplatnění 60% paušálních výdajů činí 1 109 640 Kč).

 

Pokud dílčí základ daně z podnikání, včetně jeho dalších úprav, nepřekračuje 1 242 432 Kč, nepodléhá příjem solidárnímu zvýšení daně.

 

……………………………………

 

finanční úřady

26.02.2014

Upozornění na dopady zaslání plateb na bankovní účty zrušených finančních úřadů po 1. 1. 2015

S předstihem upozorňujeme, že je žádoucí, zkontrolovat si při zasílání plateb na bankovní účty finančních úřadů, zda je správně identifikován cílový bankovní účet a nezůstalo-li (např. v IT systému) nastaveno původní směrování. Od 1. 1. 2015 již všechny platby, zaslané na bankovní účty 199 zrušených finančních úřadů, budou vráceny zpět na bankovní účty příkazců.

Dle zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je výběrem daní pověřeno 14 finančních úřadů (finanční úřad s působností na území hlavního města Prahy a 13 finančních úřadů s územní působností krajů České republiky) a Specializovaný finanční úřad s působností na celém území České republiky.

K datu 31. 12. 2012 v souvislosti se zrušením zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, byly v České národní bance ke stejnému datu zrušeny veškeré bankovní účty všech 199 rušených finančních úřadů.

K datu 1. 1. 2013 byly novým finančním úřadům v České národní bance otevřeny nové bankovní účty (viz informace ve Finančním zpravodaji č. 8 ze dne 10. 12. 2013 a v nabídce Daně a pojistné - Placení daní na internetu Finanční správy ČR. Současně Česká národní banka od 1. 1. 2013 po dobu dvou let automaticky převádí platby chybně zaplacené na již zrušené bankovní účty z těchto účtů na nástupnické bankovní účty finančních úřadů.

Bankovní účty finančních úřadů

www.mfcr.cz

MA3

26.02.2014

 

Výňatek z publikace Metodické aktuality č. 3/2014

 

I. NOVINKY ROKU 2014

V ÚČETNICTVÍ PODNIKATELŮ

 

1. Vliv rekodifikace soukromého práva na účetní předpisy podnikatelů

 

Pro novinky nejen v účetnictví ale i v daních je jeden společný jmenovatel, a to rekodifikace soukromého práva. Pravidelní čtenáři Metodických aktualit mají výhodu, že jim tento pojem není cizí, neboť už od loňského roku se s touto zásadní změnou právního řádu seznamují v sérii odborných článků od JUDr. Petra Čecha, Ph.D., LL. M.

 

Na úvod k této problematice uvádíme několik důležitých poznámek.

 

Pojem „rekodifikace“ znamená, že některé stávající zákony jsou zrušeny a nahrazeny zákony zcela novými. Nesmíme se nechat zmýlit tím, že se hovoří o rekodifikaci soukromého práva, neboť změny se týkají nejen fyzických osob, ale též osob právnických.

 

Rekodifikace soukromého práva v České republice je provedena zákony č. 89 až 91/2012 Sb., s účinností od 1. ledna 2014. K tomuto dni nabývají účinnosti nový občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích a zákon o mezinárodním právu soukromém. Tyto zákony mají účinnost sice nastavenu od 1. ledna 2014, ale platné jsou již od 1. pololetí roku 2012, kdy byly publikovány ve Sbírce zákonů.

 

K 1. lednu 2014 se zrušuje a různým způsobem nahrazuje celkem 238 dosavadních právních předpisů či jejich částí. Mezi rušenými a nahrazovanými předpisy jsou zejména stávající občanský a obchodní zákoník a zákon o rodině a dále i celá řada významných složkových zákonů z různých oblastí práva, které mají být do budoucna terminologicky i institucionálně integrovány v novém občanském zákoníku. Jedná se například o zákon o cenných papírech, zákon o vlastnictví bytů, zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor, zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku atd.

 

Co se týká obchodního zákoníku, ten od 1. ledna 2014 ztrácí nejen svůj název, ale zejména svoji povahu kodexu obsahujícího obecnou úpravu podnikání, podnikatele, nekalé soutěže, rejstříku, právnických osob a především též veškerá ustanovení o obchodních závazkových vztazích. Nový kodex upravuje pouze zvláštní ustanovení týkající se obchodních společností a družstev, a proto se zkráceně přejmenovává na zákon o obchodních korporacích. Obecná ustanovení týkající se podnikání a právnických osob nalezneme v novém občanském zákoníku. Svým obsahem se zákon o obchodních korporacích stává jedním ze složkových zákonů soukromého práva, který v obecných otázkách vychází z jednotné úpravy v občanském zákoníku.

 

Pro správnou aplikaci největšího množství změn v účetnictví a daních v roce 2014 je nezbytně nutné rekodifikaci soukromého práva pochopit. Co se vlastně stalo a proč? V této souvislosti uvádíme výběr z článku časopisu Auditor č 10/2013, strana 29, kde byl uveřejněn rozhovor s JUDr. PhDr. Karlem Šimkou, LL. M., Ph.D., soudcem Nejvyššího správního soudu:

 

„Otázka:

Také sdílíte názor, že rekodifikace je největší změnou v právním systému ČR od roku 1989?

 

Odpověď:

Největší ne, tou byl přerod politického, ústavního a ekonomického systému ze socialistického na liberální demokracii a kapitalismus. Tedy vlastně právní revoluce mezi léty zhruba 1989 - 1994. Zavedení ochrany základních práv, všeobecné svobody, tržní ekonomiky, politického pluralismu, restituce a privatizace. Tehdy se zrodil náš dnešní svět. Výdobytků „sametové revoluce“ a následujících více než dvaceti let svobody a nebývalé prosperity si važme a pečlivě je opatrujme! Nechtěl bych už nikdy zažít posun k autoritářství a regulované ekonomice. Ten přitom nemusí přijít s nějakou revolucí, ale i dílčími změnami, nenápadně, plíživě, po malých kapičkách.

Nicméně nový občanský zákoník (NOZ) je asi největší jednotlivou změnou určité oblasti práva, jíž jsme za poslední čtvrtstoletí zažili a v jistém smyslu dovršením změn z počátku 90. let. Zavádí konečně plnohodnotné soukromé právo založené na autonomii jednotlivce a respektu k jeho svobodné vůli.

 

Otázka:

Uvedl byste pro naše čtenáře, jaká vidíte ze svého pohledu na rekodifikaci hlavní pozitiva a jaká negativa?

 

Odpověď:

Opravdu zásadně mění některé principy, které mají generace právníků vychovaných v socialismu i v posledních dvaceti letech takříkajíc zažrané pod kůží – například absolutní neplatnost. Nadále by jí mělo být jako šafránu; naopak pokud to jen trochu jde, je třeba respektovat, co si strany ve smlouvě ujednaly.

Vedle toho přináší podrobnou a důkladnou a až na určité oblasti zásadně dispozitivní úpravu celé řady velmi užitečných institutů. Prohlubuje respekt k jednotlivci jako takovému, ať již v oblasti ochrany osobnosti, dědického práva či třeba některých majetkoprávních institutů (např. možnosti zřídit svěřenský fond).

Negativem jistě bude dočasný stav určité právní nejistoty a výkladové problémy. A možná se některé problémy objeví i v souvisejících oborech, nejspíše v daňovém právu. Chce to ale chladnou hlavu a rozum do hrsti. Spousta nejasností se dá vyřešit pečlivou interpretací respektující smysl a účel soukromoprávních institutů, které jsou podrobovány zdanění.“

 

 

……………………………………

 

III. STANOVISKA K DOTAZŮM

(z Vašich dotazů)

 

2. Vedoucí na dětském táboře

 

Předmět řešení:

 

Zaměstnankyně soukromého podnikatele, kterému vedu účetnictví, hodlá o letních prázdninách 2014 pracovat jako oddílová vedoucí na dětském táboře. Má zmíněná zaměstnankyně za dobu jednoho běhu tábora nárok na refundaci mzdy?

 

Řešení:

 

Dle § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce přísluší zaměstnanci pracovní volno k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží.

 

Zaměstnavatel v daném případě poskytuje náhradní volno bez náhrady mzdy (neplacené volno). Případnou náhradu mzdy poskytne pořadatel dětského tábora přímo zaměstnanci.

 

V případě, že nejsou splněny podmínky § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce, nemá zaměstnanec nárok na pracovní volno. V takovém případě si může vybrat řádnou dovolenou.

 

Novinky na daních z příjmů od roku 2014

26.02.2014

Novinky na daních z příjmů od roku 2014

Inkorporace daně dědické a darovací do daní z příjmů

V souvislosti se zrušením daně dědické a daně darovací jsou nově od 1. 1. 2014 bezúplatné příjmy předmětem daně z příjmů právnických a fyzických osob. Příjmy získané děděním jsou od daní z příjmů osvobozeny. Bezúplatné příjmy jsou u právnických osob předmětem daně s výjimkou veřejně prospěšných poplatníků, u nichž jsou od daně osvobozeny.

Toto osvobození veřejně prospěšný poplatník nemusí uplatnit, učiní-li tak, je povinen ze základu daně vyloučit všechny náklady, které s tímto bezúplatným příjmem souvisí. Osvobozené jsou dále bezúplatné příjmy fyzických osob získané od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší dle nového občanského zákoníku a bezúplatná plnění (dary) od osoby, se kterou poplatník žil nejméně rok před získáním bezúplatného plnění (daru).

Příležitostná bezúplatná plnění (dary) (od kohokoliv) jsou osvobozeny do výše 15.000 Kč. Případné zdanění bezúplatných příjmů je realizováno v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických nebo fyzických osob.

Zdanění veřejně prospěšných poplatníků

Od 1. 1. 2014 je nahrazen institut poplatníka, který nebyl založen nebo zřízen za účelem podnikání, institutem veřejně prospěšného poplatníka. Veřejně prospěšný poplatník může při dodržení zákonem stanovených podmínek i nadále čerpat daňové benefity ve formě příjmů od daně osvobozených, do kterých nově přibyly příjmy z nepeněžního plnění a dále ve formě snižující položky od základu daně z příjmů.

Příjmy v podobě úroků z běžného účtu jsou nově předmětem daně, která bude vybírána srážkou. To se nevztahuje na veřejně prospěšné poplatníky, kteří do základu daně zahrnují všechny výnosy a všechny náklady. Zároveň zákon o daních z příjmů negativně vymezuje poplatníky, kteří veřejně prospěšným poplatníkem nejsou. To platí mimo jiné pro společenství vlastníků bytových jednotek.

Srážková daň z příjmů ze závislé činnosti

Od 1. 1. 2014 jsou nově nastaveny podmínky pro uplatnění srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti v § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Srážková daň se uplatní pouze z příjmů plynoucích na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10.000 Kč v případě, že zaměstnanec u zaměstnavatele nepodepíše Prohlášení k dani.

Dále zákon daňovému rezidentu umožňuje poprvé za zdaňovací období 2014 zahrnout příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, které byly zdaněny srážkovou daní, do celkového základu daně v daňovém přiznání. Pro započtení sražené daně na celkovou daň je zaměstnavatel povinen vystavit potvrzení o sražené dani.

Zdanění autorských honorářů srážkovou daní

Srážková daň se nově vztahuje na všechny autorské honoráře nepřekračující od téhož plátce v úhrnu za kalendářní měsíc 10.000 Kč. Dále zákon o daních z příjmů umožňuje daňovému rezidentu zahrnout příjmy z autorských honorářů, které byly zdaněny srážkovou daní, do celkového základu daně v daňovém přiznání. Pro započtení sražené daně na celkovou daň je plátce povinen vystavit potvrzení o sražené dani.

Další vybrané věcné změny na daních z příjmů právnických a fyzických osob

Zvýšení snižující položky na poskytnuté bezúplatné plnění
V případě, že poplatník poskytne za stanovených podmínek bezúplatné plnění (dar) na stanovené účely, zvyšuje se snižující položka od základu daně z částky 5 % na 10 % ze základu daně z příjmů právnických osob a u fyzických osob z 10% na 15%.

Nově se rozšiřuje výčet položek zvyšujících výsledek hospodaření
Jedná se například o částky vzniklé při změně účetní metody, hodnotu bezúplatného příjmu, pokud o něm nebylo účtováno ve výnosech a nejedná se o příjem od daně z příjmů právnických osob osvobozený, příjem, který není předmětem daně a další.

Zmírnění limitu daňové uznatelnosti nákladů při prodeji pozemků u právnických osob
Daňové korekce u právnických osob budou nadále prováděny pouze u pozemků nabytých vkladem při dodržení zákonem stanovených podmínek.

Navýšení stávající odčitatelné položky na výzkum a vývoj a zavedení nového odpočtu na podporu odborného vzdělávání žáků a studentů

Zdanění příjmů z prodeje cenných papírů fyzických osob
Sjednocuje se délka časového testu mezi nákupem a prodejem cenných papíru ze 6 měsíců a 5-ti let na jednotnou dobu 3 let pro osvobození příjmů. Nově jsou osvobozeny příjmy z prodeje cenných papírů, pokud jejich roční úhrn nepřesáhne 100.000 Kč.

Osvobození příjmů za práci žáků a studentů
Nově jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy.

Zvýšení limitu příležitostných příjmů fyzických osob
Zvyšuje se výše příjmů z příležitostných činností, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, z 20.000 Kč na 30.000 Kč za zdaňovací období.

 

Solidární zvýšení daně

26.02.2014

Solidární zvýšení daně

Považuje se solidární zvýšení daně za součást daňové povinnosti na dani z příjmů fyzických osob?

Ano, solidární zvýšení daně podle § 16a zákona o daních z příjmů je součástí daňové povinnosti na dani z příjmů fyzických osob, přičemž se nejedná o nové daňové pásmo, ale pouze o konstrukční prvek při výpočtu daňové povinnosti podle §16 zákona o daních z příjmů.

Pokud plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 38h odst. 11 a 12 zákona o daních z příjmů, znamená to, že se neuplatní ani solidární zvýšení daně u zálohy podle § 38ha zákona o daních z příjmů?

Plátce, který nemá povinnost srážet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 38h odst. 11 a 12 zákona o daních z příjmů, neprovádí výpočet zálohy podle § 38h odst. 2  zákona o daních z příjmů, a proto ani nezvyšuje zálohu o solidární zvýšení daně u zálohy podle § 38ha odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Jaké příjmy se zahrnují do výpočtu solidárního zvýšení daně?

Při výpočtu solidárního zvýšení daně podle § 16a zákona o daních z příjmů se použije příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků (§ 6 zákona o daních z příjmů) a dílčí základ daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona o daních z příjmů).

Jak se vypočte daň při uplatnění solidárního zvýšení daně?

Solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 zákona o daních z příjmů a dílčího základu daně podle § 7 zákona o daních z příjmů za příslušné zdaňovací období a 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Při výpočtu solidárního zvýšení daně nedochází v souladu s ustanovením § 5 zákona o daních z příjmů ke kompenzaci příjmů ze závislé činnosti a ztráty z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti.

Týká se solidární zvýšení daně i příjmů nerezidentů ze zdrojů na území České republiky zdaňované srážkou daně podle § 36 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona o daních z příjmů, jedná-li se o příjmy ze závislé činnosti?

Ne. V zákoně o daních z příjmů je ve vztahu k příjmům ze závislé činnosti a z funkčních požitků uplatněno solidární zvýšení daně pouze u příjmů zdaňovaných formou záloh (§ 38ha zákona o daních z příjmů). Z toho je zřejmé, že solidární zvýšení daně se neuplatní u příjmů zdaňovaných srážkou podle zvláštní sazby daně. To neplatí, pokud se daňový nerezident rozhodne využít možnost podat daňové přiznání podle § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů. V tomto případě se příjem zdaněný srážkovou daní zahrne do celkového základu daně.

Platí, že pro účely uplatnění slev na dani dle § 35ba zákona o daních z příjmů a daňového zvýhodnění dle 35c zákona o daních z příjmů se bere v úvahu daň vypočtená dle § 16 zákona o daních z příjmů a zvýšená o solidární zvýšení daně dle § 16a zákona o daních z příjmů?

Ano, a to nejen pro účely stanovení daně, ale také pro účely stanovení zálohy na daň. Předmětné slevy na dani a daňové zvýhodnění lze odečítat až od „konečné“ zálohy na daň (daňové povinnosti) po zohlednění případného solidárního zvýšení daně.

Jak se uplatňuje solidární zvýšení daně při aplikaci metody vynětí za účelem zamezení dvojímu zdanění příjmů?

Při aplikaci metody vynětí za účelem zamezení dvojímu zdanění příjmů se podle §38f zákona o daních z příjmů vyjímají příjmy ze zahraničí pro účely výpočtu daňové povinnosti podle §16 zákona o daních z příjmů, jejíž součástí je solidární zvýšení daně podle §16a tzn., že z ostatních příjmů tj. z příjmů po vynětí se vypočte daň podle §16 včetně případného solidárního zvýšení daně, pokud ostatní příjmy splní podmínku pro uplatnění §16a.

Jak se uplatňuje solidární zvýšení daně při aplikaci metody zápočtu za účelem zamezení dvojímu zdanění příjmů?

Při výpočtu daňové povinnosti s využitím práva na zamezení dvojímu zdanění podle § 38f odst. 2 zákona o daních z příjmů se za daňovou povinnost, kterou lze snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí, považuje daň vypočtená podle § 16 zákona o daních z příjmů, včetně případného solidárního zvýšení daně podle § 16a zákona o daních z příjmů.

Vypočte se solidární zvýšení daně také u poplatníka, který má pouze příjmy ze zdrojů v zahraničí, které jsou vyňaty ze zdanění v ČR?

Solidární zvýšení daně podle § 16a zákona o daních z příjmů je součástí daňové povinnosti na dani z příjmů fyzických osob. K vyloučení dvojího zdanění se obecně použije § 38f zákona o daních z příjmů. V případě poplatníka, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f zákona o daních z příjmů vyjmuty ze zdanění, není povinnost podat daňové přiznání dle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů. §38g odst. 4 se v případě takového poplatníka neuplatní, neboť v jeho případě se daň nezvyšuje o solidární zvýšení daně a daňová povinnost v ČR nevzniká.

Jak se solidární zvýšení daně uplatňuje u OSVČ, má-li spolupracující osoby?

Pokud OSVČ využije pro své podnikání spolupracujících osob podle § 13 zákona o daních z příjmů, provádí se výpočet solidárního zvýšení daně dle § 16a zákona o daních z příjmů po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupracující osoby. U spolupracujících osob se solidární zvýšení daně vypočítá dle § 16a zákona o daních z příjmů včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny od OSVČ.

Jak se uplatňuje solidární zvýšení u účastníků sdružení?

U účastníků sdružení (sdružení dle § 829 zákona č. 40/1961 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), kteří rozdělují společně dosahované příjmy a výdaje podle § 12 zákona o daních z příjmů, se solidární zvýšení daně dle § 16a zákona o daních z příjmů posuzuje u každého samostatně, tj. po rozdělení příjmů a výdajů. (Sdružení není poplatníkem daně z příjmů.)

Jaké příjmy autorů lze zahrnout pod ustanovení § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů?

Zmíněné ustanovení se vztahuje pouze na autory, nikoli na výkonné umělce (např. herce, zpěváky, hudebníky, tanečníky).

Daňová evidence

26.02.2014

Daňová evidence

Daňová evidence. Je povinen podnikatel s předmětem činnosti prodej zboží při vedení daňové evidence vést i skladovou evidenci?

Podle ustanovení § 7b odst. 2 zákona se pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci použije ustanovení § 6 až 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., k provedení zákona o účetnictví pro podnikatele. Podle ustanovení § 7b odst. 4 zákona o daních z příjmů je poplatník povinen provádět zjištění skutečného stavu zásob k poslednímu dni zdaňovacího období a o tomto zjištění pak provést zápis a o případné rozdíly upravit základ daně podle § 24 a 25 tohoto zákona. Aby mohl zjistit případné rozdíly skutečného stavu se stavem evidenčním podle daňové evidence, musí tak vést evidenci zásob (skladovou evidenci).

Zdaňování u důchodů

26.02.2014

Zdaňování u důchodů

Které důchody mohou podléhat dani z příjmů fyzických osob?

Jedná se o pravidelně vyplácené důchody nebo penze z povinného systému důchodového pojištění, do kterých se započítává i případný důchod pozůstalostní vyplácený souběžně s důchodem starobním či invalidním. Naopak jednorázový doplatek důchodu za dobu od vzniku nároku v minulosti do data vyřízení žádosti vyplacený ve zdaňovacím období je od daně osvobozen. Zdanění také nepodléhá např. příplatek nebo příspěvek k důchodu vyplacený ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem.

Jaká částka důchodu je osvobozena?

Od daně z příjmů fyzických osob osvobozena částka pravidelně vypláceného důchodu nebo penze ve výši 36ti násobku minimální mzdy, tzn.  288 000 Kč. Tato částka odpovídá důchodu ve výši 24 000 Kč měsíčně. (§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů)

Platí vždy limit pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů?

Pro úplnost lze uvést, že zákonem č. 346/2010 Sb. byla zavedena od 1.1.2011 ( ust. § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů)  úprava pro zdanění důchodů uvedených v § 4 odst. 1 písmeno h) zákona o daních z příjmů, podle které přesáhne-li součet příjmů ze závislé činnosti podle § 6 a dílčích základů daně z podnikání podle § 7 a z pronájmu podle § 9 za zdaňovací období částku 840 000 Kč, bude důchod podléhat zdanění plné výši. U příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů se bude do limitu započítávat skutečný příjem (nikoliv příjem navýšený o povinné sociální a zdravotní pojištění tzv. super hrubá mzda).

U § 7 a § 9 zákona o daních z příjmů je míněn dílčí základ daně, tj. příjem po odečtu daňově uznatelných výdajů. Z výše uvedeného vyplývá, že důchodce, který (poprvé za kalendářní rok 2011) má  součet příjmů ze zaměstnání a základů daně z podnikání a pronájmu vyšší než částku 840 000 Kč musí tuto částku včetně celého vyplaceného důchodu zahrnout do základu daně pro výpočet daně z příjmů fyzických osob.

Pozor: Podle přechodných ustanovení novely zákona o daních z příjmů účinné 1.1.2014 se pro zdaňovací období let 2013 až 2015 se zmíněné ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů nepoužije.

Poplatníkovi byl ve zdaňovacím období 2013 vyplacen starobní důchod ve výši 220 000 Kč a současně má příjem z pronájmu. Má povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Poplatník ve zdaňovacím období vykázal základ daně z pronájmu nemovitosti (příjem po odečtu výdajů) ve výši 900 000 Kč. Ve zdaňovacím období 2013 zdanění (mimo zmíněných příjmů z pronájmu) nepodléhá částka pravidelně vypláceného starobního důchodu, protože pro roky 2013 až 2015 platí výjimka podle přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., podle které se  ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů nepoužije. Tzn., že poplatník podá daňové přiznání, kde uvede pouze příjmy z pronájmu.

Musí podat daňové přiznání důchodce, který v roce 2013 prodal ovoce ze své zahrady a obdržel za něj 9 000 Kč?

Jestliže neměl tento důchodce kromě důchodu (do 288 000 Kč) a příjmu 9 000 Kč za prodej ovoce, jiný příjem, povinnost podat daňové přiznání nemá, protože příjem z prodeje ovoce v této výši je příjmem od daně osvobozeným (příjmy z příležitostné činnosti, příležitostného pronájmu movitých věcí a příjmy ze zemědělské výroby provozované poplatníkem, který není zemědělským podnikatelem, jsou osvobozené od daně do výše 20 000 Kč podle § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů).

Fotovoltaické elektrárny

26.02.2014

Fotovoltaické elektrárny

Jsou osvobozeny příjmy z výroby elektřiny pomocí solárních (fotovoltaických) elektráren?

Novelou zákona č. 346/2010 Sb., o daních z příjmů, bylo osvobození od daně zrušeno.

O jaký druh příjmů se jedná?

Jedná se podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů o příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů. Zájemce o provozování fotovoltaické elektrárny je povinen požádat o udělení licence, která mu může být udělena dle zákona  č. 458/2000 Sb., energetický zákon.

Jak má postupovat poplatník při odepisování hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření?

U majetku využívaného k výrobě elektřiny ze zařízení pro výrobu elektřiny ze slunečního záření označeného ve Standardní klasifikaci produkce (SKP) kódem skupiny 31.10, 31.20 nebo 32.10 se postupuje podle § 30b zákona o daních z příjmů. Majetek se odpisuje rovnoměrně bez přerušení po dobu 240 měsíců do 100 % vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny (pokud bylo provedeno technické zhodnocení).

Odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce; přitom poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po měsíci, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Odpisování ostatního majetku využívaného pro výrobu elektřiny ze slunečního záření se řídí obecnými pravidly pro odpisování.

SKP 31.10: Elektromotory, generátory a transformátory, jejich díly
SKP 31.20: Elektrická rozvodná, řídicí a spínací zařízení, jejich díly
SKP 32.10: Elektronky a jiné elektronické součástky

Zde uvedené informace o zatřídění do příslušných kódů SKP jsou pouze zevrubné (orientační). Pro správné zatřídění jednotlivých položek majetku je třeba vycházet z podrobnějšího členění SKP. Standardní klasifikace produkce a vysvětlivky k ní jsou k dispozici na stránkách Českého statistického úřadu.

Jak se odepisuje technické zhodnocení na hmotném majetku odepisovaném podle § 30b zákona o daních z příjmů?

Technické zhodnocení hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření, odpisovaného podle § 30b zákona o daních z příjmů, zvyšuje jeho vstupní cenu. Poplatník pokračuje v odpisování hmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování stanovenou v odstavci 1, nejméně však po dobu 120 měsíců.

Jaké paušální výdaje může uplatnit finanční poradce?

26.02.2014

Jaké paušální výdaje může uplatnit finanční poradce?

Výše výdajů procentem z příjmů (dále jen „paušální výdaje“) se uplatňuje dle ust. § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů v závislosti na druhu vykonávané činnosti.

Zprostředkování pojištění
Podle ust. § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, není činnost pojišťovacích zprostředkovatelů živností. Je upravena zvláštním předpisem, kterým je zákon č. 38/2004 Sb., zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů lze k činnosti upravené zvláštním předpisem uplatnit paušální výdaje pouze ve výši 40 %, neuplatní-li si poplatník výdaje ve skutečné výši.

Zprostředkování investic
Živností podle ust. § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, není činnost obchodníků s cennými papíry a jejich vázaných zástupců. Jejich činnost je upravena zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, proto si poplatník může, neuplatní-li výdaje ve skutečné výši, uplatnit paušální výdaje ve výši 40 % podle ust. § 7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů.

Zprostředkování doplňkového penzijního spoření (III. pilíř důchodové reformy)
Zprostředkovat doplňkové penzijní spoření je oprávněn vázaný zástupce penzijní společnosti podle ust. § 77 a následujících zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů. Zde je stanoveno, že vázaný zástupce může jednat jménem a na účet pouze jedné penzijní společnosti a není tak splněna definice živnosti podle ust. § 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. (Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem).

Doplňkové penzijní spoření nebo důchodové spoření je dále oprávněn sjednat investiční zprostředkovatel, jeho vázaný zástupce nebo vázaný zástupce obchodníka s cennými papíry a činnost těchto zprostředkovatelů je upravena zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Zprostředkování doplňkového penzijního spoření nelze tedy vykonávat na základě živnostenského oprávnění, ale podle zvláštních předpisů, a poplatník, neuplatní-li výdaje ve skutečné výši, může si uplatnit paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů – viz ust. § 7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů.

Obdobně toto platí pro všechny kategorie zprostředkovatelů při sjednání důchodového spoření (II. pilíř důchodové reformy) podle zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů.

Zprostředkování stavebního spoření
Stavební spoření je upraveno zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů, a není zde žádná zvláštní úprava k jeho zprostředkování.

Zprostředkování stavebního spoření lze tedy vykonávat na základě živnostenského oprávnění v rámci živnosti volné „zprostředkování obchodu a služeb“ a poplatník, neuplatní-li výdaje ve skutečné výši, může si uplatnit paušální výdaje ve výši 60 % z příjmů – viz ust. § 7 odst. 7 písm. b) zákona o daních z příjmů.

Zprostředkování penzijního připojištění (možnost sjednání tohoto produktu skončila 30. 11. 2012)
Penzijní připojištění upravuje zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů, a zde neexistuje žádná zvláštní úprava k jeho zprostředkování.

Z ust. § 2 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že se tento zákon nevztahuje mimo jiné na provádění penzijního připojištění se státním příspěvkem. Zprostředkování penzijního připojištění lze tak vykonávat na základě živnostenského oprávnění v rámci živnosti volné „zprostředkování obchodu a služeb“.

Na základě výše uvedeného poplatník, který provádí zprostředkování penzijního připojištění, nepodniká podle zvláštních předpisů (nemá příjmy dle ust. § 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů), ale má příjmy ze živnosti podle ust. § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Proto v případě, že tento poplatník neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit paušální výdaje, ve výši 60 % z příjmů.

Platí pro zdaňovací období 2013 nějaké omezení ve vztahu k výdajovým paušálům?

26.02.2014

Platí pro zdaňovací období 2013 nějaké omezení ve vztahu k výdajovým paušálům?

Pro zdaňovací období 2013 lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství (zákon č. 252/1997 Sb.) a z příjmů ze živností řemeslných, 60 % z příjmů ze živnosti s výjimkou příjmů ze živností řemeslných, 40 % v ostatních případech uvedených v ustanovení § 7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč (např. autorské honoráře) a 30 % z příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč.

U příjmů z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů je stávající výše výdajových paušálů zachována ve výši 30 %. Absolutní výše odpočtu prostřednictvím paušálu je omezena částkou 600 000 Kč (tedy maximálním možným odpočtem rovným 30 % z mezního příjmu stanoveného ve výši 2 mil. Kč).

Uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 zákona o daních z příjmů výdaje podle § 7 odst. 7 nebo u dílčího základu daně podle § 9 zákona o daních z příjmů výdaje podle § 9 odst. 4 a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže

a) snížit daň podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů,
b) uplatnit daňové zvýhodnění.

Vysvětlení postupu stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí

26.02.2014

Vysvětlení postupu stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí

V zákonném opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen "zákonné opatření") je základ daně upraven v § 10, dle kterého je základem daně z nabytí nemovitých věcí nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj.

Uznatelným výdajem je odměna a náklady zaplacené znalci ( §24) za podmínky, že:

  • znalecký posudek je vyžadovanou přílohou daňového přiznání (§ 36),
  • výdaje jsou zaplaceny znalci poplatníkem,
  • výdaje jsou prokázány,
  • výdaje jsou uplatněny v daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání.

Zákonné opatření upravuje čtyři typy nabývací hodnoty (§ 12):

  1. Sjednaná cena (§ 13) – vychází z ust. § 4 zákonného opatření, ve kterém je definice úplaty. Do sjednané ceny se zahrnují veškerá penězi ocenitelná protiplnění, tj. i nepeněžitá (např. převzetí dluhu). V některých případech je sjednaná cena výlučně nabývací hodnotou (§ 22), ve většině případů se pro určení nabývací hodnoty porovnává se srovnávací daňovou hodnotou.
  2. Srovnávací daňová hodnota (§ 14) je částka odpovídající 75% zjištěné ceny nebo 75% směrné hodnoty, ke které se porovnává cena dohodnutá v kupní smlouvě, tj. sjednaná cena. U kterých nemovitých věcí lze směrnou hodnotu určit, je stanoveno v § 15 zákonného opatření, postup výpočtu upravuje prováděcí vyhláška MF k zákonnému opatření č. 419/2013 Sb. Je-li předmětem nabytí vlastnického práva nemovitá věc, u které lze směrnou hodnotu určit, zvolí si poplatník v daňovém přiznání zda chce určit srovnávací daňovou hodnotu ze zjištěné ceny (pak je povinen doložit znalecký posudek a v daňovém přiznání vypočítat daň) nebo ze směrné hodnoty (pak platí zálohu z ceny sjednané a je povinen vyplnit přílohy daňového přiznání pro výpočet směrné hodnoty). Směrnou hodnotu si poplatník sám nevypočítává, pouze v daňovém přiznání uvádí údaje nezbytné pro její výpočet provedený správcem daně.
  3. Zjištěná cena – pro případy, kdy nelze cenu nemovité věci stanovit jiným způsobem nebo kdy zákonné opatření stanoví, že je nabývací hodnotou výhradně zjištěná cena (§ 16 a § 23).
  4. Zvláštní cena – v případech výslovně v zákonném opatření uvedených (§ 17 - §21), kdy lze využít pro daňové řízení cenu stanovenou pro jiný účel (soudní nebo správní řízení, při vydražení, exekuci apod.).

Nabývací hodnota se určuje vždy k datu, k němuž se posuzují i ostatní prvky daňověprávního vztahu, tj. k datu nabytí vlastnického práva k nemovité věci

MA2

25.01.2014

OBSAH PUBLIKACE METODICKÉ AKTUALITY č. 2/2014

Sociální pojištění od 1. 1. 2014 a dotazy z praxe
Ing. Marta Ženíšková a kolektiv autorů



I. ZMĚNY V SOCIÁLNÍM POJIŠTĚNÍ OD 1. 1. 2014

A. ZMĚNY V POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ OD 1. 1. 2014

1. Změny v poskytování nemocenského
2. Změny v návaznosti na výši průměrné mzdy
3. Změny v zákonném opatření Senátu č. 344/2013 Sb.

3.1. Změny v okruhu nemocensky pojištěných osob
3.2. Počátek výkonu činnosti a skončení zaměstnání
3.3. Změny v podmínkách účasti na nemocenském pojištění
3.3.1. Podmínky účasti na nemocenském pojištění
3.3.2. Krátkodobé zaměstnání (do 31. 12. 2013)
3.3.3. Dohoda o provedení práce
3.3.4. Zaměstnání malého rozsahu
3.3.5. Zaměstnání ostatní
3.4. Oznamovací povinnost zaměstnavatele

3.5. Souhrnné příklady k okruhu pojištěných osob a k účasti na nemocenském pojištění
3.6. Smluvní zaměstnanci
3.7. Další změny v sociálním pojištění
3.7.1. Navazující zaměstnání stejného druhu
3.7.2. Maximální vyměřovací základ
3.7.3. Dluh v nemocenském pojištění
3.7.4. Dohody o provedení práce a zaměstnání malého rozsahu
3.7.5. Stanovení denního vyměřovacího základu

3.7.6. Krátkodobé zaměstnání (přechodné ustanovení)
3.7.7. Elektronická komunikace

3.7.8. Změny v návaznosti na nový občanský zákoník

B. ZMĚNY V POJIŠTĚNÍ OSVČ OD 1. 1. 2014

1. Změny v návaznosti na výši průměrné mzdy
2. Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb.
2.1. Účast na důchodovém pojištění OSVČ vedlejší
2.2. Měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění
2.3. Vedlejší činnost v části měsíce
2.4. Důchodové spoření
2.5. Nemocenské

II.
STANOVISKA K DOTAZŮM

1. Předání účetnictví
2. Úmrtí společníka s.r.o.
3. Přenesení daňové povinnosti – daňový doklad
4. Kurz pro přepočet cestovních náhrad
5. Pomocný materiál jako součást dlouhodobého hmotného majetku
6. Příspěvek pronajímatele na technické zhodnocení
7. Poskytnutí stravenek zaměstnanci na dohodu o provedení práce
8. Náklady na školení zaměstnanců
9. Auto na leasing - postoupení
10. OSVČ vedoucí daňovou evidenci
11. Pokládka podlahových krytin v SRN
12. Projektová dokumentace ke stavbě jako dar
13. Paušální výdaj na dopravu v dodatečném daňovém přiznání
14. Finanční dar
15. Virtuální peněženka
16. Pořízení strojů z EU a povinnost registrace k DPH
17. Uplatnění daňového zvýhodnění na děti partnerky
18. Raut poskytnutý na pracovní cestě
19. Likvidace části stávající stavby v důsledku nové výstavby
20. Odpis pohledávky po vydání soudního rozsudku
21. SVJ – účtování o nebytovém prostoru, anténním systému, rekonstrukci výtahů
22. Bytové družstvo
23. Nemocnice – účtování o přijatých peněžních darech
24. Vybudování manipulační plochy
25. DPH u zásilkového prodeje
26. Uplatnění nároku na odpočet DPH
27. Nemocnice – účtování o přijatých bonusech



Změny v sociálním-MA2

25.01.2014

 

Výňatek z publikace Metodické aktuality č. 2/2014

 

 

 

I. ZMĚNY V SOCIÁLNÍM POJIŠTĚNÍ

OD 1. 1. 2014

 

 

A. ZMĚNY V POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ OD 1. 1. 2014

 

1. Změny v poskytování nemocenského

 

Zákonem č. 347/2010 Sb. a poté zákonem č. 364/2011 Sb. bylo prodlouženo v souvislosti s úspornými opatřeními v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí na dobu tří roků (2011 až 2013) poskytování náhrady mzdy z prvních 14 dnů na prvních 21 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Nemocenské náleželo v těchto letech od 22. dne trvání pracovní neschopnosti.

 

Od 1. 1. 2014 náleží nemocenské opět od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v roce 2013 a přechází do roku 2014, poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy podle úpravy platné do 31. 12. 2013, tj. v období prvních 21 dnů jejího trvání.

 

Ošetřující lékař uznává pracovní neschopnost dnem, v němž ji zjistil. Lékař může uznat pracovní neschopnost zpětně, ale nemůže uznat pracovní neschopnost dopředu, například aby v pondělí zjistil pracovní neschopnost a uznal zaměstnance práce neschopným od následujícího dne, tj. od úterý. Uznal-li lékař pracovní neschopnost ode dne, v němž ji zjistil, a zaměstnanec již odpracoval v tomto dnu celou směnu, začíná podle zákona o nemocenském pojištění pracovní neschopnost následujícím dnem. Jestliže zaměstnanec dne 31. prosince 2013

 

a)       odpracoval 3 hodiny z pracovní směny, která měla trvat 8 hodin, protože byl v průběhu směny uznán práce neschopným, začíná pracovní neschopnost dnem 31. prosince, a proto náleží náhrada mzdy po dobu až 21 dnů, nejpozději do 20. ledna 2014.

b)      odpracoval 8 hodin z pracovní směny, která trvala 8 hodin (od 7 do 15,30 hod.) a ve 20 hodin byl uznán práce neschopným, začíná pracovní neschopnost následujícím dnem. Náhrada mzdy náleží v období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti (od 1. do 14. ledna 2014).

c)       nepracoval např. z důvodu dovolené, neplaceného volna, ošetřování člena rodiny nebo náhradního volna za přesčasové hodiny, začíná pracovní neschopnost dnem 31. prosince 2013. Náhrada mzdy náleží v období prvních 21 dnů trvání pracovní neschopnosti.

 

 

……

 

 

 

II. STANOVISKA K DOTAZŮM

(z Vašich dotazů)

 

…..

 

8. Náklady na školení zaměstnanců

 

Předmět řešení:

 

Účetní jednotka (s.r.o.) uskutečnila v roce 2013 třídenní školení svých pracovníků v cizím objektu. Budou náklady na ubytování, pronájem školící místnosti daňově uznatelné a náklady na stravování (občerstvení) daňově neuznatelné?

 

Řešení:

 

1)      Z pohledu zaměstnance:

 

Dle § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „zákona o daních z příjmů“), předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zákoníkem práce pro zaměstnance ve „státní sféře“, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách. Jiné a vyšší náhrady jsou zdanitelným příjmem.

 

Dle § 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů jsou od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele. Odborný rozvoj zaměstnanců je definován v § 227 zákoníku práce (zaškolení a zaučení, odborná praxe absolventů škol, prohlubování kvalifikace, zvyšování kvalifikace).

 

2)      Z pohledu zaměstnavatele:

 

Dle § 24 odst. 2 písm. zh) zákona o daních z příjmů jsou daňovým nákladem zaměstnavatele náhrady cestovních výdajů dle zákoníku práce (např. ubytování).

 

Dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3. zákona o daních z příjmů jsou daňovým nákladem zaměstnavatele náklady na pracovní a sociální podmínky vynaložené na provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo náklady spojené s odborným rozvojem zaměstnanců podle zákoníku práce (např. pronájem školící místnosti), pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele.

 

Dle pokynu GFŘ D - 6 „K § 24 odst. 2“ bod 16. je-li při školeních zajištěno stravování (oběd nebo občerstvení), je jeho cena bez ohledu na formu uvedenou na pozvánce nákladem zaměstnavatele, který vyslal zaměstnance na školení související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s pracovním zařazením zaměstnance.

 

Dle stanoviska MF ČR v rámci Koordinačního výboru „172/21.02.07 Problémy při poskytování pitné vody a stravování zaměstnancům“ ze dne 5. 4. 2007 a „154/13.12.06 Daňová uznatelnost nákladů zaměstnavatele od 1. 1. 2007“ ze dne 7. 3. 2007 v případě, kdy je zaměstnanci na pracovní cestě (např. při cestě na školení) zajištěno stravování, je náklad na školení včetně částky na stravování považován za daňově uznatelný náklad. Protože ve veřejném sektoru je dotčené stravování považováno za součást školení, je shodný postup uplatněn i v soukromém sektoru. V daném případě se podle stanoviska MPSV nejedná o náhradu cestovních výdajů. Protože je zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce povinen poskytnout zaměstnanci stravné (pokud zajistí zaměstnavatel zaměstnanci na pracovní cestě bezplatné stravování, bude stravné v souladu se zákoníkem práce krátit), je za daňově uznatelný náklad považována i částka ve výši poskytnutého stravného v souladu se zákoníkem práce.

 

Stravování a pohoštění, které má charakter reprezentace, je nedaňovým nákladem dle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů.

 

…..

Cestovní náhrady

06.01.2014

Výše sazby základní náhrady za používání osobních motorových vozidel se od

1.    Ledna 2014 vyhláškou oproti roku 2013 zvyšuje o deset haléřů (z 3,60 Kč na 3,70

Kč za 1 kilometr jízdy). Sazby stravného se v jednotlivých časových pásmech zvyšují o jednu až tři koruny.

„Průměrné ceny pohonných hmot odpovídají statisticky zjištěným hodnotám a zákonem stanovenému způsobu jejich zaokrouhlování,“ říká ministr práce a sociálních věcí František Koníček. Průměrné ceny pohonných hmot jsou následující:

a)    35,70 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,

b) 37,90 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,

c) 36,00 Kč u motorové nafty.

 

Stravné

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné nejméně ve výši:

a) 67 Kč až 80 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

b)102 Kč až 123 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

c)160 Kč až 191 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

 

O výši stravného v rámci rozpětí rozhoduje zaměstnavatel. Pokud zaměstnavatel

nestanoví konkrétní výši stravného, garantuje zaměstnanci zákon nárok na stravné              ve spodní sazbě stanoveného rozpětí.

Horní hranice rozpětí je stanovena pro zaměstnavatele uvedené v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Ostatní zaměstnavatelé mohou poskytovat i vyšší stravné, ale částka poskytnutá

nad tuto hranici se připočítá k základu pro daň z

příjmů zaměstnance a zaměstnanec i zaměstnavatel z ní odvedou pojistné na zdravotní a sociální pojištění.

Základní náhrada: Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí nejméně u jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč, u osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč.

Vyhláška platná pro rok 2013 se vydáním nového právního předpisu od 1. ledna 2014 ruší.

 

Petr Sulek

tiskový

mluvčí

 

OSSZ

06.01.2014

Důležité údaje platné pro sociální zabezpečení v roce 2014

 

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) přináší přehled důležitých údajů pro rok 2014.
 

Pojistné

Plátce pojistného (zaměstnavatel) nadále odvádí na důchodové pojištění za zaměstnance, který není účasten důchodového spoření, 28 % (6,5 % + 21,5 %) z vyměřovacího základu a za zaměstnance účastného důchodového spoření 25 % (3,5 % + 21,5 %) z vyměřovacího základu. Toto pojistné zaměstnavatel platí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Sazba pojistného na nemocenské pojištění placeného zaměstnavateli za zaměstnance zůstává ve výši 2,3 %, v některých případech 3,3 %, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 1,2 %. Pojistné musí být na účet příslušné OSSZ připsáno nejpozději 20. dne následujícího měsíce, za které se pojistné odvádí.
 

Pojistné osob samostatně výdělečně činných (OSVČ)

V roce 2014 se OSVČ, jako každý rok, mění minimální zálohy na důchodové pojištění, měsíční vyměřovací základ a s ním související záloha na pojistné.

OSVČ, které nejsou účastny důchodového spoření, budou v roce 2014 odvádět pojistné na důchodové pojištění ve stejné výši, tj. 29,2 % z vyměřovacího základu. OSVČ, které budou účastny důchodového spoření, budou odvádět 31,2 % - z toho 26,2 % tvoří povinné pojistné na důchodové pojištění a budou jej odvádět příslušné OSSZ.
 

Dobrovolné důchodové pojištění

Minimální měsíční pojistné osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění činí v roce 2014 nově 1 817 Kč (tj. 28 % z 1/4 průměrné mzdy) v případě, že není účastna důchodového spoření, a u osoby účastné důchodového spoření pak 1 946 Kč (tj. 30 % z 1/4 průměrné mzdy). Pojistné se hradí přímo příslušné OSSZ. Pouze u osoby účastné důchodového spoření převede OSSZ část pojistného na důchodové spoření na účet vedený u Specializovaného finančního úřadu.
 

Důchody

Základní výměra všech druhů důchodu činí 9 % průměrné mzdy, v roce 2014 bude tato částka nově 2 340 Kč. Procentní výměra starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemění a nadále činí 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění. V případě, že se po 31. 12. 2012 bude doba pojištění krýt s dobou účasti na důchodovém spoření, bude procentní výměra starobního důchodu činit 1,2 % výpočtového základu. Od 1. 1. 2014 se pro výpočet důchodů přiznaných po 31. 12. 2013 použijí upravené redukční hranice. Lidé, kteří v roce 2014 dosáhnout důchodového věku, budou muset získat alespoň 30 let doby důchodového pojištění.
 

Nemocenské pojištění

Od 1. 1. 2014 končí dočasné opatření v oblasti nemocenského pojištění, kdy v letech 2011 až 2013 poskytoval zaměstnavatel po dobu prvních 21 dní dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy a OSSZ vyplácely nemocenské až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanci, který bude uznán dočasně pracovně neschopným v době od 1. 1. 2014, budou zaměstnavatelé vyplácet náhradu mzdy za období prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti a od 15. kalendářního dne nemocenské bude vyplácet OSSZ. Zvyšují se redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu pro určení výše dávek nemocenského pojištění.
  

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení





OSVČ

18.09.2013

Povinná elektronická komunikace pro osoby samostatně výdělečně činné se o rok odloží

 

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou moci příští rok podávat přehled o příjmech a výdajích za rok 2013, oznámení o zahájení činnosti či přihlášky k účasti na důchodovém a nemocenském pojištění také v klasické papírové podobě. Povinnost podávat tyto formuláře pouze elektronicky Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) o rok odloží.

Zaměstnavatelé, lékaři i OSVČ mají podle § 123e zákona č. 582/1991 Sb. a § 162 zákona č. 187/2006 Sb. povinnost podávat dokumenty ČSSZ pouze elektronicky od začátku roku 2013. Týká se to zákonem předepsaných tiskopisů, které tyto subjekty posílají ČSSZ.

Česká správa sociálního zabezpečení vnímá, že někteří drobní podnikatelé a živnostníci mají bez podpory pracovníků okresních správ sociálního zabezpečení nebo účetních problémy se správným vyplněním elektronických dokumentů. Roční výjimkou z elektronické komunikace pro OSVČ a dvouletou pro lékaře, co se týče neschopenek, ČSSZ v žádném případě nerezignuje na elektronickou komunikaci jako takovou, jde o dočasná opatření.

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

MA8

18.09.2013

 

Výňatek z publikace Metodické aktuality č. 8/2013

 

 

I. PRÁVNÍ ÚPRAVA OBCHODNÍCH KORPORACÍ

PO REKODIFIKACI

 

JUDr. Petr Čech, Ph.D., LL.M.

 

Součástí rekodifikace je i reforma práva společností. Plyne z nového občanského zákoníku, zvláště však ze zákona o obchodních korporacích a částečně dalších právních předpisů. Společnosti, členové jejich orgánů i společníci se musejí připravit na velké změny. Cílem tohoto příspěvku je vybrat ty nejpodstatnější, jež by v předvečer očekávané účinnosti nového českého soukromého práva neměly uniknout pozornosti.

 

1.      Přehled (připravované) právní úpravy

 

1.1. Rekodifikace stále nekompletní

 

Nový občanský zákoník (č. 89/2012 Sb. – dále jen „NOZ“) i zákon o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb. – dále jen „ZOK“) jsou v platnosti (publikací ve Sbírce zákonů se staly součástí platného práva) od 22. 3. 2012. Účinnosti by měly nabýt 1. 1. 2014. Tvoří však jen základ nového civilního práva. Jejich aplikace se neobejde bez dalších předpisů. S přípravou jejich návrhů se začalo poměrně pozdě, prakticky až po schválení zákoníku a zákona
o obchodních korporacích. Proces jejich projednávání nabral skluz. V době uzavření rukopisu této stati (25. 8. 2013) se jejich předlohy (až na výjimky) nacházely před projednáním v Senátu Parlamentu čR bez toho, aby (rozpuštěná) Poslanecká sněmovna ještě mohla zvrátit jejich případné vrácení s pozměňovacími návrhy. Nebylo tudíž jisté (ač se to jevilo jako velice pravděpodobné), zda a kdy jejich návrhy nakonec budou schváleny.

 

1.2. Nové rejstříkové právo

 

Zásadní význam pro právo společností nabude nová úprava rejstříková. Ta by se měla vyčlenit do zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „RejZ“). Jeho návrh projednávala sněmovna jako sněmovní tisk č. 986. Zahrne jak ustanovení práva hmotného, tak procesního. Vedle obchodního rejstříku by měl upravit i vedení dalších registrů, jako rejstřík spolkový (na spolky se od 1. 1. 2014 přemění dnešní občanská sdružení), nadační, ústavů, společenství vlastníků jednotek a obecně prospěšných společností. Jejich úprava by měla být co možná sjednocena, v zásadě po vzoru dnešního rejstříku obchodního.

 

Obchodní společnosti a družstva by měly sledovat zvláště okruh skutečností, které budou
do rejstříku povinně zapisovat, popřípadě dokumentů, jež bude nutné zakládat do sbírky listin. Ten se tu a tam zužuje (nebude již třeba nutné zakládat do sbírky listin smlouvu o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným), vesměs ale rozšiřuje o nové skutečnosti. U všech zapsaných fyzických osob (jako podnikatelé, prokuristé, členové orgánů, společníci atd.) například nebude stačit zapsat adresu jejich (trvalého), nýbrž také skutečného pobytu, liší-li se. Viz § 25 odst. 1 písm. a), e), g), h), i) či § 48 odst. 1 písm. h), i), j), k) návrhu RejZ. K uvedení do souladu s novými požadavky návrh stanoví lhůtu šesti měsíců od účinnosti, tedy do 1. 7. 2014 (§ 122 odst. 1 návrhu RejZ). Pouze spolkům postačí, učiní-li tak ve lhůtě tří let, tedy do 2. 1. 2017 (§ 122 odst. 2 RejZ). Novinkou je možnost, aby subjekty zapsané do obchodního rejstříku požádaly o zápis údajů, u kterých to zákon nevyžaduje. Takový zápis by potom mohl pomoci vyvrátit dobrou víru třetích osob v opak. Společnosti například budou odcizeny akcie připravené k vydání a hrozilo by, že dojde k jejich dobrověrnému nabytí někým, kdo by nevěděl o jejich krádeži. Princip tzv. pozitivní materiální publicity, podle něhož údaje zapsané do obchodního rejstříku může zapsaná osoba namítat proti každému, i kdyby o nich v konkrétním případě nevěděl (např. proto, že do rejstříku nenahlédl), se však
u těchto skutečností neprosadí. Tuto výhodu zákon dál vyhrazuje údajům, které se do rejstříku zapisují povinně (§ 8 odst. 2 návrh RejZ). Podmínkou dobrovolného zápisu také bude, aby se týkal „důležité“ skutečnosti, na jejímž zápisu je právní zájem [§ 25 odst. 1 písm. k) návrhu RejZ]. Obchodní rejstřík proto nepůjde využít například k propagačním účelům.

 

Rejstřík dál povede krajský soud (§ 75 odst. 1 návrhu RejZ). Zjednodušení a urychlení by nicméně mohla podpořit možnost, aby zápis dálkovým přístupem provedl notář, který sepsal tzv. podkladový zápis či zápis o osvědčení, resp. všechny takové zápisy, v nichž má zapisovaný údaj podklad (§ 108 - § 118 návrhu RejZ). To nevylučuje, aby zapsaná osoba požádala o zápis i tak rejstříkový soud, jak bylo dosud zvykem.

 

1.3. Další doprovodné předpisy

 

Z dalších navržených předpisů lze poukázat na balík novel více než sedmdesáti zákonů (sněmovní tisk č. 930), který promítá rekodifikaci do různých oblastí civilního práva, i pokud jde o právo společností. Pozornost zasluhují například změny zákona o bankách (část devátá), notářského řádu (část desátá), zákona o oceňování majetku (část dvacátá třetí), o evropském hospodářském zájmovém sdružení (část padesátá čtvrtá), evropské společnosti (část padesátá osmá) či přeměnách obchodních společností a družstev (část šedesátá osmá).

 

Na úpravu veřejné prospěšnosti v novém občanském zákoníku (§ 146 - § 150 NOZ) naváže zákon o statusu veřejné prospěšnosti. Jeho návrh (sněmovní tisk č. 989) vymezuje bližší pravidla, za kterých půjde právnickým osobám (včetně kapitálových obchodních společností a družstev) tento status přiznat (a tím jim otevřít cestu k rozličným veřejným dotacím či daňovým zvýhodněním) i odejmout. K jeho vzniku bude nezbytný zápis do rejstříku,
na podkladě soudního rozhodnutí o právu na takový zápis [§ 147 NOZ, § 6 návrhu zákona
o statusu veřejné prospěšnosti, § 25 odst. 1 písm. j) návrhu RejZ].

 

Reformou projde i právo procesní. Kromě návrhu rozsáhlé novelizace občanského soudního řádu (sněmovní tisk č. 932) projednala sněmovna návrh zákona o zvláštních řízeních soudních (sněmovní tisk č. 931). Z dnešní úpravy v občanském soudním řádu by se do něj měla vyčlenit úprava tzv. nesporných řízení, například o statusových otázkách právnických osob, včetně obchodních společností a družstev (o jejich zrušení soudem, jmenování chybějících členů jejich orgánů, opatrovníka atd.; § 85 - § 93 návrhu zákona o zvláštních řízeních soudních).

 

2.      Systém nové právní úpravy

 

Zákon o obchodních korporacích přináší pro obchodní společnosti a družstva souhrnný název obchodní korporace (§ 1 odst. 1 ZOK). Systém práva, které se na ně použije, rekodifikace vrství do několika rovin.

 

Na prvním místě bude třeba vyjít z obecných ustanovení, která dopadají bez rozdílu na všechny právnické osoby (§ 118 - § 209 NOZ). Do nich se z dnešního obchodního zákoníku (dále jen „ObchZ“) přesouvá např. úprava jednání před vznikem společnosti (§ 127 NOZ) či její neplatnosti (§ 128 – § 131 NOZ, § 145 NOZ), zrušení (§ 168 – § 173 NOZ), zániku
(§ 185, § 186 NOZ) nebo likvidace (§ 187 - § 209 NOZ). Významná jsou rovněž pravidla
o orgánech právnické osoby (§ 151 - § 160 NOZ), včetně péče řádného hospodáře a sankčního ručení za dluhy společnosti (§ 159 NOZ), a jednání za právnickou osobu (§ 161 -
§ 167 NOZ).

 

Ve druhém sledu bude nezbytné sáhnout k ustanovením nového občanského zákoníku společným všem korporacím bez ohledu na jejich formu, tedy i korporacím obchodním. Jsou obsažena v § 210 - § 213 NOZ.

 

Základním typem korporace, který podrobně upravuje nový občanský zákoník, jsou spolky (účinností rekodifikace se na ně přemění všechna občanská sdružení). Ustanovení o nich se
na obchodní korporace – ve třetí rovině použitelného práva - vztáhnou, stanoví-li tak zákon

o obchodních korporacích (§ 3 odst. 1 ZOK). Činí tak například, pokud jde o úpravu nicotnosti rozhodnutí orgánu (§ 45 odst. 1 ZOK), neplatnosti usnesení valné hromady (§ 191 odst. 1, § 428 odst. 1 ZOK) či práva společníka na přiměřené zadostiučinění při takové neplatnosti (§ 193 odst. 2, § 430 odst. 2 ZOK).

 

Teprve v dalších dvou rovinách bude možné použít ustanovení zákona o obchodních korporacích, a to – podobně jako dnes – nejprve obecná, aplikovatelná na všechny formy obchodních společností a družstva (§ 1 – § 94 ZOK), a poté zvláštní, koncipovaná speciálně pro tu kterou formu obchodní korporace, tedy veřejnou obchodní společnost (§ 95 - § 117 ZOK), komanditní společnost (§ 118 - § 131 ZOK), společnost s ručením omezeným (§ 132 - § 242 ZOK), akciovou společnost (§ 243 - § 551 ZOK) a družstvo (§ 552 - § 773 ZOK). V rámci právní úpravy družstev zákon o obchodních korporacích nově rozlišuje družstva bytová (§ 727 - § 757 ZOK), sociální (§ 758 - § 773 ZOK) a ostatní. Důvodem jsou speciální požadavky, kterým budou prvá dvě zmíněná podléhat. Jedná se zvláště o omezení v nakládání s majetkem (§ 750 - § 752 ZOK pro bytová a § 765 a § 766 ZOK pro sociální družstva).

 

 

II. STANOVISKA K DOTAZŮM

(z Vašich dotazů)

 

6. Pronájem nemovitosti a povinná registrace fyzických osob

 

Předmět řešení:

 

V Metodických aktualitách č. 4/2013 v části, která se věnovala změnám v zákoně o daních z příjmů pro rok 2013, jste upozorňovali na registrační povinnost fyzických osob, které mají příjmy z pronájmu. Odkazovali jste přitom na nový § 39. Tento paragraf ale nabývá účinnosti až 1. 1. 2015. Z jiných odborných zdrojů jsem dokonce vyčetl, že by se do konce roku 2014 mělo postupovat podle daňového řádu, který stanoví povinnost registrace do 30 dnů ode dne, kdy fyzická osoba měla příjem, anebo začala s pronájmem. Není mi jasné, zda a jaké registrační povinnosti v současné době platí. Mohu Vás požádat o podrobnější informace?

 

Řešení:

 

S účinností od 1. 1. 2013 platí ustanovení zákona o daních z příjmů § 39, § 39a a § 39b, která nově upravují podmínky vzniku registrační povinnosti fyzických i právnických osob k daním z příjmů a lhůty pro podání přihlášky k registraci. Zároveň s tím došlo i ke změnám v daňovém řádu, který s účinností od 1. 1. 2013 obsahuje pouze obecnou úpravu registrační povinnosti (§ 125 a násl.). Obě tyto změny přinesl zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa. Původně plánovaná účinnost výše uvedených ustanovení od 1. 1. 2015 byla následnou novelou č. 399/2012 Sb. posunuta na 1. 1. 2013.

 

Podle § 125 daňového řádu registrační povinnost vzniká daňovému subjektu, kterému vznikne povinnost podat přihlášku k registraci k jednotlivé dani.

 

Ustanovení § 39 zákona o daních z příjmů upravuje registrační povinnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a to zvlášť pro poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty ČR, a zvlášť pro poplatníky, kteří jsou daňovými nerezidenty.

 

Podle § 39 odst. 1 zákona o daních z příjmů je poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 2 povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém:

 

a)      započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, nebo z pronájmu, nebo

b)      přijal příjem z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, nebo z pronájmu.

 

Registrační povinnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob uvedených v § 2 odst. 3 upravuje § 39 odst. 2 a 3 zákona o daních z příjmů.

 

Kromě nových důvodů registrace k dani z příjmů fyzických osob došlo také ke zkrácení lhůty pro podání přihlášky k registraci, a to z původních 30 dnů na 15 dnů ode dne naplnění rozhodných skutečností uvedených v zákoně o daních z příjmů.

 

Pro úplnost doplňujeme, že podle § 39 odst. 4 zákona o daních z příjmů poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy,

 

a)      které nejsou předmětem daně,

b)      které jsou osvobozené od daně, nebo

c)      z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

 

MA8

18.09.2013

 

Výňatek z publikace Metodické aktuality č. 8/2013

 

 

I. PRÁVNÍ ÚPRAVA OBCHODNÍCH KORPORACÍ

PO REKODIFIKACI

 

JUDr. Petr Čech, Ph.D., LL.M.

 

Součástí rekodifikace je i reforma práva společností. Plyne z nového občanského zákoníku, zvláště však ze zákona o obchodních korporacích a částečně dalších právních předpisů. Společnosti, členové jejich orgánů i společníci se musejí připravit na velké změny. Cílem tohoto příspěvku je vybrat ty nejpodstatnější, jež by v předvečer očekávané účinnosti nového českého soukromého práva neměly uniknout pozornosti.

 

1.      Přehled (připravované) právní úpravy

 

1.1. Rekodifikace stále nekompletní

 

Nový občanský zákoník (č. 89/2012 Sb. – dále jen „NOZ“) i zákon o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb. – dále jen „ZOK“) jsou v platnosti (publikací ve Sbírce zákonů se staly součástí platného práva) od 22. 3. 2012. Účinnosti by měly nabýt 1. 1. 2014. Tvoří však jen základ nového civilního práva. Jejich aplikace se neobejde bez dalších předpisů. S přípravou jejich návrhů se začalo poměrně pozdě, prakticky až po schválení zákoníku a zákona
o obchodních korporacích. Proces jejich projednávání nabral skluz. V době uzavření rukopisu této stati (25. 8. 2013) se jejich předlohy (až na výjimky) nacházely před projednáním v Senátu Parlamentu čR bez toho, aby (rozpuštěná) Poslanecká sněmovna ještě mohla zvrátit jejich případné vrácení s pozměňovacími návrhy. Nebylo tudíž jisté (ač se to jevilo jako velice pravděpodobné), zda a kdy jejich návrhy nakonec budou schváleny.

 

1.2. Nové rejstříkové právo

 

Zásadní význam pro právo společností nabude nová úprava rejstříková. Ta by se měla vyčlenit do zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „RejZ“). Jeho návrh projednávala sněmovna jako sněmovní tisk č. 986. Zahrne jak ustanovení práva hmotného, tak procesního. Vedle obchodního rejstříku by měl upravit i vedení dalších registrů, jako rejstřík spolkový (na spolky se od 1. 1. 2014 přemění dnešní občanská sdružení), nadační, ústavů, společenství vlastníků jednotek a obecně prospěšných společností. Jejich úprava by měla být co možná sjednocena, v zásadě po vzoru dnešního rejstříku obchodního.

 

Obchodní společnosti a družstva by měly sledovat zvláště okruh skutečností, které budou
do rejstříku povinně zapisovat, popřípadě dokumentů, jež bude nutné zakládat do sbírky listin. Ten se tu a tam zužuje (nebude již třeba nutné zakládat do sbírky listin smlouvu o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným), vesměs ale rozšiřuje o nové skutečnosti. U všech zapsaných fyzických osob (jako podnikatelé, prokuristé, členové orgánů, společníci atd.) například nebude stačit zapsat adresu jejich (trvalého), nýbrž také skutečného pobytu, liší-li se. Viz § 25 odst. 1 písm. a), e), g), h), i) či § 48 odst. 1 písm. h), i), j), k) návrhu RejZ. K uvedení do souladu s novými požadavky návrh stanoví lhůtu šesti měsíců od účinnosti, tedy do 1. 7. 2014 (§ 122 odst. 1 návrhu RejZ). Pouze spolkům postačí, učiní-li tak ve lhůtě tří let, tedy do 2. 1. 2017 (§ 122 odst. 2 RejZ). Novinkou je možnost, aby subjekty zapsané do obchodního rejstříku požádaly o zápis údajů, u kterých to zákon nevyžaduje. Takový zápis by potom mohl pomoci vyvrátit dobrou víru třetích osob v opak. Společnosti například budou odcizeny akcie připravené k vydání a hrozilo by, že dojde k jejich dobrověrnému nabytí někým, kdo by nevěděl o jejich krádeži. Princip tzv. pozitivní materiální publicity, podle něhož údaje zapsané do obchodního rejstříku může zapsaná osoba namítat proti každému, i kdyby o nich v konkrétním případě nevěděl (např. proto, že do rejstříku nenahlédl), se však
u těchto skutečností neprosadí. Tuto výhodu zákon dál vyhrazuje údajům, které se do rejstříku zapisují povinně (§ 8 odst. 2 návrh RejZ). Podmínkou dobrovolného zápisu také bude, aby se týkal „důležité“ skutečnosti, na jejímž zápisu je právní zájem [§ 25 odst. 1 písm. k) návrhu RejZ]. Obchodní rejstřík proto nepůjde využít například k propagačním účelům.

 

Rejstřík dál povede krajský soud (§ 75 odst. 1 návrhu RejZ). Zjednodušení a urychlení by nicméně mohla podpořit možnost, aby zápis dálkovým přístupem provedl notář, který sepsal tzv. podkladový zápis či zápis o osvědčení, resp. všechny takové zápisy, v nichž má zapisovaný údaj podklad (§ 108 - § 118 návrhu RejZ). To nevylučuje, aby zapsaná osoba požádala o zápis i tak rejstříkový soud, jak bylo dosud zvykem.

 

1.3. Další doprovodné předpisy

 

Z dalších navržených předpisů lze poukázat na balík novel více než sedmdesáti zákonů (sněmovní tisk č. 930), který promítá rekodifikaci do různých oblastí civilního práva, i pokud jde o právo společností. Pozornost zasluhují například změny zákona o bankách (část devátá), notářského řádu (část desátá), zákona o oceňování majetku (část dvacátá třetí), o evropském hospodářském zájmovém sdružení (část padesátá čtvrtá), evropské společnosti (část padesátá osmá) či přeměnách obchodních společností a družstev (část šedesátá osmá).

 

Na úpravu veřejné prospěšnosti v novém občanském zákoníku (§ 146 - § 150 NOZ) naváže zákon o statusu veřejné prospěšnosti. Jeho návrh (sněmovní tisk č. 989) vymezuje bližší pravidla, za kterých půjde právnickým osobám (včetně kapitálových obchodních společností a družstev) tento status přiznat (a tím jim otevřít cestu k rozličným veřejným dotacím či daňovým zvýhodněním) i odejmout. K jeho vzniku bude nezbytný zápis do rejstříku,
na podkladě soudního rozhodnutí o právu na takový zápis [§ 147 NOZ, § 6 návrhu zákona
o statusu veřejné prospěšnosti, § 25 odst. 1 písm. j) návrhu RejZ].

 

Reformou projde i právo procesní. Kromě návrhu rozsáhlé novelizace občanského soudního řádu (sněmovní tisk č. 932) projednala sněmovna návrh zákona o zvláštních řízeních soudních (sněmovní tisk č. 931). Z dnešní úpravy v občanském soudním řádu by se do něj měla vyčlenit úprava tzv. nesporných řízení, například o statusových otázkách právnických osob, včetně obchodních společností a družstev (o jejich zrušení soudem, jmenování chybějících členů jejich orgánů, opatrovníka atd.; § 85 - § 93 návrhu zákona o zvláštních řízeních soudních).

 

2.      Systém nové právní úpravy

 

Zákon o obchodních korporacích přináší pro obchodní společnosti a družstva souhrnný název obchodní korporace (§ 1 odst. 1 ZOK). Systém práva, které se na ně použije, rekodifikace vrství do několika rovin.

 

Na prvním místě bude třeba vyjít z obecných ustanovení, která dopadají bez rozdílu na všechny právnické osoby (§ 118 - § 209 NOZ). Do nich se z dnešního obchodního zákoníku (dále jen „ObchZ“) přesouvá např. úprava jednání před vznikem společnosti (§ 127 NOZ) či její neplatnosti (§ 128 – § 131 NOZ, § 145 NOZ), zrušení (§ 168 – § 173 NOZ), zániku
(§ 185, § 186 NOZ) nebo likvidace (§ 187 - § 209 NOZ). Významná jsou rovněž pravidla
o orgánech právnické osoby (§ 151 - § 160 NOZ), včetně péče řádného hospodáře a sankčního ručení za dluhy společnosti (§ 159 NOZ), a jednání za právnickou osobu (§ 161 -
§ 167 NOZ).

 

Ve druhém sledu bude nezbytné sáhnout k ustanovením nového občanského zákoníku společným všem korporacím bez ohledu na jejich formu, tedy i korporacím obchodním. Jsou obsažena v § 210 - § 213 NOZ.

 

Základním typem korporace, který podrobně upravuje nový občanský zákoník, jsou spolky (účinností rekodifikace se na ně přemění všechna občanská sdružení). Ustanovení o nich se
na obchodní korporace – ve třetí rovině použitelného práva - vztáhnou, stanoví-li tak zákon

o obchodních korporacích (§ 3 odst. 1 ZOK). Činí tak například, pokud jde o úpravu nicotnosti rozhodnutí orgánu (§ 45 odst. 1 ZOK), neplatnosti usnesení valné hromady (§ 191 odst. 1, § 428 odst. 1 ZOK) či práva společníka na přiměřené zadostiučinění při takové neplatnosti (§ 193 odst. 2, § 430 odst. 2 ZOK).

 

Teprve v dalších dvou rovinách bude možné použít ustanovení zákona o obchodních korporacích, a to – podobně jako dnes – nejprve obecná, aplikovatelná na všechny formy obchodních společností a družstva (§ 1 – § 94 ZOK), a poté zvláštní, koncipovaná speciálně pro tu kterou formu obchodní korporace, tedy veřejnou obchodní společnost (§ 95 - § 117 ZOK), komanditní společnost (§ 118 - § 131 ZOK), společnost s ručením omezeným (§ 132 - § 242 ZOK), akciovou společnost (§ 243 - § 551 ZOK) a družstvo (§ 552 - § 773 ZOK). V rámci právní úpravy družstev zákon o obchodních korporacích nově rozlišuje družstva bytová (§ 727 - § 757 ZOK), sociální (§ 758 - § 773 ZOK) a ostatní. Důvodem jsou speciální požadavky, kterým budou prvá dvě zmíněná podléhat. Jedná se zvláště o omezení v nakládání s majetkem (§ 750 - § 752 ZOK pro bytová a § 765 a § 766 ZOK pro sociální družstva).

 

 

II. STANOVISKA K DOTAZŮM

(z Vašich dotazů)

 

6. Pronájem nemovitosti a povinná registrace fyzických osob

 

Předmět řešení:

 

V Metodických aktualitách č. 4/2013 v části, která se věnovala změnám v zákoně o daních z příjmů pro rok 2013, jste upozorňovali na registrační povinnost fyzických osob, které mají příjmy z pronájmu. Odkazovali jste přitom na nový § 39. Tento paragraf ale nabývá účinnosti až 1. 1. 2015. Z jiných odborných zdrojů jsem dokonce vyčetl, že by se do konce roku 2014 mělo postupovat podle daňového řádu, který stanoví povinnost registrace do 30 dnů ode dne, kdy fyzická osoba měla příjem, anebo začala s pronájmem. Není mi jasné, zda a jaké registrační povinnosti v současné době platí. Mohu Vás požádat o podrobnější informace?

 

Řešení:

 

S účinností od 1. 1. 2013 platí ustanovení zákona o daních z příjmů § 39, § 39a a § 39b, která nově upravují podmínky vzniku registrační povinnosti fyzických i právnických osob k daním z příjmů a lhůty pro podání přihlášky k registraci. Zároveň s tím došlo i ke změnám v daňovém řádu, který s účinností od 1. 1. 2013 obsahuje pouze obecnou úpravu registrační povinnosti (§ 125 a násl.). Obě tyto změny přinesl zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa. Původně plánovaná účinnost výše uvedených ustanovení od 1. 1. 2015 byla následnou novelou č. 399/2012 Sb. posunuta na 1. 1. 2013.

 

Podle § 125 daňového řádu registrační povinnost vzniká daňovému subjektu, kterému vznikne povinnost podat přihlášku k registraci k jednotlivé dani.

 

Ustanovení § 39 zákona o daních z příjmů upravuje registrační povinnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a to zvlášť pro poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty ČR, a zvlášť pro poplatníky, kteří jsou daňovými nerezidenty.

 

Podle § 39 odst. 1 zákona o daních z příjmů je poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 2 povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém:

 

a)      započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, nebo z pronájmu, nebo

b)      přijal příjem z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, nebo z pronájmu.

 

Registrační povinnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob uvedených v § 2 odst. 3 upravuje § 39 odst. 2 a 3 zákona o daních z příjmů.

 

Kromě nových důvodů registrace k dani z příjmů fyzických osob došlo také ke zkrácení lhůty pro podání přihlášky k registraci, a to z původních 30 dnů na 15 dnů ode dne naplnění rozhodných skutečností uvedených v zákoně o daních z příjmů.

 

Pro úplnost doplňujeme, že podle § 39 odst. 4 zákona o daních z příjmů poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy,

 

a)      které nejsou předmětem daně,

b)      které jsou osvobozené od daně, nebo

c)      z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

 

Minimální mzda

14.08.2013

Minimální mzda se od srpna 2013 zvýší

 

Od 1. srpna 2013 bude základní měsíční sazba minimální mzdy o 500 Kč vyšší, celkem 8 500 Kč. Rozhodla o tom vláda, když schválila návrh na změnu svého nařízení č. 567/2006 Sb. Zvýší se i základní hodinová sazba minimální mzdy, a to ze 48,10 Kč na 50,60 Kč.

Uvedené změny se však netýkají zaměstnanců, kteří jsou poživateli invalidního důchodu, pro něž zůstávají sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy v dosavadní výši.

 

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

14.08.2013

Vliv čerpání předdůchodu na výši starobního důchodu

 

Pro účely výpočtu starobního důchodu je doba pobírání předdůchodu dobou vyloučenou, což znamená, že nebude mít negativní dopad na výši osobního vyměřovacího základu, ze kterého se důchod počítá.

Pobírání předdůchodu není ale dobou pojištění ani náhradní dobou pojištění. Doba jeho pobírání tedy nebude započítána do celkové doby pojištění pro stanovení procentní výměry starobního důchodu.

Vyloučené doby (dny) zjednodušeně řešeno snižují počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období o doby, kdy pojištěnec nemohl vykonávat výdělečnou činnost např. z důvodu nemoci, péče o dítě nebo pobírání předdůchodu.
 

Příklad:

Osoba požádá o řádný starobní důchod od 1. 1. 2015. Od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2014 čerpala předdůchod, při jeho pobírání nepracovala. Rozhodné období pro stanovení vyměřovacího základu pro výpočet důchodu je období od 1986 – 2014 (29 let). Rok 2013 a 2014 bude dobou vyloučenou, což zjednodušeně znamená, že úhrn příjmů z výdělečné činnosti bude rozpočítán na 27 let, nikoliv na 29 let. Pobíráním předdůchodu tedy nedojde ke snížení průměru příjmů.
 

Právní úprava nebrání tomu, aby člověk, který čerpá předdůchod, současně pracoval. V případech, kdy příjemci předdůchodu budou zároveň vykonávat výdělečnou činnost, která zakládá účast na pojištění, budou mít možnost volby mezi hodnocením doby pobírání předdůchodu jako vyloučené doby nebo hodnocením vyměřovacích základů (příjmů) z výdělečné činnosti.

Předdůchod není dávkou důchodového pojištění vyplácenou státem, je produktem doplňkového penzijního spoření (dříve penzijního připojištění), který od 1. 1. 2013 zavedl zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Vysvětlení podmínek čerpání předdůchodu proto podávají pracovníci penzijních společností, u kterých má klient uzavřenou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření (penzijním připojištění).

O nárocích na „státní“ důchod a způsobu jeho výpočtu poskytnou bližší informace každý pracovní den pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení nebo call centra pro důchodové pojištění na telefonním č. 257 062 860.
 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

NOZ

30.07.2013

Většina firem netuší, jaké změny přinese nový občanský zákoník

25. 7. 2013 12:29

Přes tři čtvrtiny českých společností se zatím vůbec nepřipravuje na změny, které od 1. ledna 2014 přinese nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích.

Většina firem netuší, jaké změny přinese nový občanský zákoník
Foto: hns
Popisek: Fotokoláž.

Třetina firem by odložení těchto zákonů uvítala v případě, že do konce roku nebudou přijaty příslušné prováděcí předpisy, 6% by je rovnou odložilo. 71% podnikatelů se změn příliš neobává, protože se domnívají, že je čekají pouze dílčí úpravy a podle 8% se jich změny vůbec nedotknou. Odborná veřejnost má přitom zcela opačný názor. Výsledky vyplývají z průzkumu mezi českými firmami, který provedly advokátní kancelář Vilímková, Dudák & Partners a poradenská společnost OTIDEA. Podnikatele, manažery, členy statutárních orgánů a vlastníky soukromých společností ovlivní vedle občanského zákoníku zejména zákon o obchodních korporacích.

70% firem nemá jasnou představu o tom, jaké změny je v jejich podnikání od nového roku čekají. Z toho 14% vůbec netuší, o co se jedná, a 57% pouze zaslechlo, že se nějaké změny chystají, ale představu mají jen mlhavou. „Jsem skutečně překvapen. Na to, že se jedná o největší změny za poslední dvacetiletí, které významně ovlivní život firem, to řada podnikatelů vůbec neřeší.

Neuvědomují si, jak velké změny v obchodní praxi od ledna 2014 nastanou, a obávám se, že na ně nebudou připraveni. Důvodem je mimo jiné také nedostatečná a málo srozumitelná informační kampaň ze strany státu,“ domnívá se Pavel Dudák, partner advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.

Přes tři čtvrtiny společností (77%) se na nové předpisy zatím vůbec nepřipravuje. Celá polovina buď začne až po novém roce nebo žádné změny neplánuje.

Pouhých 23% už přípravy zahájilo a 27% se na to chystá v nejbližších dnech či týdnech. Podle právníků by firmy neměly přípravy již moc dlouho odkládat.

Smlouvy uzavřené před novým rokem, stejně jako již vzniklá práva a povinnosti, se sice budou nadále řídit současnou úpravou. Ale při uzavírání nových smluv a obchodních podmínek už firmy od ledna musí používat nová pravidla. Jinak se může snadno stát, že uzavřou smlouvy se závažnými a pro ně nevýhodnými důsledky, které vůbec nepředpokládaly. Firmy by si proto měly předem nechat prověřit své smlouvy a dokumentaci odborníky. A to nejen proto, aby obstály v nové právní úpravě, ale aby i maximálně využívaly nové možnosti. To však při objemné dokumentaci může trvat několik týdnů až měsíců, proto by to neměly nechávat na poslední chvíli.

35% českých firem by uvítalo odložení nového občanského zákoníku v případě, že do konce roku nebudou přijaty příslušné prováděcí předpisy. Vznikl by podle nich nesoulad mezi novými a dosavadními ustanoveními. Pouhých 6% by odložení uvítalo, protože se nestihnou do konce roku připravit. 23% respondentů si naopak myslí, že odložení nemá smysl, protože určité nesrovnalosti vzniknou při každých větších legislativních změnách. „Hodně podnikatelů určitě ovlivnil politický vývoj posledních dnů, kdy je nejisté, zda předpisy navazující na nový občanský zákoník budou přijaty nebo ne,“ je přesvědčena Marcela Vilímková, partnerka advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners. V případě neschválení prováděcích a navazujících předpisů by v praxi chyběla například i pravidla pro zápisy do obchodního rejstříku či do katastru nemovitostí. Lidé nebudou moci návrhy na zápisy a vklady podat a úředníci nebudou vědět, podle jakých pravidel postupovat. „Praktické problémy také přinese nová terminologie a nejasná ustanovení. Kvůli nim budou nové předpisy obtížně srozumitelné a aplikovatelné, ačkoliv oboje bylo jedním z cílů nové úpravy,“ pokračuje Vilímková.

Téměř 80 % společností si nemyslí, že by nové zákony jejich podnikání ovlivnily nějak zásadně. Jen 20% očekává rozsáhlé změny. Téměř 40% podnikatelů se domnívá, že se jich rekodifikace dotkne pouze okrajově a 4% si myslí, že vůbec. Podle právníků ale nová úprava obchodní praxi ovlivní opravdu zásadně.

Změní se podmínky založení a celkové fungování společností i družstev. Firmy by měly změnit své zakladatelské listiny tak, aby byly v souladu s novou legislativou a aby obstály v nových podmínkách. Změní se i samotný proces uzavírání smluv. Zákony ale také přinesou spoustu příležitostí jak podnikání vylepšit. Stručně řečeno, bude možné firmy řídit jednodušeji a flexibilněji. Akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným mohou například zřídit nové druhy akcií a podílů, mj. i bez práva podílet se na řízení společnosti.

70% podnikatelů se změn příliš neobává, protože je podle jejich názoru čekají pouze dílčí úpravy. Podle necelých 10% se jich změny vůbec nedotknou. Pouze 20% firem má z nových předpisů obavy, protože ví, že budou muset provést rozsáhlé přeměny. Velké společnosti se už dávno připravují. Typicky banky a pojišťovny, které uzavírají smlouvy s desítkami klientů dnes a denně, už přepracovávají svoji dokumentaci několik měsíců a vydaly už miliony korun. Přelomové změny ale nastanou i pro všechny střední a malé firmy a jejich orgány. Smluvní vztahy jsou upraveny mnohem volněji, značně přibude situací, které si strany mohou upravit dohodou a které zákon již neřeší. Pokud na ně však obchodní partneři zapomenou, mohou v praxi způsobit nepříjemné obtíže. Například se také zásadně rozšíří možnosti uzavírat smlouvy pouze ústní formou místo písemné, což může mít fatální důsledky a dopady.

A jak se firmy konkrétně připravují? 31% společností spolupracuje s právníky, 28% změny provede interně. 28% stále vyčkává a změny provede až po novém roce. Připravit se potřebuje každý podnikatel či manažer, který se s důsledky nové úpravy bude setkávat ve své obchodní praxi.  Od ledna se totiž rozsáhle změní i odpovědnost manažerů a statuárních orgánů vůči společnosti. Kdo nebude vědět jak, a nebude se novými pravidly řídit, vystavuje se riziku, že svým jednáním může způsobit společnosti škodu. Významně se změní také odpovědnost za nesprávná rozhodování manažerů. Ti by si proto měli přinejmenším zjistit, za co od nového roku odpovídají a za co nikoli, a jaké důsledky budou mít jejich nesprávná rozhodnutí. Novými pravidly se bude řídit také střet zájmů a odměňování statutárních orgánů.

Realizace průzkumu

Do průzkumu se zapojilo přes 100 českých soukromých společností. Průzkum proběhl od 9. do 19. 7. 2013.

Na vlastní náklady ho připravily advokátní kancelář Vilímková, Dudák & Partners a společnost OTIDEA. Výsledky jsou zaokrouhlené, přesná % jsou uvedena v příloze s graficky zpracovanými výsledky.

Vilímková, Dudák & Partners

Advokátní kancelář poskytující profesionální služby několika desítkám nadnárodních i tuzemských klientů.

http://www.vilimkovadudak.cz/
http://rekodifikace2014.cz/Default.aspx

MA

21.02.2013

Výňatek z publikace Metodické aktuality č. 3/2013

 

I.   ZMĚNY ZÁKONA O DPH OD 1. 1. 2013

1.   Úvod

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH), byl od 1. 5. 2004, kdy nabyl účinnosti, již téměř třicetkrát novelizován. Další dvě novelizace zákona o DPH nabyly účinnosti od 1. 1. 2013. Součástí zákona č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, je jako část druhá zařazena novela zákona o DPH, kterou je prováděna zejména úprava sazeb DPH pro rok 2013 a některé navazující změny. V listopadu 2012 byl tento zákon v Poslanecké sněmovně PČR schválen, ale byl vrácen Senátem PČR k opětovnému hlasování v Poslanecké sněmovně PČR, která tento zákon dne 19. 12. 2012 definitivně schválila. Dne 27. 12. 2012 byl zákon č. 500/2012 Sb. zveřejněn ve Sbírce zákonů a od 1. 1. 2013 nabyl účinnosti, včetně změny zákona o DPH.

Od 1. 1. 2013 nabyla účinnosti poměrně rozsáhlá novelizace zákona o DPH (tzv. technická novela) provedená zákonem č. 502/2012 Sb., která přináší celou řadu metodických či technických změn, které vycházejí zejména z příslušných předpisů EU. Jedná se zejména o směrnici Rady 2010/45/EU, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o pravidla fakturace, a dále o směrnici Rady 2008/8/ES, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o místo poskytnutí služby a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES. Tato novela zákona byla koncem září 2012 schválena Poslaneckou sněmovnou PČR a v říjnu 2012 byla projednávána Senátem PČR, který tuto novelu vrátil Poslanecké sněmovně PČR s pozměnovacím návrhy. Poslanecká sněmovna PČR však tyto pozměňovací návrhy neschválila a dne 19. 12. 2012 technickou novelu schválila v původním znění. Dne 27. 12. 2012 byl zákon č. 502/2012 Sb. zveřejněn ve Sbírce zákonů a od 1. 1. 2013 nabyl účinnosti.

V následujícím textu jsou s využitím příkladů vysvětleny nejvýznamnější změny, které vyplývají z výše uvedených novelizací zákona o DPH provedených s účinností od 1. 1. 2013.

2.   Změna sazeb daně

Novelou zákona o DPH, která je součástí zákona č. 500/2012 Sb., byla s účinností od 1. 1. 2013 provedena změna obou dosavadních sazeb daně. Na základě této novely zákona o DPH platí od 1. 1. 2013 základní sazba daně ve výši 21 % a snížená sazba daně ve výši 15 %. Prakticky to znamená, že se o jeden procentní bod zvýšily obě dosavadní sazby daně a odložilo dříve schválené sjednocení sazeb daně.

S touto změnou jsou spojena přechodná ustanovení, která se týkají vyúčtování dodávek vody, tepla nebo chladu a poskytnutí služby spojené s odváděním a čištěním odpadních vod, kdy se spotřeba vyúčtovává za zúčtovací období, které zahrnuje jak období, kdy platí snížená sazba v dosavadní výši 14 %, tak období, kdy již platí snížená sazba daně ve výši 15 %. Stejně jako při dřívějších změnách snížené sazby daně mohou plátci daně stanovit výši spotřeby samostatně za tato dvě časová období, a to buď na základě odečtu z měřících zařízení, nebo na základě propočtu spotřeby. Návazně pak u spotřeby za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plátce uplatní sníženou sazbu daně (14 %) a u spotřeby za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona sníženou sazbu daně platnou od tohoto dne (15 %). Plátce přitom při dodání vody, při poskytnutí služby spojené s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod a při dodání tepla nebo chladu vztahující se výhradně k období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uplatní sníženou sazbu daně platnou v tomto období, a to i v případě, kdy ke zjištění skutečné spotřeby dojde v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Praktický postup při aplikaci uvedeného přechodného ustanovení při vyúčtování dodávek vody na přelomu roku 2012 a roku 2013 je vysvětlen v následujícím příkladu.

Příklad:

Vodárenská společnost, která je plátcem daně (dodavatel vody), má sjednáno s odběratelem, který je také plátcem, že vyúčtování dodávek bude provádět dvakrát ročně k 30. 9. a 31. 3. každého kalendářního roku. Dnem uskutečnění zdanitelného plnění pro každé zúčtovací období tedy bude obecně den odečtu. Pokud bude odběratel v období říjen 2012 až březen 2013 platit měsíční zálohy ve výši 5 000 Kč bez daně + příslušnou daň, budou dodavatelem vody zdaněny zálohy odvedené do konce roku 2012 sazbou 14 % a zálohy zaplacené po 1. 1. 2013 sazbou 15 %. Podle přechodného ustanovení provede dodavatel vody ve vazbě na odečet spotřeby vody provedený 31. 3. 2013 propočet spotřeby za období do 31. 12. 2012 a zjistí, že za spotřebovanou vodu v tomto období by měl odběratel uhradit celkem 16 500 Kč + příslušnou daň. Na zálohách byla odběratelem zaplacena částka 15 000 Kč, a proto bude při vyúčtování zálohy odvedena daň pouze z částky 1 500 Kč (16 500 – 15 000 Kč), a to v sazbě 14 %. Za období od 1. 1. 2013 do 31. 3. 2013 bude provedeno vyúčtování již se sazbou 15 %. Při odečtu spotřeby vody v březnu 2013 dodavatel zjistí, že za spotřebovanou vodu v tomto období by měl odběratel uhradit celkem 18 000 Kč + příslušnou daň. Na zálohách byla od 1. 1. 2013 odběratelem zaplacena částka 15 000 Kč, a proto bude při vyúčtování zálohy odvedena daň z částky 3 000 Kč (18 000 – 15 000 Kč), a to v sazbě 15 % platné od 1. 1. 2013.

 

……………………………………

 

 

 

II. STANOVISKA K DOTAZŮM

(výňatek z Vašich dotazů)

 

3. Zaměstnanec a člen představenstva

 

Předmět řešení:

 

Prosím o radu, jak v roce 2012 postupovat v případě odměny za výkon funkce člena představenstva, který je současně zaměstnancem společnosti (ředitel). Na základě písemné smlouvy o výkonu funkce člena představenstva bude vyplacena odměna za výkon funkce, ze které se odvede sociální a zdravotní pojištění (odměna bude více než 2 500 Kč). Odvede se daň vypočítaná stejně jako ze mzdy (15 %), nebo se musí sečíst základ daně ze mzdy a z odměny za výkon funkce a z toho spočítat daň (15 %)?

 

Řešení:

 

Jak mzda, tak odměna za výkon funkce člena představenstva, představují příjem ze závislé činnosti dle § 6 zákona o daních z příjmů.

 

Odměna člena statutárního orgánu podléhá vždy zálohové dani z příjmů ze závislé činnosti bez ohledu na to, zda je podepsané růžové Prohlášení.

 

Dle § 38h zákona o daních z příjmů je základem pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období.

 

Pro účely stanovení zálohové daně z příjmů ze závislé činnosti je třeba oba příjmy u jednoho zaměstnavatele sečíst.

 

 

21.02.2013

1
GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ
Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1
Sekce metodiky a výkonu daní
Odbor nepřímých daní
V Praze dne 4.1.2013
č.j.: 101/13-121002-506729
Informace GFŘ
k aplikaci §106a zákona č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění
pozdějších předpisů (nespolehlivý plátce) a souvisejících ustanovení
S účinností od 1.1.2013 zákon č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“) obsahuje ustanovení § 106a, které
stanoví podmínky pro aplikaci nového právního institutu tzv. nespolehlivého plátce.
Tento institut, zejména v kombinaci s §109 odst. 3 zákona o DPH, by měl primárně
sloužit jako efektivní nástroj v boji proti únikům v oblasti DPH.
1. Za závažná porušení plnění povinností plátce pro účely aplikace institutu
nespolehlivého plátce se považují situace kdy:
a) Dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty,
neboť plátce porušil své zákonem stanovené povinnosti, což mělo za důsledek
vyměření daně podle pomůcek nebo doměření daně podle pomůcek oproti poslední
známé dani. K ohrožení veřejného zájmu dochází, pokud bude ve výše uvedených
případech platebním výměrem vyměřena nebo doměřena daň z přidané hodnoty
v minimální výši 500 tisíc Kč. Do výše minimální částky se nezahrnuje případné
příslušenství daně.
Při rozhodování o nespolehlivosti plátce lze přihlížet výhradně k porušením plnění
povinností nastalým v řízeních nebo v souvislosti s řízeními, která byla zahájena po
1.1.2013.
b) Dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty,
neboť plátce se zapojil do obchodů, u kterých existuje odůvodněná obava, že z nich
nebude uhrazena daň z přidané hodnoty, a proto správce daně po 1.1.2013 vydal u
tohoto plátce zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen.
c) Dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty,
neboť u plátce je po dobu nejméně tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích
evidován kumulativní nedoplatek na dani z přidané hodnoty ve výši minimálně 10 mil.
Kč bez příslušenství daně, a to z daňových povinností vyměřených, případně
doměřených po 1.1.2013, a tento stav v době vydání rozhodnutí o nespolehlivém
plátci trvá.
2
Při rozhodování o nespolehlivosti plátce se v tomto případě za nedoplatek považuje
neuhrazená částka daně ode dne uplynutí lhůty splatnosti, resp. náhradní lhůty
splatnosti uvedené v platebním výměru.
Jednotlivá porušení plnění daňových povinností ve smyslu písmen a) až c) tohoto
bodu posoudí správce daně vždy s ohledem na osobu plátce a jeho dosavadní
zkušenosti s tímto plátcem. Správce daně při posuzování porušení plnění zákonných
povinností vždy zohlední také objektivní důvody hodné zvláštního zřetele, které vedly
k nesplnění zákonných povinností plátce. Může se jednat například o živelné
pohromy, závažné zdravotní důvody, důvody vzniku platební neschopnosti či jiné
objektivní překážky, které plátci bránily v řádném plnění daňových povinností.
2. Rozhodnutí o přidělení statusu nespolehlivého plátce
Rozhodnutí o tom, že plátce je nespolehlivým plátcem, vydá správce daně na
základě posouzení porušení povinností jakož i dalších okolností vymezených v bodu
1) této informace. Skutková východiska a závěry tohoto posouzení uvede správce
daně do odůvodnění svého rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání
do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a podané odvolání má odkladný účinek
(§106a odst. 2 zákona o DPH). Nespolehlivým plátcem se proto plátce stane dnem
nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Ve výjimečných případech se rozhodnutí o tom, že plátce je nespolehlivým, může
stát vykonatelným (a plátce se pak podle něho stane nespolehlivým) již doručením
tohoto rozhodnutí. Toto by nastalo v důsledku aplikace odst. 3 § 106a zákona o
DPH, podle kterého správce daně může vyloučit odkladný účinek odvolání. Postup
podle zmíněného ustanovení správce daně využije ve zcela výjimečných případech,
kdy se plátce významně podílí na ohrožení veřejného zájmu řádného výběru daně.
Nestanoví-li zákon o DPH jinak (ust. §106a odst. 2 a 3 zákona o DPH), platí pro
postup v odvolacím řízení obecná ustanovení §109 a násl. daňového řádu.
3. Rozhodnutí o změně statusu
Plátce, který se na základě rozhodnutí správce daně stal nespolehlivým plátcem,
může podat ke správci daně žádost o vydání rozhodnutí, že již není nespolehlivým
plátcem (dále jen „žádost“). Tuto žádost může plátce poprvé podat nejdříve po
uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým správce daně rozhodl
o tom, že plátce je nespolehlivým plátcem.
Správce daně žádosti vyhoví a rozhodne, že již plátce není nespolehlivým plátcem,
pokud plátce po dobu 1 roku závažným způsobem neporušil své povinnosti vztahující
se ke správě daně (§106a odst.5 zákona o DPH), resp. pokud plátce nenaplnil
žádnou ze skutečností vymezených v bodě 1.
Pokud plátce naopak nesplní výše zmíněnou podmínku uvedenou v ust. §106a odst.
5 zákona o DPH, správce daně žádost zamítne. Plátce pak může podat žádost znovu
resp. opakovaně, vždy ale nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci
rozhodnutí, kterým správce daně zamítl původní resp. předchozí žádost (§106a
odst.4 písm.b) zákona o DPH).
3
4. Zdaňovací období nespolehlivého plátce
Plátce, který je podle pravomocného, resp. účinného rozhodnutí správce daně
nespolehlivým plátcem, se nemůže ve smyslu ustanovení § 99a zákona o DPH
rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní
čtvrtletí.
5. Ručení za daň nezaplacenou nespolehlivým plátcem
Příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je
v okamžiku jeho uskutečnění o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna
způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je nespolehlivým plátcem
(§109 odst. 3 zákona o DPH).
Povinnost správce daně zveřejnit tímto způsobem informaci o tom, že plátce buď je
nebo není nespolehlivým plátce vyplývá z ust. § 106a odst. 6 zákona o DPH.
Informace je takto zveřejňována vedle dalších údajů z registru plátců na internetové
adrese:
http://adisreg.mfcr.cz/cgi-bin/adis/idph/int_dp_prij.cgi?ZPRAC=FDPHI1&poc_dic=2
Pro možnost aplikace institutu ručení je rozhodující datum zveřejnění informace o
tom, že plátce je nespolehlivým plátcem.
Eliminaci rizik ručení umožňuje §109a zákona o DPH (blíže též Informace GFŘ
k institutu ručení podle §109 a §109a zákona o DPH ze dne 25.3.2011, č.j. 7688/11-
3210-010165).
Ing. Otakar Sladkovský
ředitel sekce
4.1.2013
Ing. Otakar Sladkovský
Reditel sekce
Neznámá platnost

21.02.2013

Výňatek z publikace Metodické aktuality č. 3/2013

 

I.   ZMĚNY ZÁKONA O DPH OD 1. 1. 2013

1.   Úvod

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH), byl od 1. 5. 2004, kdy nabyl účinnosti, již téměř třicetkrát novelizován. Další dvě novelizace zákona o DPH nabyly účinnosti od 1. 1. 2013. Součástí zákona č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, je jako část druhá zařazena novela zákona o DPH, kterou je prováděna zejména úprava sazeb DPH pro rok 2013 a některé navazující změny. V listopadu 2012 byl tento zákon v Poslanecké sněmovně PČR schválen, ale byl vrácen Senátem PČR k opětovnému hlasování v Poslanecké sněmovně PČR, která tento zákon dne 19. 12. 2012 definitivně schválila. Dne 27. 12. 2012 byl zákon č. 500/2012 Sb. zveřejněn ve Sbírce zákonů a od 1. 1. 2013 nabyl účinnosti, včetně změny zákona o DPH.

Od 1. 1. 2013 nabyla účinnosti poměrně rozsáhlá novelizace zákona o DPH (tzv. technická novela) provedená zákonem č. 502/2012 Sb., která přináší celou řadu metodických či technických změn, které vycházejí zejména z příslušných předpisů EU. Jedná se zejména o směrnici Rady 2010/45/EU, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o pravidla fakturace, a dále o směrnici Rady 2008/8/ES, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o místo poskytnutí služby a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES. Tato novela zákona byla koncem září 2012 schválena Poslaneckou sněmovnou PČR a v říjnu 2012 byla projednávána Senátem PČR, který tuto novelu vrátil Poslanecké sněmovně PČR s pozměnovacím návrhy. Poslanecká sněmovna PČR však tyto pozměňovací návrhy neschválila a dne 19. 12. 2012 technickou novelu schválila v původním znění. Dne 27. 12. 2012 byl zákon č. 502/2012 Sb. zveřejněn ve Sbírce zákonů a od 1. 1. 2013 nabyl účinnosti.

V následujícím textu jsou s využitím příkladů vysvětleny nejvýznamnější změny, které vyplývají z výše uvedených novelizací zákona o DPH provedených s účinností od 1. 1. 2013.

2.   Změna sazeb daně

Novelou zákona o DPH, která je součástí zákona č. 500/2012 Sb., byla s účinností od 1. 1. 2013 provedena změna obou dosavadních sazeb daně. Na základě této novely zákona o DPH platí od 1. 1. 2013 základní sazba daně ve výši 21 % a snížená sazba daně ve výši 15 %. Prakticky to znamená, že se o jeden procentní bod zvýšily obě dosavadní sazby daně a odložilo dříve schválené sjednocení sazeb daně.

S touto změnou jsou spojena přechodná ustanovení, která se týkají vyúčtování dodávek vody, tepla nebo chladu a poskytnutí služby spojené s odváděním a čištěním odpadních vod, kdy se spotřeba vyúčtovává za zúčtovací období, které zahrnuje jak období, kdy platí snížená sazba v dosavadní výši 14 %, tak období, kdy již platí snížená sazba daně ve výši 15 %. Stejně jako při dřívějších změnách snížené sazby daně mohou plátci daně stanovit výši spotřeby samostatně za tato dvě časová období, a to buď na základě odečtu z měřících zařízení, nebo na základě propočtu spotřeby. Návazně pak u spotřeby za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plátce uplatní sníženou sazbu daně (14 %) a u spotřeby za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona sníženou sazbu daně platnou od tohoto dne (15 %). Plátce přitom při dodání vody, při poskytnutí služby spojené s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod a při dodání tepla nebo chladu vztahující se výhradně k období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uplatní sníženou sazbu daně platnou v tomto období, a to i v případě, kdy ke zjištění skutečné spotřeby dojde v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Praktický postup při aplikaci uvedeného přechodného ustanovení při vyúčtování dodávek vody na přelomu roku 2012 a roku 2013 je vysvětlen v následujícím příkladu.

Příklad:

Vodárenská společnost, která je plátcem daně (dodavatel vody), má sjednáno s odběratelem, který je také plátcem, že vyúčtování dodávek bude provádět dvakrát ročně k 30. 9. a 31. 3. každého kalendářního roku. Dnem uskutečnění zdanitelného plnění pro každé zúčtovací období tedy bude obecně den odečtu. Pokud bude odběratel v období říjen 2012 až březen 2013 platit měsíční zálohy ve výši 5 000 Kč bez daně + příslušnou daň, budou dodavatelem vody zdaněny zálohy odvedené do konce roku 2012 sazbou 14 % a zálohy zaplacené po 1. 1. 2013 sazbou 15 %. Podle přechodného ustanovení provede dodavatel vody ve vazbě na odečet spotřeby vody provedený 31. 3. 2013 propočet spotřeby za období do 31. 12. 2012 a zjistí, že za spotřebovanou vodu v tomto období by měl odběratel uhradit celkem 16 500 Kč + příslušnou daň. Na zálohách byla odběratelem zaplacena částka 15 000 Kč, a proto bude při vyúčtování zálohy odvedena daň pouze z částky 1 500 Kč (16 500 – 15 000 Kč), a to v sazbě 14 %. Za období od 1. 1. 2013 do 31. 3. 2013 bude provedeno vyúčtování již se sazbou 15 %. Při odečtu spotřeby vody v březnu 2013 dodavatel zjistí, že za spotřebovanou vodu v tomto období by měl odběratel uhradit celkem 18 000 Kč + příslušnou daň. Na zálohách byla od 1. 1. 2013 odběratelem zaplacena částka 15 000 Kč, a proto bude při vyúčtování zálohy odvedena daň z částky 3 000 Kč (18 000 – 15 000 Kč), a to v sazbě 15 % platné od 1. 1. 2013.

 

……………………………………

 

 

 

II. STANOVISKA K DOTAZŮM

(výňatek z Vašich dotazů)

 

3. Zaměstnanec a člen představenstva

 

Předmět řešení:

 

Prosím o radu, jak v roce 2012 postupovat v případě odměny za výkon funkce člena představenstva, kte